Kronika hasičů Keblovských

 

Kronika hasičská

Výpis z Krajského archivu Benešov

 

 24.8.1975

Výtah a opisek kroniky hasičské v Keblově

Ochraně bližnímu – oslavě vlasti

 

Spolek dobrovolných  hasičů v Keblově byl založen 12.11.1911. Pro věčnou paměť zaznamenávám jména osob, jež se o tuto dobrou věc velmi zasloužila

 

Vít Antonín čp      starosta sboru

Žák Antonín čp            velitel sboru

Špoula Jos.  Čp      náměstek velitele a dozorce náčiní

Haták Boh.  Čp       jednatel  (páteř všeho)

Vočadlo Frant.   Čp. člen výboru

Kubík Václav  čp.       člen výboru

Málek Jan   čp.     člen výboru

 

Stanovy spolku schváleny obecním výborem 27.8.1911.

 C.K. místodržitelství dalo souhlas s tímto 2.12.1911.

První zakládající valná hromada konána 12.11.1912.

Stříkačka  zakoupena obec. Výborem 16.10.1911 za cenu 3.200,- K po vyzkoušení uznána dobrá výkonnost.

Na zmírnění dluhu za stříkačku byly rozeslány žádosti , obdrženo

J. V. císař Fr.Jos.I. milostivý dar 100k (vděčně poděkováno)

Zem.has. fond    500k

Okr.výbor D.Kralovice  100k

Pojišťovna Slavie   40k

Zaznamenávám zajímavý pořad svěcení stříkačky 13.7.1913. Za obrovské účasti lidu následovný pořad.

Od 12hod. do 13.30 hod. vítání okolních sborů, sešlo se jich 13, po 14. Hod. seřazení sborů na návsi před stříkačkou.

Přivedeny pak s hudbou kmotry pí Schánělová, Žáková, Pešíková a Holadová i s důst. P. farářem ku stříkačce.

Na to družice sl. Zíková vítala všechny přítomné veršovaným proslovem

Vítejte nám,vítejte nám všichni vřele,              

Kdo jste z blízka, z dáli přišli,                     

radostí plesá srdce v těle,                                   

přivítat vás skvěle smýšlí.                                     

Vítej nám, vítej každý

kdo beřež účast na slavnosti naší,

přátelství své věnuj nám na vždy,

ať láska vzájemná v srdcích všech září.

Přátelství  spojuj nás v jednotu stále,

co mohl by jednotlivec sám?

vždyť dobru jen sloužit chceme dále,

kdo přišel  k nám – náš jsi a vítej nám.

 

Následuje poděkování velitele Žáka okolním sborům, místnímu občanstvu za přinesenou oběť všem těm, kteří přispěli peněžitými dary, zvláště provolává J.V. cís. Fr.Josefu I. Za velkomyslnost 3x hřímavé sláva!, načež hudba zahrála rak.nár. hymnu.

Po tomto s. Zíková má proslov ke kmotrám.

Vážené paní kmotry!

Byly jste pozvány k úkolu českému,                              

památnému pro celou obec naši,

kmotrami státi stroji našemu,                                          

jež posvěcen má být slavnostně.                                  

Buďte svědkyněmi úkonu posvátnému,

kterýž jste vřezali ochotně,

jež vykonán bude dne dnešního,           

za čestné přítomnosti vaší.

Díky za vaši ochotu,

jež vámi sboru prokázána,

vděčen on bude vám za vaši dobrotu

a čestná paměť vám bude zachována.

 

Družička sl. Zíková žádá pak o posvěcení stroje p. faráře.

Důstojný pane faráři!

S Bohem začni každé dílo,

praví naše přísloví,                                                                                   

by tak i zde tomu bylo,                                                    

nechť se přání vyhoví.                                                     

Posvěťte nám stroj ten nový,

o to vás vroucně žádáme,

ať účelu svému hoví,

nezklame důvěru, jež v něho skládáme.

Ať v rukou hasičů služby koná platné,

vyproste na Bohu, ať žehná jejich činnosti,

by s ním každý požár zdolali šťastně,

vyproste, ať dá k tomu síly jim dosti.

 

Po proslovu tomto p. farář ujal se slova, promlouvá k hasičům, líčí šlechetný a záslužný čin jejich, povzbuzuje  je by v lidumilném díle tomto vytrvali. Potom vykonal obřad svěcení. Po obřadě tomto druž. Sl. Kovářová mu podala kytici a přednesla báseň s názvem „Hasičům“.

Báseň  tato byla povzbuzením k vytrvalosti, pevné vůli, čestnému konání a končila slovy:“Buďte povždy hasiči, jakými jste byli. Bůh žehnej vaší práci, dej potřebné síly – byste dobro všude sili a zlu nesli zmaru k tomu, přejem vám všichni ze srdce plno zdaru – Na zdar! Zaznělo sborem hřímavé ze všech úst přítomných.

Na ukončení slavnosti této přednášela, druž. sl. Filipová báseň s názvem:  „Modlitba za vlast“, jež končila slovy: „Požehnej Bože našemu lidu a v dobách zlých vždy při něm stůj, zaháněj velký útrapy, bídu – rajským učiň ten domov můj.“

Následovala hymna „Kde domov můj“.

Uložení stříkačky a lidovou zábavou slavnost skončila.

 

Rok 1919

Pět roků chybějí záznamy v kronice hasičské, pěr roků válečných, pět roků utrpení a bídy a tímto veškerého utrpení lidského.

Po 26.červenci 1914 následuje r. 1918, prohlášení to samostatnosti Československé republiky. Záznam roku tohoto líčí jednatel s. učitel Haták, radosti nabité svobody po 300letém Habsburském útisk, volá spravedlnost a potrestání viníků, by příště nemohlo dojít tak hrozné válce, aby lidstvo bez své vůle a přesvědčení bezmocně se nemuselo zabíjet na rozkaz jednotlivce bezohledného bohorovného nadčlověka.

Netušil tehdá nikdo, že vrátěji se lidé po mnoha letech a mnozí se nevrátí vůbec, doufalo se v brzký konec války. Děti do 17r. a starci na 50r. a hlavně ženy nesly břímě války, osvědčily jako dobré pracovnice i dobré hospodyně a zasloužily se tímto o uznání rovnoprávnosti.

Válečné zásoby Rakouska na válku byly rychle spotřebovány a další vedení války přineslo obyvatelstvu mnoho útrap.

Vnucované válečné půjčky, znamenáno osm, vymáhání potravin (rekvizice), kovů (i mnoho zvonů), hadrů, zavedeny potravinové lístky, což jedině zajišťovalo chudým nuzné živobytí (mimo pánů), Kopřivy této doby nabyly velkého významu na zhotovení látek. Listí ostružin se uplatnilo jako výborný nápoj chudých, nemluvě o tabáku pro kuřáky, kuřák té doby měl na vybranou velké množství náhražek i bramborovou nať.

Kronikář hasičstva té doby uvádí ztrátu sboru 2 lidí a to podvelitel Špoula Josef – padl v červenci r. 1915 u Solaku, střelen kuličkou do plece. Kovář Ant. Padl 7.června 1918 u Piavy, zabit střepinou granátu. Ve válečných letech znamenáno dva požáry a v r. 1917 v Brzoticích vyhořelo čp. 8, sbor dojel jako druhý, při hašení byly činný italští zajatci. Sbor získal pochvalu.

Též v r. 1917 znamenán velký lesní požár v Holém vrchu, jež byl uhašen změnou protivětru.

Ve válečné době musela stříkačka schována býti, by nebyla zabavena měď a mosaz na ní se nacházející.

Po velkém válečném utrpení přišel den 28.říjen 1918, prohlášení to Československé samostatnosti, nedbali Čechové dosti poučeni z dob minulých velkých slibů v posledních chvílích Rakouska a nastoupily cestu svou, cestu národní.

 

r. 1919 uspořádal sbor slavnost sázení lip. Na památku veliké události národní, školní děti velká účast občanů zdejších i okolních se zúčastnila slavnosti této na věčnou paměť zaznamenáno:

1) Lípa Masarykova zasazená u kostela

2) Lípa 28.října u hasičského skladiště

3) Lípa padlých občanů u Ornstajnových

4) Lípa Svobody pod školou

Na ochranu těchto stromků postavili členové sboru zahrádky z tyčí. Téhož r. pořádal za součinnosti občanů sbor uctění památky mučedníka za pravdu Mistra Jana Husa, 5.6. uctil 500letou památku umučení průvodem, zapálení hranice a přednáškou.

 

Rok 1920

Uplynul pro místní hasiče klidně bez požáru v místě i v okolí , z této příčiny sbor stagnoval, nekonal žádné cvičení potřebné k udržení zručnosti a kázně. Žalostné, špatné hospodaření obecní zavinilo, že dluh na hasičské potřeby nebyl splacen ani úrok neplacen, což mělo následek, že zdejší záložna musela dluh i úrok soudně vymáhat a vypovědět.

Podpora z hasičského žádná nebyla, pokladna byla udržována skrovnými příspěvky a výtěžky z plesů. Uložená hotovost koncem r. činí 1500k, což je nedostatečné na opatření nutně potřebných plátěných kalhot při ceně více ne 100k.

Sbor čítá 20 činných členů (z nich jsou 4 právě vojíni) a 16 přispívajících, 2 zakládající.

Přispívající člen Ant. Hampejsek se vrátil z ruského zajití dne 20.8.1920 po 6ti letech, které jako raněný na noze v nitru  u Taškentu strávil. Přispívajícími členy sboru se stali dva krajané, které se vrátili z Ameriky, Leopold Málek a David Kavka.

Deputace sboru se zúčastnila sjezdu župy Podblanické v Ratajích a valné hromady Dolnokralovické v Onšově.

 

Rok 1921

Sbor zasáhl účinně při požáru v Sedmipanech, dne 5. 12. vyhořely 4 stavení a 2 lesních požárů v Lukách dne 14.3. a 17.4.

Katastrofálního požáru v Přisece se sbor nezúčastnil pro nepohotovost a neurčitost požáru vyhořelo 13 čísel.

Pro pohořelé na podmět jednatele bylo vybráno 412Kč, 100Kg pšenice, 735kg žita, 50kg ovsa, 5 for slámy a 1 fůra sena.

Deputace sboru se zúčastnila okres. Cvičení župy Vlašimské v Javorníce a valné hromady župy Dolnokralovcké v Borovsku.

Cvičení pořadová konaná 3. Se stříkačkou 1. Škola sborová, 3x Ples sboru dne 30.2. u Kovaříků, čistý výnos 650K, věnován pokl. Sboru. V tomto r. bylo vzpomenuto 21.6. 300leté výročí popravy na Staroměstském náměstí, 28.8. šedesátiny spisovatele Aloise Jiráska, 100. Výročí narozenin Karla Havlíčka Borovského, mimo celonárodních oslav bylo v obci zdejší oslaveno jmenované přednáškami a divadlem.  

K národním událostem nutno připomenout slavný pohřeb legionářů popravených Rakouskem, jejichž těla byla přivezena do vlasti z italských bojišť v počtu 26.

Při pořádání veletrhů a zvláště výstavy spojené s Obrovským manifestačním sjezdem zemědělstva z celé republiky bylo žádáno rozdělení půdy velkostatkářů.

Dne 27.10. 1921 bylo vzrušeno obyvatelstvo republiky vyhlášením částečné mobilizace za příčinou přítomnosti Karla Habsburka v Uhrách, který dostal chuť na trůn, což se mu nepovedlo.

Konány sbírky pro hladovějící Rusko.

Ze zajití ruského se vrátil zdejší občan Ant. Jenčík po 8mi letech a ke konci r. přivezen byl celý transport našich lidí z dok anglických. Rok tento bylo odvedeno k vojsku v obci 5 rekrutů. Tohoto r. bylo značně nepravidelné, zima záhy skončila, selo se počátkem března, pak nastala chladna, že sena se sekala za mrazu. Léto bylo velmi horké a trvalé suché, úroda u nás byla velmi dobrá, pícnin byl však nedostatek. Následkem toho byl dobytek vyprodáván a v žních dostával hospodář za kg 5k místo 14k normálně. Brambory po druhé obrazily a kvetly až koncem srpna. Cena pšenice byla nevyšší 480k, brambor 125k, dobytek na živou váhu 12k. Trvalým suchem rozmohl se velmi hmyz, lesy zdejší hlavně hůrka a Javornická hůrka byly téměř zničeny ožráním housenkami mnišky. V krajích řepných zhoubně řádila housenka zavíječe pelyňkového.

Stěžuje si zapisovatel, že stát, jenž zbytečně vyházel miliony na zbytečné věci, ač poslanci sobě zvýšili platy ze 3.000k na 5.000k z důvodů drahoty svorně odhlasovali šetření dne 21.12., kteří mají nejméně, na učitelích, jímž se ubírá 30% přídavků.

 

Rok 1922

Bez požáru v místě i v okolí. Odbýváno. Památné bylo okrskové cvičení, konané 29.6.1922, cvičily tu sbory Hulický, Mnichovický, Strojnický a Keblově. Jednatel učitel Haták zavedl novinku, vycvičil žáky ze škol, cvičení sekyrkové. Vystupovali tito jako hasičský dorost, cvičili spolu s hasičema. Hrubý výtěžek slavnosti byl 3.300k, hudebníci dostali 1.300k, škola na pomůcky 200k, samotné pomůcky stály 135k.

Sbor se zúčastnil 20.5. župné hromady v Čechticích, 27.5. cvičení v Dubějovicích. Konáno 15x školní cvičení pořadová, se sekyrkami, se stříkačkou a signálová. Schůze členské konány 3, 1 valná hromada, při níž zvoleni dřívější činovnící na další tříletí. Čistý výnos plesu, konaného 17.1. u Kovaříků činil 500k. Ples pro příští rok konán U ŽÁKŮ BYL ČISTÝ VÝTĚŽEK 302K. Jmění spolku činí 1.056k, jsou uloženy.

V tomto r. dostala obec z hasičského zemského nákladu podporu 1.200k.

 

Rok 1923

Konal se I. Hasičský celostátní sjezd ve dnech 30.června, 1.-2.července za účasti 50.000 hasičů pod protektorátem p. res. Masaryka. V hasičské kronice jest zapsán pořad této slavnosti.

Ze sboru Keblov byl účasten slavnosti velitel Žák Ant. Jako deputace. Požár nebyl žádný v obci ani v okolí. Sbor se zúčastnil v červnu hasičského cvičení v Kačerově, v Sedmipanech se zúčastnil sjezdu dne 6.5.. Oslaveno 58 výročí samostatnosti spolu se školou.

 

Rok 1924

Rok oslav 500.výročí smrti tohoto nejslavnějšího husitského bojovníka za obrodu náboženskou a národní. Slavnost jest popsána v kat. Kronice. Místní sbor se sborem Sedmipanským provedl oslavu u „Kapličky“. Sbor se zúčastnil několika členy slavnosti odhalení památníku padlým v Dol. Kralovicích.

 

 

Rok 1925

V místě ani blízkém okolí požár nebyl. Cvičení se stříkačkou konána 2 a jedno na vyzkoušení hadic dvou dílů koupených. Přehlídka sboru vykonána župním dozorcem 21.5. Deputace sboru se zúčastnila župního sjezdu ve Zruči nad Sáz.19.7. Společně oslavily sbory Keblov, Sedmipany a Dubějovice oslavu uzákonění svátku m. Jana Husa za účasti mnoha lidí. Konal se hasičský sjezd v Brně, jehož se zúčastnilo 10 členů spolu se župou Ledečskou, účast znam. 22.000 členů, následuje popis slavnosti.

 

Rok 1926

Sbor se zúčastnil požáru stodoly a kůlny u Holečků ve Strojeticích 17.1. Za úspěšnou činnost dostal od pojišťovny Slavie 50kč do pokladny. Poněvadž byl velmi deštivý rok, konalo se jen 1 cvičení na vyzkoušení hadic. Ples hasičský se konal 6.1. u Kovaříků. Z věcného základu dostal sbor 600k. Zemská hasičská jednota stavěna na Vinohradech hasičský dům 28.9.. Do základů zasílány kameny všech žup, ze župy Ledečská zaslán kámen z Melechova. Poznamenán všesokolský slet dne 26.6.-5.7. v Praze, na němž cvičilo 24tis. Mužů, 17tis. Žen, 14tis. Dorostu a 12tis. Žáků, diváků bylo 160tis.

 

Rok 1927

Sbor se zúčastnil požáru v Souticích 29.8. kde vyhořelo 5 objektů. Zúčastnil se slavnosti ve Zdislavicích 24.4. při odevzdání motorové stříkačky, v Čechticích 6.5. slavnosti 50ti letí sboru, v Jeníkově 12.7. okrskového cvičení, 30.6. otevření sokolovny v Dol. Kralovicích. Uspořádaly důstojnou oslavu památky Husovy. V tomto roku konal sbor 1 valnou hromadu, 3 schůze členské, 2 výborové, příjmy sboru byly jen výtěžek z plesu a úrok , příspěvky se nevybírají. Hotovost 31.12. jest 2.190kč. Za pomoci obce zřízena lékárnička s léčivy a obvazy. Jednatel řídící učitel v Keblově za příčinou přesídlení se vzdává jednatelství a pokladnictví, které vedl od založení sboru. Veškerá významná činnost a založení sboru souvisí s jeho jménem. Loučí se se sborem a přeje si, by sbor sloužil vždy ku cti obce a vlasti

Mnoho zdaru  podpis Boh. Haták.

 

Rok 1928

Sbor byl účasten v tomto roce požáru v Dubějovicích 8.2., kde vyhořelo obytné stavení a též hospodářské budovy a stodola p. Vinše , v Sedmipanech se zúčastnil slavnosti okrskového cvičení župy Podblanické 10.6. Okrskového cvičení ve Strojeticích. Bylo sborově poděkováno za vše vykonané p.č. Hatákovi, v poděkování vyzývá pr. Haták k obětavosti, lásce a svornosti a srdečně se loučí. V roce tomto konal sbor 1 valnou hromadu, 2 schůze výborové, 10.9. hořelo v Sedmipanech Holadova stodůlka pro malý objekt se sbor hašení nezúčastnil. Vyprovodil na poslední cestě kmotru Pešíkovou. Příjmy sboru byly pouze výtěžek z plesu a úrok. Hotovost 31.12. činila 2307Kč. Konal se zemský hasičský sjezd, zúčastnil se ho velitel Žák.

 

Rok 1929

Byl pro sbor rok klidu, požár nebyl v místě ani v okolí. Sbor se zúčastnil pohřbu zakládajícího člena Ant. Žáka č.p. 22. Konalo se okrskové cvičení v Němčicích, čistý výtěžek věnován na založ. sboru  v Němčicích. Konána 1 valná hromada, 2 členské schůze. Příjmy sboru jsou výtěžek z plesu a úrok.

 

Rok 1930

Zúčastnil se sbor při požáru ve Strojeticích stodoly p. Fialky. Dne 26.února sbor vyprovodil na poslední cestě zakládajícího člena a příznivce p. děkana Ludvíka Součka za obrovské účasti lidu a též sboru Michovského. Zapsáno v hasičské kronice t.č. Nám budiž nezapomenutelná vzpomínka na něho a jemuž budiž země lehkou. 8.7. za velkého úsilí lidu sboru a lidí byl zdolán požár v chlévkách př. Vočadly pro nedostatek hadic nebylo možno účinně zasáhnout. Dále se zúčastnil sbor požáru Leského mlýna, dostavil se první. Konaná 1 valná hromada a 1 schůze výborová. Příjmy jsou výtěžek z plesu 610Kč, příspěvek od Zemědělské poj. v Něm. Brodě 50Kč, Banky Slavie 200Kč, od spoř.a zálož. Spolku v Keblově 200Kč.

 

                                                                                      Rok 1931

Dne 5.1. se sbor zúčastnil požáru v Němčicích, kde vyhořely 2 stavení. Sbor se zúčastnil župního sjezdu v Hněvkovicích  a okrskového sjezdu v Otročicích. Zúčastnil se pohřbu jednoho z nejlepších činných členů Dominikem Srbem dne 3.4. a členem zakládajícím Fr. Lichtemberk ze Sedlice. Konána 1 valná hromada, 1 schůze členská, 1 cvičení  se stříkačkou ku přezkoušení hadic. Příjmy sboru byly výtěžek z plesu, dar spoř.a spol. Keblov a dar obce z ubytování vojínů.

 

Rok 1932

Po stránce požární jest rok klidným. Však světová krize nabyla velkých rozměrů. Sbor se zúčastnil požáru v Kačerově , kde shořel hostinec. Zúčastnil se župního sjezdu v Onšově a okrskového cvičení v Otročicích. Konána 1 valná hromada a 1 členská schůze. U zemské jednoty byla změna předsednictva pro velké zadlužení hasičského domu , a proto zvýšen příspěvek na 7Kč. Příjmy sboru jest výtěžek z plesu 510Kč.

 

Rok 1933

Sbor zasáhl při zdolání požáru v místě a u Málků č.p. 29 shořela stodola, blízké objekty ač kryté slamou se podařilo zachránit. Hašení se zúčastnily tyto sbory Němčice, Mnichovice, Sedmipany, Javorník, Dol. Kralovice a Strojetice. Událost tato se stala  právě při slavnosti odhalení pomníku padlým 4.6. Na slavnosti odhalení pomníku padlým vojínům v 1.světové válce se zúčastnily tyto sbory Němčice, Mnichovice, Sedmipany, Strojetice, Dol.Kralovice a Hulice. Sbor se zúčastnil župního kurzu pro činovníky, konal 1 valnou hromadu, 2 schůze členské, 6 cvičení. Příjmy boru výtěžek z plesu a příspěvek pojišťoven, a to pořádní v Německém Brodě 50Kč, Hasičské 150Kč a Slavie 400Kč.

Rok 1934

Po stránce požární rok klidný bez požáru v místě i blízkém okolí. Co se týče hospodářských poměrů rok velmi chudý, suchý, od časného jara nepršelo až málo v červenci a pak zase až do podzimu nepršelo. Pozdní jarní mrazy velmi poškodily kvetoucí obilí v mnoha případech se sklízela jen sláma, rovněž okopaniny se neuvedly. Velký nedostatek krmiv byl příčinou směšné ceny za dobytek, jež hospodáři byli nuceni  odprodávat, což využila spekulace a nastalo velké ochuzení venkova. Na poslední cestě doprovázen zakl. Člen Jos. Kovář. Sbor se zúčastnil hasič.sjezdu v Píšti. Příjmy jsou výtěžek z plesu a dar záložního spolku v Keblově (kolik?).

 

Rok 1935

Letošního roku  vyhořely v Sedlickém mlýně hospodářské budovy, stodola, kůlna 185, chlévky. Mlýn a obytné místnosti zůstaly  uchráněné. Sbor se zúčastnil župního sjezdu ve Zruči nad Sáz. A cvičení v Čechticích bylo 7 a to 5 pochodových a 2 se stříkačkou, konal 1 valnou hromadu, 2 schůze výborové, 1 členskou. Uspořádána byla oslava 85.narozenin T.G.Masaryka za účasti škol.dětí a občanstva. Na poslední cestě se rozloučil sbor se zakládajícím a příspívajícím členem p. Čeňkem Filipem. Příjem toho roku jest dary od kampeličky 300Kč, od joj.fénise 100Kč a čistý výtěžek z plesu 5Kč, ku dni 31.12., po odečtu vydání jest 7.076Kč uloženo.

 

Rok 1936

Sbor se zúčastnil požáru ve Strojeticích, vyhořelo obytné a hospodářské stavení p. Prokopa. Na paměť 25 let sboru uspořádán župní sjezd 1.6. pro špatné počasí sjezd odložen a konán 11.6.. Slavnost se velmi vydařila, zúčastnilo se přes 300 hasičů. Proslov měli člen zemské hasičské jednoty br.Míka ze Zdislavic, župní starosta br. Mikšovský aj. Za 25let činnosti ve sboru čestné diplomy těmto členům Žákovi Ant., jako zakládajícímu a činnému veliteli sboru, Vítovi Ant. St. Jako zakládajícímu starostovi sboru, Hatákovi Boh. Zakládajícímu a dlouholetému jednateli sboru a dalším členům, Vočadlovi Fr.,  Navrátilovi Jos., Kubíkovi Václ., Holadovi Ant., Medkovi Václ., Charvátovi Ant., Filipovi Ant., Olišarovi Janovi, Vošickému Ant., Zíkovi Jos. Po tomto aktu byla vztyčena st. Vlajka a zahrány hymny. Pak následovala veselice v obou hostincích. Hrubý výtěžek činil 1.950Kč, vydání 1.066Kč. Na poslední cestě se sbor rozloučil s příspívajícím členem Aloisem Schánilem.

 

Rok 1937

Žádný požár v obci ani v okolí se nevyskytl. Sbor byl alarmován za velké bouře v srpnu, blesk uhodil v místě do hostince u Žáků, oheň však nevznikl, sbor nemusel zakročit. Cvičení byla 3.1. se stříkačkou, 2 pořadová župní školy v Dol. Kralovicích se sbor zúčastnil 4mi členy Krajského župního sjezdu v Ledči nad Sázavou. Příjem sboru činil 306Kč, vydány 1.632Kč, schodek 1.326Kč vybrán z kampeličky. Na vkladní knížce uloženo 31.12.1937 p.283Kč.

 

Rok 1938Rovněž v tomto roce nebylo požáru v místě ani v okolí. Vzhledem k mimořádné politické situaci nebyla konána žádná cvičení, jen na jaře v dubnu byla zkoušena automobilová a pak motorová stříkačka za účelem koupě sborem, z čehož sešlo. Sbor  vyprovodil na poslední cestě zakládajícího člena Jana Málka, později matku br. Aloise Drdela. Zahraniční poměry v tomto roce byly pro náš stát krajně nepříznivé, zbraním Rakouské republiky, Německou říší ocitla se naše republika v situaci krajně nepříznivé. Němečtí občané republiky využívali situace a kladli stále větší požadavky  až k odtržení od naší republiky a připojení k říši. Cizí státy zejména Anglie poslala prostředníka na urovnání sporu lorda Runcimana, kterého nezajímala malá naše republika a rozhodl neprávem, aby německé oblasti naši republiky byly odtrženy, bez ohledu na naše menšiny, jež v mnoha případech  i převládali, bez ohledu na státní historie. Říše německá hrozila válkou, nebudou-li požadavky tyto splněny. Spojenci naši, zejména Francie, nás opustili a na konferenci 4 mocností v Mnichově nás nutili hrozbou území toto vydat. Naše vláda vidouc tak velký nátlak a zvlášť když bratři Poláci pod hrozbou válkou se rovněž dožadovali ústupky území a rovněž Maďarsko využilo situace pro sebe. Naše vláda donucena tak velkou přesilou odstoupila bez boje toto území. Byly tím porušené naše staleté hranice a tím rovnováha v Evropě.

 

Rok 1939

Sbor se zúčastnil požáru v Němčicích u rolníka Emanuela Víta a Stanislava Březiny (chybí data), v Dubějovicích dne 23.7. vypukl požár, vyhořely 3 čp. – Frajt, Mejšner, Kocourek, sbor použil prvně novou motorovou stříkačku. Velmi se zasloužil o zdolání ohně, utržil veřejnou pochvalu lidu v časopise „Blanické listy“.¨Sbor konal během roku 6 cvičení s novou motorovou stříkačkou. Během roku byly konány 2 valné hromady a 5 schůzí výboru. Byla zamýšlena na předání stříkačky slavnost, nebyla však úřady povolena. Sbor dostal podporu 8.000Kč na založení osadního sboru v Sedlici. V navázaném jednání pro osobní důvody některých osadníků Sedlických  jednání ztroskotalo a sbor ustanoven nebyl. Sbor měl v letošním roce za zábav 2.001Kč čistého příjmu, dar z kampeličky 2.000Kč, od pojišťovny průmyslu kvasného 150Kč, podpora od zemské hasičské pokladny 6.000Kč, tedy příjem 10.151Kč a vydání činí 14.040,70Kč. Dne 16.3. se od naší republiky oddělilo Slovensko, které se prohlásilo za samostatný stát a území Čechy a Morava byly obsazeny německým vojskem- Státní smlouvou byl zřízen „Protektorát Čechy a Morava“ a Čechům přiznána autonomie.

(následuje pomlčení nejen válečných let, ale i dál)

Sedlice 1.9.1975     Výtah členů přispívajících při zakládání sboru:

 

Jan Málek                                        rolník

Ant. Žák č. 22                                   rolník

Ant. Vít                                              rolník

Boh. Haták                                       řídící školy

Karel Ornstein                                  obchodník

Jos. Charvát                                    truhlář

Fr. Drdel                                            rolník

Jos. Kovář                                        rolník

Al.Scháněl                                       rolník

Ant. Setnička                                               rolník

Karel Vejvoda                                 rolník

Ant. Hoffman                                   rolník

 

Matrika členů činných

Fr. Vočadlo	Rolník	*21.1.1878	Četař přijat12.11.1911
Fr.Novotný	Bednář	*16.10.1883	-„-
Jos.Špoula	Rolník	*27.7.1875	-„- padl ve válce 1916
Fr.Burian	Rolník	*11.11.1882	-„-
Václ.Kerouš	Hosp.dělník	*5.9.1891	-„-
Ant.Holada	Hosp.pomoc.	*13.11895	-„-
Jos.Zíka	Hosp.pomoc	*4.3.1881	-„-
Jan Olišar	-„-	*16.7.1884	-„-
Václ.Medek	Obuvník	*24.9.1888	-„-
Ant.kovář	Hosp.pomoc.	*5.8.1893	-„-
Jos.Navrátil	Domkář	*21.12.1870	-„-
Václ.Kubík	Rolník	*28.9.1878	-„- starosta 1928
Domin.Srb	Obuvník	*16.6.1880	-„-
Ant. Čadil	Tesař	*23.3.1878	-„-
Jarom.Kovář	Hosp.pomoc.	31.7.1894	-„-
Ant. Charvát	-„-	*9.11.1888	-„-
Jan Jenčík	Kolář	*4.9.1876	-„-
Ant.Žák	Rolník	27.4.1877	-„-
Eman.Navrátil	-„-	*22.12.1885	-„-
Ant. Filip	Kovář pom.	*21.12.1891	-„-
Petr Čáp	Muž.krejčí	*20.7.1884	10.5.1912
Fr. Samek	Kočí	*5.5.1893	20.12.1912
Lad.Kovář	Řezník	*27.5.1899	20.1.1919
Alois Drdel	Rolník	*10.11.1898	1.2.1920
Jar. Čadil	Tesař	*23.8.1899	-„-
Ant.Pešík	Rolník	*27.7.1902	-„-
Jindř.Charvát	Obuvník	*2.8.1900	-„-
Jos. Málek	Bednář	*10.4.1887	-„-
Jos.Olišar	Děl.na trati	*18.2.1901	-„-
Fr.Kovařík	Rolník	*22.9.1903	5.3.1922
Ant.Pipka	Dělník	*24.8.1894	-„-
Fr.Málek	Rolník	*15.8.1906	-„-
Fr.Žák	rolník	*19.4.1905	-„-

 

Fr.Kubík	Rolník	*26.3.1901	Přijat 5.3.1922
Ant.Vošický	Rolník	*6.9.1894	12.10.1911
Jar.Filip	Kovář	*chybí	1.8.1924
Fr.Kovář	Rolník	*2.1.1906	1.7.1928
Jan Olišar	Domkář	*1903	1.6.1928
Zd.Veselý	Učitel	*12.9.1906	6.2.1926
Fr.Kerouš	Dělník	*4.7.1906	16.5.1931
Fr.Srb	Zedník	*14.11.1910	5.5.1932
Ant.Vít	Rolník	*7.6.1904	5.1.1935
Lad.Kubík	Rolník	*2.11.1910	-„-
Václ.Kovařík	Dělník	*28.9.1906	11.2.1935
Fr.Charvát	Rolník	*10.8.1910	22.7.1936
Jos.Vočadlo	Rolník	*8.3.1909	12.3.1936
Ant.Navrátil	Zedník	*30.10.1906	1.1.1940
Ant.Jenčík		*12.1.1913	-„-
Jos.Žák	Hostinský	*10.12.1910	1.2.1942
Jos.Charvát	Truhlář	*24.4.1911	1.1.1947

 

 

Stav obce Keblov roku 1654 (archivní opis 11.11.1975)

Berní rula 11.

Kraj Čáslavský  Dr.Tomášek Beneš

 

Statek Keblov pana Rumprechta Račína

N55

jména měst, městeček, vesnic a hospodářů, role má, na zimu seje, na jaro, nově se vysazuje, handle a živnosti vedou rozdílně, chovati může dobytka, nyní chová, koně, voli,jalovice, ovce

Pohořeli, pustí do konce mlýny, lesy, porostliny – přípisy údaje přes rubriky.

 

Ves Keblov

Rolníci, jenž qualitates osedlého mají:

Tomáš Rychtář       60-12-12                       4.—2.3.10.-7.

Martin Kuželů         40-10-10                        2.-2.2.4.-2.

                              100-22-22                        6.-4.5.14.-9.

Rolník na živnosti zkažený:

Václav Koksa         40-1-1                             2.-3.1—

 

Rolnický  grunty pustý:

Karlův                                    30                                                       Vyh.defal 1707

Klečkův                     30                                                       tyto grunty jsou před

Tomášovský              30                                                       30 léty spáleny a od

Pekařovský               30                                                       toho času všichni dokonce

Janovský                   30                                                       pustý zůstavají

Jansovský                 30                                                       rolí jeden díl lesem zarostli

Holovský                   30                                                       a ostatek ladem leží

Kovářovský              30

Urbanovský              30

Zabulíkovský             30

Andělovský              60

                           ----------

                                   360

 

Chalupníci jenž 4. za jedno

Jan Krejčí                          15-4-4                             3.4.-2.

Jan Měřička                        6-2-2 Mlynář                  2.1.—

Zahradník jenž 8. za jednoho

Lukáš Švec                         5-1-1

                                            526-30-30                       8-4-15.22-

Suma, k témuž statku příslušenství

vesnice……………………………………………………..1

rolníci, jenž qualitates osedlého mají ……………………………2

                     na živnosti zkažení……………………………………1

                     pustých………………………………………………….11

chalupníci, jenž 4 za jednoho osedlého………………………….2

zahradník, jenž 8 za osedlého……………………………………….1

                                                                Suma………………..17

 

1)Data o něm viz v Seznamu majitelů panství a statků v kraji Čáslavském, připojeném na konci této knihy

a Václav Kostka (v soupisu poddaných z r.1651 – Archiv min.vnitra v Praze. Sign: SM-R-109-45 Čáslavsko, č. 19 Keblov, krabice č. 2043)

 

Tento statek

v letu 1615            nenachází se v rule                osedlí-chalupníci-zahradníci

           1646                                                                            1                    4                      -

           1653           posledního martii efectique              1                      -                      4

           1654            9.dne měsíce března se

                                 našlo pustých                                    10         -                      -           -

         při veškeré efectique                        2                     2                      1

                     na živnosti zkažených                       1

         Pustých                                                11

                                        Suma         14-2-1

 

Předešlé pořizování vyhledáváním naším převýšené jsou, ale poněvadž ty vynalezené skutečnosti nepříliš, nýbrž tak prostředně možní jsou, vidí se nám, aby připojíce k nim ty dva Chalupníky a jednoho zahradníka byli potaženi za skutečně osedlé.

Ostatních na živnosti zkaženy a pustých 12 zůstane. To však na další opravu slovně hlavní komisi se přednáší.

Datum  stále 9. den měsíce března léta páně 1654

Matouš Ferdinand z Reitemberku  opat sv. Mikuláše, m.p.

Ferdinad Arnošt Hisrle z Chodů m.p.

Jan Arnošt Schoffgoč z Kinartu m.p.

Jiří Rygh Berounský

 

N.B. Tento statek z dobře povážených příčin při revidování od p.p. Černíkův jest, potažen za skutečeně osedlých   ……….. 2 ½ nebo 2 z rozepsané možnosti patrně viděli, že dobře in illa qualitate obstáti mohou.

 

 

Odtud napsáno jiným inkoustem v r. 1651 byl na tomto statku u Keblova panský dvůr Vesce.

 

Statek Sedlice

p. Rumprechta Račína

N76

Jména měst, městeček, vesnic a hospodářů, Role na zimu seje, na jaro seje, handle a živnosti vedou rozdílně, chová dobytka, chová koně, voli, pohořelí, pustí dokonce mlýny, lesy, porostliny, přepisy údaje přes rubriky.

 

Ves Sedlice

Zahradníci, jenž  8 za osedlého …………………………………………..2

Jan Jansa   6.             2.     2. -………………………………………2.3. – 1

Jan Matějka 6.            2.     2. - ……………………………………..2.1. – 4

                    12             4.     4. - …………………………………….4.4. – 5

 

Ves Dubějovice

Rolnický grunty pustý, dokonce pustý vrchnost pronajímá pod plat ty role a luka Václavovi Suchýmu z Štěpánova

Janatovský ..60

Bělovskýho..60

                     120

Suma rolnický grunty pustý……………………..2

                      132.                 4.    4………………………….4.4. – 5

Suma k témuž statku příslušenství vesnice ………………....2

rolnický gruntové pustý…………………………………………2

zahrádkáři jenž 8 za osedlého ………………………………...2

Suma  ………………………………………………………………4

Zdání na statek Sedlice

Tento statek v létu 1615 nenachází se v rule

                                1646 podobné

                                 1653 posledního martii též se nenachází

                                 1654 10.dne měsíce března při visitaci stále se vynašlo efektue….2

pustí………2

Suma …….2:2

A tak na ten čas (však na další opravu slavné hlavě komise(uznáváme, aby e přiznával z těch dvou zahradníkův, jenžto vynesou skutečně osedlího. Pustý rolnický grunty 2 pozůstanou.

Datum visitati stále 10.dne měsíce března léta páně 1654

Matouš Ferdinand Bilenbergu opat sv. Mikuláše m.p.

Ferdinand Arnošt Hysrlo z Schodů m.p.

Jan Arnošt Schaffgoč z Kinastu m.p.

Jiří Rucqk m.p.

 

1)Data o něm viz v „Seznamu majitelů panství a statků v kraji Čáslavském, připojeném na konci této knihy.) Dalších 75str. v této vši patřilo svobodníku (viz pol. 859/741)

 

Čeledín-pacholek

Děvečka služka-děvka

 

Místní jména a změny v Čechách jejich vznik, původní význam a změny napsal Dr.Ant.Profous. Díl II. CH.L.

Keblov (lid v Keblově) – ves 6km záp. od Dolních Kralovic

okolo r. 1295 in Keblov RBII.718.1307 Houlik de Meblau 914/1352-1405, Keblov R.B.P. 57:1379, Keblov ad důk. Štěpánov, D.R.C. 399.1406 in Geblov, SA.V 142m., 155 Kříž z Keblova, ležící ½ míle od Štěpánova, Svobod.125 1654 Keblov, B.R. 9/502:1787 Křivsoudov: Keblov

 

Toto staré jméno vzniklo (slovanský ruský písmo) docela pravidelné a znamenalo Keblův, dnes by jsme řekli Kbelův dvůr, Keblovec – menší Keblov (zdrobnělina).

 

 

Bohužel další materiály již nejsou k dispozici. Děkujem za pochopení.