Úvod > Historie > Kronika Mnichovic

Kronika Mnichovic

Omlouvám se,ale některé slova v původní kronice se nám nepodařilo přečist a proto jsou vytečkovaná.Snad se ozve kronikář z Mnichovic a pomůže nám toto napravit.

(1)čísla v závorkách značí stranu v originálu řučně psané kroniky.

Předmluva

Na požádání starosty Jar. Borka, čís.8, uvolil jsem se v zimě r. 196 napsati tuto kroniku obce, již dle zák. ze dne 30.ledna 1920 (……………..) má míti každá obec.

Uznáveje, že čtenáři najdou v ní snad mnohé nedostatky, omlouvám se krátkou dobou, jež mě jednak absolvováním hospodářského kursu v Chrudimi r. 1927 a ještě více odstěhováním r. 1928 omezena byla. Vděčen budu každému, kdo pamětní knihu doplní.

Kronice věnoval jsem se rád, dle svých schopností nestranně a objektivně, zejména v posledních dnech před svým odchodem úplně, by obec, v níž po 8 let se mi se zdarem působilo, měla své paměti. Čtenáře pak její snažně žádám:

Přijměte kroniku takovou láskou a obětavostí, s jakou psána byla!
Mimo události psané čerpejte z ní posily a lásky k rodné obci, výstrahy i poučení k působení ve prospěch a pokroku obce!

V červenci 1928 Vojtěch …………..

(2)

Popis obce dle stavu r. 1926

Obec Mnichovice rozkládá se po obou stranách okresní silnice téměř uprostřed mezi Kuňovicemi a Keblovem – Vlašimí a Dolními Kralovicemi, 474 m nad mořem Adriatickým . Západní hranice jejího katastru působíc vzdálenosti obou jmenovaných měst již dnes se dá tvrditi, že obec naše vzhledem k právě se dostavující silnici okresní z Keblova do Němčic, Bernarticemi k Dolním Kralovicům v brzké době bude průvozním místem obou významnějších pro nás měst.

Středem vesnice od západu k východu protéká mnichovický potůček, pramenící se ve 3 studánkách nad školní zahradou na západním konci obce. Posílen třetím pramenem z největší m dlouhé a m široké a m hluboké kamenným klenutím opatřené studně, zvané „obecnice! Teče podél školní zahrady a Novotnovy, kostela a vtéká do rybníka na návsích, tou dobou zanešeného. Stružkou ve hrázi u samé silnice teče do proutnice r. 1924 založené a vysokým plotem opatřené, z ní pod dřevěným můstkem cesty z Valů vtéká do strouhy k velkému rybníku pode vsí o výměře 2ha. Mocnější z rybníka výtok ubírá se nejnižší nadmořskou výškou u Mnichovic středem luk „Důly“, zvanými do Strojetického potoka ve výši 4 nadmořskou hladinou.

(3-4)

Celá vesnice majíc 99 čísel popisných, chybí čp. 17, 19, 56, 59 a 75., stavěna jsouc ve dvou pořadích od západu k východu, z nichž pořadí jižní je téměř po celé délce dvojité, poněvadž jak z dalších dějin seznáme, vzniklo dělením statku. Jest tudíž hlavní směr obce dán podílným k východu se sklánějícím údolím, možno tudíž způsob staveb nazvati typem ulicovým dle vzoru vesnic krajských na rozdíl od roztroušeně stavěných vesnic horských . Ačkoli obec s přilehlými pozemky je na močály bohatá, postrádá dobré vody pramenité, taktéž výše položená část severně a západně má studně dosti hluboké a v době suchého léta zásobuje se tato část obce z „Obecnice“ u školní zahrady.

Podkladem katastru mnichovického jest zvětralá rula, téměř všude nánosem aneb několik milionů let trvajícím větráním hluboko pod ornicí jsoucí, takže lámání kamene stavebního aneb silničního jakosti nevalné jest pro přílišné Ruda hlinito-jílovitá nepropouštíc středových vod spolu s prameny vrchními mokří pozemky tou měrou, že na celém katastru shledáváme se s četnými močály , loukami bažinatými s travami kyselými a ostřicovými a mechovitými. Následkem toho luční píce postrádá výživnosti a stravitelnosti a proto krmivo i pastva ani zdaleka neučínkují při chovu dobytka jako trávy sladké v krajinách suchých. Že obhospodařování zdejších luk jest svízelné, sekáči vodou se plouží, tráva na mnohých místech vynášeti se musí, jest samozřejmé. Podobné, ba větší školy způsobuje mokrý spodek na polích, pro močály využije každý majitel počasí suchého ať při zasetí jarním či podzimním a úroda polní zdaleka neodpovídá práci i množství hnojiv polím věnovaných, poněvadž polovinu látek pro obilí spláchne a rozpustí voda.

Pozemky pojmenovány jsou jednak dle významnější znamení, jako „ U Milíře“, „U Vlčí jámy“, „u Kříže“, „U Hruštiček“, „ u Macháčka, „Na Sokolce“, "Posvátný“, aneb zcela případně označeny jsou dle polohy: „U Březinky“, L“U Jedliny“, „Na Rokyti“, „Na Návoze“, „ Za Ohradami“, „Luka“, „U Pastvišť“, „ U Rybníka“, „ Pod Hůrou“, „Nad Votročických důlem“, „ V Dílích“, „ Za Bulíkovy“, „Nad Čakovnicí“, „ U Strojetických hranic“.

(5)

Obec naše čítala koncem r. 1926 celkem 99 čísel , z nichž jednak úplným zbořením jako pastouška čp. 17, jednak spojením s jinými popisnými čísly jsou čísla:

V době zakládání této kroniky přidělena jest katastrální obec mnichovická pouze s osady Mnichovce, sestávající - Kuňovice od loučiny jež r. 19 - k sousednímu a samosprávnímu okresu dolnokralovickému, bernímu úřadu též v Dolních Kralovicích. V záležitostech úřadu rozhodu politická správa v Ledči, kde jest též berní správa, nyní samostatný úřad nad úřady berními dolnokralovických a ledečským.

Nad řádným hospodařením v obcích okresu našeho bdí okresní správní komice v Dolních Kralovicích, jíž každá obec jest povinna zasílati roční účty. Ve věcech soudních způsobilosti okresního soudu vymezené, rozhoduje Krajský soud v Kutné Hoře. Poštovní dopravu pro zdejší obce obstarává Poštovní úřad v Čechticích, prostřednictvím poštovny v Mnichovicích r. 19 ………. zřízené. Prvním poštovným byl Jar. Kořenský, ř.uč. v Mnichovicích až do svého pensionování r. 1920, druhým Marie Borková, manželka listonoše Antonína Borka čp. 91. Dodávky železniční zasílány jsou na stanici Keblov.

Lokálka Benešov – Dolní Kralovice postavena r. 1………. Do té doby obstarávány byly potřeby „po nápravě“ z Benešova, z Prahy, z Kutné Hory nebo Chynova u Tábora. Škole nadřízený úřad – okresní školní výbor – jest v Ledči, kde sídlí Okresní školní inspekce a správa politického úřadu.

(6-7)

DOBA NEJSTARŠÍ

O založení Mnichovic není písemných památek. Jak v Zemském archivu tak i deskách zemských vypravuje se o Mnichovicích za panování Karla IV. Jako hotové vesnici. Jsou tady nejstarší spisy o Mnichovicích jendající téměř 600 let staré.

Dle nich Mnichovice od nepaměti byly statkem biskupským a po povýšení biskupství pražského na arcibiskupství majetkem arcibiskupů pražských, kteří v l 1338-1406 ku zdejšímu kostelu faráře dosazovali a požitky z celé dědiny brali. Dokladem toho je spis ze dne 27.listopadu 1338, kdy arcibiskupští vikáři Mikuláš a D…. obdrževše od arcibiskupa k tomu práva ustanovili za faráře do Mnichovic po smrti Blažeje, kněze Jana Javorníka, kterýž pro veliké své zásluhy později za faráře ve Štěpánově v duchovní správu uveden byl. O zámožnosti tohoto kněze svědčí okolnost, že odkázal kostelu Mnichovickému 5 a ½ kopy grošů, které po smrti jeho předal nástupce jeho farář Mikuláš Erhartovi z Volfemberka, majiteli Hrádku Odrance, jehož zříceniny značně rozbořené lesními stromy u osady Hrádku , katastrální obce Hulice obrostlé jsou na nevysoké skalce u samé řeky Želivky, téměř naproti skladu hulickému, kam ještě před 20-25 roky množství dříví ku plavbě na vorech po Želivce , Sázavě a Vltavě se dováželo. Za to uvolil se Erhart z Volfemberka, jehož rod na konci XIV. A na počátku XV. Století na Odranci vládl r. 1399 dne 14. Listopadu, kostelu mnichovskému z dědin svých u Hrádku a krčmy 1/3 kopy grošů platu ročního vydávati. Faráři příslušelo 1 a ½ lánu polí.

Neznámo kdy a kým vystaven byl zdejší kostel sv. Filipa a Jakuba. Připomíná se r. 1350 jak shora podotčeno jako majetek arcibiskupa pražského. Rovněž tajemstvím zůstává zda hned na počátku byl opatřen zvonem aneb v případě kladném kam se první zvon poděl, neboť nejstarší zvon nejmenší pochází teprve z r. 1458, tedy o více jak 100 let později. Čteme na něm „ Ano Domini MCCCCLXXIII ad honorem et laudone Dei et sandorumomnium“ (česky: Léta Páně 1473 ku cti a chvále Boží a všech svatých). Jím zvoněno jest 3x denně a úmrtní hodinka.

Dle ….. z r. 1378 – úmrtní rok Karla IV. – seděli ve vsi Mnichovicích 2 správcové či nápravníci zboží arcibiskupského Havel a Bolen. První měl 2 lány .

(8-9)

Tento 1 a ½ lánu , z nich byli povinni ke hradu Štěpánovskému složiti, kdykoli jim rozkázáno bylo. Jeden z nich , neznáme který, spravoval dřevěnou tvrz, dnes „Vala“ řečenou, založenou za velmi staré doby. Bylo to stavení jednoduché na způsob věže ohražené a hlubokým příkopem , vodou naplněným, neustále proti nepříteli hájené. Z celé tvrze dosud zachovalá jest stará studně do okrouhla roubená, z níž nynější majitel p. Janče dosud vodu váží. V roce 1893 vykopány tu byly 2 cenné šípy a prodány museu království českého v Praze. Kdy a jakým způsobem tvrz ta zanikla nemožno přesně stanoviti, však možno zničení její odhadovati do doby válek husitských, neboť již v r. 1436, kdy Mnichovice s ostaním zbožím arcibiskupství pražského dostaly se v zástavu rytířům Trčkům z Lípy, mluví se již o Mnichovicíh s tvrzí pustou.

O rozsáhlosti naší dědiny v dobách nejstarších svědčí urbář z r. 1378, dle něhož celá ves 34 lány čítající – 5 lánů bylo vyhořelých, 1 lán pustý – obávána byla 44 držiteli s těmito výměřemi: (pozn.: 1 lán = 30 jiter = 60 korců = 90 měr)

Mainuš ½ lánu, Kuneš ½ lánu, Vrána ¼ lánu, Mikeš ¾ lánu, Vojík 1 lán, Václav 1 lán, Horeš 1 lán, Havel 2 lány, Boton 1 a ½ lánu, Mladota 1 lán, Svach ½ lánu, Hebán 1 a ¼ lánu, Gutlich ½ lánu, Jakub ½ lánu, Havlík 1 lán, Urgrus 1 lán, Leva ½ lánu, Bláha ½ lánu, Křížek 1 lán, Kunoman ½ lánu, Velík ½ lánu, Mikeš Vladimír ½ lánu, Vaněk kačer 1 lán, Vítek ½ lánu, Heinl 5/4 lánu , Hociman 1 lán, Ulrich ½ lánu, Haniš ½ lánu, Albrecht ½ lánu, Kundel 1 lán, Šoter 1 lán, Zdeněk 1 lán, Duchan ½ lánu, Jeklík ½ lánu, Jech 1 lán, Bohuněk ¼ lánu, Jakub Preclík ½ lánu, farář měl 1 a ½ lánu.

Po válkách husitských r. 1436, když biskup pražský od církve římskokatolické odpadl, zastavil císař Zikmund statek Štěpánovský rytíři Mikuláši Trčkovi z Lípy, čímž dostaly se Mnichovice k panství Vlašimskému. Plných 111 let spravovány byly Mnichovice starým tímto českým rodem až do r. 1547, kdy Burian a Ferdinand Trčkové s bratry mladšími prodali zápis svůj za 5300 kop grošů českých Jindřichu Kekuli ze Stradonic, totiž Křivsoudov a vsi Strojetice a Mnichovice, Pravonín, Čáslavsko, Lhotice, Cernici, Lhotu Jeníkov, Těžkovice, Jistbici, Palčice, Dobříkovice, Nekvasovice a v Krasovicích panství toliko.

(10)

Zboží toto již po 3 létech trhovou smlouvou r. 1550 dostalo se rytíři Štěpánu Střelovi z Rokyc za 4250 kop grošů. Tím připojeny byly Mnichovice k panství Křivsoudovskému , k němuž tehdy náležely hrad a městys Křivsoudov s mlýnem, pivovarem, podacím kostelním a 5 poplužními dvory, vsi zápisné s platem k záduší. Křivsoudova, Strojetic, Mnichovic s tvrzí pustou a podacím kostelním Jeníkov, Jistbice, Dobříkovice, Nekvasovice, Černice, Lhotka, Palčice a Chrastovice, vsi dědičné Sudislavice, Jenišovice, Paseka a Otročice.

Statečný rytíř tento vládl potom 43 roky s chotí svou Salomenou, rozenou Vančurkou z Řetinic v dobách mírných tak výtečně, že mohl přikoupitit městečko Čechtice, ves Kunějovice, Borovnici a část Otročic. Právo dědické dal si Štěpán Střela potvrditi samotnými císaři, jak svědčí stvrzení tohoto znění: R. 1576 cís. Rudolf II. Dědiny jeho 16ti komorné a zápisné totiž hrad a městys Křivsoudov, dvůr poplužní s podacím kostelním tvrz pustou Mnichovice s vesnicemi Strojetice, Ježov, Jizbice, ves Dobříkovice, Nekvasovice, Lhotu aj. k právu dědičnému užívání panu Štěpánovi Střelovi z Ropkyc na Křivsoudově za sumu 1000 kop grošů Pražských úplně zaplacených postoupiti ráčil v úterý po Božím vstoupení.

(11)

Za něho robotníci si oddechli, nejen že jich neutiskoval, naopak v robotách ulevoval jmenovitě Čechticům mnohých výhod a práv, přiznal vůbec jako příslušník kalicha dle slov Kristových, vedl život náboženský. Za něho pořízen do zdejšího kostela veliký zvon s nápisy „Samému, věčnému, nejmocnějšímu Pánu Bohu budiž čest a chvála na věky věkův. Tento zvon jest udělán ve jménu Pána Boha a syna i Ducha svatého léta 1560“ Ve středu obliny v ozdobném zárubu „ Chvalte Pána Boha všichni vespolek chudí i bohatí – 1560“ Zemřel 9. Prosince 1593 a jejich rod pochován v rakvích měděných ve zvláštním sklípku kostela v Křivsoudově, kde náhrobek tohoto rodu dosud je zachován. Třetí zvon (prostřední) odebrán 26. Října 1916 …. Na str. 111 (správně 108) této kroniky.

-------------------------------------------------*-----------------------------------------------

Tím současně zemřely klidné časy našich praotců, jistě žádný z nich netušil, že blíží se doba rozloučení s rodným krovem i těmi lány, snad navždy. Nadešla doba nejsmutnější – doba zotročení pro víru, ve které Habsburkové pomstou a jezuity štváni v české krvi s křížem v ruce se brodili. Žel, nebylo možno dopátrati se pramenů, které by byly hlavními svědky strastiplných hrůz a běd, pod jejichž tíhou praotcové naši jako mučedníci hlásali.

(12)

DOBA POBĚLOHORSKÁ DOBOU UTRPENÍ

Po smrti Štěpána Střely dostaly se Mnichovice s panstvím Křivsoudovským i Čechtickým nešťastnému synu Jindřichu Střelovi, jenž měl za manželku Dorotu z Kralovic, nejen jeho ale i celou rodinu příliš krutě stihly následky bitvy na Bílé Hoře.

Byl obviněn , že pomáhal stavům, proto byl Křivsoudov nejprve od vojáků vyplněn a pak Jindřich odsouzen ztrátě 2/3 svého jmění. Na to r. 1623 dne 14. Prosince prodali komisaři místodržitelští zámek Křivsoudov s 5 dvory poplužnými a vesnicemi cizozemci Hugovi z Hellweilu radě a arciknížete Leopolda komorníku za 84.529 zl a 40 kr.

Jindřich Střela nepřečkal však dlouho svého neštěstí, zemřel hořem sklíčen v červenci 1623 a pochován jest rovněž v rodinné hrobce při chrámu křivsoudovském.

(13)

Poněvadž my žijeme v době, kdy pozemkovou reformou po 300 letech velké statky nespravedlivě nabyté děleny jsou potomkům těch zbohatlíků, kteří ranami a okovy v kobkách odměňováni byli za robotu o kousku chleba při džbáně vody, jest jistě záhodno připomenouti , jak bez milosti nakládala vítězná strana císařská s pozůstalými.

Za 1/3 ohromného jmění , jež Jindřichu Střelovi na Křivsoudově ponecháno bylo, dostal 12.ledna 1623 1000 kop míšenských a 24.května 1623 doplatek 3000 kop míšenských. Mimo to ze sumy takové měl mu Hallweil zaplatiti 10000 zl. , nedostal však ničeho. Po jeho smrti odešel ze země, vstoupil do vojska švédského a padl 6.listopadu 1623, syn jeho Štěpán měl dostati 18115zl. Místo nich odsoudili ho ku ztrátě 1/3 a vyplaceno mu mělo být 12077 zl., které však smrtí Jindřichovou propadli navždy.

Tímto způsobem veřejně okraden byl rod Střelů a ohromné jmění , za něž Hugo z Hallweilu ve skutečnosti vyplatil 4000 kop míšenských – 2000 kop českých. Rovněž tak ožebračena byla vdova po Jindřichu Střelovi Dorota, roz. Z Kralovic, jíž místo věna 6575 kop grošů českých – 13750 kop míšenských, kníže Lichtenštejn, jenž popravami mnoha životů, nářku a slz i ožebračení našeho lidu má na svědomí, přisoudil dne 11.září 1623 pouze 1500 kop míšenských. Suma ta byla jí českou komorou pojištěna. Syn Jindřicha Střely Vilém Vojtěch a dcera Dorota Eusebia pouze bez majetku zemřeli svobodni.

(14)

Za Huga z Hellweilu nastala pro pradědy naše nejsmutnější doba útrap, pronásledováni pro víru beze všeho slitování. Faru mnichovickou opustil poslední farář, pod obojí způsobou r. 1627, aby nikdy více obsazena nebyla. V r. 1927 bude tudíž kostel zdejší 300letým sirotkem. Zámecký pes mnohem byl milejší než kterýkoliv rolník, praotcové naši poznali robotu měrou vrchovatou. Není sice o tom nikde dokladů, ve kterých přímo líčen by byl drsný život robotníků – o odstranění jejich postarala se jezuitská censura, však poměry v obci naší po válce 30ti leté dosti významně a jasně svědčí o lidovém postavení jejich, jak nejlépe dokazuje kraje čáslavského pro obec Mnichovice na bývalém panství křivsoudovském z r. 1634 (Sign. Kraj čáslavský 8 – pol. 177-178, jejichž opis je na dalších dvou stranách.

Za Huga z Hellweilu vypukl r. 1644 v Křivsoudově zhoubný požár, který hradu velmi ublížil.

(15)

Panství statkové jména měst,vesnic Rolí má Osívá V nově se

Sídla vůbec na zimu,na jaře usazují

Jména hospodářů 1651,52,53

Cortirnatio

Panství Křivsoudovských Ves Mnichovice

Jména rolí má osívá na zimu osívá na jaře

Jakub Rychta	60	10	10
Jan Kaba	75	10	10
Jan Hampejsek	75	10	10
Šimon Bohouš	60	10	10
Tomáš Vaňků	40	8	8
Michal Kubšů	60	10	10
Václav Duškův	75	12	12
Jiřík Kubeš	60	12	12
Jan Čekal	90	15	15
Ondřej Vopálka	75	12	12
Václav	90	15	15
Václav Sedláků	75	12	10
Mikuláš Kovář	60	10	10
Jan Halaba	75	15	15
Václav Pařík	75	15	15

Rolníci na živnosti zkažené:

Havel Babák 40 6 5

Petr Vaňků 60 5 4

Rolnický grunty pustý:

Hesovský 1 ¼ lánu

Bulíkovský ¾ lánu

Mikšovský ¼ lánu

Chalupníci, jenž ……………..

Václav Hrudek 12 3 3

Jan Kozák 12 3 3

Tomáš Slepička 12 3 3

Václav Hošek 12 3 3

1193 199 195

(16)……………………..

Potahů (koně – voli) dobytka chová (krav – jalovic – ovcí – sviní)

0-2 2-4-10-4

0-2 2-1-6-1 Pohořel 16. Sept. 1655

0-3 6-3-11-2

0-2 2-8-12-2

0-2 2-2-6-1

0-2 3-2-8-2

0-3 3-6-9-2

0-3 3-3-5-3

0-4 3-5-12-2

0-3 3-4-7-2 Pohořel 16. Sept. 1655

0-3 4-5-10-2

0-2 2-1-6-2

0 -3 4-4-7-2 Pohořel 16. Sept. 1655

0-3 3-4-11-2 Pohořel 16. Sept. 1655

0-4 4-2-6-2 Pohořel r. 1656

4-3-0-1 Vyhořel 13. Januaru 1656
2-0-0-0

Dokonce pusty role všechny ladem leží

Dokonce pustý stavení však bez hospodáře zde všechny ladem leží.

Díl stavení stojí však bez hospodáře. Václav Pařík těch rolí pod 6 osívá, ostatek ladem leží

Pohořel 16. Sept. 1655

66 – 43 53 60 132 32

(17)

Z předcházejícího výkazu patrný jest značný úbytek osadníků, bylo-li v roce úmrtí Karla IV. R. 1378 v Mnichovicích 44 držitelů, vidíme letech v r. 1651 , mnoho rolníků s potahem nedostatečným. Veliké neštěstí stihlo obec naši 16.srpna1655, kdy 21 čísel lehlo popelem, vyhořeli: Jan Kuba, Ondřej Vopálka, Mikuláš Kovář, Jan Halaba, Václav Pařík, Karel Babák, z chalupníků Jan Kozák, Václav Hašek. Tou dobou nebylo v celé vesnici 1 koně ani kozy, za to oproti dnešku 132 ovcí, ti, kteří mohli chovat voly, měli 2, 3 aneb jen jednoho. Z potřebných 66 kusů potahu živeno 43 , pouhé ¾ polí oseta jen 1/3 aneb ještě méně. Ba, setkáváme se v tomto roce se 3 usedlostmi úplně pustými, bez hospodáře, pole travou zarostlá. Po několika letech ujímá se částí opuštěných usedlostí některý soused, obdělá co stačí, ostatní zanechává svému osudu.

Jistě se srdcem krvácejícím opouští Tomáš Vaňků 1658 svou usedlost o 32 strychách , umírá v bídě, opuštěn, pole jeho zarůstají a z luk 2 vozy sena poskytujících jsou pastviště. Ještě větší usedlost o 40 strychách opouští 11 let, po něm r. 1669 Jakub Richtář a 4 léta na to Jan Hampejsek o 50 strychách.

(18)

Všichni 3 patrně nemohouce dále snášetí týrání Jana Leopolda z Hellweilu, syna Hugova, jenž ohromné panství tak lacino pomocí Karla z Lichtenštejna získal, raději opustili svá rodiště. Po smrti Huga z Hellweilu pozůstalí po něm synové rozdělili si otcovské dědictví r. 1650 dne 11. Srpna takto co rod Střelů poctivě nabyl. Jakub Leopold vzal si zámek Křivsoudov, ½ pivovaru, městečko s dvorem, vsi Němčice, Kačerov, Děkanovice, Janšovice s dvorem Černice, Mnichovice s dvorem, Dunice a mlýn Veliký. Jan Sebastian opět ½ pivovaru v Křivsoudově, městečko Čechtice, vsi Paseku, Sudislavice, Jizbici s dvorem, Dobříkovice, Borovnici, Kunějovice, Nekvasovice, dvůr chrastovský, mlýny Šabrdů, Chudomel, Vašatoský a Heradenský.

28 let odděleny byly od sebe oba díly až do r. 1678, kdy 10. Září koupila od Jana Sebastiana panství Křivsoudovské paní Jana Barbora Eusebia, hraběnka z Carello Millosimo, rozená z Kduru, paní na Pacově a Kladně. Téhož roku 15. Října koupila od jeho bratra Jakuba Leopolda panství Křivsoudovské, čímž bývalý majetek Střelů opět spojen byl v rukou šlechtičny vyznání římskokatolického.

Za ní panští mušketýři a drábové počínati si museli velice tyransky, jak nejlépe dosvědčují z Mnichovic vyhnaní hospodářové dle berní rulle z r. 1681.

(19)

Ves Mnichovice rolí mají

Předešlí hospodářové Nynější hospodářové 2ar et 3ar Clasis

Jakub Rychtář		Všech rolí	Osetých Na jaro	Osetých Na zimu	Úhorem ležicích	Lada	Porostlých
Jakub Rychtář		40	-	-	-	20	20
Jan Kába		50	8	7 ¾	4	12 ¾	17 ½
Jan Hampejsek		50	-	-	-	20	30
Šimon Bohouš	Jan , syn	40	6	5 ½	3	9	16 ½
Tomáš Vanků		32	-	-	-	12	20
Michal Kubšů	Jan Kozák	40	8 ½	7	1 ½	13	10
Václav Kubšů	Vít Pasák	50	10	8 ½	3	11	15 ½
Jiřík Kubeš	Martin Kubeš	40	7	4 ¼	3 ½	10 ¼	15
Jan Cabal		60	14	14 ¾	12 ¼	6	13
Ondřej Vopálka	Jiřík, syn	50	9	11	8	2	20
Václav Škrle	Jiřík, syn	60	9	11 ¾	5	9	25 ¾
Václav Sedlák	Pavel Sedlák	50	3 ½	5 ½	4	10	27
Mikuláš Kovář	Jakub, syn	40	-	8	4	9	19
Jan Holada	Pavel, syn	50	10	11	6	11	12
Václav Pařík	Jakub Pařík	50	10	9 ½	8 ½	4	18
Havel Babák	Jiřík Babák	32	6	6 ½	10 ½	4	11
Petr Vanků	Jan Balda	40	7 ¾	5 ¼	4	15	8 ½
Hesovský		50	-	-	-	12	38
Budíkovský		30	-	-	-	8	22
Mikšovský		50	-	-	-	15	35
Chalupníci:
Václav Houdek	Václav Hovorka	12	2 ½	1 ¾	-	4	3 ¾
Jan Kozák	Karel Beran	12	1	3 ¾	-	3	4 ½
Tomáš Slepička	Jindra Kadlec	12	1	1 ½	-	4 ½	5
Václav Hošek	Pavel Kadlec	12	1 ½	1 ¾	2	3	3 ¾

952 104 ¼ 124 ¼ 75 ¼ 227 ½ 410 ¾

Kaple k faře křivsoudovské náležející Půda položení dobrého však větším

Založení sv. Filipa a Jakuba

(20)

Pustý gruntové Od kterého léta A z jaké příčiny		POTAHU nyní chová				DOBYTKA nyní chová
		Vlastního		nájemného		Krav			Jalov.		Ovčí			Sviň		kozí
		Koně	Voly	Koně	voly	Vlast.		Náj.	Vlast.	Náj.	Vlast.		Náj.	má		Vlast.	Náj.
1669		Zběhl a umřel, toliko místo rolí žádný neosívá, luk pod 2 vozy, všechny zarostly
		2	-	-	1	-		3	1	2	5		-	2		-	1
1673		Zběhl, stavení zbořený, role žádný neosívá, luk pod 3 vozy, pastviště
		1	-	-	1	?		1	-	1	-		4	-		-	-
1658		Zběhl a umřel, toliko místo rolí žádný neosívá, luk pod 2 vozy, zarostly
		-	-	-	2	-		3	-	2	-		-	-		-	-
-		2	-	-	1	1		2	1	2	-		-	2		-	-
-		-	-	-	2	-		-	3	-	3		-	2		-	-
-		2	1	-	-	2		1	3	1	12		-	1		-	-
-		2	-	-	-	2		2	2	-	8		-	1		-	-
-		1	1	-	1	-		3	1	2	4		-	1		-	-
-		-	-	-	2	-		2	-	2	-		6	1		-	-
Vyh.def.1688 1668		2	-	-	2	-		2	1	2	4		-	1		-	-
Vyh.def.1726		1	2	-	-	-		3	1	1	7		-	1		-	-
-		2	1	-	-	1		3	1	-	7		-	1		-	-
-		2	-	-	1	-		2	2	1	5		-	1		-	-
-		-	-	-	2	-		3	-	3	5		-	1		-	-
Doposavad pustý, rolí nikdo neužívá, luka též zarostly pod 2 vozy, pastviště. Místo prázdný, nikdo jej neužívá, luk pod 1 vůz, pastviště. Toliko místo, rolí neužívá žádný, luk pod 2 vozy, pastviště.
-		-	-	-	-	-		-	-	-	-		-	-		-	-
-		-	-	-	-	-		2	-	2	-		-	1		-	-
-		-	-	-	-	-		2	-	-	-		-	1		-	-
-		-	-	-	-	-		1	-	1	-		-	-		-	-
-		-	-	-	-	-		2	-	-	5		-	1		-	-
	18		5	-	15	-	6		40	13		25	60		17	16	-

Dílem jalová, stavení sešlé, z nichž dvoje na rozvalení

(21)

Z předchozí opisu rulle u zemského archivu v Praze uložené vidno, jak necitelní panští direktoři z robotníků, jichž těžký život nebyl záviděníhodným rázem, holým vyhnáním žebráky tvořili. Vyhnán byl Jiřík Škrle, syn u nástupce Václava Škrle z hospodářství o 60 strychách. Pavel Sedlák, syn Václava Sedláků z usedlosti o 50 strychách, Jakub Kovář, syn Mikuláše Kováře z hospodářství o 48 strychů, Jakub Pařík, syn Václava Paříka, jenž mimo vlastních 50 strychů obhospodařoval 6 strychů rolnického gruntu pustého po Mikšovském. Poněvadž sám ze svých 50 strychů vlastních na jaře osíval 9 1/2 , na podzim 10 strychů, ostatní nechal ladem, dá se z toho souditi, že ostatních jeho 30 strychů bylo zarostlé, pusté. A jako tento tak hospodařil každý druhý hospodář, jak doznává opsaná berní rulle. Skoro ¼ výměry u naší obce byla ladem. V témže roce 1688 ze svého gruntu vypovězen byl Jiřík Babák, syn Havla Babáka z hospodářství o 32 strychy velkého. Celkem vyhnáno v jediném roce 1688 5 sedláků a Pavel, syn Jana Holady v r. 1720. Škoda, že nebyly zaznamenány příčiny, pro něž předkové naši rodinný svůj kraj opustiti museli.

(22)

Jista tato fakta, u vrchnosti v Křivsoudově psaná, znovu a znovu nám dokazují zotročení našeho lidu, jemuž nejen majetek byl milostivou vrchností propůjčen a ta mohla si jej kdykoli odebrati, neb jinému předati, a to vrchnost vládla i nad dětmi robotníků, s nimi nakládala dle své libůstky, zejména s děvčaty a každou nevěstou před oddavkami. A v té době jezuité hlásali, že milostivá vrchnost od Boha dána jest, by lidé ji poslouchali, ač dobře věděli o všech útiscích a prostopášnostech na lidu páchaných.

Paní Johanna Barbora Eusebia , hraběnka z Cardlo Millesimo ovdověvší po nějakém čase statky prodala r. 1694 Františku Antonínu Josefu , hraběti z Hallweitu, jenž přikoupil od Jana Albrechta Bergra-Reinfelda, rytířské sídlo Chyšnou, od hraběnky Reginy z Ditrichštejna svobodnický dvůr v Růžku Hulicích a les Vršík od Sikmunda Briscí z Arbelovic aj. Po 8 letech 1782 dne 3.dubna prodal František Antonín Josef, hrabě z Hallweitu na Pyšelích, Jeníkově, Křivsoudově a Čechticích cís. Tajný rada Křivsoudov Janovi Leopoldovi Donátovi, hraběti z Trantsenu a ……… na Martinicích a Dol.Kralovicích hofmistru v Rakousích, dědičnému zemskému maršálku v Tyrolích, rytíři zlatého rouna, cís. Tajnému radovi a nejvyššímu komoří a sice jak v listu zní: „Zámek Křivsoudov a městečko rytířské sídlo Chyšná, 16 dvorů Křivsoudov, Jenišovice, Chyšná, Mnichovice, Strojetice, Čechtice, Chrastice, Jistbice, Borovnice, Lhotice, vsi Jenišovice, Chyšná, Černice, Děkanovice, Dunice,

(23)Němčice,Kačerova díl, Strojetice, Buřenice, půl Paseky, díl Lhotic, Sudislavice, ……….., Dobříkovice, Nekvasovice, Jeníkov, Kunějovice a díl Borovnice, díl Otročic, díl Práchňany, podací 2 far a 5 filialních kostelů, jakožto od Johany Barbory hraběnky Millesimo si koupil. Za panování tohoto hraběte od r. 1711 za knížete Trantsenu povýšeného – ohromným požárem 1715 zničeno městečko Křivsoudov se starožitným hradem , který nebyl více obnoven, proto přestal býti Křivsoudov sídlem vrchnosti, která odtud na novém zámku v Čechticích přebývala. Sesuté zdi starého zámku byly do r. 1770 opuštěné, toho roku je kníže dal rozbořiti a z dobytého kamene dal vystavěti veliký špýchar, takže po hradu nezbyl než hluboký příkop, který dosud hradiště obklopuje. Při rozprodání dvorů stal se špýchar zbytečným a zůstal prázdný.

Knížata z Trantsenu v Čechticích sídlící svým jednáním velice se podobala nešťastnému rytířskému rodu Střelů na Křivsoudově. Každé takové uvolnění dobře poznali předkové v Mnichovicích, neboť za Jana Viléma knížete z Trantsenu pořízen byl prostřední zvon mnichovický r. 1738 v Praze ulitý. Na něm byl nápis: „Mich gass Jacob Konrát in Prag 1738“ Vážil 4 metrické centy – 400kg.

(24)

Jak vrchnost tato s lidem smýšlela vidno z toho, že obnovovala zanedbané školy, na něž dosazovali řádné učitele, takže v Čechticích již r. 1706 škola obnovena byla. R. 1725 dosadil ku kostelu čachtickému – 100 let opuštěnému – řádného faráře, jemuž pojistil živobytí …..a přidělil k farnosti čachtické Zhoř, Borovnici, Mnichovice. Čechtickým občanům robotu odpustil nadobro. Rovněž tak učinil jeho syn a nástupce Jan Vilém kníže z Trantsenu a Saltštejna, císařský komoří. Obdržev od čachtických 2 rybníčky u velké bažantnice k napojení zvěře, prominul jim sklízení obilí a sena u dvorů čachtického a chrastavského. Grunty, jež tak jako jinde náležely vrchnosti, velmi lacino čachtickým přenechal – 1 korec za 5zl a to tak, že tu sumu za pole mohli po 4zl spláceti. Kníže z Trantsenu r. 1753 přikoupil Hammerstadt, prodal však r. 1766 Křivsoudov – s ním i Mnichovice – Čechtice, Dol.Kralovice, Martinice, Zahrádku Kaliště Josefu Patrisovi hraběti z Gundelingen. Tím dostaly Mnichovice opět nového a sice posledního pána, jenž marnotratností veškeré své předchůdce předčil. Jedině tím uspíšen byl rozprodej dvorů lidu selskému, čímž majetek nespravedlivě nabytý dostal se lidu, jemuž robotnými úlevami v otrockém jich životě již dříve ulehčeno bylo. Nastala doba, kdy panovník – ze všech Habsburků ojedinělý – uznával cit lidskosti vůči lidu nejpoddanějšímu lidu selskému.

(25)

OSVÍCENÝM ABSOLUTISMEM K SELSKÉ SVOBODĚ

Hrabě Karel Josef Pahn byl velkokupcem v Řezně, provozoval obchod po moři na 3 vlastních lodích. Nashromáždil nesmírného jmění, jež v soudkách – prý 17 – ve sklepech čachtického zámku choval. R. 1753 byv do stavu hraběcího povýšen, přijal 3 lodi do znaku. Při vpádu Prusů za války 7leté 1756-63 , kdy Bedřich vtrhl do Čech – dal poklady dílem zazditi, dílem do rybníka potopiti. Po válce prý tam našli o 1 soudek méně. Zemřel v 1770.

Syn jeho Karel Josef, cís.komoří, tajný rada velkokřižník kurfalckého řádu zlatého lva r. 1785 dne 24.července na knížete povýšený, jednak štědrostí svou po otci zděděnou, jednak marnotratností svou veškeré jmění utratil. Již v mládí, za živobytí otce, navštěvoval poklady ve sklepech, klepaje na soudky, říkával: !Spíte? Spěte jen v pokoji!“.

(26)

Martin Kubeš	Pavel Babák	Na Zahradě	1	Pod vsí	1
Vít Pasák	Mikuláš Charvát	Za dílem	2	V otročím důle	1
		V starej vsi	4	Pod horou	1
		Nad votročím důlem	2	Palouků	8
		Za rybníkem	1
		U vohrad	2
		U trávní cesty	1
		Nad pastvišti	1
		Pod horou	2
		Na Rokyti	3
		U Žlábku	1
		V luhu	1
		Za dolcem	1
			22		11
		V ………..	6	V otročím důle	2
		V starý vsi	1	Proti schodům	1
		V otročím důle	1	Pod horou	3
		Proti …..	1	Pode vsí	1
		Na návoze	1	Palouků	9
		Za Kozákovou louží	1

Jan Čakal		Jiří Kubeš		V pastvištích		2
				U horní cesty		1
				Pod horou		3
				U Horňovského rybníka		1
				Za humny		4
				U Rokytě		4
				…………..		2
				V luhu		1
				Za dolcem		2
						32					16
				Na dílech		3		Pod vsí			4
(27) Jiří Vopálka		Matěj Jaroš		V zahradách		1		Palouků			6
				Za rybníkem		3
				K Libáni		1
				Pod horou		1
				Na iberku		1
				U dolin		1
						11					10
				Pod vsí		3		…………..			1
				V starej vsi		3		Pod vsí			1
				Nad votročím důlem		2		U Zemana			1
				K vohradám		2			Palouků		9
				V pastvištích		2
				U horní cesty		1
				U …..		3
				Pod hůrou		1
				V Rokyti		2
				U ….		1
				U Jedliny		4
				Za ….		1
						25						12

	Jiří Škrle		Jiří Jirek		Za ………		2			Pod vsí			2
	Pavel Sedlák (28) Jakub Kovář		Václav Vopálka Matěj Škrle		Nad votročím důlem		1			Za Sedlákovy			1
					Na Čakovnici		2			Pod horou			1
					U Zemana		2			Palouky Na Pláňavě			4
					Pod horou		2			Před vsí a na Čakovnici			2
					Na Žákově		1
					V dílech		2
					K vohradám		2
					K Markovu		2
					Za humny		1
					Za Sedlákovy		1
					U Jedliny		4
					Na …..		2
					Nad lukama		1
					U Babákova		1
							26						10
					Na díle		2			Pod vsí			3
					U starý vsi		2			V otroč.důle			1
					Nad votroč. Důlem		1			Palouky Pod horou			1
					U Zemana		1			V Rokytích			2
					K vohradám		3			…..			1
					Pod horou		1			V luhu a na …			1
					Na Žákovy …		2			Za Bulíkovy			1
					Na Strachanově		1
					U Rokyti		3
					…..		2
					Za humny		1
					Na voboře		1
					V luhu		1
					Vedle Jirkova		1
							32						11
					Za vsí		2			Pod vsí			1
	Pavel Holada		Jiří Sedlák		Nad starou vsí		2			V otroč.důle			1
					Nad votroč. Důlem		2			Palouků pod horou			3
					U Zemana		1			K luhu			4
					U vohrad		3			Pod vsí palouků			3
					Na Strachanově		2
					Na Žákově		1
					Nad vsí		2
					Nad Kuňovským Rybníkem		1
					V Markově		2
					Ke Keblovu		2
					U Jedliny		1
					U Luhu		3
					Za dolcem		1
					Na zahradě		1
							26						12
					Mezi cestou		1			Pod hrází			1
					Na vrchu		2			V ….			1
					K starý vsi		2			U Kuňov. rybníka			1
					Na votroč. Důle		3			Palouků pod horou			2
					Pod horou		2			U vsi			1
					Na Strachanově		2			U luhu a dolu			2
					Proti voboru		2			Palouků			5
					U trávní cesty		1			Přede vsí			2
					Nad vsí		1			K starý vsi			1
					Na pastvišti		2			Na ….			1
					Za humny		2
					Za dolcem		3
					V luhu		1
					Nad horou		2
							28						16
	(29) Jakub Pařík		Jiří Konig		Za humny		3			Pod vsí			1
					Díly		1			Pod horou a žlábkem			2
					Nad zlom.loukou		3			Palouků			8
					Na …		1
					V otroč.důle		1
					U Zemana		1
					U trávní cesty		2
					Na návoze		1
					V ----		1
					Na Strachanově		2
					V Jedlině		3
					Ve voboře		1
					K luhu		5
							25						11
	Jan Balda		Václav Holada		Za humny		1			Pod ….hrází			1
					Nad otročím důlem		1			Pode vsí			1
					V dílích		1			Za Sedlákovy			2
					Na vrchu		2			…. Pod horou			4
					K starý vsi		1			…..			2
					Na Čakovnici		2			Na Čakovnici			3
					U Zemana		1
					Na ….		1
					Na Strachanově		4
					U kříže		2
					U pastvišť		2
					U Zemana		1
					U Jedliny		2
					Nad ….		1
					U dolce		2
							24						13
	Jiří Babák		Václav Mikeš		Za humny		1			Pode vsí a na votročím důle			2
					Nad …..		3			Pod horou palouky			2
					U zahrad		1			Za Bulíkovy			1
					Na Žákově		4			U luhu			1
					Pod horou		1
					U pastvišť		1
					U luhu		2
					Keblovsku		3
					Porostlin		1
							17						6
	(30) Hesovský		Mikuláš Hesa		Za Bulíkovy		2			Pod vsí			2
					Na votroč. Důlem		1			V dolu na votroč. Důle			3
					Na Čakovnici		1			Pod horou
					V dolíku		1			Palouky Na Čakovnici			3
					Na Sokolu		1			Před vsí			2
					Za humny		1			Za rybníkem			1
					Na ….		1			Na Sokolu a votroč. Důle			2
					Na Žákově		2
					Na pastvišti		1
					Pod horou		2
					U Rokyti		1
					U vlčí jámy		1
					Před vsí		1
							32						13
	Bulíkovský (nyní rozdělený)		Jiří Bruna		Za humny		1			Pod hrází			1
					Na vrchu		3			V otroč. důle			1
					Za rybníkem		2			Pod horou			1
					Na Žákově a Strachanově		2			…………			7
					U pastvišť		1
					Nad ….		1
					U Jedliny		1
					Nad palouky		1
					Na příkopem		1
							13						10
			Tomáš Halama		Za humny		1			Pod hrází			1
					Na vrchu		3			V otroč. Důle			1
					Za rybníkem		2			Pod horou			1
					Na Žákově a na Strachanově		2			Palouky nad lukama a na březině			7
					U pastvišť		1
					Nad lukama		1
					U Jedliny		1
					Nad palouky		1
					Nad příkopem		1
							13						10
	(31) Mikšovský		Václav Pařík		U luhu		1			Pod hrází a pod vsí			3
					Za humny		1			V otroč.důle a pod horou			3
					Za Bulíkovy		2			Za Bulíkovy palouky			4
					Nad votroč. Důlem		1			Na Čakovnici			3
					Na Čakovnici		3			Žlábek			1
					Za starou vsí		1
					U Zemana		1
					Za louží		2
					U vohrady		1
					Na Libáni		1
					U kříže		2
					Nad vsí		2
					Pod …. Hrází		1
					Oulehle		1
					Pod rybníkem		1
					…..		2
					V rovinách		3
							26						17
	Václav Houdek		Martin Lejsek		Na votroč. Důle		1			U Zemana a pod vsí			2
					U starý vsi		2			Palouků			5
					Na Strachanově		4
					U vsi zahrady		2
					Na ….		1
					Za lesem		1
					U …. Rokyti		3
					U Jámy		1
							15						7
	Havel Beran		Matěj Brázda		Za Bulíkovy		1			Pod vsí a ….			2
					Mezi lesy		2
					U dolu		2
							5						2
	Jindra Tkadlec		Mikuláš Škrle		Za votroč. Důlem		1			Pod vsí na dolečkách a příkopem			3
					Na dolečkách		1
					U vokolní cesty		1
					Na Libáni		1
					U pastvišť		1
					Za příkopem		3
					Za dolem		1
							9						3
	(32)		Nájemníci:
	Pavel Tkadlec		Matěj Bratka		Mezi cestama		1			V luhu			1
					Na Libáních		2			……			3
					V luhu		1
							4						4
			Panská hospoda Fridrich Keisrringen		Za Bulíkovy		2			Pode vsí			2
					Na votroč. Důlem		1			Na dolu a votroč. Důle, pod horou			3
					Za Žákovnicí		4			Palouky na Čakovnici			3
					Na vrchu		1			Před vsí			2
					Na Sokole		1			Za rybníkem			1
					Za humny		1			Na Sokole a votroč. Důle			2
					Na Žákově		2
					Za pastvišti		1
					Pod horou		2
					U Rokyti		4
					U vlčí jámy		1
					Přede vsí		1
							32						13
			Hammelknecht		Na ….		2
					U Rokyty		1
					V zahradách		1
							4						0

Dle tabulky tuto uvedené obývalo v dědině naší v r. 1715 pouze 26 držitelů pozemků s poměrně stejným počtem polí – rozdíly nepatrné – což nasvědčuje poměrně stejné rozloze statků. Pravděpodobně počet ten se neměnil až kolem r. 1780, neboť v katastru josefském ze dne 1.srpna1788 rozvržen jest veškerý majetek naší obce mezi 36 vlastníků s označenými domovními čísly následovně:

(33)

Čís.:

1 dům – Václav Babický 19 statek – Tomáš Sedlák

2 statek – Matěj Ryšavý 20 chalupa – Jan Dudáček

3 statek – Tomáš Jantač 21 chalupa – Jakub Jirek

4 statek – Jan Navrátil 22 chalupa knížete Pahny

5 chalupa – Matěj Nekola 23 chalupa – Jiří Kubát

6 chalupa – Václav Navrátil 24 statek – Martin Říha

7 chalupa – Antonín Babický 25 statek – Jan Vavřík

8 statek – Tomáš Borek 26 statek – Jan Kobzák

9 statek – Franz Borek 27 statek - Josef Holada

10 statek – Václav Kopecký 28 statek – Josef Navrátil

11 chalupa – knížete Pahny 29 statek – Tomáš Škrle

12 Obecní kovárna 30 statek – Václav Navrátil

13 dvůr knížete Pahny 31 statek – Josef Žižka

14 chalupa – Matěj Kubeš 32 statek – Martin Prášil

15 statek – Jan Navrátil 33 obecní chalupa

16 statek – Matěj Bachna 13 ovčín od dvora

17 Obecní pastouška 13 panský stodoly

18 statek – Jan Kočí Krchov okolo kostela

Kromě toho Josefský katastr rozdělil a přesně označil hranice 20 položení místních pozemkových názvů, které mimo jména tehdejších držitelů dosud se užívají.

(34)

Položení – místní plac

V tom místním place se žádný užitečný místo nevynachází, nebo samý rokle, pohrbky a celý rozjetý jest. Hned pod tím placem dvě nádržky, který pro pád ohně a nápoj dobytka se udržuje.

Položení

Začíná se u rybníka pode vsí, z jedné strany běží podle luk nazvaných pod hrází podle cesty vedoucí k leskému mlejnu až k lesu Luzina zvanému, okolo lesa, pak se točí na zvanou cestu od Keblova k Mnichovicům, po kteréžto cestě zase k rybníku se přijde, od kteréžto svůj počátek vzalo.

Položení

Začíná se u keblovský cesty z jedné strany naproti Jana Navrátila, hned za vsí vedle příkopu a běží podle hořejší cesty ke Keblovu jdoucí až k lesu Březinka řečenému, pak okolo lesa zase k cestě dolejší u Keblova k Mnichovcům vedoucí až k poli Jana Navrátila, který leží vedle rybníku.

Položení U jedliny jmenované

Počíná se u Jana Vacíka pole u Jedliny na hranicích keblovských jmenující, běží dle cesty hořejší keblovský až k lesu, pak pořád okolo lesa, jenž sluje Jedlina, až zas k poli Jana Vacíka.

(35)

Položení: Na obůrku

Začíná se od Sedlákovy zahrady na panským poli zvaným Na zahradách, běží okolo humen na cestu horní keblovskou, pak po cestě keblovský nahoru k lesu, jenž sluje Plaňava, pak okolo lesa Plaňavy na Javornickou cestu dolejší , po kterejžto cestě se zase přijde nad jmenovanému poli panskému Zahradě.

Knížete Pahny rybník Sedlákovský ….. 13 pod zahrady

Položení: U milíře

Začíná se nad sady na poli Matěje Nekoly, běží cestou okolo sadu k Vlčí jámě, od té pak cestou nahoru k hruškám a od hruštiček zase dolů k milíři k poli Matěje Nekoly.

Položení: U vlčí jámy

Začíná se od Vlčí jámy na políčku Antonína Babického jmenující se u Vlčí jámy a běží po cestě vozovej k hruštičkám, od hruštiček pak po cestě javornickej hořejší až k lesu k Markovám, pak podle lesa Markova až k prostření javornickej cestě, po který dochází zase k Vlčí jámě.

Položení: Na rokyti

Začíná se u panského ovčína u dolejší javornický cesty, podle tý cesty od Michovic k Javorníku řečenému lesu dochází k Markovám, pak okolo toho lesa k cestě prostřední javornickej a po tý cestě zase k ovčínu, kdežto své počátek vzalo a taky dokonává.

(36)

Položení: U kříže

Začíná se nad vsí vod kříže u obecního pastvištěm nazvaného Na Pastvišti, běží po levý straně ke Kuňovicům až k lesu nazvanému Hrachanov, jak okolo michovskej luk, jenž slujou Lozy po hranicích Kuňovskejch až ke Kuňovskému rybníku, pak od rybníku hořejší cestou Kuňovskou zase k Michovicům ke kříži dochází.

Položení: U hruštiček – pod hůra

Začíná se od hořejší javornický cesty u panskýho pole pod hůrou podle toho pole jinak běží dle cesty javornický až k lesu hůře, okolo toho lesa běží až k hranicům Kaňovským, dále dle hranic Kuňovskejch po kukách nazvaných Pod Kaňovským rybníkem až k rybníku od rybníčka pak po cestě kuňovskej hořejší až k cestě hořejší javornickej, kdežto ty 2 cesty při poli panským pod hůrou scházejí.

Položení: U pastvišť

Začíná se podle cesty ke Kaňovské naproti Jana Navrátila, běží odtud podle cesty vedoucí vod Michovic ke Kuňovce až k lesu Strachanovu na louky Losy, pak se stáčíc od lesa po Kuňovských hranicích na Borovníček, tam odtud k lesům Vohradám a okolních na cestu bojovnickou hořejší, která vedle od Borovnice k Michovicům až zase svrchu jmenovanému poli.

Položení: Na návoze

Počíná se hned u vsi u Nekolovy chalupy nad cestou ke kříži k panskej louce na pastvištěm řečená, okolo toho pastviště k rybníčku Macháčku, odtud pak po cestě ke vsi k nadmenovanej chalupě Nekolovej.

(37)

Položení: U Macháčka

Počíná se od panského rybníka Macháčka podle hořejší cesty Borovnický a běží až k lesu Ohrada okolo pak toho lesa k cestě votročickej, po kterej se zase přijde k rybníku.

Položení: Na Sokolce

Bere svůj počátek od rybníčka Macháčkovy a běží dle cesty votročický k Votročicům k lesu, jenž sluje houštiny, okolo toho lesa jde ke hranicům strojetickejm, vod těch hranic dle polích a po hrbech a lukách a za Votročím důlem až k rybníku Macháčka.

Položení: U rybníka

Začíná se od Macháčkovského rybníka běží od hranic strojených po hrbech až k Macháčkovému rybníku, louce myslivou, od ní pak dle polích a hrbů až zase na strojnický hranice.

Položení: Nad votročím důlem

Začíná se od Macháčkového rybníka u pole Tomáše Jantače, běží podle luk na strojnický hranice a podle hranic u vokolní cesty, po kterej cestě zase dojde k poli Tomáše Jantače.

(38)

Položení: V dílích

Začíná se u rybníka Macháčka nad Tomáše Jantače poli, běží okolo vokolní cesty na strojnický hranice ke Strojeticům od těch pak hranic podle cesty po hořejší straně dolů ke vsi a vokolo zahrad zase k rybníku.

Položení: Za Bulíkovy – mezi cestama

Začíná se za Bulíkovy nad palouky u cesty jmenujíc se mezi cestama, běží po strojnický cestě až na vrch ke strojnickým hranicům, pak po hranicích k lesu Čenínu Vod toho lesa polní cestou až k paloukům za Bulíkovy mezi cestama.

Položení: U strojnických hranic

Bere svůj počátek u strojnických hranic, běží podle lesa Čenína po hrbech ke vsi k panskýmu rybníku dolejší pod vsí jmenující, pak okolo obecní louky běžící nad rybníkem, pak okolo příkopa k loučkám, od nich pak zase okolo rybníka po cestě, která vede k leskému mlýnu až zase k strojeckejm hranicům k louce Matěje Bachny.

(39)

Josefský tento katastr zpracován byl tudíž za knížete Karla Josefa Pahny, který rozsáhlé statky zadlužil tak, že v r. 1801 bylo 24 dvorů soudně prodáno. Byly to Borovnice, Borovsko, Buřenice, Ceněnice, Hammerstadt, Hněvkovice, Hrádek, Chyšná, Jenšovice, Jistbice, Kaliště, Kounice, Keblovec, Křivsoudov, Martinice, Mnichovice, Nesměřice, Pertoltice, Sněť, Vítonice, Vraždova Lhotice, Všebořice, Zahrádka a Žibřidovice. Dvory: Čechtice, Chrastovice, Střítež zůstaly sice při panství, však stanovena byla na ně sekvestrace. Když r. 1814 dne 22.srpna kníže Karel Josef Pahna zemřel, nastoupl jeho syn Karel Josef František, za něhož sekvestrace trvala. Kvůli úplnosti poznamenávám, že panství Čechtické a Dolnokralovické prodáno bylo 15.září 1844 veřejnou dražbou Vilémovi Vincencovi knížeti z Auersparka , v jehož rodu zámek, dvůr s pivovarem v Dolních Kralovicích dosud se nalézá. Proti tomu dvůr čachtický pozemkovou reformou rozparcelován r. 192… a zámek v Čechticích koupilo město Čechtice r. 192 … za …

Dvůr v Mnichovicích – dnešní „Familie“ při svém rozprodání v r. 1801 byl původně rozdělen na 4 stejné díly, teprve později dostala některá ¼ dva až pět majitelů. Ze všech částí téměř bez změny po nes zůstaly pouze 2 usedlosti „Turek Václav čísl.13 a Vincence Růžka čís.68“, které dohromady tvoří ¼ předešlého dvora. Dle tohoto měřítka nebyl dvůr příliš rozsáhlý, výměra jeho byla kolem 528 měr.

(40-41-42-43-44-45-46-47)stránky v originálu.

Dle ústního sdělení dosud žijících starých pamětníků byla posloupnost majetníků na usedlostech a číslech domovních od r. 1788 aneb čísel dělením statků na 2 půlstatky, čímž vznikla 2 pořadí po celé délce vesnice od potůčku na jih, následující dle čísel popisných do konce r. 1926.

Václav Babický – František Novotný – Jan Novotný – Antonín Novotný.
Matěj Ryšavý – František Ryšavý – Josef Ryšavý – František Ryšavý – Antonín Babický – Antonín Lichtenberg.
Tomáš Jantač – Václav Jantač, jenž pravděpodobně statek zdědil – Kozák – Jiří Šťastný vzal si … po Kozákovi – Josef Šťastný – František Šťastný – Antonín Šťastný – František Šťastný.
Jan Navrátil –
Matej Nekola – Martin Vondrák – Josef Vondrák – Josef Babický – Kvasnička
Václav Navrátil – Josef Kubík – Těšina – Landmayer – Jan Chvojka – Josef Chvojka – vdova Marie Chvojková
Antonín Babický – Jan Jankovský – Josef Sedláček – Josef Pokorný – Matěj Nasvačil - František Nesvačil – Josef Kučera – Josef Štecher
Tomáš Borek – Josef Borek – František Borek – Josef Borek
František Borek –
Václav Kopecký –
Kníže Pahna – František Borek – Vojtěch Borek – Antonín Borek
Obecní kovárna – po jejím zboření 1897 – škola
Kníže Pahna – Josef Setnička – František Setnička – František Setnička – Václav Turek
Matěj Kubeš – František Kozák – Antonín Kozák – František Novák
Jan Navrátil – Tomáš Navrátil,dědil r. 1894 – František Klopáč – Josef Navrátil – František Navrátil – František Navrátil – vdova Anna provd. Chobotová
Matěj Bachna – Pavel Hauser – Josef Hauser – František Hauser – Rudolf Hauser
Obecní pastouška – přes silnici proti čís. 20 – zbořena 1924
Jan Kočí – Josef Kočí – Jan Kočí – Jan Kočí – František Kubát
Tomáš Sedlák – Jan Příkop – Josef Příkop – Jan Kovian ej zbořil a na místě jeho zřídil zahradu
Jan Dudáček – Jan Kozel – Pařízek – Těšína – Jelínek – Rampier . Sedmimayer – Petrides – Josef Mandelík - František Mandelík.
Jakub Jirek - Jakub Hojovec -. Antonín Hojovec – Josef Hojovec
Kníže Pahna – Magdalena Šišková – František Šiška – Antonín Marek
Jiří Kubát – Václav Kubát – Jan Kubát – Jan Lichtenberg – Antonín Lichtenberg
Martin Říha – Josef Babický .- Josef Babický – František Babický
Jan Vacík – Karel Vacík – Karel Vacík – František Vacík
Jan Kobzák –
Josef Holada – František Borek – František Pokorný – František Pokorný – Vojtěch Borek
Josef Navrátil – Jan navrátil – Jan Navrátil – Antonín Navrátil – Antonín Navrátil
Tomáš Škrle – Václav Urban – Ignác Urban – František Turek – Josef Turek – Josef Turek
Václav Navrátil – František Dufek – Josef Dufek – František Dufek – Jan Dufek – Josef Dufek
Josef Žižka – Kuřel – Štěpánek – František Kozel – Antonín Ryšavý – František Ryšavý
Martin Prášil – Jan Urban – Kubík - František Kubík – Josef Kubík
Obecní chalupa – Jan Navrátil – František Navrátil – Jan Kapek – Jan Kapek
Jan Navrátil – Alois Navrátil – František navrátil – Ladislav Kamarýt
Václav Holada – Antonín Vršťala – Josef Kerouš
Matej Navrátil – Matěj navrátil – František Turek – František Turek
Jan Babický – Jan Babický – Antonín Babický – Antonín Babický – Josef Horák – Čeněk Horák – Josef Horák
Josef Ryšavý – Antonín Ryšavý – František Ryšavý
Václav Borek – František Borek – František Borek – Václav Borek
Kníže Auersperk – Vojtěch Babický – Petr Maceška – Mazánek
Podracký – Kateřina Jankovská – Karel Ptáček – Bedřich Vlasák
Jan Prášil – Pan Babický – Antonín Babický
Kratochvíl – Václav Novák – Jan Novák
Pokorný – Josef Horák – Čeněk Horák – Jan Horák
Vojtěch Chvojka – Josef Chvojka – Josef Chvojka
Jan navrátil – Josef Navrátil – Jan Příkop – Josef Příkop
Antonín Babický – Jan Babický – František Babický
Jakub Setnička – Jan Setnička – František Heřmánek – Jan Heřmánek – Karel Heřmánek
Budinský – Kubín Antonín – Jan Mendl – František Mendl
Antonín Ryšavý – František Kozel – Jan Kozel – Josef Pacovský – Karel Pacovský
Václav Kopecký – Josef Kopecký – Čeněk Kopecký – Josef Kopecký – František Kopecký
Josef navrátil – Václav Navrátil – Marie Navrátilová
Josef Sechovec - Václav Kratochvíl – Kotýnek a Rampier - Jan Kotýnek – Antonín Kotýnek – Vojtěch Kotýnek
Josef Kubát – Josef Málek – Antonín Ryšavý – František Turek – Hynek Urban – František Turek – Josef Pacovský – Karel Pacovský
Jan Borek – Josef Kavian – Jan kavian – Antonín kavian
Kocourek – Antonín Kocourek – Josef Kocourek
Josef Zeman – Josef Pokorný – Antonín Hampejsek – František Hampejsek
Marek – Josef Wilder - Josef Polák – Ignác Stein – Bohumil Stein – František Ryšavý – Václav Kučera
…
Josef Pacovský – Josef Pacovský – Karel Pacovský
Jan Lichtenberg – Antonín Lichtenberg – Antonín Lichtenberg – Jan Lichtenberg
Josef Vršťala – Josef Vršťala – Jan Vršťala
Vojtěch Holada – Vojtěch Říha
Karel Navrátil – Josef Navrátil – František Navrátil
Jan Babický – Jan Setnička – Jan Navrátil, Dědič
Vojtěch Jantač – Jan Jantač – Antonín Klika
Vojtěch Borek – Vojtěch Borek – Antonín Kocourek – Čeněk Rosa – Antonín Navrátil – Josef Mendl
Čech – Jan Rosa – Josef Rosa – Karel Růžek – Vincenc Růžek – Vojtěch Růžek
Josef Turek – František Turek – Antonín Turek, František Říha – František Petrák – František Petrák – František Petrák
František jantar – Jan Jantač – Antonín Lebeda
Jakub Holada – František Chmel
Jan navrátil – František Janče – Jan Janče – František Janče
Jan Borek – Josef Borek – Jan Borek
Vzniklo dělením statku č. 4 není vystaveno
Myslivna
František Navrátil – Jan Jantač – Josef Příkop – František Příkop
František Navrátil – Jan jantar – Jakub Limburg – Josef Lebeda
František navrátil – Josef Navrátil – Antonín Jaroš
František Navrátil – Václav Kratochvíl – Josef Kratochvíl
Obecní kovárna postavena 1898, prodána 1922 Václavu Zelenkovi
František Ryšavý – Antonín navrátil
Antonín Navrátil – František Navrátil
František Borek
Josefa Příkopová – Josef Příkop – František Říha
Hájenka
Hájenka
Josef Navrátil
Marie Doubková
Čeněk Lhotka
Antonín Borek
Josef Navrátil
Josef Hovorka
Vojtěch Borek
Jan Kapek
Jan Kratochvíl
Obecní domek – chudobinec
Bohumil Jankovský
Josef Kocourek

Soupis tento, pokud staří pamětníci podati mohli, jest úplný. Nezaručeným však zůstává sepsání majetelů z dob dřívějších, v nichž pravděpodobně jsou mezery, jak nasvědčují místní názvy pozemků. U Macháčkového rybníka, za Bulíkovy aj. ač v nižádném soupisu ani dřívějším se jmény těmi neshledáváme. Neměné zajímavou byla by doba, kdy který statek dělen byl, jak dle písemných dokladů jsem zjistil u statků čís. 3,15,23,28, jež byly děleny v letech 1840, 1847. Zdá se, že i ostatní usedlosti kolem této doby děleny byly. Tím způsobem vznikla z původního statku čísla 2, jež dosud poznati jest jako oddělená tím, že sousedi čísly domovními i pozemky. Jmen u statků proti jejich měnitelnost neuváděn a pak sepsána jsou na stránkách předešlých. Tak děleny byly a tvořila jeden statek tato čísla:

(48)

Čís. 2 s čís. 38 Čís. 3 s čís. 66 čís. 4 s čís. 75

Čís. 8 s čís. 74 čís. 19 s čís. 55 čís. 29 s čís. 65

Čís. 9 s čís. 39 čís. 25 s čís. 61 čís. 30 s čís. 40

Čís. 10 s čís. 44 čís. 26 s čís. 62 čís. 31 s čís. ---

Čís. 16 s čí. 37 čís. 27 s čís. --- čís.32 s čísl. 69

Čís. 15 s čís. 64 čís. 28 s čís. 36

Ne tak čísly domovními jako svými pozemky sousedí čísla 3,7,14,20,21,23 a 24, o nichž se vypravuje, že 7 těchto čísel vzniklo z pozemků bývalé fary v r. 1627 knězem pod obojí opuštěnou. Dnes těžko tvrditi, kde stála. Vypravuje se, že na místě jejím stojí proti vchodu do kostela stojící číslo 14, ač nemožno zamítnouti náhled, že mohla býti od kostela na východ, kde stojí dnešní památník. Tam totiž stávala původně pastouška, která po válce 30ti leté mohla z některé části fary vzniknouti. Teprve později vystavena byla pastouška pod rybníkem, jenž byl uprostřed návsi proti čís. 20, zbořena r. 1924.

Také myslivna michovická měnila své sídlo. Původně byla v čís. 22, jak doznává naznačení hraničního názvu „ Nad Čakovnicí na str …. Této knihy, kde jmenována jest proti tomuto číslu se nalézající myslivcova zahrada. Teprve později přestěhován byl myslivec do čís. 41, jehož zápraží ozdobeno bylo vyřezávaným zábradlím.

(49)

R. 1…… postavena myslivna u lesa za vsí na sever pod čís. 76, kde dosud jest. Také vzestupem od doby Josefské jest patrný, jak z kontraktů vidno, statek čís. 3 koupen Martinem Jantačem v r. 1802 za 191 zl a 30 kr., prodán vdovou Annou Jantačovou, provdanou Šťastnou v r. 1847 za 600 zl. Statek čís. 23 prodán administrací a hospodářským úřadem knížete Pahna dne 25. Července 1715 Jiřímu Kubátovi za 115 zl., kdežto syn jeho Jan Kubát koupil na „Strachanově“ 5 měr pole od Karla Kuchaře dne 9. Března 1811 za 200 zl. Půlstatek čís. 64 od čís. 15 prodal Tomáš Navrátil synu svého bratra v r. 1844 za 440 zl. Pro cizího kupce jistě by byla cena vyšší.

Vyjma čísla po r. 1848 postavená povinni byli někteří majetníci robotou a to ne malou, jak dokazuje vyvažovací tabela ½ statku Šťastnova čís. 3 ze dne 2. Září 1850, dle níž za 42 zl. A 35 kr. se vykoupil tento půlstatek z této roboty: 78 dní roboty s voly, 6 dní roboty ruční. Povážíme-li, že každá usedlost povinna byla mimo to robotou, kdykoli vrchnost potřebovala.

„Na Každé ouřední poukázání s dostatečnou osobou skrze úplných 12 hodin tak dlouho bedlivě vykonávati, jak dlouho vysoká vrchnost různé práci zapotřebí míti bude. Kdežto se zakupujícím budoucím držitelům té které usedlosti od strany vysoké vrchnosti nejenom za každou takovou různou denní práci ouplatek 15 kr. s důchodu panské pojiťuje.“

(50-51)

Jak doslovně stojí v kontraktech Martina Jantače ze dne 31. Prosince 1802 i Jiříka Kubáta ze dne 25. Července 1795.

Všecky kontrakty z těchto dob shodují se v dalších dávkách a poplatcích, zejména: Faráři čachtickému každoročně 1 majetník žita, 1 majetník ječmene, 1 majetník ovsa, 2 lokty lnu, od každé krávy dva a půl krejcaru letníku , 5 vajec, 1 koláč a 1 kohoutka. Tuto dávku jež jmenovala se desátek, přiznala vrchnost faráři , člověku bez rodiny, jemuž štola nemálo vynášela. Proti tomu přímo žebrácky odměřovala učitele, tedy člověka často s četnou rodinou bez štoly, jenž odkázán byl na muziky, koledu a Tříkrálovou vlastně žebrotu, desátek jeho byl: 1/8 čtvrtce žita, 1/8 čtvrtce ječmene, 1/8 čtvrtce ovsa, 1 snop žita, 1 nop ječmena, 1 snop ovsa, tři krejcary koledy, 1 vejce a 1 koláč. Posnopné vybíral si učitel po všech od čísla k číslu a pak se mu vozívalo z počátku do Čechtic , později do Borovnice.

Mimo oba tyto desátky platil každý poplatník do zádušní kasy panství Čechtic pod jménem „železná kráva“ každoročně 17 a ½ až 24 krejcary.

K dalším břemenům našich předchůdců náležely: Veškeré daně – vyměřovány byly vrchností, a proto tato obyčejně sama sebe šetřila – za listrování do ….. vojenské transporty:_ forování, sklad sena a obilí, válečné daně „ vše jinší takové poplatky nazvat jemu k dobrému přecházejí knížecí Bonifikací vždy ze svého vlastního odbejvati. „

Jako v kontraktech čteme: Na místě pěší roboty každoročně 10 zl. Ve čtvrtletních lhůtách a při sv. Jiří a Havle skládati povinný gruntem úrok 54 a ¾ krejcaru, z jiného statku jen 47 a ½ krejcaru. Za 15 kr. denního platu musel robotník jeti, kdykoli vrchnost potřebovala.

(52)

R: 1848

STÁTNÍ PŘEVRAT – SELSKÁ SVOBODA

Mezitím co lid poddaný a robotnický na venkově věrně plnil své povinnosti, připravovali vůdcové národu našeho v těchto dobách tomu lidu ulehčení, osvobození. Byli to hlavně F.A. Brauner, Frant. Lad. Riegr, Fr. Palacký, Karel Havlíček aj. Ač není účelem této knihy, v níž zaznamenány jsou paměti této obce líčiti tehdejší události politické, jichž vymoženostem zvláště v hlavních městech krev tekla, přec vzhledem k nadepsané stati musím připomenouti náhodnou shodu tří, 100 let po sobě jdoucích, pro nás důležitých osmačtyřicítek? 1648, 1748, 1848, z nichž první znamená vydání našich předků na milost kalovému absolutismu – samovládě katolického a současně Čechy nenávidícího Němce Habsburka. R. 1748 zbavila Marie Terezie Čechy posledního zbytku samostatnosti, kdežto krvavý revoluční rok 1848 zastavil a dokončil české to otročení lidu selského milostivým a vysokým vrchnostem.

(53)

Dne 7. Září 1848 zrušeno bylo poddanství a robota, sedlák stal se vlastníkem půdy, jež nikým nemohla mu býti odebrána. Jak houževnatě a vědomě hájili sedláci svých práv, vidno z toho, že na řečniště sněmovní ve Vídni dostal se rusínský sedlák, jenž se zaťatou pěstí vytýkal vrchnostem jich ukrutnosti a rozhodně upíral jim jakkoli náhradu za robotu slovy: „Na třista kroků od zámku panského musíme poníženě čepice snímat a abych vymohli něco na pánu, bývalo třeba podplatit žida, neboť žid měl právo mluvit s pánem, ale ne ubohý sedlák. Chtěl-li ubohý sedlák vstoupit na schody zámecké, křičelo se naň, aby zůstal dole, že smrdí a pán nesnese jeho zápachu. S za takové týrání bychom ještě platili náhradu? Pravím, nikoliv! Biče a knuty, jimiž mávali kol našich hlav, kol našich umdlených těl, tím ať se spokojí, to budiž jejich náhradou“. Doslovně uvádí Arnošt Denis v díle „Čechy po Bílé Hoře“.

Vzdor tomu 174 hlasy proti 144 odhlasovány náhrady, zřízeny komise a ty vypočetly každému robotníku výkupnou robotní náhradu. Tím způsobem dostaly vrchnosti v Čechách okolo 55 milionů zlatých, 7 milionů za roboty osobní, 8 milionů za roboty tažní a více než milion za nájemné.

(54)

Nařízením ministerstva ze dne 27. Června 1849 zrušeny poplatky soudní, právo honby a rybolovu na cizí půdě, povinnost sedláků pracovat vrchnosti za mzdu po tak dlouho, dokud vrchnost potřebovala a vůbec břemena, jež mohla býti pokládána za jakékoli poddanství.

Jakou cenou zaplatili naši dědové své osvobození poznáváme ze 2 po ruce jsoucích tabelí o vyvazení gruntů jednotlivci. Jak tato „Tabela“ svědčí, podřízeny byly Michovice v těch dobách Dominium Dolní Kralovice, pan kníže Vincenc Karel z Auersperga. Starý kraj Čáslavský pravděpodobně v r. 1849 patřily, jak na téže Tabele ze dne 6. Května 1852 jest označeno:

Katastrální obec Michovice i Mnichovice

C.k. berniční úřad Dolní Kralovice

Podkrajský úřad Ledečský

Krajská vláda Pardubická

Tabele o vyvazení gruntů – o výkupném z roboty vydala 10. Prosince 1850 c.k. zemská komise k vyvazení pozemnosti v Čechách a sepsati i vypočíst musela c.k. komise okresní, u nás v Dolních Kralovicích. Josef Šťastný na č. 3 zaplatil bývalé vrchnosti Vincenci Karlovi z Auerspergrovi 1 zl, 21 a ¼ kr. , Josef Babický na hospodě s grunty č. 1 zaplatil 1 zl. 50 kr. ač i nadále pivo od bývalé vrchnosti odebírati musel. Odebíráním kořalky přidělen byl i nadále vinopalo do Křivsoudova, neboť na vaření piva a kořalky se zákon nevztahoval. Monopol tento vykoupen byl zákonem z r. 1869.

(55)

Prozatím bezprostředně po vydání robotního zákona majitelé ……….. statků i dále vykonávali svou správní a soudní moc, brzy však pravomoc ta přišla na úřady veřejné.

Tou dobou současně zanikly funkce rychtáři, o jejichž postupném následovnictví v obci naší nezachovalo se památek. Až funkce tyto bývaly mnohaleté, někdy i dědičné, naproti tomu v obci naší měnili se rychtáři aspoň poslední. R. 1834 byl rychtářem Matěj Ryšavý č. 2, kdežto posledním rychtářem byl ….. Borek čís. 9. V místě tomto dosud zachovaném „stará rychta“ tehdy řečeném, dosud možno zjistit různé záznamy tužkou pod omítkou.

Rychtář jediný namnoze úřad našich vísek, zřídil správu obce a dbal by robotníci v ´čas a plný počet stanovených dní robotovali. Vzpupné sedláky měl vrchnosti udávati a vůbec hleděti, by nádeníci byli „milostivé vrchnosti“ duší i tělem oddáni. Jemu svěřeno bylo právo, jímž každou rozepři, hádku, ano i rvačku v hospodě rázem uklidnil.

(56)

Právo byla as 60 cm dlouhá, obyčejně dubová tyč o průměru as 4 cm, oblečena různobarevnými, pestrými, koženými pásky, namnoze třepenitými, jež byly žlutými hřebíčky v řádcích přibity. Chudší obce mívaly právo jen z barevných kožených proužků.

SDĚLENÍ STARÝCH PAMĚTNÍKU

Tímto končím dějinnou látku obce zpracovanou dle písemných dokladů čes. Zemského archivu v Praze, jichž přesné opisy poznamenány jsou:

Z r. 1654 na str. 14-15

Z r. 1681 na str. 18-19

Z r. 1715 na str. 26-34 a posléze výtah z hlavní knihy katastru josefského z r. 1788 na str. 35-40 této knihy. Všecky tyto výtahy zaznamenávají pohyb selského statku během 150 let od doby pobělohorské až do reforem hospodářských osvíceného absolutismu XVIII. Století. Nepřihlíženo však vůbec k obyvatelstvu, jež nemělo orné půdy ni stavebních parcel.

Události, jakož i líčení další podána jsou dle ústního sdělení starých pamětníků.

(57)

Strava našich dědů

Byl-li život předků našich krušný, tím politování hodnější byla strava jejich. Pokrmy jejich byly nejen jednoduché, ale velmi chudé. K snídani omáčka, brambory nebo polévka „cacarka“, zvaná aneb kaše z chlebové mouky. V poledni mívalí polévku, kaši z krupek, caletky z ječné mouky aneb jáhly, jichž do naší vesnice přivážel Setnička, kol 16 měr z Jihlavy. K večeři opět polévka, brambory, „cacarka“ nebo vařená bílá řepa v zapražené omáčce. Vdolky o poledni mazávali buď vařenou strouhanou řepou nebo mákem. Chléb býval černý, neboť žita nebylo tolik jako dnes, vymílalo se pokud možno nejvíce, poněvadž mlelo se kvůli chlebové mouce nikoli kvůli otrubám, jak tomu za časů našich. Mimo to mívali v žitě mnoho stoklasy nebo semene trávy ……… „ocásky“ zvané, jež v chlebě působila malátnost, takže člověk po požití takového chleba chvíli chodil jako opilý. Káva bývala zpočátku jen o pouti a posvícení, teprve po válce s Pruskem 1866 vařívala se jednou ve 14 dnech, později jenom v neděli.

Za to hospody bývaly živé a jmenovitě kořalka panovala. Do naší vesnice týdně 3 vědra = 3x56 litrů kořalky z Čechtic bylo dováženo.

(58)

Průměrně se vypilo v naší obci denně 24l , nedivno se pak, že statky „praskaly“ jak tehdy říkali a několik jich přímo řečeno propito bylo.

Život rodinný a společenský

Sňatky uzavírány byly v mladších létech nežli nyní, muži se ženili brzy, aby nemuseli na vojnu, často ve 20-22 létech, děvčata v 17 létech. Vyskytovaly se i případy, že se děvče vdávalo v 15 a ½ roce. Některé vesnice – mezi nimi i Mnichovice – pro přílišné pití a časté krádeže získaly si tak špatné pověsti, že mnohé děvče slyšíc, že nápadník je z obce naší, pozbylo chuti na vdavky a ženicha odmítlo buď samo, nebo jeho rodiče. Případy ty nebývaly řídké.

Poněvadž samy statky neměly velké ceny, jakož i vzhledem k tuto uvedené okolnosti, byly přínosy nevěst velmi malé, do ½ statku bývalo věno nevěsty 500-600 zlatých.

Hoši většinou zůstávali doma při hospodářství a pak se někam přiženili.

(59)

Málo bylo těch, kteří jezdívali na řemeslo většinou do Vídně, kam dojížděl forman Šafář ze Zdislavic anebo z Čechtic. Vracívali se obyčejně za týden.

Děti považovány byly za požehnání boží, a proto rodiny byly mnohem četnější. Nejlépe tomu nasvědčuje počet obyvatelstva. V r. 1885 měly Mnichovice 590 lidí, kdežto v r. 1920 pouze 520 lidí. Úbytek tento vyniká tím více pomníme-li, že tehdy bylo v obci naší 75 čísel proti 99 číslům dnešním. Mnoho čísel bývalo s nájemníky o rodinách jistě četných.

Platy služební nebyly skvělé, přirozeně že postupem času se zvyšovaly, dle zvyšování hospodářských výrobků a hospodářství vůbec. Roční služby byly:

Roku	Čeledín	Děvečka
1860	12 zl	8 zl
1875	20 zl	15 zl
1885	30 zl	20 zl
1890	40 zl	30 zl
1900	56 zl	40 zl
1910	120-140 zl	50 zl
1920	Nejméně 1200 Kč všední …	800-900Kč

(60)

Kromě toho dostával čeledín neb děvečka 12 loket plátna, poněvadž chodilo se v obleku plátěném. Vtiskl-li barvíř na plátno nějaký vzorek, šily se z plátna takového mužům do práce kabáty i kalhoty.

O nic lepší nebyly ceny pozemků:

Stávala 1 míra pole ve zlatých 1zl = 2Kč

Rok	cena
1860	20-30zl
1870	30-50zl
1880	60-80zl
1890	100zl
1900	150zl
1910	250zl
1920	2.200 Kč i více

Nemožno se tedy podivovati cenám celých usedlostí. Tak r. 1863 prodána živnost čp. 20 nynějšího majitele p. Mandelíka za 950zl. Chalupy postavené prodával Frant. Navrátil, jenž téměř celé Valy rozkopal a kolem nich celkem 5 chalup postavil, r. 1886 dne 16.května chalupu čp. 79 Josefu Navrátilovi za 150zl, čp. 80 Václavu Kratochvílovi za 100zl, čp. 78 r. 1884 za 200zl, čís. 33 prodáno Janu Kapkovi za 260zl. Ceny půlstatků uvedeny jsou na str. 51 orig. (v přepisu str. 34)

Přirozeně, že tomu odpovídaly ceny dobytka:

Roku	Kráva	Pár volů	Kůň
1867	20 zl	80 zl	20-30 zl
1880	60 zl	200 zl	150 zl
1898	100-150 zl	410 zl	190 zl
1910	Kolem 250 zl	507 zl	500 zl
1920	10.000 Kč	24.000 Kč	35-40.000 Kč

Kapaliny měřili na vědra, vědro = 40 mázů = 56 a ½ l, 1 máz = 1,4 l.

Dříve než přikročím k cenám obilí v různých létech, pro porozumění uvádím staré míry a váhy, jichž se v Rakousku-Uhersku až do r. 1872 užívalo:

Výměra pozemků měřila se na jitra a čtverečné sáhy. 1 sáh délkový = 1,89m, 1 jitro pozemku = 2 korce či 3 míry = 1600 sáhů2 . Má tedy 1 míra pozemku 533 sáhů2 či nynějších 19 arů 18 m2. Sypaná míra měla 4 věrtele, bych čtenáři učinil představ u o velikosti věrtele, podotýkám, že věrtel byl o něco menší než dnešní ¼ hl – 25l. Každý věrtel měl 2 čtvrtce, takže míra měla 8 čtvrtcí, každá čtvrtce dělila se na 2 mejtníky. Bečka, na niž se odsypávaly brambory, byla o něco větší než míra.

(62)

Z vah znali naši dědové starý cent dnes 56kg a měl 100 liber. Je tedy 1 libra = 56kg, každá libra měla 32 lotů, každý lot = 1 a ¾ dkg měl 4 kvintle, 20 librám = 11,20kg říkali kámen a bylo tedy 5 kamenů na 1 cent.

Ceny obilí se tolik neměnily jako za války a po ní, mnoho let byly téměř neměnitelné. Rozdíl v některém roce byl jen několik krejcarů, později haléřů na 1 metrickém centu. Uvádím ceny obilí, jež z naší obce nejvíce bylo prodáváno a vyváženo, zejména nutné jest si povšimnouti rychlého vzrůstu cen za války, jež dostoupily výše nikdy ani netušené.

Rok	Žito	Pšenice	Oves	Ječmen	Brambory
1865
1875
1885
1895	14	16	12	13-13,5
1914
1915
1916
1917-18
1920
1925

(63)

ZAMĚSTNÁNÍ OBYVATELSTVA, ZEMĚDĚLSTVÍ A DOMÁCÍ PRUMYSL

Hlavním zaměstnáním obyvatelů naší obce od nepamětných dob bylo polní hospodářství. Půda by tu byla vzhledem ku krajinám sousedním dosti úrodná, však močály v polí i loukách obdělávání značně stěžují a úroku nemálo snižují..

Ve výhodě jsou tu majitelé pozemků bývalého dvora, jichž čísla „Familie“ dosud se zovou, jejich pozemky jsou oproti pozemkům „starousedlých“ zemitější a v lepší poloze. Dřívější třídění mezi „Starousedlými“ a „Familianty“ dnes už naprosto vymizelo, zejména účinkem zákona z r. 1919, kdy padly výsady, jež jim přiznával § 70 zákona ze 16. Dubna 1864. Dle tohoto zákona příslušelo držitelům 36 půlusedlostí a 7 chalup užívali této výměry obecních pozemků.

Rolí: 11ha 51 a 51m2

Luk: 1ha 75a 2m2

Lesů: 63ha 70a 38m2

Pastvin: 20ha 76a 21m2

Rybník: 2ha 53a 50 m2

(64)

Tito starousedlí z oněch pozemků sami si zapravovali daně s příslušným ekvivalentem, za to společného tohoto majetku užívali tím způsobem, že se o nájem z nich dělili.

Proti tomu osada michovická měla jmění mnohem menší, připadal na ni:

Kovárna čp. 12 a později 81 až do r. 192…, kdy prodána nynějšímu majiteli Václavu Zelenkovi pak pastouška čp. 17, nyní 97 a z pozemků:

Polí: 5ha 50a 11m2

Luk: 3ha 52a 8m2

Lesů: 1ha 48a 14m2

Pastvin: 9ha 96a 81m2

Z obilin pěstovalo se právě tak jako nyní žito, pšenice, ječmen, oves, poměrně nejvíce se selo jako v dnešních dobách žita a ovsa, pšenice mnohem méně. Hrách, jako dosud, se nesel, za to hojně bramboru, řepy a dříve zejména len, z jehož plátna hradili nejen prádlo, ale i všední oblek mužů i ženy.

Ročně zůstávala asi 1/3 půdy nevzdělána – úhorem. Na podzim se zoralo pole mělce a nevláčené, po druhé zoralo se na zimu hlouběji. Poněvadž secích strojů nebylo, mísil se oves na jaře tj. zadělával se do země rádlem na koso a žito po bramborách se mísilo až 2x.

(65)

Nářadí: Nejstarší polní nářadí byl pluh, jenž asi kolem r. 1860 zaměněn byl v naší obci výhodnějším ruchadlem.

Základem staročeského pluhu byl plaz, tj. podélné, úzké, silné dřevo, které se plazilo brázdou a udržovalo pluh v ronovážném chodu. Na plazu napřed je nasazen železný plech, který u obyčejných pluhů, které klopily jen na jednu stranu a podobal se polovicí rýče. Hned za plechem byla slupice a vzadu 2 kleče. Se slupicí a klečemi je prvně spojen hřídel položený souběžně nad plazem. V hřídeli před plechem bylo krojidlo, to byl silný železný nůž ostřím dopředu a od slupice ke klečím po straně byla dřevěná odhrnovačka (odháňka).

Ruchadlo sestrojené r. 1828 bratranci Veverkovými v Rybitví u Bohdanče na Pardubicku, místo zvláštního plechu a odhrnovačky má prohnutý plech vysoký šikmo položený, který opíral se dříve o dřevěnou, nyní železnou slupici. Ruchadlo se poznenáhlu zlepšovalo, takže namnoze dnes spatřujeme nejen ruchadlo, ale i plužňata bez jediné součástky dřevěné.

(66)

Oko od plužňat navléká se na hřídel ruchadla, jenž leží na pacholeti, po ním na nápravách plužňat je drábec zakončený napříč zadlabanou potížkou, která tím, že přichází pod hřídel udržuje druhý konec drábce, kde je huba pro váhy ve výšce . Někde mívali na plužňatech hlavičku s očkem pro oprať.

Téměř do r. 1870 oralo se u nás na záhony, neboli líchy, každá lícha měla 8-10 brázd, poněvadž mnohé pozemky u obce naší nedovolovaly záhonů širších. Velmi často proorávaly se brázdy v zasetém poli, aby se voda do vyoraného rozhoru stahovala. Konce polí, na nichž se potah při polních pracích obracel, jmenují se souvrati.

Poněvadž nebyla rádla na oorávání bramborů tak připravena jako nyní, oorávaly se brambory pomocí plužňat, aby se nať nelámala a kolečka po sazenicích bramborových nešla, nehradily se nápravky plužňat tyčí širší, takže plužňata na oorávání byla s šíří vozu.

Ruchadla s 2 plechy známa byla u nás později, dříve již známy byly trojáky. Dřevěných bran užívalo se zde ještě před 20 lety.

(67-68)

Zvláčeti zaseté obilí nazývali „přiraziti“. Vláčelo se buď po záhonech nebo nakoso, aby se zákony srovnaly a nebo bylo-li pak …, vláčelo se „napříč“. Selo se vesměs rukama, válců nebylo. Z umělých hnojiv používalo se před 6,lety a do r. 1870 rozemletého kypsu, dováženého z Jihlavy v soudkách s dřevěnými obručemi, říkalo se jim tuny.

Při sečení žita se panáky nestavily, nýbrž seklo se žito na hrstě, jedině jará pšenice se sekla na řady, jako oves, ječmen. Po 2-3 dnech se žito vázalo povřísly do snopů a sváželo se do stodol bez obavy, že se zapaří, poněvadž tehdejší dřevěné stodoly, došky kryté, byly mnohem vkusnější našich. Aby oves lépe pouštěl, poněvadž všecko se mlátilo cepy, kropili oves vodou vrstvu po vrstvě.

Mlátilo se cepy vesměs, mlátiček vůbec nebylo. Cepy skládaly se hlavně ze 2 částí: hůlky a bijáku. Na bijáku je ošití z vepřové kůže, na hůlce svorník. Leckde mívali dříve místo svorníku železná kování na hůlce, ale ta se neosvědčila, poněvadž za zimních mrazů při mlácení praskala. Snopy položily se řítovím k oplotni, klasy ke středu mlatu z obou stran a mlátilo se nejprve po tvrdé straně a když obrátili po měkké straně. Poněvadž čistících mlýnků nebylo „váli“ tímto způsobem: Zavřeli se u stodoly vrata a házeli obilí dřevěnou lopatou přes celý mlat ke vratům. Jadrné obilí padalo až ke vratům, slabí a lehčí uprostřed a plevy hned u hromady. Tak váli v naší obci až asi do r. 1875, kdy nastaly fofry a tu a tam objevil se i mlýnek. Tyto první čistící stroje dodávány sem byly z Kamberka (mezi Roudnicí a Mladou Vožicí). Obilí prodávalo se obchodníkům do Vlašimě buď přímo aneb mnoho obilí z naší obce odvezl Jíša z Keblova, jenž tehdy formanil.

Mimo vzpomenutého hospodářského nářadí nutno několik slov věnovati vozu. Ponejvíce užívalo se hnojníků a žebřiňáků, fasuňků ani bryček dříve nebylo. Veškeré součásti vozu a nápravy, záblatníky byly dřevěné a jen kde bylo potřebí železnými kruhy okované neb připevněné. Vozy tyto vyznačovaly se proti dnešním tichým chodem, užívalo se jich v naší obci asi do r. 1980, tedy dosti dlouho. Části vozu: voj na předním konci s formánkem a držáky na druhém konci sevřena připevněnými k ní rameny, konce jejich spojuje podlíšť.

(69)

Za hřeb rozvory v provrtané díře zastrčený opírá se žder na zadku vozu. Brzdy šroubové někde dosud šlaify zvané, dříve nebyly, místo nich brzdili dříve jednoducho tvrdou dřevěnou , při níž tah nynějšího šroubu zastávala páka. Páková tato brzda upevněna byla při kratším voze na zadku, při vezení dlouhého dříví plavačiny na předku. Kvůli praktickému a zároveň jednoduchému zařízení zmiňuje se podrobně:

Před zadní kola na provaz k hnojníku nebo žebřině připevněný uvázala se silnější tyč vodorovně, tyč byla o málo delší než šířka vozu. Od prostředka této tyče šel řetěz k ouvinu as přes 1m dlouhému středem vozu pod rozvorou. Ouvin ten měl na jednom konci kruh železný a ten se navlékl od zadu na rozvoru a přišel až ke hřebu, který drží zadek vozu. Uprostřed ouvinu byl želený výstrojek, který nedopustil, by ouvin přiléhal k rozvoře. Druhý konec ouvinu se provazem přitáhl k rozvoři tím způsobem, že nejprve se provaz protáhl dírou na konci rozvory a pak ještě jednou se otočil jak kolem ouvinu tak i rozvory. Přitažením tím napnul se řetěz od ouvinu k tyči před oběma koly jsoucí, čímž tato tyč obě kola brzdila. Pustil –li se provaz, přestala ihned brzda táhnouti.

(70-71)

Při jízdě s dlouhým dřívím učinilo se podobně, jenže tyč visela za provaz za oběma koly předku, provaz uvázán byl za obě ramena. Ouvin prostrčen byl hřebem vah na jednom konci a za druhý konec se přitahoval provazem k nápravě … kola. Takto se brzdily vozy ještě v létech 1880-1890.

Vozy mazaly se kolomazí, kterou na trakařích do vsi přiváželi kolomazníci, prodávali ji na odměrky za 10 kr. apod. Někdy pálívali si hospodáři kolomaz sami pro sebe. Vykopali jámu nahoře širokou, dole užší v podobě veliké mísy, obyčejně v břehu a z ní spodem žlábek. Pak stěny jámy a zvláště žlábku řádně kamenem vydláždili. Na to se do jámy narovnalo smolné borové pařezí, poházelo se drny a pak zapálilo. Pařezí jen doutnalo, smůla vytékala žlábkem, míchala se lněným olejem, jenž udržoval vláčnost. Tímto způsobem pálil poslední kolomaz pro sebe František Holada čp. 35 ve břehu za Holadovými čp. 35 u cesty.

Z postrojů pro tažný dobytek hovězí obvyklý byl dosud užívaný krumpolec a na koně chomout, jehož dřevěná část se jmenuje kleštiny. Chomouty normanské byly větší a těžší s jezevcem a nahoře s růžky. Chomout má napřed krátký řetěz, paprsník, který se navléká na držák, pod chomout se navléká koni polštář. Železné háky přispívají k chomoutu pobočnice z kůže a od nich jsou k rozporkám provazové prostraňky. Přes hřbet je pohřbetník, pod břicho podpinka. Konečně je na hlavě koně ohlávka s udidly, od nich votěž, jež přechází v opratě.

Zvířectvo: Dobytka zvláště hovězího, chovalo se dříve mnohem méně, neboť nebylo zvláště na zimu píce, jetelů nepěstovalo se tolik jako nyní. U mnohého chalupníka vidíme dnes tolik dobytka jako jindy na půlstatku, kde mívali až …. Kusů. Za to dnes vymizeli z našich vesnic ovce mnohem častěji byly zastoupeny. Bylo na půlstatku 12-20 ovcí, takže v celé vesnici bylo jich až kolem 300. Chovány byly pro vlnu, která prodávána byla do Vlašimi po 80kr – 1 zl za libru – 32 lokty. Také vepřového dobytka bylo více než nyní, výživa obojího dobytka značnou měrou uhrazena bývala pastvou, která svěřena byla pastýři či slouhovi. Ten bydlel v pastoušce (zbořená čp. 17 proti č. 20 a před tím stávala pastouška tam co je památník( zdarma a za pasení dobytka dostával v listopadu každoročně:

(72)

Za pasení ovce matky 1 čtvrtci žita

Za skopce ½ čtvrtce žita

Za svině 1 čtvrtci žita

Za krávy 1 čtvrtci žita

Za jalovice ½ čtvrtce žita

Pastýř byl povinen míti kance, za jehož připuštění starousedlí neplatili, kdežto Familianti buď 1 čuně nebo 1 zl ze svině. Mimo to musel míti býka, na jehož výživu ponechávána mu louka „slouhovka“. Starousedlí opět byli proti Familiantům ve výhodě, z býka pastýři neplatili, kdežto tito z krávy 50 kr dávali.

Za tuto odměnu vyháněl pastýř dobytek při slunce východu a hospodáři na jeho po vsi troubení rychle obce i svině ze dvora vyháněli , aby nemuseli za pasákem doháněti. Svině pouštíval z pastvy o 9. Hodině, ovce přicházely až v 11 hodin.

Že dobytek se pásl a žil více v přírodě než dnes, byl dříve dobytek mnohem zdravější a otužilejší. V tom ohledu směle možno zaznamenati krok zpět až nutno připomenouti, že hlavním důvodem racionálního chovu dobytka byly spíše úhory, nežli vlastní uvědomění.

(73)

Následky dnešního chovu jsou patrné. Poněvadž dříve chován byl dobytek český, našemu podnebí i výživě zvyklý, byly nemoci zejména u dobytka vepřového a hříbat, dnes tak zhusta přícházející, velmi řídké. Pohyb dobytka zejména mladého v přírodě velice příznivě účinkoval u koní a dobytka hovězího na roh kopyt. Dojelo se dříve s českými voly do Vlašimi, Chýnova i do Benešova bez obavy, že přijdou stlačené. I koně tehdejší byli lepšího rohu. Proti uřknutí pomáhali otíráním na těle jsoucí teplou kosetí, hlavně hlavy a pak po délce těla.

Včelařství tak jako nyní nemělo většího významu hospodářského.

Z domácího průmyslu zastoupeni byli v obci naší kovář na obecní kovárně a kolář Janče čp. 73. Poněvadž kovárna jako pastouška byla starousedlých tj 36 půlstatků a 7 chalup, měli proti ostatním kontraktem ujednané výhody. Tak např. od zostření plechu u ruchadla starousedlí 8kr, familianti 13kr, od okování vozu starousedlí 8zl, familianti 13zl.

(74)

Za tyto výhody starousedlý neužíval obecní kovář 30 měr obecních polí.

Mimo tento průmysl tkáno bylo v obci naší plátno, zvláště v rodině Kocourků, kde mívali 3 stavy na kaliko, šonepaj a modrý kanafas. Veškerá potřeba plátna hražena byla plátnem domácím, plátno na košile, kanafas na sukně, nikdo nekoupil. Ba i všední oblek mužský ušit byl z plátna domácího, na niž tkadlec vzorek vyrazil. Plátno bíleno bylo u rybníka, asi v těch místech, kde nyní stojí chalupa čp. 88, aneb u cihelny, na tak zvané Židově louce, aneb na zahradě u Horáků. Za tkaní platívaly se od utkání kanafasu:

6kr od 1 starého lokte = 78cm plátna koudelného

8kr od 1 starého lokte = 78cm plátna počesaného

10kr od 1 starého lokte = 78cm plátna lněného

12kr od 1 starého lokte = 78cm plátna vyráženého

(75-76)

HYGIENA, ÚMRTNOST, ALKOHOLISMUS

Nebýti blízkých lesů kol dokola naší obec (za 5-20 minut je v lese na každou stranu), nebyly by zdravotní poměry naší obce právě nejlepší, neboť nejen celá vesnice, ale téměř celý katastr je na močálech, jichž výpary zvláště za letních večerů nemálo jsou znatelné. Povážíme-li při tom, že zdravotních ohledů při úpravě dvorů málo dbáno, hnojiště bez močůvkové jámy nemnoze pod okny, nabírání vody putnou ve studních veřejných aj. pozastaviti se musíme jednak nad zdravými a silnými konstrukcemi postav nejen generace, zvláště tuberkulosy je tu velmi málo. Příslušných statistických dat neuvádím, neboť bez srovnání s úmrtností v okolí postrádaly by význam.

Alkoholismus, jenž dříve slavil tu své triumfy, jak podotčeno na str. 59 a 60 této knihy, dnes naprosto zaniklo. Hostince téměř celý týden v létech sepisování této kroniky jsou bez hostů, jedině v neděli odpoledne hraje tam ponejvíc chasa v karty, málokdy se přidruží hráč starší, a to ještě mnohý sedí na sucho.

Bez nadsázky mohu tvrditi, že v tom ohledu není v okolí vesnice, jež by tak málo hostinec navštěvovala. Možno-li okolnost tu přičísti jako přednost pokroku, ač spíše se zdá, že hostince zejí prázdnotou pro značně vyvinutý smysl hospodárnosti, pak současně nutno připomenouti, že následek toho je velmi málo pěstovaný styk společenský (lidé vyměňují své názory jen při vzájemných návštěvách a zimních večerech). Tím arcimnohá dobrá myšlenka k prospěchu neb okrase obce buď jako neprodebatována, aneb řádně nepromyšlena zaniká.

VZDĚLÁNÍ

VLIV ŠKOLY A NÁBOŽENSTVÍ

OTÁZKY NÍSTNÍ PŘED VÁLKOU

O povaze obyvatelstva možno říci, že je lid v jádru dobrý, přičinlivý. Smysl hospodářský prováděn v praxi namnoze do krajnosti, takže přechází u mnohých měrou nepřílišnou v touhu po penězích. To ovšem jen v několika číslech, jež neznají je a jen sebe.

(77-78)

Vzdělání u všech občanů jest tu průměrné, mimo obecnou školu nemá z dosavadních občanů nikdo školy vyšší, ani školu měšťanskou ani odbornou.

Pokud staří pamětníci pamatují, chodilo se od dávných dob do školy do Borovnice, ač kontraktem z 25. Července 1795 se nabývajícímu Jiříku Kubátovi usedlost čp. 23, jakož i kontraktem ze dne 31. Srpna 1862, jímž Martin Jantač zakoupil půlstatek čp. 3 pro syna Václava od hospodářského úřadu panství Čechtic, knížete Pahny, se oběma kupujícím nařizuje, by v naturáliích faráři a učiteli čachtickému dávky na str. 53 vyjmenované odváděli. Z toho soudím, že v dobách nejstarších docházívali mnichovští do školdy do Čechtic, pravděpodobně do r. 1820, kdy vystavena byla v Borovnici škola dvoutřídní. Školu jednotřídní v Borovnici, ve dřevěné chaloupce asi tam, kde nynější fara nalézá se, již r. 1771 se vyskytující, dle všeho pradědové naši nenavštěvovali, neboť jinak by nebyli odváděli naturálie učiteli do Čechtic, nýbrž do Borovnice, jak tomu v létech pozdějších skutečně bylo. Samozřejmé, že návštěva byla dobrovolná. Z učitelů nejstarších jsou známa 2 jména. Prokeš a Čepek v Borovnici. Děti chodily od 7-12 let pro přeplnění třídy sedali děti velmi často po štěpinkách kolem stěny.

Abeceda byla napsána na papíře a přilepena na dřevěné tabulce. Na tabuli psána byla Diktanda a z počtů učena actice, subtrakce, multiplikace, divise a regula de tri. Žáci opisovali Foršřifty. Psalo se brkovými pery, jež učitel ořezával a za ořezání 3 dostal jedno. Jednou za rok byla visita nejen z náboženství, ale i z diktando, počtů a čtení. Obyčejně každou sobotu čteno evangelium.

Tak chodili z naší obce do Borovnice do školy až do 15. Února 1808, kdy otevřena byla nově postavená škola v Mnichovicích za 10.566 zl a 72 kr. Na plán vlašimským stavitelem Alexandrem Průchou vypracovaný, stavbu prováděl Tomáš Lehovec, inženýr a stavitel v Chlumci N/C. Při stavbě školní budovy nebylo shody ani protivosti, a proto cihelné zdivo nahraženo kamenným, podlahy v plánu byly ve výši dnešních oken, z hlavní chodby mělo se scházeti na nynější silnici po schodech. Poněvadž se tak prospěchářstvím tehdejších vůdčích činitelů nestalo vzdor protestů poctivě smýšlejících několika členů obecního zastupitelstva, museli při stavbě silnice v pozdějších letech silnici o ½ m snížiti, aby nebyla škola utopena, neboť povrch silnice byl by býval ve výši školních oken. Pamětní spis o členech místní školní rady a stavbě školy s tehdejší mince vložen do skleněné lahve a s ní zazděn ve východním rohu školní budovy k silnici, na jejím místě stávala kovárna obecní, dílna u silnice škol.zahrady. Prvním učitelem a později řídícím učitelem byl Josef Kořenský, s ním první tu učila Anna Babická. Ostatní síly učitelské neuvádím, neboť zapsány jsou ve školní kronice, vedené řídícím učitelem.

(79)

Stykem občanů s učitelstvem zdá se , že lidé více přilnuli ku zprávám hlavně novinářským a ku knize. Odtud ta dnešní touha po knize a pilné čtení nynější obecní knihovny. Škola jistě značnou měrou přispěla k vývinu smyslu pro družstevnictví, jak patrno z pozdějšího spolku r. 1909. Nedá se upříti, že společnost za přítomnosti učitelstva, ač poznenáhlu, přece jen patrně nabývala slušnosti, jak v projevech slovních, tak i zábavách.

(80)

Lid tu sice zbožný, ale není nábožensky fanatický. Nedělní návštěva kostela stala se v rodinách pravidlem tou měrou, že není téměř čísla, z něhož by nikdo buď do Borovnice nebo do Keblova, kamž po silnici je cesta pohodlnější, nešel.

Svatby: Před svatbou družba s mládencem zvláštní zvací formulí hosty zvali před odchodem na oddavky na rodičích týmž způsobem požehnání pro snoubence vyprošovali, před jídlem i po jídle zvláštní motlitby se modlili, po jídle nevěstě, ženichu, družičce, mládenci a četným hostům s připojením různých říkadel (za poplatek) připíjejí a podobným způsobem příspěvku na hudebníky, kuchařky, kolébku aj. se dožadovali. Konečně nevěstu čepili, to je výměna věnečku za šátek nebo čepec, v dobách dřívějších. Odtud jméno čepení.

Požáry: Jako všude i v obci naší hasívali pomůckami primitivními – donášením vody v putnách a litím po střechách. Doletující jiskry na doškové střechy utloukli mokrými pytli. Teprve kolem r. 1880 pořízeny 3 berlovky, z nichž jedna byla u tehdejšího starosty obce Jana Borka čís. 10, druhá u Antonína Ryšavého čp. 82, jenž jí používal k vystřikování hrobů – byl hrobníkem, u koho však třetí berlovka byla, si staří pamětníci nepamatují. V r. 1923 zemřelý Jan Borek č. 10 ústně sdělil pisateli této kroniky, že pamatuje v obci k hašení ohně zřízené slaměné košíky.

(81)

Nejstarší požár pokud jsem zvěděl, byl o masopustě 1862, kdy vyhořelo čp. 27 a hned na to druhého roku 1863 v listopadu shořelo čp. 58. Na to nehořelo až v r. 188 na 3 krále, kdy vyhořelo čp. 15 a téhož roku z 15. Na 16. Května hořely „Familie“ celkem 14 čísel: Baly to tato čp.: 11,60,49,54,51,47,48,45,15,46,13,68,58. Byl to největší požár v Mnichovicích, jím vyhořela celá 1/5 vesnice , neboť čítala v tomto roce obec naše 70 čísel. Škoda odhadnutá přes 22.000zl byla tím citelnější, že vyjma jediného ….. nikdo nebyl pojištěn. Palič Jan Kozák, jehož dřevěná chalupa stála hned za nynějším číslem 51, mezi nimiž byl dvorek as 10-12 m široký, odsouzen byl kutnohorskou porotou dne 2. Srpna 1888 na 18 let těžkého žaláře, každého 16. Května samovazbou v temné komůrce. Po odpykání trestu – bylo mu 60 let – do naší vesnice se nevrátil.

V srpnu 1895 vyhořela čísla 28,29,35 a 36, dne 1. Května 1906 opět čp. 15 a v říjnu 1908 lehlo popelem čp. 56. Nejnešťastnější na požáry bylo čp. 15, které během 18 let vyhořelo 3x.

(82)

Hasičský sbor: Následkem dosti častých požárů obyčejně po požáru zakládal se hasičský sbor, ale jen slovy. Tak zakládán byl sbor celkem 3x. Prvně po velkém požáru 1888 za starosty Jana Borka čp. 10, kdy se přihlásilo asi 30 členů, však více vykonáno nebylo a proto i toto přihlášení zaniklo.

Po druhé založen byl sbor v r. 1900 , v němž ustanoveni Jos. Kořenský, ř.uč. Karel Hocke, uč. Frant. Ryšavý čp. 31, starosta obce Jan Dufek č.30, Frant. Turek čp. 36 a Jan Kocián čp. 53. Složení toto trvali i když r. 1902 přivezena byla stříkačka, kterou někteří členové obecního zastupitelstva nechtěli, namítajíce, že jí není třeba, co s ní a podob. Je to vrozená vlastnost našeho lidu, že staví se vždy s reakčnímu návrhy proti pokrokové nové věci sebelepší.

Poněvadž hasičského skladiště nebylo, nechána stříkačka po 2 roky pod kůlnou u Kociánů čp. 55 až do postavení hasičského skladiště v r. 1904 za 378Kč.

OBECNÍ ZASTUPITELSTVA

Nedopatřením vepsána na str. 95-100 orig. (nyní str. 56-58)

(83)

ZVYKY, POVĚRY a ČAROVÁNÍ

Tato část kroniky jistě není úplná, neboť by vyžadovalo mnoho času, aby bylo možno stále se doptávati a stále pátrati po nových a nových detailech, získané znovu kontrolovati, neboť velmi často jeden a týž pamětník teprve při shodné při vhodné příležitosti připadne na příslušnou pověru nebo starodávný zvyk.

Zaříkávání: Jako všude i u nás věřilo se v zaříkávání bolesti, boulí i nemocí. Pokud jsem zvěděl, zaříkal v naší obci snad nejpozději Jan Babický čp. 4. Postižený přišel k zaříkávači 2c v týdnu – ve středu a v pátek, časně ráno, než slunce vyšlo. Formuli, kterou zaříkávající tajnou moc vzejval, nezvěděl jsem celou, jen číst: „Nerosti, nerosti znamení jako neroste kamení od Krista Pána narození“, načež 3x bouli poplival.

Kýlu zvláště u dětí léčili stříbrným penízem, dříve šestákem, pouze na němž vyražena byla 6 a platil 6kr. Penízem kýlu zatlačili, načež jej zarazili do buku, obyčejně na Javornické Hůře, jehož kuru i dřevo nařízli nožem. Dle toho, jak peníz zarůstal i kýla mizela.

(84)

Proti nedojivosti krav nebo dojila-li kráva krev, odpomáhal Landmayer z nynějšího čp. 6, jenž zároveň byl drnomistrem, tehdy pohodným všeobecně řečeno. Na místě, kde kráva v chlévě stála a líhala, vykopal 3 jamky a do každé dal 1 cihlu, na to do prahu u dveří vyvrtal 3 díry a opět 3 klínky zatloukl. Chlév musel býti bedlivě dnem i nocí střežen. Po 9 dnech přišel a shledal, že cihly z jamek zmizely, to bylo dobré znamení (Pravděpodobně, že v nestřeženém okamžiku cihly odnesl). Na to dal nadojiti mléka, a když se vařilo, strčil do něho rozpálený nicohlav (silný hřeb do oplinu u vozu) a mléka se srazilo. To se opakovalo 3x a kráva přestala krev dojiti.

Padoucí nemoc (epilepsii) léčili způsobem témže bez citu. K tomu cíli bylo nutno užíznouti 3 pruty hlohu, ale tak, aby se nebraly do rukou holých. Těmi 3 pruty bylo nutno padoucnicí stiženého ve spaní udeřiti tak silně, aby se lekl, čím víc, tím lépe.

Poslušnost dětí zajistili si tím způsobem, že novorozeně dříve než by se kam bylo položilo, tedy bezprostředně po porodu na chvíli položili pod stůl.

(85)

Pověr na Veliký pátek byla celá řada. Řezali došky se střechy dobytku do krmení, aby byl tlustý, hospodyně vymývala máselnice, aby vždy hodně másla natloukla – hospodář mlátil louku cepem,. Aby nebylo krtin. Před východem slunce chodili se lidé umývati do potoka v domněnce, že toho dne teče voda posvěcená a že nebudou stiženi nemocemi kožními.

Hnůj vyhazovati se měl vždy po úplňku, tedy když měsíce ubývalo, jinak se nezapaří.

Svatby v květnu dosud se neslaví, neboť mezi ledem zakořeněna je domněnka, že z novomanželů v květnu oddaných brzy některý zemře. Dosud řídí se lidovým pořekadlem: „V máji máry“.

Nakuřování housat děje se dosud na mnohých místech, celkem však v míře daleko menší než dříve. Sotva poslední house oschlo, nezapomněla hospodyně připraviti si trochu sena, žluté chmýří housat, hrst vlasů, dubový list, chlupy aj. Vložila na žhavé uhlí v hrnci, nad nímž v košíku nebo sítu držela housata, aby je nikdo neuhranul.

(86)

PENÍZE A MINCE PŘED VÁLKOU

Před r. 1858 počítalo se v Rakousku dle zlatých konvenční měny, jichž 20kusů obsahovalo 233,87g ryzího stříbra, 1 zlatý konvenční měny měl 60 krejcarů, 100 zlatých konvenční měny rovnalo se 105 zlatým rakouského čísla neb 210K.

Od 1. Listopadu 1858 počítalo se dle zlatých rakouského čísla, jichž se razilo 45 kusů a 500g ryzího stříbra. 1 zlatý měl 100 krejcarů.

Zákonem ze dne 2. Srpna 1892 zavedena byla měna korunová, jež jest od 1. Ledna 1900 jedinou zákonitou měnou v říši. Početní jednotkou jest koruna po 100 haléřích.

Zlaté mince byly:

Dvacetikoruny
Desetikoruny

Byly jakosti 0,900, z 1kg ryzího zlata raženo 164 dvacetikorun nebo 328 desetikorun.

Stříbrné mince:

Pětikoruny
Koruny

Pětikoruny měly jakost 0,900, z 1kg mincovního stříbra razilo se 41 a 2/3 pětikorun. Koruny byly jakosti 0,835, z 1kg mincovního stříbra razilo se jich 200.

(87)

Niklové mince:

Dvacetihaléře
Desetihaléře

Z 1kg niklu razí se 250 dvacetihaléřů nebo 333 desetihaléřů

Bronzové mince: 95% mědi, 4%cínu a 1% zinku

Dvouhaléře
Haléře

Z 1kg slitiny razilo se 300 dvouhaléřů nebo 600 haléřů.

Když byly všechny státovky a bankovky po 10zl, 100zl a 1000zl. Vzaty z oběhu, kolovaly jakožto papírové peníze bankovky Rakousko-uherské banky po 10K, 20K, 50K, 100K a 1000K.

(88-89)

ZEMĚDĚLSTVÍ PŘED VÁLKOU

Ze všech oborů lidských polování bylo zemědělství neuznanou popelkou ještě v polovici XIX. století, teprve v l. 1880-1890 poznenáhlu počalo se přizpůsobovati pokroku. K dosavadním hnojivům přirozeným přidávala se hnojiva umělá, secí stroje vítězily nad primitivním setím ručním, na mlácení obilí pořizovány mlátičky, z počátku vesměs ruční. Teprve po několika letech přikupovány k nim žentoury aneb vyměňovány za celou garnituru žentourovou (mlátička měla vytřasadla). Pominuly stolice na řezanku (u ní dlouhou kosou na jednom konci k podnožce připevněné, pravou rukou usekl co levou ve stolici popostrčil). Místo nich zakupovány řezačky ruční, které později hnány byly žentourem.

Do této doby spadá přímo řečeno horečka zbavování se plemen zvířectva domácího i původních semen českého obilí a místo nich zavádějí se produkty, jak rostlinné, tak i živočišné původu cizího, bez ohledu na podnebí, půdu a poměry naše. Příčinou toho arci byl světový trh, vyžadující zemědělských produktů lepších, jakostnějších. Beze všeho uvažování, tím méně pokusy, zda naše produkty rostlinné neb živočišné při zvýšené péči i výživě, jaké se cizokrajnému živočišstvu a rostlinstvu dostalo, by se kvalitativně nezlepšily, zaváděna byla u nás plemena dobytka hovězího, zejména simenské, yorkshirské plemeno vepřového, koně belgičtí a slepičích plemen celá řada: minorky, plymutky, langshanky, …, vlašky aj. Z koz za nejlepší uznávány kozy sánské (bez rohů). Naproti tomu chov ovcí nejen že se nezlepšoval, naopak upadal, až úplně pro nedostatek pastvin – úhorů nebylo a není – úplně zanikl.

Teprve pozdě seznáno, že mnohá ta plemena přivezena z cizích zemí z poměrů velmi často příznivějších se u nás neosvědčila, brzy degenerovala při mnohých nemocech. Zejména dobytek vepřový trpěl a dosud trpí mnohými zápaly. Všemu dobytku nemálo vadily buď omezené neb pole a louky přeměněné pastviny, čímž nejen že ubylo pastvy, ale i výběhu, otužilosti, dobytek v chlévech zchoulostivěl. Tím v odchovu dobytka hospodářského učiněn vlastně krok zpět.

Ceny produktů ať hospodářských nebo průmyslových byly ustálené, takže každý téměř s jistotou mohl kalkulovati co utrží a co asi pořídí.

(90)

VÁLKA SVĚTOVÁ

Od 26.června 1914 do 28.října 1918

Ze zbrojení všech středoevropských států a zejména ze zájmu císařských monarchů, jaký byly mocny zejména noviny denní již v r. 1913 lidu označovali, z příliš nápadných schůzek arciknížete Františka Ferdinanda z Este s německým císařem Vilémem, ze zvýšené povinnosti domobranecké ze 42 roků na 50 let, jakož i z dosti častých instrukcí a opatření, jež úřady obecním úřadům pro případ mobilizace dávaly, předpovídala se blížící se válka i mezi ledem. Každý však spoléhal na stařičkého císaře Františka Josefa I., že on ve svém stáří k válce nepřipustí.

Však právě této stařecké chabosti využila tehdejší vláda rakousko-uherská vedená hrdým a panovačným německým císařem Vilémem, že pod zástěrou nevraživého nepřátelství Srbska proti domu habsburskému, projevené 28.června 1914 zastřelením v kočáře jedoucího následníka trůnu Františka Ferdinanda z Este a jeho choti, hraběnky Chotkové povýšené za vévodkyni se jménem Z Hohenbergu, v Sarajevě, vypověděl Srbsku válku.

(91-92)

Skutečná však příčina – konkurence velkoprůmyslu a velkoobchodu německého s velkoprůmyslem a velkoobchodem anglickým, tedy 2 velkokapitálů zaostřena po veliké moci toužícím císařem německým Vilémem--- byla až příliš zastřena a do krajnosti využila příležitosti 28.června 1914, až to byla obdobná událost, kdy 10.září 1898 anarchistou Lucchenim tupým nástrojem proraženo v Ženevě srdce císařovny rakouské Alžběty. V předem Německem vypočítanému tahu vypověděli Srbskou válku – správně Vilémův kruh předvídal, že Srbska ujmou se přívrženci a tím že rozpoutá se válka mezi evropskými velmocemi, na niž bylo Německo řádně připravováno již mnoho let předem.

Nadešla neděle 26.června 1914. V časných hodinách ranních byly stanicím četnickým dodány plakáty o částečné mobilizaci do 39 let. Četníci plakáty do jednotlivých obcí roznášeli tak rychle, že během dopoledne nebylo nejzapadlejší vísky, již by tato děsivá zpráva nepoděsila. Krásně svítilo slunce na ten den plný poplachu. Ženy a děti plakaly, muži se slzami v očích a zuby zaťatými lítostí mlčky chodili kolem nich, tu a tam prohodili slovo útěchy, neboť ve 24 hodinách měl se dostaviti k svému pluku. Tak uběhlo nedělní odpoledne a nadešlo pondělí – hodiny odchodu. Marně bychom byli hledali suchého oka. Nebylo rodiny, z níž by buď člen, někde 2-3, z rodiny tehdejšího lesního hajného Vlasáka 6 synů aneb z příbuzenstva nebyl někdo odcházel. Černé vojenské kufříky na návsích, loučení a přání šťastného návratu smutnou podívanou poskytovali. Mnohé ženy s dětmi doprovázely muže s dětmi aneb sourozenci doprovázeli bratra za vesnici a tak smutný pohřební průvod ubíral se za ves a po srdceryvném rozloučení zpět. Téhož dne aneb po přehlídkách tohoto roku odešli, z nichž mnozí téhož roku aneb během války většinou ve frontě padli.

Václav Borek čp. 8, Ant. Babický čp. 47, František Borek čp. 11, Jan Heřmánek čp. 48, Jan Heřmánek (syn dělnice), František Borek čp. 39, Antonín Ryšavý čp. 82, František Ryšavý čp. 82, Antonín Kapek čp. 33, Jan Kocián čp. 55, František Kubík čp. 32, František Kratochvíl čp. 37, Jan Kučera čp. 7, Antonín Lichtenberg čp. 61, Josef Lhotka čp. 90, Jan Navrátil čp. 65, František Navrátil čp. 15, František Málek čp. 17, Josef Pokorný čp. 9, Josef Příkop čp. 85, Josef Ryšavý čp. 2, Jan Ryšavý čp. 38, Čeněk Růžek čp. 68, František Resa čp. 67, Antonín ˇ5íha čp. 63, Josef Jantač čp. 17, Jan Kapek čp. 93, František Turek čp. 69.

(93)

Mimo tyto děti války v prvním roce mobilizace odešlo ve službu vojenskou (vrátili se):

Antonín Novotný, František Novotný, František Šťastný č.3, Josef Borek č. 8, Jan Moc učitel, Jan Novák č. 14, Josef Navrátil č. 15, Petr Hauser č. 16, František Mandelík č. 20, Josef Hojovec č. 21, Antonín Marek č. …, Antonín Lichtenberg č. 23, Jan Lichtenberg č. 26, Václav Borek č. 27, Vojtěch Borek č. 27, Antonín Navrátil č. 28, Josef Turek č. 29, Josef Dufek č. 30, Jan Vlasák č. 44, Josef Horák č. 44, Antonín Horák č. 44, Antonín Ryšavý č. 38, Vojtěch Ryšavý č. 38, Václav Borek č. 39, Jan Borek č. 39, František Babický č. 40, Václav Macháň, František Babický učitel č. 47, Josef Heřmánek č. 48, Josef Kocourek, František Hampejsek, Karel Pacovský, František Navrátil, Jan Jantač, Antonín Janča, Jaroslav Kratochvíl,č. 80, , Václav Zelenka, František Navrátil č. 83, Bohumil Vlasák, František Vlasák, Jaroslav Doubek, Josef Navrátil č. 89, František Lhotka č. 90, Antonín Borek č. 91, Josef Navrátil č. 93, Antonín Kapek č. 93.

(94)

Dne 28.července 1914 učinilo Rakousko-Uhersko počátek světové války vypovězením války Srbsku. Tohoto ujalo se Rusko, jemu vypovědělo válku Německo, proti němu mobilizovala Francie, Belgie, Anglie a již státy velmoci evropské proti sobě. Rakousko-Uhersko s Německem proti Anglii, Francii, Belgii, Rusku, Srbsku a Černé Hoře.

Následkem úbytku tolika pracovních sil působilo obstarávání hospodářských prací obtíže. Toho roku a v pozdějších létech války těžké práce mužské vykonávaly ženy a děti, případně jim pomáhali starci. O bezpečnost v obcích v noci staraly se nařízené stráže, jež mohly každého neznámého pocestného ať pěšky jdoucího nebo jakkoli jedoucího k legitimování vyzvati. Stráže ustanovovala z občanů každá obec pro sebe.

Vzdor úředním zákazům shromažďovali lidé kovové peníze, takže brzy nastal veliký nedostatek drobné mince. Tomu odpomoženo jednoduše tím způsobem, že se 1K bankovka roztrhla na 2 poloviny a každá platila 50h, anebo na 4 čtvrtiny po 25 haléřích. Také některé záložny vydaly vlastní poukázky papírové po 50h, 25h, 20h. , jimiž se platilo jako každou jinou bernou mincí. V prosinci toho roku zakázány byly porážky hovězího a vepřového dobytka ježto dobytek hovězí rekvírován byl pro erár.

(95)

Veškeré ceny, ať produktů hospodářských nebo průmyslových do konce roku se zdvojnásobily. Výši jejich na tomto místě neuvádím, neboť při téměř týdenním jich zvyšování nemožno určitého čísla napsati, jednak ohromné zvýšení cen válečních kvůli kontrastu uvedeny jsou na str. … této kroniky. Jako malou ukázku zaznamenávám ceny pokrmů zapsané v měsíci září 1914 ve zdejší kronice školní:

1kg hovězího masa v Čechticích …. 3,20K

1kg telecího ……………………………4K

1kg sádla ……………………………….5K

1kg másla ……………………………….3,60K

1kg tvarohu …………………………......1,20K

1vejce ………………………………… .. 0,10h

Ceny tyto zdály se v tomto roce jistě více než skvělé, ač ani v nejmenším nikomu na mysl nepřišlo, že přijde doba, kdy se ceny zdesetinásobí.

Poněvadž na jaře 1914 přemístěn byl starosta katastrální obce mnichovické do osady Kuňovic, katastrem tedy ještě k naší obci přináležející, používám tohoto přemístění a připomínám složení zastupitelstva katastral. Obce mnichovické z let dřívějších, ježto opomenutím nastalo se tak dříve.

(96)

Zastupitelstva: Z nejstarších jednacích protokolů zdejší obce vidno, že již jednou byl starosta katastral. Obce mnichovické v Kuňovicích, bylo to kolem r. 1860 a byl jím o 6.října 1867 Jan Kubík. Po něm byl všeobecně jmenovaný „pilař“ jménem Jan Borek (uměl velice pěkně psáti), za něho vysazeny 2 lípy u kříže po obou stranách vchodu zdejšího hřbitova. Starosta byl od 6.10.1867 do 30.8.1881. Starší 2 lípy u školy vsazeny r. 1854, kdy cís. František Josef I. Pojal Alžbětu za manželku. Při vsazení těchto 2 lip konané slavnosti vyjádřil se Josef Borek rolník č. 10 v tom smyslu,proč se císař žení, že má nevěstek dost. Byl udán a odseděl si 3 měsíce. Příhodu tuto neuvádím náhodně, nýbrž jako významý jeden doklad o náhledu našeho lidu na mravopočestnost tehdejšího císařského rodu. Vzdor přísné persekuci po bouřích v r. 1848, vzdor nařízenému pěstování vlastenecko-dynastického myšlení a citu s kazatelem i ve školách, nedal se mravnický úpadek habsbursko-lotrinského rodu utajiti. Zmíněný projev nebyl ojedinělý, mezi lidem o degeneraci Habsburků mnoho mluvilo, ovšem důvěrně, aby úřady o tom nevěděly.

(97)

Po starostovi Janu Borkovi zvolen starostou r. 1881 občan mladý Josef Navrátil čp. 64, jemuž tehdy bylo 24 roky. Stáří připomínám proto, že na tehdejší dobu to příliš neobvyklé, neboť nadmíru ceněno bylo stáří. Snad právě tím, že byl mladší, byl ráznější, on hlavně svou neohrožeností se přičinil, že rokle a jámy na brambory na návsi, kde dodnes stojí památník byly zavezeny a srovnány a po příkladě Keblova vysázeno lipové stromořadí podél dnešní silnice, tehdy cesty. Pořádána byla malá oslava (podobná dnešním stromový slavnostem) na níž proslov přednesl říd.uč. Čapek z Borovnice. Místo uznání za jeho pokrokovou snahu dostalo se mu příkoří, a proto po 3letém úřadování úřad složil r. 1884 a zvolen starostou byl Jan Kotýnek, rolník v Mnichovicích čp. 53. Odobí jeho trvalo od r. 1884 do 1890, kdy nastoupil jako starosta Jan Borek, robotník Mnichovický čp. 10 s tímto obecním zastupitelstvem:

Jan Borek čp. 10 – starosta

Zástupci Mnichovic: Zástupci Kuňovic:

František Borek čp. 39 františek Novák

František Borek čp.8 Martínek

Josef Navrátil čp. 64 Ant. Jankovský

Antonín Ryšavý čp. 58 Čeněk Vaška

František Ryšavý čp. 31

František Babický čp. 47

Čeněk Horák čp. 44

(98)

V tomto složení s menšími obměnami setrváno od 1892 do 1898.

Zastupitelstvu tomuto se starostou Janem Borkem v čele nedá se upříti zásluha o zřízení školy, o niž již předchůdcové za starosty Jana Borka čp. 55 od let 1870 se ucházeli. Provedení stavby její, o níž pojednáno na str. 80 a 81, zavdalo podnět k zaujatosti vůči starostovi , a proti zvolen 8.září 1898 František Ryšavý, rolník v Mnichovicích čp. 31 s tímto obecním zastupitelstvem:

Od r. 1898 – 1902: Od r. 1902 – 1908:

Starosta: František Ryšavý starosta: Frant. Ryšavý

I.radní: Frant. Babický, Mnich. 47 I.radní Frant. Kubát, Mnich.

II.radní: Ant. Javorský, Kuňov. II.radní Josef Motyčka, Kuňov.

Z Mnichovic členové: členové z Mnichovic:

Josef Pacovský čp. 60 Josef Pacovský čp. 60

Karel Vacík čp. 25 Jan Dufek čp. 30

Frant. Kubík čp. 32 Jan Kocián čp.

Jan Vršťala čp. Karel Vacík čp. 25

Josef Kopecký čp. Jan Vršťala čp.

Jan Heřmánek čp.

Členové z Kuňovic: členové z Kuňovic:

Jan Martínek Antonín Šereda

Ant. Jankovský František Novák

Josef Motyčka František Kletečka

(99)

Od r. 1908 – 14.února 1914

Starosta: František Ryšavý

I.radní: František Kubát, Mnichovice

II.radní: Ant. Šereda, Kuňovice

Výbor z Mnichovic: Výbor z Kuňovic:

Karel Vacík čp. 25 František Kletečka

Jan Dufek čp. 30 Jan Martínek

Josef Kopecký čp. Jan Dvořák

František Chmel

František Turek čp. 36

František Borek čp. 84

Za působení tohoto zastupitelstva uskutečněna silnice okresní z Kuňovic přes Mnichovice do Keblova v r. 1898 a obec naše přispěla na ni okresu obnosem 5.252K.

Rozkol obecního zastupitelstva, který zpravidla před ustavením se nového zastupitelstva na našem venkově nastává, jako význačná výstraha budiž potomkům poučením: „Z třenic domácích těží jen cizina“.

(100)

Následek své menšiny v obecním zastupitelstvu obec naše ucítila, když v r. 19… mělo se zastupitelstvo zasadili do pradávnou cestu mnichovických Kletečkovým dvorem do Borovnice, nejen že tak neučinili, ale nepřistoupili ani na návrh, že by si osada mnichovická samovzniklé snad úhrady hradila. Nemohli totiž kunovičtí zapomenouti, že museli přispívati na stavu školy v Mnichovicích, ač do školy posílali do Borovnice (Dle zákona na školu přispívá celá katastrální obec). Naklonění k borovnickým vydali dobrozdání ve prospěch jich a tak přímá cesta soudně prohrána a od té doby Mnichovice chodí a choditi budou do Borovnice kolem zahrad borovnických.

(101-102)

„1915“

Potřeby vojska a časté zničeni zásob potravin ve frontě při ústupu přiměly stát k mnohým mimořádným opatřením, a proto spoření (….) hnáno bylo tak do krajnosti, že neposkytovalo ani žádné výživy.

V červenci toho roku zabaveno bylo veškeré obilí pro stát, takže zemědělec nesměl nikomu obilí prodati, jedině Válečnému Obilnému Úřadu. Nakládáno bylo na dráhu v Keblově nebo Zdislavicích prostřednictvím komisionáře Bohuslava Mišoně z Dol. Kralovic, jehož v tom úkolu podporovati musel nakupovač, starosta Antonín Šereda z Kuňovic. Veškeré zásoby byly sepsány a nařízeno, by úroda toho roku byla do konce prosince vymlácena pod pokutou 5.2000K, aneb že buna jeho útraty vymlácena. Povinné dodávky nebyly malé. Toho roku okres ledečský odvésti mel: 20 vagonů pšenice, 80 vagonů žita, 15 vagonů ječmene, 40 vagonů ovsa. Z toho na naší obec připadalo: 30q pšenice, 150q žita a 600q ovsa. Polovina odvedena měla býti do 20.prosince za tyto maximální ceny: pšenice po 34K, žito za 28K, ječmen za 27-28K a oves za 26K. Přirážky: Kdo odvedl pšenici do 31.čevence, dostal za každý q o 4K více, od 1.-15.srpna o 3K, od 16.-31.srpna o 2K, od 1.-15.září o 1K více. Za žito do 31.července o 2K, od 1-15.srpna o 1K, za oves do 30.září o 1K více.

Těm, kteří vlastních zásob neměli, prodávána byla mouka trojího druhu, kterou přímo z Ledče přivážel hostinský s nájemce obchodu v čí. 1 Emil Kratochvíl, zprvu i obchodnice A. Šteinová v čí. 41 za 78,66 a 50haléřů za 1kg. V městech prodáván byl chléb, ať chléb v městech nebo mouka na venkově prodávána byla jedině na „chlebové lístky“. Jimi od 22.srpna t.r. poděleny mohly býti jen ty domácnosti, které neměly zásob buď úplně žádných aneb jen 2kg mouky nebo chleba na 1 osobu týdně. Kde byly zásoby 2-7kg mouky na osobu týně, neměl práva na „chlebenku“ jež měla platnost jen 1 týden a určovala na osobu nejvýše 400g mouky denně.

Pekaři mohli z drobného pečiva vyráběti jen dvoudílné žemle o váze 35g za 4 h, jiné pečivo bylo zakázáno. Rovněž chléb musel míti jednotný tvar – kulatý – o váze 1,4kg za 62 haléře, překupníkům za 58 haléřů.

(103)

Mlynáři nikomu nesměli bez „mlecího výkazu“, na němž označeno bylo kdy, kolik a pro jak četnou rodinu mlel, semleti ba ani sobě. Výměnkáři neměli dostat výměnek sypaný dle kontraktu, nýbrž dle předepsané dávky.

Omezeni byli i kuřáci, trafikant nesměl kuřivo volně prodati. Sám nakoupil dle počtu vyznačených kuřáků a prodával na „tabačenky“ 2 balíčky tabáku a 18 cigaret jednomu kuřáku za týden.

Všichni prodavači na ….enky (chlebenky, tabačenky, později i kávenky, cukřenky, mydlenky aj. museli výkazy posílati ku kontrole c.k. okres.hejtmanství do Ledče.

V srpnu t.r. vydán zákaz prodeje trikolor a trojbarevných stužek, šátků červeno-bílo-modrých. Nic nesmělo připomínati české barvy, dokonce slovanské! Vždyť obchodníkům zkonfiskovali i zápalky s červenými hlavičkami. Dozvěděli-li se četníci o těchto zápalkách ve staveních privátních, i tam je zkonfiskovali, nedbajíce, že o zápalky je bída. Tehdy uplatnily se zapalovače nejrůznějších systémů.

Nikdo nesměl býti Čechem – jedině Rakušanem!!!.

Řada dalších mladých i starších občanů provdána povolána toho roku do zbraně. Dne 15.října nastoupili v r. 1897 narození: Petr Hauser č.16, František Chmel č. 72, Jaroslav Kratochvíl č. 80, Vojtěch Navrátil č. 64, František Ryšavý č. 82, František Vlasák č. 86.

(104)

Dne 16.listopadu v tomto roce odešli: Frant. Borek č. 84, Jan Borek č. 74, Václav Borek č. 8, Jan Heřmánek č. 48, Antonín Chvojka č. 45, František Kopecký č. 51, Boh. Ryšavý č. 35.

Před vánocemi téhož roku 15.prosince nastoupili: Ant. Borek č.10, František Janče č. 73, J. Kubík č. 32, Jos. Mendl č. 49, Frant. Turek č. 36, Frant. Vacík č. 25.

Volební nesvornost roku minulého obec naše draze zaplatila:

Prohranou cestou do Borovnice
Rozdělení dosavadní politické obce mnichovické dne 25.července t.r. ve 2 samostatné obce: Mnichovice a Kuňovice se značně urychlilo. Dosavadní starosta Ant. Šereda z Kuňovic měl nařízeno obě obce vésti odděleně do nových voleb po válce (volby za války nebyly možny).

(105)

„1916“

Tíha války čím dál tím citelněji doléhala na náš stát, potravin ubývalo, nouze a nedostatek všech životních potřeb zejména koncem tohoto roku neúprosně naznačovaly, že náš stát dlouho neodolá. Proto docházela obcím přísnější nařízení o šetření potravinami, volné dohody omezovány a příděly zvláště životních potřeb zmenšovány.

V únoru omezen příděl pšeničné mouky tím způsobem, že se vydávala jen každý třetí týden, a to v množství naprosto nikomu nedostačujícím. Žitné vydáváno jen 1/2kg pro osobu na týden. Samozásobitelům přiznáno obilí týdně pro osobu.

Jako náhražek do chleba dávali lidé nastrouhané brambory a pekařům do chleba aprovizačního. Pro nesamozásobitele přikázáno 20 později 30% buď bramborové kaše nebo mouky kukuřičné.

(106)

Jako mouka tak i cukr směli obchodníci prodávati jen na lístky na cukr, lidem zvané „cukřenky“, káva na lístky „kávenky“. Cukru dostala 1 osoba z počátku 1 a 1/4kg, později 1kg a posléze 3/4kg na venkově na měsíc, v městech byla dávka o 1/4kg vyšší. Cena cukru v tomto roce - 1,04K. Pro ty, kteří odkázáni byli na nákup tuků, vydány byly lístky na tuky „tučenky“, však bezúčelně alespoň na venkově, neboť tuků nebylo mnoho a na lístky nikdo neprodal. Brambory mastiti pro hosty bylo hostinským zakázáno.

K jednomu z nevětších nedostatků dlužno přičísti nouzi o petrolej. Dostala-li obec přidělený sud petroleje, dostala každá domácnost as 1/4l na ….. Zvýšený příděl dostaly domácnosti, kde svítiti museli v chlévech, pak správa školy, správa lesní a hostinští. Chudé domácnosti obdržely jen 1/8 litru.

Aby nebylo hustě obilí seté, vydáno v srpnu nařízení, jímž určeno množství osiva. Na 1ha smělo býti vyseto při ručním setí 250kg pšenice, 220kg žita, při setí strojem 200kg pšenice nebo žita. Cena jich byla: pšenice 45K, žito 36K za 1q. Hrachu vyseti se mohlo při ručním setí 150kg, při setí strojem jen 125kg. Jako obilí, tak i luštěnin snísti směli samozásobitelé těžce pracující 3/4kg měsíčně, ostatní jen 1/2kg měsíčně.

(107)

Dobytek nesměl se krmiti obilím, jedině zadinou, jíž čistící mlýnek směl odděliti jen 5%. Aby ovsa neubývalo, dovoleno dále koni neb býku jen 1kg denně. Z ječmene ponechati si mohl pěstitel ¼, z … 2/3. Mimo obilí rekvírovány i brambory, v tomto roce odvedla naše obec 50q bramborů v ceně 30K za 1q. Seno mělo maximální cenu 18K, sláma 9K za 1q. Dobytek odebírán byl v tomto roce s těmito cenami za 100kg živé váhy za voly 380-320-280Kč, býčci a jalovice 340-300K, krávy 350-260K.

Poněvadž vlna ani bavlna k nám přivážena býti nemohla, hledaly se náhražky. Mládež ve školách vybízena byla ku sbírání a sušení kopřiv, jež zpracovány byly pro vlákna, jako náhražky vláken lněných.

Některé ceny tohoto roku:

Maso hovězí 1kg za 8,40K, telecí za 7.20K, piva dostali hostinští málo a často příděl přivezený hned se vypil, takže celý týden byl hostinec „suchý“. Na Veliký pátek za střevíce pro 14ti letého chlapce 24K, 1l piva 44h. Pěkný vůl byl za 2.500K, kráva za 1880-1560K, pár selat v dubnu 220-250K.

(108)

Dnem 1.května zaveden takzvaný letní čas, toho dne o půlnoci byly posunuty všechny hodiny o 1 hodinu dopředu, takže obvyklé práce počínaly i končily o hodinu dříve. O půlnoci 30.září uvedeny hodiny zas do původního stavu.

Lístky na životní potřeby …enky – jako chlebenky, cukřenky aj. zpočátku vydávala M. Mocová, choť učitele, kterážto funkce ji později odňata pro nespokojenost lidu a vydávala je k tomu zvolená hospodářská rada.

Do zbraně v tomto roce povoláni:

11.května: Jan Dufek č. 30, Jan Hilner č. 88, Jan Setnička č. 13, Jan Pokorný č. 9, Prokop Horák č. 44, František Zelenka č. 81,

17.ledna: Jan Dufek č. 30, Č. Lhotka č. 90, Frant. Turek, Mendl č. 49.

20.března: Ant. Klika …

1.srpna: Václav Bělohlávek č. 8, František Doubek č. 68, Rudolf Hauser č. 16, Vojtěch Kotýnek č. 53, dříve nastoupili Václav Ryšavý č. 31, Boh. Jankovský č. 51.

Ze všech povolaných nejstarší byli 4.dne 17./I. narukovaní.

…války – na děla – dne 26.října t.r. rozbit i zdejší prostřední zvon kostelní, o němž zmínka na str. 22.

(109-110)

„1917“

Poměry válečné přirozeně oproti roku předešlému značně se zhoršily. Bída, namnoze hlad tloukly v každé domácnosti na dvéře, ba v rodinách chudších vešly i dovnitř.

Od září k dosavadním …enkám přibyly mýdlenky k nákupu mádla, jakosti velmi špatné. Dle v říjnu vydaného nařízení měly býti konány v obcích sbírky kostí, jež každé pondělí odváděny měly býti kg za 15h do sběru v Čechticích nebo v Křivsoudově. Mimo to konány měly býti sbírky všech opotřebovaných látek z vlny, bavlny, konopí, lnu, gumy, kaučuku, byť rozedrány, slovem hadry a odváděny do přádelen. Od listopadu tu zmenšen příděl cukru tou měrou, že dostala 1 osoba na venkově 1/2kg, v městech 3/4kg na měsíc, za to cena jeho zvýšena na 1k12h. Zároveň zakázáno hostinským sladiti kávu neb čaj hostům. Každý host měl míti cukr sebou. Nedostatek tuků zejména v městech hrozil podvýživou, proto nařízeno bylo obecním úřadům, by vypracovaly rozvrhy másla s denní dodávkou 4 a ½ kg z celé obce a po 2kg čerstvého sádla nebo 1,75 kg přeškvařeného z každého 60kg těžkého zabitého vepře. Dle toho připadala dodávka másla na čísla:

3,8,10,11,13,15,16,18 – každý čtvrtek

23,24,25,28,31,32,35,36 – každý pátek

398,40,44,45,47,53,55,61,60,62,64,68,74,76, každou sobotu.

Čísla podtržená odváděti měla po 1kg , ostatní po 1/2kg, prvé 3 dny v týdnu dodávati měla osada Kuňovice. Máslo neb sádlo dodáno mělo býti na obecní úřad, odkud za úředně stanovené ceny převzíti je měl nakupovač k tomu oprávněný.

Dodávky dobytka byly naléhavější a ochuzovaly venkov o jeden z nejdůležitějších produktů – chov dobytka – pole pak o mrvu. V jediném tomto roce nařízeny 3 soupisy dobytka pro rekvisice, takže koncem tohoto roku, poněvadž pokaždé rekvisici ubylo 13-15 kusů o nejmenší váze 300kg , později 230kg, bylo v naší obci:

77kusů pod 1 rok 32 páry volů

1 býček 10 koní

21 jalovic nad 1 rok 41 koz

153 krávy 77 vepřů

(111)

Byly-li rekvisice dobytka zlé, byly rekvisice obilí pravým postrachem v obci. Připadaly na obec naši dávky 2146q bramborů, 200q žita, 300-400q ovsa apod. Za jediný tento rok odvedla osoba Mnichovic (bez Kuňovic) tyto dávky, většinou na dráhu do Keblova:

8.února 32,53q žita á 28,90K

19.února 10q ovsa á 27,90K

23.února 100q ovsa á 27,90K

27.února 6,85q máku á 147,90K

7.března 100q ovsa á 37,90K

23.března 33q žita á 28,90K

26.března 100q ovsa á 27,90K

5.dubna 61q bramborů á 14,90K

5.dubna 50q ovsa á 27,90K

29.dubna 22q ovsa á 27,90K

14.září 27,65q žita á

26.září 45,70q ovsa

15.listopadu 94,50q bramborů

13.prosince 5,68q žita

13.prosince 37,87q ovsa

(112)

Proti stále zvyšovaným dodávkám byly příděly zmenšovány, ba některé např. kávy zanikly nadobro. V měsíci březnu dostala osada naše 80kg petroleje, jindy 108kg na celý měsíc.

Moloch války nejen, že pohltil veškeré naturálie a potřeby vůbec, ale nedostávaje se už i materiálu lidského (kanonenfulter, jak jsme tehdy říkali). Proto 16.dubna , kdy narukovali v l. 1891-87 narození na 14.května , kdy odcházeli v l. 1886-72 narození z naší obce již nešel nikdo, nebyl kdo.

(113-114)

„1918“

PŘEVRAT

Ceny životních potřeb, zejména potravin následkem ubývání dostoupily výše nikdy nikým netušené, i úřední povolení ceny tzv. maximální byly zvýšeny, jak nasvědčují dodávky ze sklizně toho roku odvezené.

Životní spotřeba zmenšena, takže zemědělcům počítáno denně 300q obilí, nesamozásobitelům 250q obilí denně, dle toho vydávány mlecí výkazy pro zemědělce anebo nesamozásobitelům vydáváno aprovisanční mouka. Pro 1 osobu určeno 160kg bramborů ročně, ¾ l mléka na týden a 1/2kg cukru na měsíc. Při tomto omezování arci bylo možno dožadovati se na obci naší tak vysokých dávek naturálií, jak ukázka v předešlém roce uvedená dosvědčuje.

Dobrý zdravotní stav vojska i lidu, dík lékařské vědě, počal ochabovati. Mezi lidem objevovala se epidemie, lékaři jmenovaná „španělská chřipka“. Nebylo snad čísla, kam by se tato epidemie byla nevloudila. Nemoc počínala malátností, která přecházela ve slabost, takže postiženému byly ruce i nohy těžkými, nechutenství k jídlu a trvala as 1 týden, nepřidal-li se zápal pohrudnice nebo plic. Průběh celé nemoci a zejména horečka s ní spojená neúčinkovala stejně. Byli lidé, zvláště starší, že nemoc přechodili, jiní umírali, jako František Borek č. 39, Josef Babický č. 5, Jos. Chvojka č. 6. Stalo se, že ve stavení ležel kde kdo, takže cizí lidé museli dobytek obstarávati, aby neměl hladu. Jako lék proti chřipce doporučovaly se silné lihoviny – koňak – bohužel tehdy zřídka ke koupi.

Ve svízelných těchto dobách nadešel :

28. ŘÍJEN

Byl to pravý opak dne 26.července 1914! „Už je po válce“ letělo od úst k ústům a většina v radosti nad návratem nejmilejšího člena rodiny v prvním návalu štěstí ani si neuvědomovala význam samostatného Českého státu. Minul smutek a naříkání, lidé okřáli, vzájemná láska nad štěstím opanovala vesnice i města a tak klidnému pozorovateli zdálo se, že po 300 porobeném státě Českém vrací se staročeská láska, přátelství bez klamu, upřímná pravda v poctivost, že zaplašila dosavadní lež a podvod.

(115-116)

O čem se nám ani nesnilo, o čem ve škole prvně v dějinách nás učili, co v nitru svém jsme předkům svým záviděli a po čem jeden každý tajně v srdci toužil – zbaviti se nadvlády Němců a Maďarů a míti svůj stát . stalo se skutkem.

-----------------------------------------------*-----------------------------------------------

Teprve teď mohlo býti lidu pověděno jak a čí zásluhou k tomuto převratu došlo. Nesměla býti lidu známa činnost prof. T. Masaryka i Beneše za hranicemi, kteří líčením našeho utiskování po celé Evropě i Americe za součinnosti legií káceli ztrouchnivělé základy Rakousko-Uherska.

S 28.říjnem ruku v ruce spojen je 13.duben t.r. , kdy zásluhou spisovatelstva českého shromáždilo se ve Smetanově síni Obecního domu na 2000 osob, aby jako jeden muž projevili vůli svou i všeho českého lidu a manifestovali nahoru i dolů věrnost a zcelenost českého národa až do hrobu. Veliký Mistr Alois Jirásek jako prorok přednesl tuto národní přísahu:

Zvedáme ruce své a při drahé památce předků před očima vzkříšeného národa a nad hroby padlých v mohutném souzvuku všech duší svých slibujeme dnes a pro budoucnost: „Zůstaneme, kde jsme stanuli! Věrni v práci, věrni v zápase, věrni v utrpení, věrni až do hrobu. Vytrváme, dokud nezvítězíme! Vytrváme až pozdravíme samostatnost svého národa. Zdráv buď národe československý! Zůstávej ratolestí rostoucí, přijdiž čas tvůj. Rostiž a vzkvétej a rozkvétej svobodný ve vlastech svých a ve velké bratrské rovině národů světa pro štěstí svoje i pro blaho příštího osvobozeného lidstva“.

Otvírali lidé oči, když slyšeli o neohroženosti poslance Staňka, A. Švehly, jimž po boku stál Dr. Soukup, Habrman, Dr. Rašín, Stříbrný, Dr. Šrobár, Klofáč, Dr. Stránský a j, který tajnými posly dorozumívali se s prof. Masarykem i Benešem za hranicemi. Vidno, že veliké dílo – rozvrat mocné říše Rakousko-uherské a zbudování českého státu – vyžadovalo mnoho práce i obětí doma i v cizině.

Již 14.listopadu prohlásil se Národní výbor za Národní shromáždění, náš československý stát za Československou republiku a prof. Dr. Tomáše G. Masaryka prvním naším presidentem. Předsedou vlády zvolen Dr. K. Kramář.

(117)

HMOTNÝ A MRAVNÍ ÚPADEK PO VÁLCE

Příděly veškerých potřeb pro výživu byly naprosto nedostačující, proti museli zemědělci jako výrobci vlastní produkty schovávati, zapírati, dostatkem ani slovem nikomu se nezmíniti, slovem klamati a lháti, nechtěl-li i s rodinou trpěti hladu.

Se strachem sám rolník většinou v noci obilí do mlýnů dovážel, aby nepotkal četníka, poněvadž tento měl právo bez mlecího výkazu obilí zabaviti – na množství v mlecím výkaze nemohl býti živ – ještě s větší obavou obilí ve mlýně opouštěl, neboť byl si vědom, najde-li je rekvisice, že je zabaví a odveze. S toutéž bázní mouku ze mlýna vozil a doma ukrýval.

(118-119)

Co byly rekvisice?

Hlavní osobou byl komisař, jmenovaný c.k. okres.hejtmanstvím v Ledči, býval jím buď úředník od hejtmanství nebo od soudu, také učitel. Jako znalec hospodářství přidělen mu byl pro celý obvod rekvisiční – více vesnic – zdejší občan Antonín Klika č. 66, jenž k tomu účelu byl od služby vojenské osvobozen. Průvodčího po vsi od čísla k číslu vykonával starosta obce, tehdy Antonín Šereda z Kuňovic. S nimi jako branná moc chodil buď četník nebo 3-4 vojáci s poddůstojníkem a bodly nasazenými. Vojáci ti bývali Němci nebo Maďaři, neboť vláda rakouská jsouc si vědoma nátlaku na lid , očekávala vnitrozemské povstání. Aby lid nemohl se s vojskem dorozuměti, přemístila české pluky do Egeru a Velké Kaniže v Uhrách a pluky maďarské do Čech.

Takto sestavený průvod býval postrachem venkova, jako před lupiči muselo se vše schovati , aby moku, obilí, brambory nezabavili, a proto ten strach, proto ten spěch. Pytle obilí, mouky, bramborů vkládali do jam k tomu účelu zvlášť ve stodole, pod kůlnou vykopaných, jinde zřízeny měli dvojité štíty, mezi něž zásoby vkládali, nebo do hromady chvoje apod. Z počátku ukládali do sena, stohu slámy, skrýše ty ukázaly se býti nejistými, poněvadž vojáci na ručnicích nasazenými bodly – bajonety – stoh probodali anebo úplně rozházeli. Neodváděl-li rolník povinnou dávku aneb neměl –li vymláceno, vymlátili potřebné množství vojáci arci na úhrady hospodáře. Jak si která rekvisice počínala, záleželo na komisaři. Chtěl-li se nahoře zavděčiti, požadoval mnoho a neuvolil-li to hospodář, šlo se pomocí vojáků hledati do všech koutů a majitel musel vše otevřít. Byl-li komisař uznalejší, spokojil se a odcházela rekvisice bez hledání. Komisaře a celou rekvisici živiti museli hospodáři, ač nikdo se neptal odkud pro ně má mouku, cukr, omastek aj.

Přirozeně, že ceny tak těžko získaných a uchráněných životních prostředků denně stoupaly, že chudšímu člověku staly se nedostupnými tím spíše, že za peníze nikdo neprodal. Peněz bylo dost, nikdo o ně tehdy nestál, protože za ně ničeho nekoupil.

Proto hlavně Pražáci přijížděli na venkov s látkami, cukrem, petrolejem, mýdlem, tabákem, nitmi, podrážkami, kůžemi, ušitým oděvem, mužským i ženským , slovem, co každý doma měl aneb seznal, aby výměnou si odvezl mouku, brambory , obilí, máslo, vejce, tedy živobytí. Chváleno vše předválečné, neboť zboží válečné vynikalo velmi špatnou jakostí, např. látky byly z rozcupaných látek starých, cuckoviny a nití papírových.

(120)

Situace této využili vydřidušní lidé bezcitní, kteří arci s námahou aprovizaci sehnali, aby je četníci nestihli, v noci ke dráze často značný náklad v batohu nesli i ve vlaku prohlíženi byli – však v Praze s několikanásobným ziskem prodávali. Tito lidé svou lakotou plně shodovali se s lidmi bohužel mnohými u nás, kteří ve svém sobectví neznali bratrů ani sester, otce ani matky, neměli citu s hladovějícími sourozenci, a proto mimo Pražáky nikomu neprodali. Na známých mnoho požadovati se styděli a za cenu přiměřenou – byla škoda… pro známého nikdy nic neměli. Obojím lakotným vydřiduchům říkalo se tehdy „keťasi“. Zbohatli takhle mnozí, však na jmění jich lpí slzy a nářek, vždyť poslední kabát, sukni mnohá matka dala za trošku mouky a brambor, aby děti neměli hladu.

Pro Rakousko musela válka skončiti nešťastně, neboť válku dále vésti nemohlo. Nebylo již potřeb a náhražek byla celá řada. Kožené střevíce nahrazeny sandály, které měly spodky dřevěné a k nohám přitahovaly se řemínky, kožené řemeny hnacích strojů nahrazeny konopnými motouzy byly jen papírové, místo vaty papírovina, tuky nahrazeny oleji z máku, hořčice, slunečnice, nebylo medikamentů. Kdo chtěl v lékárně mast, musel přinést si sádlo.

(121)

Místo lamp petrolejových svítilo se lampami karbidovými různých systémů, z loje, vodního skla, trochu vápna a louhové vody vařili lidé mýdlo, stát neměl ani mazadel na vozy železniční, ve vozech drah se netopilo i za největších mrazů, okna rozbitá, slovem bída a nedostatek při dosti prudce pokračujícím chátrání a ubývání všeho státního majetku ozývala se ze všech stran. Vždyť i ten militarismus nejpřednější a nejvíce ošetřované dítě Rakouska trpělo nouzí. Nebylo už řádného oděvu, vojsko v obuvi z kůže pomocí kyselin narychlo vydělané mrzlo, ba nebylo ani potravin.

Z omrzelosti nad tímto životem stali se lidé liknavými ku svým povinnostem, tak lhostejnými a netečnými, že vsadili vše na jednu kartu. Hlavně ku koci války mnozí vojáci po prošlé dovolené k plukům nevraceli, stali se zběhy a zejména před četníky museli se míti na pozoru, neboť po dopadnutí a četnictvem k plukům dodáni, čekala každého přímo fronta. Na Moravě dokonce utvořen v lesích tzv. zelený kádr, v němž ozbrojení vojáci se ukrývali a k plukům se nevraceli. Vláda o tom věděla, byla však bezmocná a vědouc dobře o odboji a připravovaném rozkladu říše Rakousko-Uherské, ničeho nepodnikala.

Válkou takto vychovaný lid netečný.

(122)

„1919“

Rok tento v poměrech životních nelišil se od smutných let válečných co do bídy v živobytí úplně ničím, jedině myšlenka v život lepší sílila.

Národ náš zásluhou presidenta Masaryka a prostřednictvím legionářů jako spojence velmocí proti Němcům a Rakousku přispěním hlavně Ameriky, jež nám posílala mouku, ušetřen byl hladu. Obilí muselo býti pro výživu měst i v tomto roce rekvírováno, ač v míře mnohem menší, tak např. obec naše odevzdala do žní 199,35 kg obilí. Ceny veškerých potřeb byly přímo závratné. Vzdor změně vysokým cenám maximálním prodávali keťasi výrobky zemědělské i průmyslové o plných 100% dráže. Aby vynikl poměr uvádím mírové ceny některých potřeb v r. 1914 a jich vzestup v tomto roce:

(123-124)

Množství zboží	V dubnu 1914	V prosinci 1919
1kg hovězího masa	1,80K	20K
1kg vepřového masa	1,96K	28K
1kg telecího masa	1,96K	30K
1kg skopového masa	1,60K	24K
1kg vepřového sádla	1,60K	40K
1kg loje	1,20K	36K
1párek podsvinčat	24K	V dubnu 1000-1400K
Kopa vajec	4,80K	132K
1kg másla	3,20K	56K
1kg rýže	0,67K	5K
1kg cukru	0,79K	3K
1kg kávy	4,20K	46K
1l mléka	0,12K	3K
Uzenky (párky)	0,10K	2,60K
Husa as 3kg	6K	65K
Pivo 1/2l	0,16K	11K
1kg mýdla	0,76K	36K
Uhlí 100kg	2,30K	20,98K
Mužský oblek prostřední jakost	70K	1600K
1 pár bot	16K	240K
1 mužská košile	7K	80K
1 pánský límec	0,50K	7K
1 ponožky	0,70K	16K
1 mužský klobouk	10K	80K
1 po …	5K	40K
1kg bramborů	0,07K	2K
1q žita	15K
1g ovsa	13K
1q pšenice	16K

Aby republika vyhánění cen a keťasování zastavila a omezila, zřídila lichevné soudy, již na žalobu kupujícího přinutily prodávajícího ku vrácení peněz. Tak nastalo vracení z přemrštěné ceny za prasata i obilí a tehdejší advokát Dr. Zlonický v Dol.Kralovicích měl ze psaní žalob a upomínek krásný příjem. Páru prasat uznána maximální cena 700-800K, 1q pšenice

(125-126)

Nadbytek peněz se zmenšil soupisem bankovek a vkladů ve dnech 3. A 4.března. Polovička peněz byla každému zadržena, ostatní ½ na zvláštní žádost k berní správě poukázána byla bernímu úřadu k výplatě. Většinou však druhá polovina zadržených peněz ponechána byla berním úřadem na daně, jichž počet rozmnožen o daň z majetku a přírůstku jednou pro vždy. Podkladem jejím byl soupis v srpnu toho roku všeho majetku nemovitého s náležitým oceněním i majetku movitého. Mimo ni zavedena 2% daň z obratu zaplacenou kupujícím z každé kupní ceny.

Obecné volby nařízeny na neděli 15.června, prvně v předvolebním období vystoupily politické strany se samostatnými kandidátkami, prvně tohoto dne zvoleno následující zastupitelstvo pouze pro Mnichovice (bez Kuňovic) a přestálo dvě 4letá období s malými obměnami do …

Starosta: Josef Borek, rolník č. 8

Náměstek: Jan Moc, učitel

Členové zastupitelstva:

Karel Pacovský, rolník č. 60

Antonín Kotýnek, rolník č.

František Kubát, rolník č.

Jan Borek, rolník č. 10

Jos. Navrátil, zedník č. 89

Frant. Chmel, rolník č. 72

Václav Turek, rolník č. 13

Jan Borek, rolník č. 74

Antonín Pokorný, rolník č. 9

Jan Dufek, rolník č. 30

Václav Borek, rolník č. 27

Antonín Lichtenberg, č. 2

František Vacík č. 25

Během dvojího volebního období od r. 1919 – 1928 nastaly tyto změny: Za Karla Pacovského ……………. Frant. Šťastný č. 3

Za Jana Borka č. 10 ………………František Babický č. 40

Za Jana Moce, učitele …………… Václav Moucha

Za Ant. Kotýnka …………………... Václav Borek č. 39.

Dle usnesení ministerské rady ze dne 27.března byl prohlášen 1.květen všeobecným svátkem národním. Jarní tento svátek oslavován našimi předky již v dobách pohanských, jako vítězství jara nad zimou a po 30 let oslavován byl dělným lidem strany sociálně-demokratické. My slaviti jej budeme jako vítězství myšlenky demokratické vlády lidu nad monarchií.

(127)

„1920“

Obyvatelstvo: Jako v létech válečných tak i v tomto roce počet porodů malý, takže během roku bylo pouze 6 porodů. Značná však změna nastala ve zdejším učitelstvu. V dubnu odstěhoval se učitel Jan Moc po 12letém působení se čtyřčlenou rodinou do Borovska a v září odešel jeho tchán Josef Kořenský, řídící učitel po 23letém působení se svou manželkou jako penzista do Němčic. Na místa jejich zatímně ustanoveni Ladislav Zachař, rodem z němčického mlýna, jako zatímní řídící učitel a učitelem Jaroslav Bíla, syn lesního z Němčic. Tento však po 14 dnech přeložen do Lipčic, takže obě třídy vyučovány byly střídavě pro nedostatek učitelstva, velmi mnoho učitelstva posláno na Slovensko , a proto střídavě vyučováno i za jeho nástupce Antonína Pesra, jenž od 1.prosince místo řídícího učitele nastoupil definitivně. Do té doby byl učitelem v Hulicích, rodem z Trnové u …. Změny tyto zvýšilo 9 zemřelých v tomto roce a sice:

(128)

Jméno	Stav	Dožitý věk
Marie Ryšavá, č. 38	Výměnkářka	56
Antonín Šťastný, č. 3	Rolník	59
Antonie Borková, č. 74	Manželka	43
Josef Kapek, č. 33	Syn	20
Marie Borková, č. 84	Výměnkářka	77
Františka Jantačová, č. 71	Výměnkářka	69
Marie Lichtenbergová, č. 23	Výměnkářka	74
Vincenc Rosa, č. 67	Výměnkář	62
Barbora Babická, č. 1	Výměnkářka	90

Podnik obce. Těžko říci, proč, zda netečností či úmyslností, ponechána škola z r. 1898 bez oprav svému osudu. Teprve v r. 1919 přeložena střecha a v r. 1920 vymalovány chodby a třídy. Na byt říd.učitele pamatováno nebylo, na vyspravení stěn otlučených, omítky opadalé a děr od vytažených hřebíků a skob a příslušné vymalování dal říd.uč. 600K ze svého.

Stavby: V tomto roce vystavěl Jan Kapek, č. 33, úplně nové, od starého několik m oddělené stavení, jím postoupil do vsi , staré ponechávaje k pozdějšímu zboření.

(129)

Činnost spolková nemohla se ještě v tomto roce vyvinouti, ježto nebylo ještě ani hospodářských ani průmyslových výrobků, jež by se spolek hospodářský nákupem společným, jak do války činil, mohl obstarati.

Hospodářský spolek

Založen byl v r. 1904. Ustavující schůze, na níž stanovy schváleny, konán 17.března 1904, c.k. místodrželstvím v Praze, stanovy schváleny 16.září 1904. První představenstvo bylo následující:

Předseda: František Ryšavý č. 31

Místopředseda: František Babický č. 47

Jednatel: Josef Navrátil č. 64

Pokladník: Jan Borek č. 10

Správce inventáře: Jan Vršťala č. 62

Výboři:

František Borek č. 8, Jan Kocián č. 55, František Kubát č. 18, Antonín Vršťala č. 35

Revisoři účtů:

Václav Moucha č. 46, František Borek č. 39.

Také Spořitelní a záložní spolek prodělával poslední rok svou krizi, peněz mezi lidmi bylo dost, ba možno říct mnoho, ale nebylo důvěry v místní Kampeličku, a proto naši sousedé ukládali raději v záložnách městeček vůkolních. Jen tak možno si vysvětliti, že koncem tohoto roku bylo ve zdejší Kampeličce pouze 54.269K 76h. Již od svého založení tj. 14.května 1909 byla pasivní a vykazovala rok co rok ztráty.

(130)

Rok	Ztráta Kč	Rok	Ztráta Kč
1909	206,66	1915	1215,06
1910	135,05	1916	1355,58
1911	262,63	1917	1048,03
1912	376,81	1918	1108,99
1913	562,69	1919	726,67
1914	730,07	1920	213,20

Tak nedůvěrou občanstva kalena byla, myšlenka dobrá, myšlenka Raiffeisena i v Čechách Kampelička. Členové prvního představenstva byli:

Starosta: František Ryšavý, rolník č. 31

Náměstek starosty: Antonín Šťastný, rolník č. 3

Člen: Jan Dufek, rolník č. 30

Antonín Pokorný, rolník č. 9

V první dozorčí radě zasedali:

Předseda dozorčí rady: František Hauser

Náměstek předsedy: Václav Moucha

Členové: Jan Moc, učitel

František Ryšavý č. 38

František Vacík č. 25

Jan Borek č. 10

(131-132)

Životní poměry byly v tomto roce ještě neutišené. Ohromná drahota z roku předešlého přetrvala, nouze a nedostatek životních potřeb jako cukru, kávy, petroleje a výrobků průmyslových, podrážek, látek, zejména mužských z cuckoviny a papíru – dosud se nedostávalo. Ba ani nejnutnějších surovin k živobytí: obilí, bramborů nebylo možno koupiti, neboť lidé až příliš navykli si přeceňování a známému prodati nechtěli. Čestným slovem – že nebudu chtíti vraceti – zavázati jsem se musel v listopadu tohoto roku, chtěl-li jsem pro rodinu 1 metrický cent pšenice koupiti, za niž musel jsem Hanouskovi z Kalné dáti 400Kč a víc jak 1 a ½ m3 štípaného dříví. Byl tehdy 1m3 dříví po ---Kč. Aby mouku koupi koupit přiměl, přiznával se, že dostává za 1q pšenice 600K.

Případ tento neuvádím proto, by čtenář jednání toto odsuzoval, ale proto, že takových Hanousků bylo mnoho. S podivem však zaznamenati nutno, že lidí po válce takových bez citu, vydřiduchů nepranýřovali a jednání jejich jin nevyčítali.

Byli ovšem také lidé čestní, kteří prodávali sousedům a ve svém okolí, ale těch bylo velmi málo, bohužel nedošli uznání a po válce jednání jejich zapomenuto a ztotožněno se ziskuchtivostí největších lichvářů.

Ceny životních potřeb – jak zprvu podotčeno – setrvaly ve výši roku předešlého, pak uvedeno na str. 127 a 128. Podotknouti však musím, že byly velmi pohyblivé a diference mezi cenami jarními a podzimními byly značné.

(133)

„1921“

Hned na počátku toho roku provedl ve zdejší obci nařízené sčítání lidu říd.učitel, jenž napočetl celkem 520 lidí, tudíž o 10 méně než v 1911, počet tento nezůstal však bez změny.

Přírůstek 10 narozených zvýšen byl v listopadu ze Všebořic, do hájenky čp. 86 se přistěhovavší 8 členou rodinou lesního hajného Antonína Říhy, jenž nastoupl místo po výpomocném hajném Janu Čechovi, který po penzionovaném Františku Vlasákovi do 25.listopadu místo toto zastával.

Aby sobě i starým rodičům vlastní bydliště zajistil, koupil syn penzionovaného hajného Bedřich Vlasák, krejčí, starou, dřevěnou, došky krytou chalupu č. 42 od Karla Ptáčka, hajného ve výslužbě.

Proti tomu počet zemřelých v tomto roce velmi malý, jsou pouze 4:

(134)

Jméno	Stav	Dožil se roků
František Turek č. 36	Rolník	55
Marie Babická č.4	výměnkářka	85
Vincenc Horák č. 44	Výměnkář	65
Václav Fiala č. 17	V chudobinci	65

Neštěstím stižena rodina zemřevšího Františka Turka č. 36. Hospodář na jaře zemřel, vdova po něm zlámala si před žněmi nohu, načež několik neděl ležela v benešovské nemocnici. Nejstaršího syna Františka nebylo možno z vojny osvoboditi – přišel po několika urgencích – a k práci ve žni ve větším tom hospodářství zbyly 2 dcery a 18letý syn Antonín.

Aby zlepšeno aspoň částečně střídavým vyučováním zanedbané čtení žáků 14letých, sehrál říd.uč. se žáky divadel.hru „Zlatá nit“, z jejíhož výtěžku 280Kč zakoupeny knihy do žákovské knihovny.

100leté narozeniny politického našeho buditele a hájitele práv národa našeho Karla Havlíčka Borovského uctěny 16.a 17.prosince sehráním hry s dospělými „Karel Havlíček Borovský“, kterážto hra došla ohlasu i v Keblově, kde 26.prosince opakována byla.

(135)

Učitelské místo na zdejší škole zastávala industriální učitelka Zdenka Kryštůfková z Horky.

Stavební ruch byl poněkud čilejší než v roce předešlém. Stodoly stavěli Jos. Kerouš a František Kubát č. 18. Obydelní stavení č. 2 i chlévy v jednom pořadí přestavoval Antonín Lichtenberg č. 2 a dosavadní počet čísel domovních o číslo nové rozmnožil Vojtěch Borek č. 94. Teprve po těchto stavbách smluvili se 4 sousedé: František Ryšavý č. 38, Jos. Borek č. 8, Antonín Lichtenberg č. 2 a Jan Dufek č. 30 a vystavěli společným nákladem na poli tohoto cihelnu.

Činnost spolková ještě nebylo v tomto roce tak vyvinuta, jako v létech předválečných nebo nynějších, nicméně aspoň v Kampeličce, jejímž pokladníkem od března byl Ant. Pešek, říd.uč., znáti bylo byť malý , ale přece jen úspěch. Vklady stouply z 54.269Kč76h na 306.464Kč 07h a objevil se první zisk 190,81Kč.

Aby úspěchu toho dosaženo bylo, zřekl se pokladník toho roku odměny a na příští léta na tak dlouho, až bude místní Kampelička vynášeti.

(136)

Spolek hospodářský ani v tomto roce svou činnost nemohl zahájiti, neboť dosud nebylo výrobků průmyslových k společným objednávkám.

Život v tomto roce byl již snesitelnější, ač toužené zlevnění životních potřeb dosud nenastalo.

(137)

„1922“

Změny v počtu obyvatelstva byly dosti značné. Narozením přibylo 9 dětí, přistěhováním počátkem ledna .. člená rodina Františka Dygrýna, pilaře příslušného do Čejova u Humpolce. Byli v nájmu u Jar. Hojovce č. 21.

Úmrtím ubylo 7 osob:

Jméno	Stav	Dožil se roků
Helena Navrátilová č. 34	Výměnkářka	86
Josef Mandelík č. 20	Výměnkář	89
Ant. Navrátil č. 83	Zedník	49
Aloisie Dvořáková č. 68	Schovanka	28
Anastázie Příkopová č. 17	V chudobinci	65
Marie Vršťalová č. 62	Výměnkářka	84
Jan Kocián č. 55	Rolník	61

(138)

Činnost kulturní byla utěšenější roku minulého. Dne 5.června odhalen památník, u něhož slavnostní řeč přednesl František Mikšovský, nájemce dvorů čachtických a předseda okres.správní komise v Dol.Kralovicích. Vzpomněl …. Našeho, odůvodnil uctívání padlých a lásky k vlastnímu státu. Mimo to sehrána se škol.mládeží hra „Nanynka z Týnice“, s dospělými „Diblíkova dceruška“ a „Láska divy tvoří“.

Z podniků veřejných dlužno připomenouti zřízení památníku 5.června nákladem 5.149Kč 80h, mimo práci zednickou, truhlářskou a přívoz materiálu, což ochotně vykonáno zdarma. Slavnosti, jež vynesla 18798Kč 60h, zúčastnilo se celé okolí. Památník z hořického pískovce zhotovil Karel Borovička, sochař a úředně oprávněný mistr kamenický v Čáslavi. Podrobné vyúčtování najde laskavý čtenář v dokladech (1000Kč dáno z divadel). Mimo to v květnu téhož roku pořízen stánek pro sochu umístěnou mezi lipami vedle školy nákladem 4 vlastníků cihelny na str. 139 vyjmenovaných.

Životním poměrům značně přitížilo koncem července krupobití, jež stihlo žitnou stranu „Pod Hůrou a Strachanov“. Ve výhodě byli ti, kteří měli aspoň něco v panákách, ale bylo jich velmi málo. Ve vsi padaly tehdy málo, takže obilí u samé vsi ublíženo už nebylo. Ač 6 let uplynulo, dosud nebylo tak krásných žit, více jak dvojí semeno vytlučeno a přece tehdy dosti ještě sypala.

(139)

Hospodářský spolek objednal již tehdy umělých hnojiv od továrny kolínské, jež vzavši zřetel na zmíněnou životní pohromu, slevila 500Kč.

Více prosperovala místní kampelička, jejíž vklady ze 306,469Kč 07h vzrostly na 491.177Kč 57h. Zisk toho roku byl 648Kč 2h. K podnikům v obci přičísti sluší 4 novostavby a 3 přístavby, jsou to chalupy Jana Kratochvíla č. 16, Jana Kapka č. 95, stodola Josefa Horáka č. 37 a stodola Antonína Lebedy č. 71. Přestavěli: Antonín Kotýnek (světnice) č. 53, Antonín Navrátil (světnice ) č. 82,. Čeněk Růžek č. 68 kůlny a seník.

V tomto roce prodána obecní kovárna Václavu Zelenkovi za 20.000Kč, je to čp. 81.

(140)

„1923“

K pohybu obyvatelstva působící přírůstek byl 13 narozených a proti tomu 7 úmrtí.

Jméno	Stav	Dožil se roků
Jan Mendl č. 49	Výměnkář	86
Josef Jankovský č. 51	Krejčí	62
Marie Borková č. 39	Výměnkářka	71
František Navrátil č. 34	Cestář	65
Jan Borek č. 10	Výměnkář	71
Karel Vacík č. 25	Výměnkář	79
Josef Chvojka č. 45	Výměnkář	73

Mimo to počátkem března vystěhoval se Josef Březina, obchodník a nájemce hostince u Novotných č. 1 do Petroupimi u Benešova se svou 3členou rodinou.

(141)

Kulturní činnost toho roku i roku následujícího dovršila svého vrcholu. V prvé řadě připomenouti nutno činnost divadelní. Se školními dětmi sehrána hra „Jánošík“ a s dospělými „Maryša“, „Z8pas o nevěstu“ a „Černé oč“. Výtěžku těchto her užito k zaplacení nově zřízeného jeviště, jehož dekorativní práce zadána Jos. Krčilovi , dekorativnímu malíři v Kutné Hoře za 1278Kč. Vzdor obětavé práci místních tesařů, kováře i truhlářů, kteří o vánocích 1922 plné 3 dny kostru zhotovovali a obětavého přívozu smrku i prken, vyžadovalo postavení jeviště nákladu 2064Kč 90h, jak detailně vypsáno v knížce divadelních ochotníků str. 3 – doklady.

Památník stal se 28.října každoročním dostaveníčkem školní mládeže i občanstva, kde přednáškou , zpěvem i proslovy vzpomínáno bylo smrti a útrap padlých, nad jejichž mrtvolami vzrostla nám svoboda. Z vděčnosti i piety odevzdávají školní dítky na památník věnec za zvuků hudby.

Zimních měsíců využito k vzdělání odbornému. Přispěním obecního zastupitelstva a školy uspořádán hospodářský přednáškový kurs v neděli odpoledne vždy po 14.dnech, z něhož v tomto roce připadaly:

(142)

Dne 2.prosince: Nutnost výnosnějšího hospodaření …… přednesl Frant. Mikšovský, předseda okres.správní komise v Dol.Kralovicích.

Potřeba odborné vzdělání pro zemědělce ---- přednesl Frant. Kubín, učitel hospodářské školy v Dol.Kralovicích.

Dne 16.prosince: Příčiny nemocí hospodářských zvířat ….. Jos. Motyčka, zvěrolékař v Dol.Kralovicích.

Příprava a ošetření přirozených hnojiv ….. Karel Tůma, ředitel hospodářské školy v Dol.Kralovicích.

Používání umělých hnojiv ….. Frant.Kubín, učitel hospodář.školy v Dol. Kralovicích.

Stavební ruch nebyl takový jako roku minulého, novostavbou Bohumila Jankovského přibylo č. 98, mimo něž přistavovali: Václav Turek č. 13 a Frant. Babický č. 24, oba dva stodoly.

6.září přišla správa obce do rukou zastupitelstva, jehož kandidátka byla jednotná , a proto bez voleb.

Starosta: František Borek č. 8

Náměstek: František Šťastný č. 3

Členové zastupitelstva: Jan Borek č. 74, Václav Borek č. 39, Václav Borek č. 26, Antonín Pokorný č. 9, Václav Moucha č. 46, Václav Turek č. 13, František Kubát č. 18, František Chmel č. 72, František Navrátil, František Vacík č. 25, Jan Dufek č. 30, Antonín Lichtenberg č. 2, Antonín Babický č. 40.

(143)

Činnost spolková utěšeněji se vyvíjela. Spolek hospodářský společným nákupem obstaral 100kg červeného jetele po 30Kč, 425q vápna po 20Kč, 150q superfosfátu 1% za 3,50Kč, 110q Thomasovy strusky 1% po 2,90Kč, 220kg cikorky, 100kg mýdla a 100q uhlí. Také činnost Kampeličky nezůstala pozadu. Zápůjček sice bylo poskrovnu, jen 8.578Kč, za to vklady proti roku loňskému stouply o 269,396Kč 87h k dosáhnuvše obnosu 760.574Kč 44h. Zisk toho roku byl 1772Kč 28h.

Z cen uvádím několik:

1kg másla 22Kč, 1kg kávy 40Kč, 1kg mouky 3Kč, 1l mléka 1,50Kč, 1kg masa hovězího 14Kč, vepřového 15Kč, 1kg cukru 5,20Kč, vejce v zimě 80h, v létě 50h, 1q žita za 130Kč, pšenice za 150Kč, ovsa za 120Kč, brambory na jaře za 70Kč vždy za 1q.

(144)

„1924“

Počátkem tohoto roku pokračováno v přednáškách zimního hospodářského kursu vždy ob neděli.

6.ledna: Čeho třeba dbáti v otázce pěstování rostlin …. Přednesl Karel Tůma, ředitel hospodář.školy

Význam a rentabilita meliorací …………..František Kubín, učitel hospodářské školy v Dol.Kralovicích

Alpy, jižní bojiště „Benátky se světelnými obrazy“.

20.ledna: Nutnost celní ochrany pro zemědělství: JUDr. Jos. Zadina, tehdy tajemník zeměděl. rady.

3.února: Zemědělský lid v poměru s berní správou ………….A.Čihák, ředitel berního úřadu v Dol.Kralovicích.

Cesta do Paříže, Paříž a francouzské bojiště ……….se světelnými obrazy.

17./I. Ochrana rostlin ……………Karel Tůma, ředitel

(145)

Naše dobytkaření – návrh zákona o plemenitbě……..František Kubín, učitel hospodář.školy v Dol.Kralovicích.

2.března: O melioraci a založení melioračního družstva ……….František Kubín, učitel hospodář.školy v Dol.Kralovicích.

Poněvadž dluh na nové jeviště byl, muselo býti dbáno úhrady, proto sehrány tyto hry: pro dospělé „ Z manželského ráje“, „Když srdce promluví“ a „Pro čest hasičskou“. Školní děti hrály: „Práce šlechtí“, „Za živou vodou“, „Krakonošova medicína“, „Štědrý večer“.

V činnosti zimních večerů pokračováno i v létě a tak 9.června pořádána „Staročeská svatba“ v krojích s příslušným banderiem a všemi staročeskými obvyklostmi. Vzdor deštivému počasí sešlo se tolik návštěvníků, že vybráno na vstupném 1227Kč 60h a za cukroví utrženo 311Kč. Projektovaný a nacvičený „Lešetínský kovář“ pro déšť na dvoře u Kociánů hrán býti nemohl. Z výtěžku doplacen dluh za jeviště, vyrovnána režie deštěm znemožněné „Staročeské svatby“ – 2.června – a vydražena proutnice - …… - 619Kč 67h. Podrobný výpočet v dokladech, knížka ochotníků str. 9.

O „Staročeské svatbě“ vypravovalo se v okolí, a proto na požádání předvedli naši ochotníci tuto staročeskou ukázku 7.září o obžínkách v Čechticích.

(146)

O slavnosti 500letého úmrtí Jana Žižky dne 12.října u památníku promluvil říd.učitel o významu Jana Žižky – husitských bojovnících a našem odboji.

Následek zimního hospodářského kursu bylo založení melioračního družstva, jež od toho roku pracuje a o odvodnění zdejších pozemků se uchází.

Společným nákupem hospodářský spolek obstaral: 622q vápna, 55q brambor, 107q superfosfátu, 37q Thomasovy strusky, 90kg mýdla, 160kg sody a 113q uhlí.

Vklady u Kampeličky vzrostly za ten rok o 162.411Kč 21h, dostoupivše obnosu 923.074Kč 33h, zisk však byl vzhledem k novým daním jen 598Kč 60h,.

V tomto roce narodilo se 12 dětí, zemřelo 5 osob. V říjnu přistěhoval se z Kalné Josef Tulach se svou 4členou rodinou do nájmu čp. 21.

Jméno	Stav	Dožil se roků
Josefa Lichtenbergová č. 2	Výměnkářka	83
Antonie Kapková č. 93	Výměnkářka	72
Anna Borková č. 74	Dcera	18
Antonín Kotýnek č. 53	Rolník	59
Anna Kozáková č. 14	Výměnkářka	73

(147)

„1925“

Nově narozených 13 dětí téměř vyrovnával 7 úmrtí.

Jméno	Stav	Dožil se roků
Barbora Fialová č. 17	V chudobinci	84
Jan Lichtenberg č. 53	Výměnkář	76
František Málek č.	V chudobinci	68
Vojtěch Říha č. 63	Výměnkář	73
Antonie Lichtenbergová č. 50	Výměnkářka	87
František Hauser č. 16	Rolník	67
Antonie Navrátilová č. 34	Vdova po cestáři	70

Do obce přibyl učitel Ladislav Červ 1.prosince, místo učitelky Vlasty Sechnikové, takže tím počet obyvatelstva se nezměnil.

(148-149)

Ačkoliv i v tomto roce kulturní činnosti bylo dbáno, nicméně nevyrovnala se rokům předešlým. Z přednášek proneseny dvě u památníku v den 28.října „Dějinami k 28.říjnu“ a „Světová válka chystaným hrobem, 28.říjen vzkříšením naším“. Z divadel sehráno se školními dětmi „O silném kováři“ a vánoční hra „Za tatíčkem“, „ Pohádka o královničce Čechů“ a „Začarovaná země. Dospělí sehráli „Jedenácté přikázání“.

Z budov přibylo pouze čp. 99 Josefa Kocourka a mimo to přestavoval stodolu František Šťastný č. 3. Na škole severní strana střechy opatřena novými taškami z Vysokého Mýta a u dřevníku pořízen můstek.

Toho roku hospodářský spolek zaopatřil: 95kg mýdla, 100kg sody, 646q vápna, 36q vápenného prachu, 200kg cikorky, 100kg mazadla na vozy, 250q uhlí, 132q superfosfátu, 38q strusky. Mimo to zakoupena dobytčí váha o nosnosti 12 a ½ q od firmy Moravetz a spol. z Úpice za 2400Kč

Vklady místní Kampeličky stoply během tohoto roku o 207.869Kč 67h, čímž dosáhly obnosu 1.130.944Kč 20h. Zisk toho roku byl 733Kč 50h.

Do tohoto roku pokročila práce melioračního družstva tak dalece, že přihlášených členů byly pozemky měřeny, kterážto práce zadána inženýru Červinkovi v Kolíně.

(150)

„1926“

Jako jiná léta i v tomto roce nebylo mnoho změn v počtu zdejšího obyvatelstva. Příčinou je téměř úplné zaměstnání zemědělské, a proto stěhování rodin řídkým je tu zjevem. Hoši na učení řemeslu, děvčata do služby ponejvíce do Prahy odcházejí, čímž počet obyvatelstva trochu se pozměňuje. Za dosavadního učitele Ladislava Červa ustanovena po prázdninách Marie Bacílková. Narozených dědí bylo 10 a proti tomu 7 úmrtí.

Jméno	Stav	Dožil se roků
Lidmila Navrátilová č. 81	Dvojče	7měs.
Marie Navrátilová č. 81	Dvojče	7měs.
Františka Horáková š. 44	Výměnkářka	66
Miloslav Kocián č. 55	Dítě	2měs.
Anna Turková č. 13	Manželka rolníka	53
Jaroslav Kratochvíl	Dítě	6dní
Jan Čech č. 98	V chudobinci	62
Antonie Šťastná č. 3	Výměnkářka	60
Františka Jančová č. …	Výměnkářka	85
Františka Švejdová č. 72	Výměnkářka	81
Josefa Navrátilová č. 98	Výměnkářka	73

(151)

Po příkladě let dřívějších nebylo vzdělávací činnosti opomíjeno. V zimě v hojném počtu při naplnění ve škole – třídě, zúčastnilo se občanstvo 2 besídek ve škole se školní mládeží, na nichž prvně čteny byly dějiny naší obce. Kromě toho sehrána 2 dětská divadla „O velikonocích“ a „Pro tatíčka presidenta! Dne 28.října. Z přednášek: „Vzdělání na venkově“. „Nezapomínejme, ale učme se z minulosti pro budoucnost“.

Ze staveb tohoto roku málo podniknuto, jedině Jos. Navrátil č. 92 přestavěl stodolu.

Činnost spolková: Hospodářský spolek objednal: 290kg mýdla, 300kg sody, 160q superfosfátu, 93q Thomasovy strusky, 235q uhlí a 50kg mazadla na vozy. Od firmy Červenka a Čihák objednán skarifikátor se 13 noži za 1700Kč.

Do Kampeličky přibylo 106.678Kč 31h vkladů, takže koncem roku bylo 1.237.622Kč 51h, zisk 734Kč 60h.

Melioračnímu družstvu zaslal ing. Červinka plány meliorační za Kč…

(152)

„1927“

Ohledně počtu obyvatelstva nebylo mnoho změn. V únoru přistěhoval se do obce František Kolář, cihlář, příslušný do Kácova, se svou 10členou rodinou a počátkem prosince se zas do Janovic u Votic odstěhoval. Učitelku Marii Bacílkovou od 1.února ustanovena Františka Králová. Poněvadž v únoru odešel říd.učitel do kursu v Chrudimi, vyučovala za něho Vlasta Žáková, čímž veškerá místa učitelská při zdejší škole obsazena byla silami ženskými, čehož dosud nebylo. Narozením v tomto roce přibylo 14 dětí, úmrtím ubylo 6 lidí.

Jméno	Stav	Dožil se roků
Marta Navrátilová č. 89	Dítě	6měs.
Marie Vlasáková č. 42	Manželka hajného	82
Jan Borek č. 54	Dítě	9měs.
Anna Navrátilová č.92	Výměnkářka	72
Vojtěška Kocourková č. 99	Výměnkářka	77
Jiřina Šťastná č. 3	Dítě	2měs.
František Nesvačil č. 7	Výměnkář	72
Antonín Navrátil č. 28	Rolník	56

(153-154)

„1928“

Dne 11.dubna t.r. založena byla v obci zdejší funkce obecního pokladníka, jímž zvolen byl Antonín Borek, listonoš v č. 91.

Do finanční komise zvolen byl Fr. Navrátil č. 64, Ant. Ryšavý č. 31, Frant. Kapek č. 33, k nimž okresní úřad v Ledči jmenoval Ant. Lichtenberga č. 23, Ant. Babického č. 40, Vojtěcha Kotýnka č. 53. Předsedou fin.kom. byl Ant. Babický č. 40. Stavební komise: Ant. Klika č. 66, Frant. Mendl č. 49, Jos. Navrátil č. 92 a Ant. Novotný č. 1

Knihovní komise: Karel Pacovský č. 60, Ant. Klika č. 66, Ant. Borek č. 91 a Josef Kubík č. 32. Knihovníkem obecní knihovny zvolen Fr. Ryšavý č. 38. Ohledačem masa zvolen Fr. Ryšavý č. 38.

Téhož roku zjara osázena byla část pastviny „Na Libáni“ subvencovanými sazenicemi smrkovými.

Dne 3.května dáno bylo hasič.sboru na potřeby 820Kč.

Dne 7. a 14.června 1928 spisovaly se protokoly ohledně stavby silnice z Javorníka do Mnichovic.

Dne 12.června 1927 pronajata byla stavby obecní silnice od křížku nade vsí do Rokytí p. inženýru Neubauerovi z Vlašimi za 1m 95Kč a koupen kámen na ní od Fr. Turka 1m3 za 3Kč, což byla tehdy obvyklá cena.

(155)

Dne 16.července 1928 bylo už jednáno o tom, že by se měly dáti zotoviti lesní plány obecní.

Prodej ovoce na okresní silnici Kuňovice-Mnichovice-Keblov konal se tak, že se celý úsek rozdělil na díly a v dražbě se prodaly.

Dne 22.července 1928 rozloučil se s občanstvem u Památníku řídící učitel zdejší školy, zakladatel této kroniky a funkcionář různých spolků Antonín Pešek, který stal se řídícím učitelem v Býšti u Pardubic. Zástupcem říd.uč. jmenoval okresní školní výbor Františka Smítku ze Zruče.

Dne 23.srpna 1928 stanoveny byly pokuty: z 1 husy poprvé 50h, podruhé 1Kč, z 1 kusu dobytka 5Kč. Obecní rada měla právo tyto pokuty ještě zvážiti.

Za dobytčí pasy platilo se tehdy 50h za jakýkoliv kus.

Dne 16.číjna konaly se obecní volby, proti nimž byl podán rekurs.

Dne 29.října 1928 jednohlasně usneseno dáti odvodniti obecní pastviny „Na Libáni“ a kolem silnice ke Kuňovicům.

Obecní proutnice nesplnila očekávání, že stane se její výnos znatelným obecním příjmem. O proutí nejeví se zájem a bylo usneseno prodati je tomu, kdo se přihlásí a zač uzná.

(156)

Dne 12.listopadu jednáno bylo o stavbě silnice Zdislavice-Mnichovice. Bylo usneseno, že obec Mnichovice postaví část silnice na svém katastru, budou –li Zdislavice stavěti na jejich katastru. Jelikož však silnice by vedla tak přes část katastru obce Chlum a tato obec nejevila o ni zájem, sešlo ze stavby.

Dne 18.listopadu 19287 musela obec zaplatiti 20% příplatek tj. 5Kč denně za choromyslného příslušníka Aloise Vacíka do ústavu v Beřkovicích v obnosu 1525Kč.

V tomto roce přibylo stavení Dufkovo č. 101

V tomto roce zemřeli

Jméno	Stáří
Josef Navrátil č. 79	62
Josef Lichtenberg č. 26	27
Josef Kocourek č. 56	81
Josef Jaroš č. 72	4měs.
Václav Dědič č. 65	3dny
Antonín Šťastný č. 3	19 dní
Antonín Turek č. 69	71

(157)

„1929“

Dne 25.ledna t.r. utvořilo se jakési nové vodní družstvo a chtělo stavět vodovod do vsi ze studánky u křížku nade vsí. K tomu účelu byl povolen obecní pozemek k založení nádrže zdarma. Ze stavby sešlo pro veliký náklad, který několik vody nemajících jednotlivců nemohlo sehnati. Od té doby začaly se skoro u každého stavení zakládati studně.

Od Nového roku až do začátku dubna panovala krutá zima, jaké nebylo 170 let pamětníka. Mrazy až do 38 st.Celsia a mocná vrstva sněhu s ledovým větrem zničily miliony stromů, ptactva a zvěře. Do lesa se pro sníh a mráz nemohlo, vlaky nejezdily a tak nastala bída o palivo. Školy byly 14 dní zavřeny.

Dne 12.března 1929 chtěla obec vysázeti stromy u obecní silnice nade vsí, ale pro finanční nesnáze nemohla. Téhož dne z požárních a jiných důvodů jednáno o vyvežení a úpravě rybníku na návsi pod kostelem.

Novou silnici chtěli stavěti jednotlivci pod rybníkem kolem luk u polí.

Hasičský sbor usnesl se stavěti nové skladiště. Obec zavedla komisionální řízení se zástupcem hasičského sboru, obce a hospodářského spolku.

Dne 15.dubna 1929 konaly se po rekursu nové volby do obecního zastupitelstva.

(158)

Dne 17.května 1929 dala obec na hasičské skladiště potřebné dříví zdarma.

Usneseno prokopati hráz u rybníku na návsi, vodu vypustiti a vyzvati občanstvo, aby si nános na pole dobrovolně vyváželi. Vyvezla se většina a na zbytek se muselo zjednati za plat, k čemuž potřebný obnos byl povolen.

Dále bylo jednohlasně rozhodnuto, obecní pastviny od louky Jana Horáka u pastvišť až po pole Josefa Štechera a pastviny „Na Libáni“ nechati vyměřiti, odvodniti a proměniti na pole, o která je u obce veliký zájem. Cesty měly býti 3m široké, po obou stranách omezníkované a tak upraveny, aby byl pohodlný příjezd na všechny pozemky. Věc ta se úplně provedla až na to, že nájemci dílů „Na Libáni“ (na 6 let) nesvoliti k odvodnění a přeměně na pole.

Dne 23.května 1929 jednáno bylo o tom, kteří zdejší příslušníci dostanou obecní příspěvek ku starobnímu pojištění. Starosta obce pan Fr. Ryšavý č. 38 byl zmocněn k tomu, aby přispěl těm, které sám uzná.

Hasičský sbor žádal obec, aby převzala záruku za výpůjčku na stavbu nového skladiště. Obec potřebný obnos sboru zapůjčila, hospodářský spolek přidal 500Kč a sbor bude obci dlužný obnos umořovati.

Jednáno o dohodě s chovateli plemenných býků a kančíka.

Dne 26.května 1929 usneslo se obecní zastupitelstvo pro tupení a zlehčování od jednotlivců podati okresnímu úřadu v Ledči resignaci. Vrchní komisař Dr. Vodička však zastupitelstvo nepropustil.

Dne 9. Června 1929 uzavíraly se oferty či nabídky od chovatelů plemenných býků. Smlouva sjednána s Vojtěchem Růžkem č. 68, poněvadž jeho nabídka byla nižší než Ant. Kociána č. 55.

(159)

Dne 10.června 1929 rozmnožovány byly dílce na obecních odvodněných pastvinách u silnice ku přeměně na pole. Náklad na jejich odvodnění byl všemi členy finanční komise z obecní pokladny povolen.

Dne 23.června 1929 zvoleni do místní školní rady Ant. Klika č. 66, Ant. Lichtenberg č. 23, Jan Horák č. 44, Vojtěch Borek č. 94 jako členové a Josef Dufek č. 30, Ant. Kocián č. 55 a Vojtěch Kotýnek č. 53 jako náhradníci. Bylo ujednáno, že se obecní pastviny budou pronajímati vždy na 7 roků. Schválené dražební podmínky se před dražbou vždycky přečtou. Meliorační příspěvek z 1 míry je stanoven na 25Kč a bude sloužiti za vyvolací cenu.

Dne 4.července 1929 přeletěla přes naše krajiny dosud nevídaná větrná smršť takové síly, že staleté stromy jako sirky lámala. Nadělala ohromných škod na stromech i střechách, fůry i lidi porážela, kupy sena i jetele daleko rozházela. Za oběť padl jí zde celý zádušní les u myslivny a Vlašimská obora, jakož i mnoho vyvrácených stromů.

Dne 21.července 1929 konal se zde župní hasičský sjezd se cvičením a zábavou.

Mezi 20.-30.srpnem 1929 konaly se v naší krajině manévry vojenské. Na Hůře postavena byla vysoká rozhledna pro štáb s krásným rozhledem. Vystřídalo se tu vojsko všech druhů. Lid cvičením rád přihlížel. Vojsko bylo poděleno chlebem, kávou, čajem, sušeno mu šatstvo, protože 4 dny ve dne v noci pršelo jen lilo, dán nocleh.

Dne 22.září 1929 zavedeny hlídky bezpečnostní po obci v noci. Udržely se jen krátkou dobu. Téhož dne zakázalo obecní zastupitelstvo pasení hus na zasetých polích, žetí trávy a pasení dobytka na cizích lukách.

(160)

29.října prodán kámen z obecního lomu za 1Kč 1m3.

Tohoto roku loven byl rybník, patřící starousedlým, který je pode vsí. Největší ryby ponechávají se na „matky“, menší se dělí mezi lid a trochu „násady“ se také prodává.

Na podzim 1929 konaly se v celé republice volby do poslanecké sněmovny a do senátu. Voličů bylo v Mnichovicích 269. Obdrželi agrárníci 182, lidovci 39, živnostníci 19, komunisté 8, sociální demokraté 8, národní socialisté 18, národní demokraté 2, liga proti vázaným kand.listinám 1 hlas do poslanecké sněmovny. Do senátu obdrželi agrárníci 156, lidovci 32, živnostníci 16, komunisté 8, sociální demokraté 7, národní socialisté 16, národní demokraté 2, liga 2 hlasy.

Dne 1.srpna 1929 přistěhoval se do obce nový definitivní řídící učitel Karel Tulach, rodák ze mlýna pod Křivsoudovem s manželkou a 1 dceruškou.

V tomto roce zemřeli:

Jméno	Stáří
Antonín Navrátil č. 28	82
Antonín Dufek č. 30	8měs.
Marie Chvojková č. 30	78
Jiřina Kociánová č. 55	1rok
Marie Mazánková č. 41	56
Antonín Pokorný č. 9	24
Lidmila Marková č. 22	5měs.

(161)

„1930“

Dne 7.března 1930 konala se slavnostní schůze obecního zastupitelstva na oslavu 80.narozenin pana presidenta T.G.Masaryka. Po přednášce p. starosty Fr. Ryšavého č. 38, kterou členové obecního zastupitelstva vyslechli stojíce, usneslo se zastupitelstvo, že přijímá presidenta republiky čsl. za čestného člena obce Mnichovic, což kanceláři presidenta sděleno.

Dne 7.přezna t.r. podáván protest proti stavbě silnice z Javorníka do keblova, jelikož by obci nikterak neprospěla, ač by šla přes její katastr. Podotknuto, aby vedla od Javorníka k Mnichovicům.

16.března 1930 povolila obec vodnímu družstvu zápůjčku v obnosu 15.000Kč na 4 a ¼% , kterou musí družstvo v pádu potřeby obci odvésti zpět. Téhož dne radilo se zastupitelstvo o zřízení velkého zvonu na zvonici zdejšího kostela. Zřízena byla letopisecká komise ku vedení pamětní knihy obecné. Členové její jsou Ant. Klika č. 66, Frant. Navrátil č. 64, Ant. Ryšavý č. 31, Frant. Ryšavý č. 38. Kronikářem zvolen Karel Tulach, řídící učitel.

Dne 11.května 1930 odměřena a rozšířena byla cesta do školy do Familií – můstek opřed školou rozšířen o 4 roury. Cesta opatřena byla mezníky. Rovněž rozšířena byla cesta za stavením p. Mandelíka č. 20 směrem ku stavení p. Navrátila Fr. Č. 64, která byla dříve životu nebezpečná.

Dne 27.května 1930 provedeno bylo sčítání zemědělských a živnostenských závodů v celé republice. Sčítacím komisařem byl Karel Tulach, řídící učitel.

(162)

Dne 27.července 1930 schválena smlouva s chovatelem býků p. Vojtěchem Růžkem č. 68. Roční paušál na 1 býka bude 2.000Kč, za připuštění 1 kance 20Kč. Za škody na zvířatech a lidech neručí.

Léto tohoto roku bylo velmi suché, bezdeštné, obilí vyrostlo jen nízké, málo zrna narostlo. Tráva a jetel zakrněla, nastala bída o krmivo i o vodu ve studních, slámy bylo málo a tak rolníci museli se zbaviti dobytka za cenu značně nižší.

Dne 24.listopadu 1930 jednáno bylo o příděl lesů Auerspergských okresu našemu, ale o věc nebyl zájem, jelikož byly nabízeny lesy okresu až u Ledče.

Dne 10.října t..r. konala se zde přednáška p. Frant. Motyčky, správa okresního úřadu práce v Dolních Kralovicích o stavbách silnice a úpravách cest ze státní nouzové akce pro nezaměstnané. Podle toho bylo dne 24.listopadu 1930 schváleno 10 hlasy zastupitelstva a 63 podpisy občanů, aby stavěla se nouzová silnice od Obecnice po jižní straně návse až k ústí na okresním silnici a dále v Kozí ulici směrem ke Strojeticům. Pozemky k tomu účelu dali občané zdarma. Pracovali nezaměstnaní za mzdu 8-12Kč denně (8kč podpora a 4 Kč obecní příplatek), kámen vozil se z lomu ve Strachanově a to za 1m běžný a 4m šíře štětu 15Kč, za běžný metr štěrku 6Kč a za 1m3 kamene na rigole a můstky 15Kč.

Dne 15.listopadu 1930 zemřel a 19.listopadu byl pohřben za veliké účasti lidu a dětí dlouholetý farář z Borovnice dp.P.Václav Lachman, který v roce 1898 zdejší školu vysvětil a 32 roky v ní učil. Administrátorem ustanoven byl pan P.Josef Dohnal, farář ve Zhoři. V nynějším nedostatku kněží nikdo do Borovnice za faráře nežádal.

(163)

Dne 2.prosince 1930 provedeno bylo v celé republice sčítání lidu. Sčítacím komisařem ustanoven byl ve zdejší obci Karel Tulach, řídící učitel. Obec Mnichovice měla 101 číslo popisné, 95 obydlených domů, 98 bytových stran a 454 obyvatele, vesměs národnosti české a náboženství římsko-katolického.

V tomto roce přibyli stavení p. Josefa Mendla, truhláře č 102.

V tomto roce zemřeli:

Jméno	Stáří
Zdeňka Nováková č. 90	4měs.
Frant. Navrátil č. 83	54
Marie Koubíková č. 90	89
Jan Borek č. 54	9měs.
Boleslav Borek č. 54	6let
Josef Lebeda č. 78	60
Antonie Navrátilová č. 78	73
František Navrátil č. 28	84
Josef Jirák č. 52	82
Jan Kocourek	81

(164)

„1931“

Dne 8.března t.r. usnesla se obec koupiti 200 stromků ovocných z velkostatku Košetice k okresní silnici jako náhradu za zmrzlé a zvěří zničené stromy.

Mzda při opravách cest a lesních pracích byla stanovena na 6-12Kč denně dle zásluhy.

Dne 14.března 1931 musela býti při stavbě nouzové silnice po vsi zvýšena cena za dovoz 1,3 běžného rozhrnutého štěrku na 7,50Kč a do Kozí ulice na 8,50Kč, jelikož za dřívější cenu nikdo voziti nechtěl.

Dne 19.srpna 1931 bylo jednohlasně usneseno stavěti zase novou silnici nouzovou z hořejší části obce směrem k cihelně a ku křížku k Otročicům.

Dne 20.srpna1931 konstatováno, že sbírka na veliký zvon vynesla jen 450Kč, což byl obnos nepostačující, peníze tedy byly vráceny dárcům a se zřízení zvonu sešlo.

Dne 7.září t.r. darovala obec za občany místo sbírky 100Kč na pohořelé ve Vožci na Slovensku a 25Kč na Čsl.Červený kříž.

Dne 15.října 1931 převzal poštovnu po Marii Borkové, která přesídlila do Čechtic, jednohlasně obecním zastupitelstvem navržený Antonín Lichtenberg, chalupník č. 2.

Dne 1.listopadu 1931 zvolen za pokladníka obce po Antonínu Borkovi, listonoši, který přesídlil do Čechtic, Jan Borek, řezník z Mnichovic.

Mzdy na nové silnici stanoveny od 8-12Kč dle uznání dozorce, jemuž přiznáno 20Kč denně. Polovice pokladny sráží se ze mzdy.

(165)

Honitba pronajala se letos na podzim na 6 let p. Františku Ryšavému č. 38. Obec pronajímá právo honiti zvěř nejraději domácím lidem, kteří ji nenechají příliš rozmnožiti jako Pražáci a nestřílejí hned v polích náhodou se nalézajících psů hlídacích.

Přirážky obecní následkem větších podniků stavebních stoupají. V roce 1928 byly 16%, 1929 již 200%, 1930 byly 200%, 1931 opět 200% a na rok 12932 budou činiti 300% daňové základny.

Obecní cesty k žetí trávy pronajímají se každoročně zjara veřejnou dražbou. Jelikož je u vsi celkem málo luk a lidí chovajících dobytek mnoho, bývá o ně veliký zájem a kousek trávy přichází lidem velmi draho.

V tomto roce zemřeli:

Jméno	Stáří
Antonín Vršťala č. 35	71
Josef Chmel č. 41	2měs.
Josef Hojovec č. 21	53
Marie Sekerová č. 95	74
Antonín Navrátil č. 82	15
Františka Kratochvílová č. 80	74
Antonín Lichtenberg č. 26	6měs.

(166)

„1932“

Od nového roku bylo usneseno posečkati se stavbou silnice až do vyřízení žádosti o podporu podané u ministerstva sociální péče.

Leden začal oblevou a jarním počasím, bylo teplo a bez sněhu až do 10/1, kdy trochu mrzlo. 9/2 – 12/2 byly sibiřské mrazy, které však polevily a mírně na toto mrzlo.

24/1 pořádal sbor dobrovolných hasičů svůj ples, který se velmi vydařil.

26/1 bylo usneseno voziti kámen na silnici k cihelně zadarmo, aby se obec příliš nezadlužila. Kdo by nevozil, měl zaplatiti pokutu.

8/2 začalo se opět se stavbou asi s 20 dělníky.

11/2 bylo na návrh Josefa Dufka a 62 společníků usneseno a 8 hlasy proti 4 schváleno, že se bude platit na silnici 1m štětu k cihelně 13Kč, dále 15Kč, 1m štěrku k cihelně 6,50Kč, dále 7,50Kč, později 10Kč.

Obecní zastupitelstvo nebéře zodpovědnost za zadlužení obce.

23/2 bylo jen 10cm sněhu, 27/2 trochu připadlo a mrzlo s větry.

4/3 chtěla obec zadati lámání kamene na obecní silnici ofertním řízením do 9/3, 12hod. polední dle podmínek u obecního úřadu. Vyhradila si právo vše zrušiti a zaříditi vše jinak dle svého úsudku. Konala se tu také soudní dražba půl domku obuvníka Kratochvíla u silnice. Koupil ji Chmel z č. 72, ale pak mu ji zase prodal zpět.

18/3 byl tu odvod branců. Odvedeni byli 4. Hudba pro ně došla do Keblova, zavedla je k Památníku, tam byl proslov p. starosty Fr.Ryšavého, zavěšena kytice a zahrány hymny. Pak bývala taneční zábava.

13.-20/3 přiletěli špačci, 5/4 vlaštovky.

21/3 ukradli zloději obchodníku a hostinskému Václ.Kučerovi peřiny oknem. Po čase nalezeny byly povlaky v hnoji. Duben byl celý chladný bez slunce.

21/5 dány byly cementové roury k silnici u Ant. Mandelíka, aby mu voda neškodila.

(167)

Zjara postavil na vyvlastněném pozemku obecním , který stál asi 2.300Kč, nový domek truhlář Ant. Janče a začal v něm řemeslo v hospodářství (čp.103).

17/5 sehráli ochotnici divadlo od Kamila Nováka „Kolonie zamilovaných a čistý zisk byl dán na opravu jeviště, které bylo dáno do rámů a zhotoveno 5 dveří i omalováno. V dubnu lámán byl kámen na obecní silnici, na kterou se dostalo asi 40.000Kč státní podpory na nezaměstnané.

2/7 srazili se dva osobní vlaky u Znosimi nedalo Vlašimě. Bylo asi 14 mrtvých a více raněných. Pohled na ty dva vlaky byl hrůzný a cestovalo k tomu místu mnoho zvědavců. Od jara přestavěl domek truhláře Mendla jeho bratr pekař Mendl, který tam dal zhotoviti moderní pec a koncem června začal péci chléb a housky a vyměňoval moku za chléb a to váhu za váhu. V létě byl odbyt chleba značný, neboť lidem zásoby tvrdnou, schne, plesniví a není času na pečení, zvláště v malých rodinách. Housky však do vsi dále vozil pekař ze Štěpánova Vendr.

Sena začala 13/6, žně od 26/7. Na sklizeň bylo počasí krásné, pohodlné, teplé. Sklizeno bylo všeho hojnost a pěkného i krásných, čistých a mnohých bramborů. Jen od 1.-3./8 mnoho pršelo na panáky a oves tím přilehl.

8/10 bylo povoleno žiti trávu v pasekách. Díly se v dražbě prodaly. Také bylo úředně povoleno hrabati v lese mrť na stelivo, jelikož bylo málo steliva.

V červenci koupil si nové auto Tatra farář ze Zhoře Josef Dohnal, který byl v naší kolatuře v Borovnici administrátorem. Mrazy začaly toho roku až 14.-17.listopadu. Sníh nebyl ani ku konci listopadu, takže lid žal trávy a jetele ke krmení. Ještě kol 2.prosince bylo krásné počasí. Na podzim r. 1932 zrušena byla proutnice pod rybníčkem na návsi. Bylo tam bahno, hmyz, nezdravé výpary a proutí bylo tak nevhodné, že nikdo k dražbě nepřišel.

Silnice k cihelně a k Borovnici byla dokončena a lámán byl ještě kámen na ni ve Strachanově.

(168)

Sbor dobrovolných hasičů sehrál na nové skladiště divadlo R.Branalda „Manžel v kleci“ dne 26.12.1932.

obec se usnesla, aby každý, kdo požádá obecní komisi, složil předem 20Kč. Tím se často zbytečné komise omezily.

26/6 1932 byly volby a skládání slibu do rukou p. Fr. Ryšavého č. 38. Formule slibová zněla: „Slibujeme, že budeme čsl.republice věrni a jejích zákonů poslušni“. Na to podal mu každý ruku a řekl „Slibuji!“ Starostou zvolen byl Fr. Ryšavý č. 38, náměstkem Vojtěch Kotýnek č. 59. V obecní radě byl Vojtěch Růžek č. 68 a Josef Navrátil č. 92. Obecní finanční komise Ant. Lichtenberg č. 29, Ant. Navrátil č. 82 a Rudolf Hauser. Okresní úřad v Ledči přidal: Ant. Ryšavý č. 31, Fr. Kopecký a Václav Borek č. 39.

Stavební komise: Josef Kerouš, Fr. Turek, Vojt. Růžek a Rud. Hauser.

Zdravotní komise: Fr. Kapek, B. Vlasák, Fr. Mendl, J. Navrátil č. 92

Knihovní: Vojt. Kotýnek, Ant. Lichtenberg, Vojt. Růžek, R. Hauser.

Kandidátní listiny jsou přiloženy.

Voličů zapsaných bylo 284, dostavilo se 259, neplatných 5, platných 254.

Listina obdržela 193 hlasy, 9 mandátů, 4 náhradníky
Listina obdržela 61 hlasy, 3 mandátů, 2 náhradníky

V tomto roce zemřeli:

Jméno	Stáří
Marie Borková č. 74	23
Stanislav Chvojka č. 45	14dní
Františka Hauserová č. 16	72
František Mendl č. 49	1měs.
Marie Kozlová č. 97	75

(169)

„1933“

V tomto roce mrzlo na holo, až 7.ledna začal padati sníh a mrzlo čím dál více až do konce měsíce. Mrazy byly až 15 st.Celsia. 31/1 začala obleva, 2/2 pršelo a sníh slezl.

13/1 usneslo se obecní zastupitelstvo: Každý majitel pozemků od 5-10ha je povinen dodati zdarma 1m3 stěrku, nebo kamene na opravu obec. silnic a cest. Na každých dalších 10ha musí dodati ještě 1m3 stěrku nebo kamene. Kdo kámen nedodá, musí zaplatit za každý nedodaný 1m3 obnos 15Kč. Dodávati se bude dle potřeby a nařízení obecního úřadu. Majitelé pozemků do 5ha a ti, kteří pozemky nemají, jsou povinni 1 a ½ dne pracovati zdarma. Kdo tak neučiní, zaplatí 15Kč. Vzhledem k tomu, aby umořil se co možno nejdříve obecní silniční dluh, rozhodlo se obecní zastupitelstvo poslati oběžník občanům, aby sami rozhodli a svými podpisy stvrdili, zda mohli by se chudí příslušnici stravovati 1-2 roky zdarma, čímž by obec vyzískala ročně 5.840Kč. Kolik dní by každý živil, ustanoví obec dle výměry pozemků a dle daní. Kdo živiti nebude, zaplatí za každý na něho připadající den 8Kč. Rozhodne nadpoloviční většina. Námitky možno podati do 14 dnů u obec.úřadu.

23/1 rozhodlo obec.zastupitelstvo dle oběžníku, že od 1/1 1933 bude se živiti zdarma:

Rozpočet:

Potřeba 80.312Kč 200% k činžovní dani 142,80Kč=285Kč

Úhrada 20.670Kč 250% k ostat.daním 4.826,47Kč=12.065Kč

Schodek 59.642Kč Půjčkou: 47.291Kč

V únoru mrzlo na holo do 15 st.Celsia, až 23/2 napadlo 20-30cm sněhu a byla zima. 26/2 se oteplilo, 2/3 byla obleva, sníh slézal, plno vody. Teprve před a po 19/3 byly za jasna studené východní větry a silné mrazy. Jaro bylo suché, studené, severní větry.

5/3 přiletěli špačci, sněhu bylo málo, více bláta.

23/3 vznikl oheň v komíně u Lebedů, kde po topení chrastí chytly saze a uzené maso. Plamen lítal z komína. Za velikého větru bylo velké nebezpečí pro obec. Při rychlé pomoci byl oheň ulit.

(170)

19/5 podal kovář Václ.Zelenka a spol k obci žádost o rozšíření obecní cesty do Poustek, neboť dosavadní je úzká, nesjízdná a nebezpečná. O velikonocích sehráli ochotníci divadlo Olgy Scheinpflugové „Okénko“.

11/6 sehráno nové divadlo „Na manželské frontě klid“, výtažky dány na nový trvalý plot k památníku.

4/9 právě o odhalení památku padlým vyhořela Málkova stodola v Keblově. Byl to veliký oheň, ale sbory hasičské, zvláště z Němčic s motorovou stříkačkou oheň zdolaly.

14/6 padaly u Sedmpan kroupy s bouří. U nás jen pršel a mírné bouře.

20/6 zvoleni členové místní školní rady: Antonín Klika č. 66, Ant. Lichtenberg č. 23, Jan Horák č. 44 a Vojtěch Borek č. 94. Náhradníci: Vojtěch Kotýnek, Josef Dufek a Ant. Kocián.

22/6 pořádně namoklo se slabou bouří. 9/7 byl první horký letní den. Před tím byly zimy, mlhavo, deště, chladné noci. Koncem července byla vedra, ale žádné bouřky. Obilí doschlo.

29/7 byla mírná bouře s deštěm. Po tom se začalo sekati žito, 1.a 2.sprna bylo deštivo, ale pak bylo krásně na sklizeň. Jen žito bylo venku v kapkách, nebylo kam ukliditi.

20/8 teprve hezky zapršelo, když už toho bylo velmi potřeba na brambory a zelí. 2/8 padaly krupky jako velké hráchy s deštěm. Proutnice pronajata byla do 31/12 1938 Frant.Kapkovi č. 33 a to 1 rok bezplatně, potom za roční nájem 45Kč.

7/7 schváleny byly nové lesní plány. Dozor nad lesy měl Otakar Volanský, městský lesní z Vlašimi ve Březině. Převzal tuto funkci Václav Novák, bývalý lesní v Javorníce, nyní ve výslužbě ve Vlašimi za obnos 450Kč ročně.

Opravu kostela provedlo záduší za 16.000Kč. Pracoval stavitel Buk z Ledče. Dával se na jižní střechu nový šindel napuštění, ohozeno, vybíleno, v lodi nová okna a dávaly se 2 šlisny železné. Také na zvonici se střecha opravila.

6/10 komise požární: Fr. Ryšavý č. 38, Jos Kerouš, Bedřich Vlasák a Ant. Navrátil

(171)

Obecní sociální komise pro péči o nezaměstnané: Za členy vzati byli všichni členové obecního zastupitelstva.

30/11 usneseno dáti do Kozí ulice 25m3 štěrku po 20Kč. Lámali Kratochvíl a Tulach.

30/11 usnesení o lámání chrasti v obecních lesích. Nikdo nesmí mimo čtvrtek v obecním lese řezat chrast pilkou. Musí míti povolení od obecního úřadu. Chvoj řezati se nesmí. Škody budou trestány. S vozem do obec.lesů jezditi se nesmí. Pokuta 10Kč. Za právo bráti si chrast musí každý pracovati 2 dni v lese.

Rozpočet na rok 1934:

Potřeba 36.214Kč 200% k činž. 181=362Kč

Úhrada 23.330Kč 250% ostatní 5.009=12.522Kč

Schodek 12.884Kč

V tomto roce zemřeli:

Jméno	Stáří
Václav Kocián	4měs.
Milada Turková	2měs.
Antonín Kvasnička	7let
Vincenc Lhotka	66
Marie Borková	61
Marie Svobodová	66
Františka Rosová	70
Bohumil Vlasák	4roky
Růžena Hampejsková	51
Oldřich Chvojka	19dní

(172)

„1934“

21/3 byla první jarní bouře. Jaro bylo teplé, bez sněhu a suché. Vydatně zapršelo až 26/4, když bylo zaseto. Déšť přišel s bouří. Pak bylo letní teplo a sucho až do 8/5, kdy zde zapršelo, jinde ne.

7/1 otevíraly se oferty na chovné býky. Nejnižší cenu požadovali 1.400Kč Václav Borek č. 39 a Frant. Kocián č. 9.

22/2 zaplatil velkostatek Auersperg za dovoz kamene na silnice , na něho připadající po 15Kč od 1m3, protože nevozil sám. Obecním pokladníkem zvolen byl opět na 1 rok Jan Borek, řezník.

31/1 usneseno dáti na novou silnici K Borovnici 50m3 štěrku.

22/2 Knihovní rada: Ant. Klika, Karel Pacovský, Jos. Kubík, Voj. Růžek.

Osvětová komise: Karel Tulach, Antonín Hasan, Fr. Ryšavý č. 38

11/3 upravena byla cesta do Poustek. Soused Kamarýt Lad. Dal do cesty kousek své zahrádky a dostal za to jiný kousek obecního pozemku se svou chalupou.

22/3 udělena byla koncese k provozování živnosti hostinské a výčepnické v č. 1 v Mnichovicích p. Karlu Kopeckému, řezníku. Místnost shledána způsobilá, ve středu obce, u silnice, dále od školy i chrámu.

23/4 nabízeno obci, aby přistoupila za člena obecního výboru pro lesní reformu, a že by družstvo dostalo lesy Kaliště, Zaháj a Švihov. Pro vzdálenost revírů zamítnuto.

1/6 zjevila se za jasného dne kulatá duha kolem slunce. Za tři dny přišel na vyschlou zemi velmi vydatný první krásný déšť se slabou bouří (3/6 právě v oltářích) Vše bylo by suchem zhynulo.

½ ustanoven dosavadní administrátor v Borovnici p. Josef Dohnal, farář ve Zhoři, administrátorem v Lukavci a pro Borovnici ustanoven Dr. Jan Zlatý, farář v Křešíně, který sem autem dojížděl.

3/6 uspořádal Dr. Jan Zlatý slavné oltáře s družičkami, sochami, hasiči hudbou a se střelbou z hmoždýřů. Sláva byla veliká.

(173)

………Přispěly na to všechny obce kolatury i naše.

O slavné pouti v Mnichovicích byla odpoledně svěcena nejmenovaným dárcem darovaná křížová cesta v obrazech. Nesena byla družičkami v průvodu kol vsi, s hudbou, sochami, prapory a množstvím lidí.

10/5 byla krátká bouřka s vydatným 5 minut trvajícím deštěm. Dále bylo zase krásné a velmi suché počasí.

5/5 dodělána byla podezdívka a železný plot u památníku. Darovali to ochotníci z Mnichovic z výtěžků divadel, která s nimi nacvičil a provedl Karel Tulach, řídící učitel. Kameny dovezl zdarma pan Chobot až ze Zahrádky u Ledče, plot z Keblova z nádraží přivezl. P. Kocián Antonín. Pan Říha, knížecí hajný v Mnichovicích upravil záhonky a osázel květinami. Dohled a obstarávání stavby měl p. Frant.Ryšavý, syn rolníka č. 7, který má také celé vyúčtování.

25/5 přišel silný mráz, takže omrzly brambory, jiřiny, rajská jablka i fazole.

16/5 svátku Jana Nepomuckého bývá každoročně pobožnost u sochy pod lipami u školy, kde zpěv a modlitby vede Fr. Ryšavý č. 38, starosta obce, zpěvák a varhaník zdejší.

17/5 přišla bouře s vydatným deštěm.

21/5 v pondělí svatodušní bylo slavné svěcení3 křížů, před lety postavených, ale nesvěcených. První byl Růžků vedle silnice u Kuňovic, druhý byl Kubátů a třetí pod Hůrou, rovněž Růžků. Světil kněz Dr.Jan Zlatý z Křešína. Průvod byl obrovský, hudba, družičky, malé nesly sochy. Pohostil je masem, párky, sodovkou a koláči starý pan Křížek (Čihák).

19/5 postavena byla jediná „máj“ u Růžků, Dříve bývala také jedna na návsi „obecní“. Letos bylo o toho starého zvyku upuštěno.

24/5 byla volba presidenta Čsl.republiky. Zvolen byl opětně dosavadní velezasloužilý president Dr. T.G. Masaryk. Na budově školní byl prapor.

4/6, 8/6, 9/6 i 10/6 zapršelo. Potom nepršelo až 25/6 ráno s bouří (křtitel. Potom byly přeháňky kolik dní.

1/7 uspořádána byla slavná pouť na Hrádek. 2 sochy nesly družičky bílé a černé. Předříkával p. Frant. Ryšavý č. 38, zpěvák a varhaník. Malé družičky vyvezli na vozech až do Pavlovic, navečer pro ně zase dojeli.

(174)

Naproti jim vyšel Dr. Jan Zlatý z Křešína, uvedl je do chrámu , kde měl proslov a požehnání.

16/7 začaly žně žitné i ovesné najednou, protože moc málo pršelo a obilí doschlo.

22/7 odhalování památníku v Kuňovicích.

26/7 měl v Keblově jeden hospodář už po žních

3/8 bylo už všecko obilí doma

4/8 přišel krásný tichý déšť.

12/8 pohřbena 94letá občanka Babická, nejstarší ze vsi

15/8 zrušena byla zdejší poštovna, vedená p. Ant. Lichtenbergem č. 2. Týž denně poštu z Čechtic přinášel. O té doby nosí poštu poštovní posel z Čechtic . Po měsíci se listonoši střídají. V srpnu tohoto roku rostlo velmi mnoho jedlých hub, zvláště hřibů pod mechem, ač nepršelo , až 27/8 přišla mlha, bouře a déšť. Jelikož bylo málo sena, jetele a slámy, seli lidé směsky na zelené krmení, na něž jim 30/8 a 1/9 silně zapršelo.

1/9 přeložen byl dosavadní administrátor Dr. Jan Zlatý z Křešína na nové působiště do Uherska u Pardubic. V Borovnici přisluhoval opět P.Josef Dohnal, farář ze Zhoře.

17/9 byla bouřka a teplo

20/9-24/9 konaly se veliké manévry vojenské „z Ledče až do Černovic“, občanstvo se zájmem cvičení přihlíželo.

9/10 zastřelen byl u Marsaille rytířský král Alexandr srbský, sjednotitel a zahraniční ministr francouzský Luis Bartkou.

Rozpočet obce:

Potřeba 25.717 200% k činž. 186 = 372Kč

Úhrada 13.120 250% k ost. 4.853 = 12.132Kč

Schodek 12.597Kč

Josefu Tulachovi prodán byl kousek pozemku u jeho chalupy, 1m2 za 3Kč.

Zemřeli:

Jméno	Stáří
Jaroslav Doubek	3měs.
Karel Borek	2měs.
Ant. Růžek	67
Františka Vršťalová	28
Kateřina Babická	84

(175)

„1935“

Dne 4.ledna 1935 teprve umrzlo a začal padati první sníh v této zimě. Napadlo ho jen asi 10cm, načež bylo sucho až do 23/1, kdy nastala mírná obleva. Teprve kolem 1.,2.,9.února naválo se dosti sněhu, bylo však mírně, až od 9.,13.února uhodily prudké mrazy přes -15st Celsia. Po nich přišly hned deště, sníh slezl a panovala silná vichřice. 18.a 19.února už panovalo jarní počasí bez mrazu, takže přiletěli skřivani i špačci.

17/2 sehrál sbor dobrovolných hasičů divadlo K. Baláka „Noční dobrodružství“ za řízení a napovídání řídícího učitele Karla Tulacha.

23/2 konaly se ve zdejším kostele 2 svatby najednou. Oddával administrátor fary borovnické: Josef Dohnal, farář ve Zhoři. Vdávala se Anna Chmelová č. … do Miřetic a Marie Vacíková do Chmelné. Večer byla veliká taneční zábava. Ačkoli bylo až do 1/3 mírně a bez sněhu, začal 2/3 padati mnoho, mrzlo a 4.a 5/3 bylo -15st. Celsia mrazu. 6.,7.a 8/3 bylo vše zaváto sněhem a největší zima.

6/3 uspořádal hasičský sbor na oslavu 85.narozenin prvního presidenta Čsl.republiky Dr. T.G. Masaryka průvod se školní mládeží a občanstvem nad ves ke křížku, kde zapálena byla hranice, přečten proslov a zapěny hymny. Potom byly noční mrazíky, ve dne tepli, sníh tál a zapíjel se do země. Brzy se selo.

29/3 opět padal sníh, rozmáčel se, načež přišla vánice sněhové krupice, blesky a hřmění. 8/4 byla opět bouře a déšť

11/4 se oteplilo, bláto vysychalo a 12/4 už byla zase prudká bouře s deštěm. Pak nastala chladna, mrazíky, deště, studené větry.

10/4 byly nasazeny nové ryby z Vlašimi do rybníku Starousedlých.

16/4 byl odvod branců, odveden 1 (Příkop). U silnice pod Hůrou vysázeny byly třešně.

Od 20. Do 24.dubna se oteplilo. 23.dubna se silně blýskalo , 24.zapršelo, vlažno, 28.bouře, 30.zima, poprašek sněhu, mráz, 1.a 2.května mrazy, pak zmírnění, 5/5 vítr, tepleji.

(176)

7/5 přišlo horko, bouřka a mírný déšť, 8/5 severní vítr a chladno s nočními mrazíky až do 22/5.

12/5 - 19/5 byl rušný předvolební týden. 13/5 konalo „Národní sjednocení“ schůzi v hostinci č. 1, ale řečník vůbec nebyl připuštěn k slovu.

15/5 měla býti nová schůze téže strany, přijelo již auto s nějakým tajemníkem z Prahy a p.Krejčou z Pravonína, ale schůze byla zdejšími republikány, jimž na pomoc přišli a přijeli z okolních vesnic, úplně znemožněna a stoupenci v noci po vsi rozehnáni.

19/5 byly volby státní, 26/5 volby zemské a okresní. Výsledky úřední obsahuje školní kronika.

25/5 byla povodeň u Pravonína k Valše, 26/5 večer pršelo, 27/5 déšť s bouří, 28/5 déšť, 30/5 silný déšť. 1/6 bylo už hezky, ale byl severní vítr a chladno až do 8/6.

12/6 začalo se sekati seno.

25/6 nalezen byl u Zdislavické pěšiny u lesa, kde je teď obrázek, nějaký Vaňka z Martinic, který se pro nemoc asi oběsil, ale provaz už s ním později přetrhl a asi po 5 nedělích byl nalezen v rozkladu a zapáchající. Převezen byl do márnice v Mnichovicích a 27/6 zde pohřben.

7/7 konala se opět pouť na Hrádek s procesím a hudbou. Staré hospodyně nosí sv. Annu a dávají po 20Kč, mladé nosí p.Marii a dávají po 10Kč

14/7 odevzdána byla sboru hasičskému motorová stříkačka v Čechticích

15/7 začalo se sekat žito. V tomto létě zakázala vrchnost (Auersperg) vstup do lesa bez povolení, jež stálo 5Kč.

28/6 krásně zapršelo, když už bylo moc sucho a moc prachu, ale od té doby až do 13/8 nepršelo, jen asi 3x zrosilo, takže bylo strašné sucho a prachu po autech k zadušení. Teprve 13/8 s bouřkou zapršelo a zavlažili brambory. Prach se ztratil, lépe se dýchalo. V těchto žních prvně užili zloději způsobu krádeže obilí, že totiž snopky do pytle vymlátili a zase postavili, takže bylo to zpozorováno až při nakládání.

17/8 v noci zase krásně zapršelo.

24/8 okradli zloději zdejšího obchodníka p. Václava Kučeru. Policejní pes z Ledče šel po stopě až za Pacovsků lesík, kde se mu stopa ztratila.

(177)

V tomto roce pořízena byla pro obec stříkačka s injekcí proti hadímu uštknutí k veřejné potřebě.

31/8 byla už ráno šedivý mráz. Jiřiny a natě brambor zčernaly.

22/9 byla ve Vlašimi velká manifestace celého okresu, aby tam bylo zřízeno hejtmanství. Řečnil ministr vnitra Dr. Černý, p. Olt, p. Beran, p. Mašata. Dlouhá řada ověnčených vozů a kroje. Odpoledne závody selské jízdy na koních, bylo letní horko.

23/9 ráno byla bouře s celý den pršelo. O té doby nepršelo až 21/10 celý den, večer začal padat sníh, a protože stromy měly ještě všechno listí, lámal větve i celé stromy a nadělal mnoho škod. Pak byla rozpoušť a zima. 23/10 pršelo zase celý den, celou noc a 24/10 napadlo zase mnoho sněhu, která tál a země pila. 27/10 zase pršelo celý den a celou noc i 28/10 až do odpoledne. Večer hřmělo a blýskalo se bez zimy. Pak už bylo hezky, o Dušičkách jako zjara, pak vlažno, bez sněhu až do vánoc. 22/11 padlo trošku mokrého sněhu, 2/12 teprve trošku umrzlo, byly mírné mrazy, sucho, málo sněhu.

14/12 odstoupil pro stáří první president osvoboditel Dr. T.G. Masaryk. 18/12 zvolen 340 ze 440 hlasů Prof.Dr. Eduard Beneš, jako Masarykův žák, pomocník, budovatel republiky.

31/12 sehráli hasič s ochotníky divadlo Rajské-Smolíkové „Zámecké strašidlo“.

V tomto roce zemřeli:

Jméno	Stáří
Božena Mendlová	11měs.
Václav Vaňka	58
František Vlasák	84
Antonín Borek	71

(178)

„1936“

Dne 11/1 zemřel a 14/1 byl pohřben dosavadní starosta obce p. František Ryšavý č. 38 za účasti školní mládeže, hasičů a množství občanstva z místa i okolí. Byl znám jako pořádný starosta, který se staral o zvelebení obce po všech stránkách. Nad hrobem promluvili kněz P.Josef Dohnal, kněz z Čechtic, řídící učitel Karel Tulach.

Zima v tomto roce byla moc mírná, neboť bylo bláto až do 9/2, kdy trošku umrzlo a napadlo 10cm sněhu. Dlouho nepotrval, koncem února už bylo bez sněhu, teplo, bláto, špačci přiletěli.

2/2 zvolen byl starostou na zbytek období dosavadní náměstek p. Vojtěch Kotýnek, rolník č. 53. Dne 13.února 1936 zemřel ve věku 74 let zdejší lesní správce v.v. Ferdinand Kocij. Pohřben byl v Kutné Hoře dne 17.2.1936. Na lidi nebyl zlý. Na Květnou neděli sehráli ochotníci divadlo J.F.Karasa „Na rodné hroudě“. Výtěžek dali na zvon, který se pořídí místo zvonu za války světové odebraného.

7/3 pršelo se sněhem, 8/3 sníh slezl, 11/4 padal sníh opět, asi 5cm, roztál a bylo chladno.

12/4 přiletěly vlaštovky, 17/4 přišla první bouřka s krupkami a deštěm. V noci byl silný vítr, 16/4 bylo horko a 18/4 už zase padal sníh, bílo, silný studený vítr. Pak bylo větrno, deštivo, do rána vždy poprašek sněhu až do 26/4.

29/4 přiletěla kukačka. Velitelem protiletecké obrany v Mnichovicích byl pan Josef Borek, rolník č. 8. V květnu byl ve škole pořádán samaritský kurs pro členy CPO. Po celý květen skoro denně pršelo, bylo teplo, bouřky, celé nose se blýskalo. Tráva i obilí rostlo tak, že žita lehla a prorostla vikví. V borových lesích rostly hříbky, 1kg za 8Kč, koncem května i za 6Kč.

17/5 padaly kroupy jako velké hráchy s deštěm, neškodily. Máky nebylo pro deště možno okopati.

(179)

1/6 zase ale pršelo celý den a celou noc. V červnu časté přeháňky.

18/6 hořelo v poledne ve Strojeticích u Prokopů. Naši hasiči dojeli za ves a vrátili se, neboť oheň byl už uhašen. V tomto roce bylo zde již 5 motocyklů:

Babický – stroj Puch.
Tulach Karel – stroj Harley-Davidson (1l obsahu s kočárkem)
Chmel Karel – stroj Jawa
Kopecký Karel – stroj Jawa
Borek Josef – stroj Jawa

Počátkem července zanikl obchod p. Jana Ryšavého, najatý v r. 1. Na jeho místo zřídil filiálku svého obchodu a pekařství p. Mendl, vlastně jeho tchyně pí Emilie Lhotková ze Strojetic.

5/7 konala se pouť na Hrádek u Vlašimě.

12/7 byl velmi silný déšť, vše lehlo, škoda! V červenci konalo se cvičení v zatemnění celého okresu s letectvem a to za 14.a 15. Od 1 do 3 hod., z 15.na 16 od 11 do 1hod., z 16.na 17. Od 10 do 12hod., ze 17.na 18. Od 12 do 2hod.

17/7 začalo se kosit žito velmi polehlé. 28/7 se začalo vozit. Počasí bylo pošmourné, vlhké, neschlo to. Kolem 18/8 svezly se ovsy, ale žita zbylo na polích hodně v panákách, bylo moc zcuchané, nevešlo se do stodol, musí se mlátit.

Ze 3/9 na 4/9 byla nehroznější bouře toho roku, samý blesk a hrom. Od 10/9 už byly ráno mrazíky, bylo sucho, tepli a krásně na setí i dobývání brambor. 22/9 byla v noci slabá bouře s trochou deště. 26/9 zrosil prach, 28/9 už padala ledová a sněhová krupice a za severního větru ledová zima. Celý říjen byla zima, zamračeno, přeháňky, mlhavo, bláto a zaseté obilí nic do zimy neurostlo.

Dne 8/11 právě o posvícení, svěcen byl v Mnichovicích nový zvon. Koupen byl místo zvonu, který bývalé Rakousko za světové války z kostela odebralo na válečné účely. Peníze na zvon skládaly se po radu let za starostování Františka Ryšavého č. 38. Nejvíce přispělo na zvon občanstvo samo tím, že nájemné z honitby, které se mělo děliti dle výměry mezi lid, dávalo se do záložny a k němu přidávaly se dary občanstva zvlášť zesnulého kováře.

(180)

Váha zvonu byla ….. Cena se vším: Ulila a postavila firma R.Herold v Chomutově. Při té příležitosti opraven byl a o 90st. Otočen a za 6 uch pověšen na nové šrouby i velký starý zvon a seřízen i třetí malý zvonek. Montérovi z továrny pomáhal velmi šikovně místní kovář p. Václav Zelenka. Zmíněného dne byl zvon posvěcený a ozdobený , postaven na ozdobený vůz před kostel. Po mši svaté byl posvěcen administrátorem fary borovnické P. Josefem Dohnalem, farářem ve Zhoři, který měl také slavnostní proslov. Potom rolník Karel Pacovský č. 60 zapřáhl koně a s hudbou, prapory a zpěvem hnul se veliký průvod kolem vsi. Po návratu poděkoval kněz všem dárcům a těm, kteří se přičinili a ten zvon, načež byl zvon vytažen na věž, upevněn a odpoledně na požehnání se jím už zvonilo za hlaholu i druhých zvonů.

V listopadu přišlo toho roku teplo a malé přeháňky, takže začalo teprve obilí růsti. Ale přezimovalo trochu špatně, nikdo nemořil, měl nedozrálé osivo, zdegenerované a tak zjara 1937 muselo se trochu žita zaorati. Ostatní řídká žita se velmi zlepšila, přisadila a měla dlouhé klady.

Pozpočet obce na rok 19836 měl potřebu 26.359Kč, úhradu 12.970Kč, schodek 13.389Kč. Přirážky k dani činž. 200%, ostatní 250%, zemské 160%, okresní 150%, okresní školní 10%, komorní 25%, zdravotní 7%.

V tomto roce zemřeli:

Jméno	Stáří
František Ryšavý, starosta	51
Marie Kapková	2měs.
František Babický	62
Ferdinand Kocij, lesní	74
Marie Kubíková	73
Marie Ryšavá	7měs.
František ryšavý	10měs.
Antonie Kociánová	72

(181)

„1937“

Sněhu bylo málo, zima mírná. 16/2 slezl sníh úplně a bylo bláto, 22/2 přiletěli už špačci.

2/3 napadlo asi 10cm sněhu, ale byl mokrý a slezl hned 4/3.

13/3 nastoupil v Borovnici na faru nový administrátor P. František Pech, první kaplan z Nového Města nad Metují. Byl současně administrátorem ve Zhoři. Učil v Borovnici, Mnichovicích, ve Zhoři, v Čáslavsku, v Horní Lhotě.

19/3 pohřben byl rolník Ant. Lichtenberg č. 2 ve věku 58 let, zemřel v týdnu na 3 zápaly.

28/3 pohřben byl Frant. Navrátil č. 64 ve věku 47 let, zvaný Volský Fírek, rovněž na 3 zápaly. Pohřben na Hod Boží odpoledne , účastnilo se celé okolí. Tak velký pohřeb tu ještě nebyl. Byly 2 kněží a hudba. Tyto dva pohřby ještě mladých lidí vystrašily celé okolí. Koncem března byly mrazy a studený vítr, žádná práce se nedělala, slabým žitům to uškodilo.

31/3 se oteplilo, mžilo, 6/4 už dvakrát zahřmělo, blýskalo se a pršelo

7/4 už bylo krásně teplo, ale pak 14 dní denně pršelo.

9/4 přiletěly vlaštovky, 27/4 se ozvala kukačka.

8/5 se zpozorovalo, že někdo ukradl z kostela monstranci asi za 300Kč, 5/5 si 3 tuláci kostel a věž prohlíželi.

10/5 byla bouře a u V Chlumu padaly krupky s deštěm, 12/5 právě na 1.ledového muže bylo tu krupobití, liják s mnoho vody.

30/5 byly tu slavné oltáře s družičkami, hudbou a střelbou.

8/6 teprve tu zticha zapršelo. 11/6 po velikých vedrech byla bouře, 10/6 už se vozilo seno, 13/6 byly zralé jahody.

Konec června byl chladný.

Zvon pořízený v r. 1936 je bronzový ze 78% mědi a 22% cínu, odchylka 2% byla dovolena. Firma Herold ručí zaň 10let. Zní 70vteřin po úderu. Původně chtěl se zvon od firmy české, ale ta chtěla za vše 14tis. Kč, občanstvo nemělo tolik peněz.

(182)

Průměr zvonu je 888mm, Ladění h1,h,h1+0,5,d2+1,his2+1,h2,dis3,fis3-2

Váha zvonu 4.565kg po 17Kč = 7.760,50Kč

Armatura po 2Kč z váhy zvonu = 913Kč

Opraven starý zvon, nové srdce, čepy, ložiska g2-1,h2-2,g1, obrácení o 90st., = 970Kč

Montáž = 200Kč

Sleva … chrámové družstvo v Pelhřimově = 196,87Kč

Celkem s daní z obratu 9.646,65Kč

Všech výloh , ač všichni pracovali nezištně, bylo se zvony 10.908,15Kč

Příjmy:

Z honů 6.965,70Kč (Fr. Šťastný dal si svůj obnos vyplatit)

Záložna, obchodníci, P:Lachman 1.422,75Kč

Za starý zvon od rakouské vlády 3.222Kč

Celkem příjmů 11.610,45Kč

Zbylo 702,30Kč , k tomu dal p.Kubík 92,50Kč, které si dal z honů vyplatit a pak je věnoval opět na zvon, takže zbylo 794,80Kč. Z toho obnosu koupilo občanstvo malé zvonky do kostela. Nejmenší zvon na věži A1,c2+15,es2+0,5,a-1, průměr 545mm, rok 1560.

Dne 9.července 1937 odstěhoval se na Pelhřimovsko dosavadní řídící učitel zdejší školy Karel Tulach.

Dne 14.září 1937 zemřel náš první president T.G.Masaryk, načež svolána skuteční schůze obecní rady a probrán život presidentův.

Za odstěhovavšího se p. řídícího Karla Tulacha, byla na zdejší školu dosazena jako prozatímní správkyně školy sl.učitelka Anna Baštová a druhá učit.síla pí Jos. Nácovská-Tonálová. Díky jejich obětavé práci, za spolupráce místní školní rady za předsednictví p. Frant. Kapka opravila se již hrozně sešlá školní budova nákladem 1000Kč.

(183)

Po několikaleté nečinnosti obnovil se Republikánský dorost, s počátečnými 12 členy a divadelní kroužek sehrál 8.prosince divadelní veselohru „Staré hříchy“, spojenou s mikulášskou nadílkou.

Předpočet obce na tento rok byl = 28,661Kč

Přirážky k dani činžovní = 200%

Ostatní = 257%

Tento rok byl uzavřen 1.sňatek, narodilo se 5 dětí, proti tomu zemřeli 4 lidi

Jméno	Stav	Stáří
Anton. Lichtenberg	Rolník	58
Frant.Navrátil	Rolník	47
Anna Setničková	Vdova	72
Frant.Příkop	dítko	1

(184)

„1938“

Tento rok byl pro celý národ rokem nešťastným, který bude krutě poznamenán v dějinách národa. Již začátek roku nebyl pěkný, jelikož bylo více bláta než sněhu a následek se dostavil brzo, již začátkem února rozstonalo se první děcko na záškrt a pak tu řádil zhoubně, tak že zde byl doktor každý den, někdy i dvakrát. Tato nemoc si vyžádala i svou oběť. Doubkovům se rozstonal syn Ladislav, stár 8 let, kterého odvezli do nemocnice do Pelhřimova, kde přes veškerou lékařskou pomoc 2.března zemřel a tam jest i pochován.

K dovršení všeho přichází 21.květen, kdy pohotovostí naší armády a bleskovým obsazením hranic se zabránilo přepadení státu Německým vojskem. Při částečné mobilizaci z naší obce se zúčastnili čtyři záložníci a to z mladších ročníků: Březina Václ.,Borek Frant., Příkop Václ., ze starších Turek Frant.

Z Německa se sem tlačí slintavka a kulhavka, takže se žije ve stálém strachu, avšak přes veškerá úřední opatření jsme se slintavce přece neubránili. Po Keblovské pouti 16.srpna se rozstonal dobytek Anton. Lichtenberga č. 23 a již postupně se celá ves nakazila.

(185)

Přes veškerou péči majitelů i zvěrolékařů uhynulo 18kusů dobytka, které se musely na ob.mrchoviště odvézti a od stažení zvířete musel majitel pohodnému zaplatit 100Kč. Později bylo dovoleno dobytčata prodat, tak že se prodaly 2 krávy po 400Kč za kus.

V květnu ob.zastupitelstvo v čele s p. starostou Vojtěchem Kotýnkem rozhodlo se k vybudování elektrické sítě. Byla svolána schůze zájemníků, na níž referoval inženýr Trnka, zástupce elektrárenského svazu posázavského. Na schůzi bylo usneseno elektrizaci provádět obecně a to až po hodiny a domovní instalace každý sám.

První práce instalatérské započaty v srpnu. Hned zjara okolo zpustlé školní zahrady jest znovu zřízen taras a koupen drátěný plot a železná vrátka ke dvorku od firmy Šustr Zdislavice v celkové ceně 2.429Kč. Celkový náklad na udržování školy včetně oprav v tomto roce činí 7.165Kč. Teď však je škola v pořádku, že každý bez uzardění může říct „toto jest naše škola“. Též tento rok škola dostala nového správce po odchodu sl.učitelky Anny Baštové do svého definitivního místa v Křivsoudově, a to p.říd.uč. Neumanna, který se sem přistěhoval z Hořic se čtyř členou rodinou, druhé místo zůstalo bez změny.

(186)

Doufal-li každý, že obsazováním hranic 21.května naším vojskem přejde Němce chuť na náš stát , byl na omylu, naopak tu nastává jednání o naše rozkouskování, neb mi sami nemůžem rozhodovat o svém osudu. Německý kancléř Hitler chce připojit k Německé říši naše Sudety, obývané z větší části Němci. Tu přichází otázka menšinová a náš předseda vlády Dr. Hodža , ministr zahraničí přesvědčuje Evropské velmoci, že se naším Němcům neděje u nás křivda. Anglie sem vysílá ministr.předsedu lorda Runcimana, by zjistil poměry němců i Čechů, na jeho zjištění se má najít řešení v otázce Sudeto-německé. Nastává vyjednávání s Hitlerem a napjatá situace se začíná vyjasňovat, avšak náhle nastává obrat. Hitler nechce jednat a stanoví si podmínky pro naši vládu nepřijatelné, avšak na nátlak francouzskoanglický je přijímá 13.září, což v lidu vyvolává veliké rozhořčení a lid se bouří, proto vláda odstupuje a 22.září nastupuje vláda nová za předsednictví arm.gen.Syrového.

23.září je vyhlášena všeobecná mobilizace do 40 roků, avšak naši spojenci Francie a Anglie nás opouštějí a též Rusko vázáno smlouvou Rusko-Francouzskou nám odepřelo pomoc.

(187)

Nastává znova vyjednávání, prostředníkem jest Chamberlain, která jedná o nás s Hitlerem. Hitler nám dává ultimátum, které nepřijímáme, dne 29.září schází se v Mnichově čtyři velmoci: Anglie-Francie-Itálie a Německo, kde se ujednal náš osud.

30.září dostala naše vláda podmínky, které na nátlak velmocí přijala.

1.října nastává vyklizování území, zabrané Německem. Též Polsko využilo příležitosti a hlásí se o Slezské území obývané většinou Poláky. Zároveň Maďarsko začlo vyjednávat o část Slovenska a Podkarpatské Rusi, ležící podél jejich hranic. Jednání ve Vídni (Itálie-Německo) dopadlo zas ku škodě naší a jak Polsko, tak Maďarsko území dostalo a nastalo ihned vyklizování. Hlavně Maďarsko vypovídá všechny naše kolonisty, kteří se museli vystěhovat, vlastně utéct bez veškerých prostředků a všechen svůj majetek nechat v zabaveném území. Tím přicházíme o větší část přírodního bohatství, hlavně uhlí, kterého je rok již nedostatek a tak již jeho cena stoupá ze 24Kč na 40Kč, doufejme, že tj. jen přechodný zjev. Též velké množství továren ztrácíme, tak že se musí zřizovat továrny nové.

(188)

7.října jest jmenována nová vláda za předsednictví arm.gen.Syrového. 5.října odstupuje president Dr.Ed.Beneš. Teď nastává tvoření nového státu na nových základech. Slováci chtějí úplnou autonomii, též Podkarpatskou Rus, která měla být obětována na spojení Polska s Maďarskem (což Bohu dík se nestalo) , má svoji vládu, takže máme jen společného presidenta, který se má státi nepolitická osoba.

Konečně 30.listopadu jest zvolen nový president Dr.Emil Hácha, 66letý, první president nejvyššího právního soudu v Praze, byl zvolen 272 hlasy proti 39, které byly prázdné. 1.prosince se sešla nová vláda a předsedou zvolen posl. Beran. Doufáme a chceme věřit, že tato vláda povede nás k šťastnějším zítřkům.

Při mobilizaci 23.září odešlo z naší obce 29 záložníků , z nichž se ihned po narukování vrátil Jos. Chmel č. 41 a Frant. Kapek a ostatní přišli po vyhlášení demobilizace postupně, poslední 10.listopadu, všichni zdrávy. Koní bylo odvedeno voj.správě 5, z nichž Březinovi pro neschopnost vrácena. Lichtenberg Antonín č. 26 a Lichtenberg Jan č. 61 si za svoje koně vyžádali náhradní koně, ta že polní práce mohli bez újmy dělat. Po vyhlášení mobilizace lidé přestrašeni zážitky ze světové války nakupovali poživatiny všeho druhu, petrolej, prádlo, látky, takže v pár hodinách byly obchody vyprodány.

(189)

V tomto roce CPO bylo vybaveno dvěma plynovými maskami v ceně 240Kč. Hned po vyhlášení mobilizace nastala jeho největší činnost. Při zatmění obce staralo se o provádění a udržení pořádku, hlavně motorových vozidel a postavení dvoru protileteckých hlídek a spojek k udržení spoje s druhými obcemi.

Rok 1938 byl nepříznivý všem pol.pracím, neboť při samé deště nebylo možno práce prováděti. Přesto úroda byla krásná, takže ozimy i jaře se nemohly vejít do stodol , a proto se mlátilo na polích. Jelikož byly žitné žně zadrženy, sekly se ovsy hned za pšenicemi, panáci zůstali na polích. Ještě nebyly ovsy doma, přišli deště, které trvaly několik neděl, tak že obilí vzrostlo a místo krásného obilí mlátilo se zničené, které nejni ani k setí ani k mletí a musí se skrmit. Tím vznikli ohromné škod jedincům i státu, neboť ty vagony zničeného obilí se budou nedostávat.

Zato podzim jako by chtěl vynahradit, co rok zkazil, jest krásný, takže se ještě v prosinci oře, kvetou růže a stromy mají pupence jako zjara. V tomto roce přibylo obyvatel , hlavně přistěhováním , k Mouchovům ze zabraného území Maďary na Slovensku, syni a dcery s rodinami v počtu 12 (ovšem přírůstek přechodný), řídící Neumann 6 členů. Následkem koupě chalupy odstěhoval se Fer.Havel se ženou a tchyní Lhotkovou , avšak domek neprodal.

(190)

Kulturní činnost se letos omezila na sehrání divadelní hry „Rozmysli si Mařenko“, republikánským dorostem a div.kroužkem. Ač rok byl plný strachu , přece se obec zvelebuje. Karel Kopecký celou hospodu, Jan Navrátil č. 28 stodolu, Václav Borek č. 39 svinské chlévy, Václav Březina kůlnu, řezáč Jan Navrátil č. 83 chlév, též úprava zahrádek přispívá k lepšímu vzhledu obce.

15.prosince při kácení dříví v lese padl na Jos.Hovorku silný strom, který mu rozdrtil kyčelní kost a musel být odvezen do nemocnice v Benešově. 16.prosince byl první mráz, který překvapil, neboť byl 15st.Celsia a pak další se stupňovaly až přes 20st.Celsia, teprve 20/12 nastalo oteplení. Politický vývoj měl vliv i na armádu a tak letos nováčkové nerukovali, budou rukovat zjara.

Předpočet obce na r.1938 = 29.045Kč

Přirážky k dani činžovní = 100%

Ostatní = 267%

Tento rok oddány 3 sňatky, narodilo se 12 dětí, zemřelo 6 osob.

Jméno	Stav	Stáří
František Příkop	Děcko	1rok
Václav Borek	Rolník	60
Jan Kapek	Obec.hajný	68
Antonie Babická	Výměnkářka	59
Antonín Lebeda	Tesař	63
Antonie Lichtenbergová	Výměnkářka	66

Kronika uzavřena 21.listopadu 1940 – Vojtěch Kotýnek, starosta.

(1 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

P A M Ě T N Í

K N I H A

OBCE MNICHOVICE

OKRES BENEŠOV

(2-3 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Ú V O D

Zapisovatelé pamětí

Tato kronika založená roku 1952 je psána jako 2.díl kroniky obce Mnichovice. V prvním díle jsou psány zápisy do roku 1938 včetně. Prvním zapisovatelem v prvním díle byl řídící učitel Ant. Pešek. Jeho pokračovatelem byl říd.uč. Karel Tulach. Po celou dobu 1938-1952 nebyly činěny žádné zápisy. Po této poměrně dlouhé přestávce zakládá novou kroniku (2.díl) nynější ředitel národní školy Karel Bláha. Jmenovaný se narodil 4.března 1918 v Nesměřicích, okres Ledeč n/Sáz. Studoval na učitel.ústavě v Kutné Hoře. Po maturitě byl ustanoven učit.praktikantem v (3.str.org.) v Zahrádce, v Ježové, výp.účitelem v Nesměřicích, řídícím učitelem v Hulicích a od roku 1948 od 1.září působí na zdejší škole jako její ředitel.

V červenci 1952 Karel Bláha

Ředitel nár.školy

(4 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

OKUPACE A REVOLUCE

Poněvadž nebyly činěny žádné zápisy od roku 1938 (do této doby vedena pamětní kniha, která jest dopsána), pokračuje v druhém díle pamětní knihy alespoň krátkou zmínkou o letech, která nechala tak hluboké stopy v životě celého národa. Jsou to léta 1939-1945.

Němci obsazují

Za nevlídného počasí dne 15.března 1939 (spousty sněhu) o šesté hodině ranní překročilo říšsko-německé vojsko hranice. V krátké době dosáhly motorisované jednotky Prahy. Ještě téhož dne navštívil Adolf Hitler, „vůdce“ Prahu. Záhy bylo provedeno obsazení Čech a Moravy německým vojskem a začal život v Protektorátě Čechy a Morava. Život se musel nutně přizpůsobit novým poměrům.

(5 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Vyhlášením války na podzim r. 1939 byly zavedeny potravinové lístky a vymáhány dodávky zemědělských plodin a dobytka ve značném množství. Byl zostřen dozor nad dodávkou mléka, zavedeny různé výkazy, které měly umožnit přesnou kontrolu hospodářství. K udržení plynulých dodávek bylo nařízeno ustavení zemědělských komisí, které měly dohlížet na obdělávání půdy. Obyvatelstvo vychované na zdravých národních základech, osvědčilo se velmi dobře v době německé okupace. Jednotni v sousedské pospolitosti snášeli obyvatelé všechna příkoří. Různé kontroly i náhodné rekvisice zneklidňovaly jinak tichý kraj.

Zahr.rozhlas

S lítostí a hněvem, ale i s obavami z dalších dnů byly sledovány události těžkých, dlouhých roků okupace. Rozhlas byl zcela postaven do služeb německé propagandy. Jedině zprávy zahraničního rozhlasu dodávaly odvahy. Poslech zahraničního rozhlasu byl trestán káznicí, v některých případech i smrtí. Avšak sotva bylo jednoho občana v naší obci, který by neposlouchal zahraniční rozhlas.

(6 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Hospodář.vykořisťování

Hospodářské vykořisťování se stupňovalo. Čechům byly přiznány jen minimální příděly, kdežto Němci, kteří se houfně stěhovali do Čech a na Moravu, dostávali příděly daleko vyšší. Továrny přecházely do německých rukou. Dělníci byli lákáni výhodnými podmínkami do práce v Německu. Později byli dělníci, hlavně mládež, do práce v Německu přikazováni. Pracovní úřady nasazovaly do práce (tzv.totální nasazení). Obyvatelé byli sníženi na úroveň otroků. Z naší obce byli totálně nasazeni: Karel Navrátil. Č. 89, Bohumila Pacovská čp. 60, Václav Pacovský čp. 60, Jar. Navrátil čp.92, Václav Šťastný čp. 3, Frant. Klika čp. 66, Jaroslav navrátil čp. 89, Antonín Zelenka čp. 81.

(7 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Koncen.tábory

Smutně proslulými se staly koncentrační tábory. Metody při vyšetřování, jakož i v trestání, předčily středověké inkvisice. Internovaní trpěli nevýslovným příkořím. Slabší byli otravováni plynem ve zvláště upravených komorách. Z těch popravených, umučených a zemřelých vyráběno mýdlo, umělá hnojiva a z lidské kůže knižní vazby. Z naší obce byl žalářován Josef Kerouš čp. 35, a sice proto, že u něho hospodářská kontrola našla 3q tvrdého obilí. Jmenovaný si pobyl v koncentrač.táboře 2 roky. Vrátil se s podlomeným zdravím, takže do roka zemřel.

(8 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Šmelinářství

S dlouho trvající válkou nastal nedostatek textilu, obuvi, kuřiva, poživatin a jiných potřeb. Opakovaly se události z minulé světové války. Obyvatelé měst dojížděli na venkov, odkud doplňovali hubené příděly. Černý obchod, tzv. „šmelinářství“ byl prováděn i ve zdejší obci.

CPO

V obci byla zřízena CPO (civilní protiletecká ochrana). Zavedeno zatemňování oken (ochrana proti náletům) Letecké nálety a jiné podobné školy v obci nebyly.

Snad nikdy v dějinách neutrpěl český národ větších ztrát a nebyl ve větším nebezpečí. Při této vědě marně vzpomínám slov Jana Amose Komenského: „Věřím i já v Bohu, že po přijetí vichřice hněvu, vláda tvá do rukou tvých opět se vrátí, ó lide český“. Ano, J.A.Komenský, však opět se vláda vrátila do našich rukou 9.května 1945. Náš národ byl ze strašného utrpení bez míry a hranic vykoupen. Síla odvěkého nepřítele Slovanstva byla zlomena. Československá republika dostala novou státní formu lidově-demokratickou.

(9-10 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Revoluční dny

V revolučních dnech (2.-9.květen 1945) bylo v naší obci živo. Předsedou revolučního národního výboru byl Josef Moucha čp. 46. Po blízké státní silnici valily se proudy vojska všech možných útvarů, zbraní a různých národů. Německá armáda demoralisovaná na ústupu a vítězná Rudá armáda na postupu a četní uprchlíci na útěku. Sta koní puštěných od povozů volně pobíhalo po lukách a polích. Mnoho povozů a aut naložených válečným materiálem všeho druhu, potravinami, textilem, obuvi atd. zůstalo stát na okrajích silnic a v lese. Vozy byly prchajícími Němci zapalovány, ale i přes nebezpečí byl obsah vozů některými lidmi rozebrán. V revolučních dnech, které vzbudily v občanstvu radostné rozčilení, zažili zdejší občané hodně strachu, neboť v blízkých Čechticích ustupující Němci zastřelili 5 osob. Tamní obyvatelé v panickém strachu utíkali na všechny strany. Zdejší občany chtěli Němci také stavět ke zdi, poněvadž u nich našli zbraně, když se vraceli od přesunu německé armády. Po vysvětlení vše dopadlo dobře (jedná se o Františka Babického čp. 40, Ant. Babického čp. 40).

Rudá armáda

(11 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Rudá armáda se po revoluci zdržovala ve zdejší obci asi 4 týdny. Místní obyvatelé se brzy spřátelili s Rudoarmějci, třebaže s počátku byli vystrašeni i před nimi. Celý český národ právem nazývá Rudou armádu Osvoboditelkou českého národa, neboť tito vojáci nezištně bojovali a položili životy na naše osvobození.

Další život

Po odsunutí vojska začal se v obci vyvíjet život dál. Do Pohraničí se vystěhovalo 7 rodin: Karel Chmel čp. 72, Josef Hovorka čp. 93, Jan Kapek čp. 95, Frant. Borek čp. 97, Ladislav Doubek čp. 88, Josef Navrátil čp. 92, Jan Kratochvíl čp. 96. Takže úbytek obyvatelstva byl značný.

Polit.strany

Všecky 4 politické strany NF byly v naší obci zastoupeny. Nejsilnější byla Čsl.strana lidová. Předsedou MNV byl Ant. Ryšavý čp. 31. Úprava měny proběhla v obci hladce.

(12 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Neštěstí

V září 1945 došlo v Kobylím dole u Zahrádky k tragickému neštěstí (při odhalení pamětní desky les.adiunkt. Pulcovi). Při tomto neštěstí přišli o život z naší obce : Jar. Navrátil čp. 89, Oldřich Zelenka čp. 91 a Antonie Vlasáková čp. 42. Všichni tři byli mladí, svobodní a jsou pohřbeni na místním hřbitově ve společném hrobě.

(13 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„1946“

Obec

Počet obyvatelstva v obci se pohybuje kolem 420 ve 103 popisných číslech. Tři popisná čísla jsou neobydlena. Obec patří k okresu Ledeč n/Sáz. Doprava je svízelná. Takže spojení s okresním městem je velmi špatné. Pošta, telegraf i telefon je v Čechticích.

Kanalisace

Kanalisace a vodovod v obci není. Obyvatelé mají své vlastní studny, aneb užívají obecních studní na návsi.

(14 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Bydlení

Bydlení je na dosti nízkém stupni. V obci téměř žádné koupelny a většina bytů je vlhkých. V oblékání a ve stravování lze pozorovat značný vzestup.

Cesty

Polní cesty jsou ve špatném stavu. V době dešťů jsou hluboko rozbahněny.

Zaměstnání

Obyvatelé se většinou zaměstnávají zemědělstvím. Pozemková reforma v obci nijak nezasáhla, poněvadž v obci není žádný velkostatek. V zemědělství se začíná projevovat nedostatek pracovních sil , a to následkem odstěhování několika rodin do Pohraničí a odchodem lidí za jiným zaměstnáním. Někteří malí rolníci si vyhledávají příležitostně práci, aby si přivydělali. V obci je zřízeno pekařství Ant. Lichtenberga čp. 2, takže téměř zaniká pečení domácího chleba. Pro chleba do zdejší obce docházejí ze všech okolních obcí.

(15 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Knihovna je umístěna ve škole. Knihovníkem je řídící učitel Vladimír Říha. Z knihovny byly vyřazeny všechny protektorátní knihy a zničena razítka s německým názvem.

Škola

Škola je organisována jako škola jednotřídní, poněvadž odchodem dětí na měšťanskou školu počet dětí značně poklesl. Za okupace nebylo všem dětem dovolováno navštěvovat měšťanskou školu, a proto hromadným přestupem dětí na měšťanku ještě v květnu 1945 nastal takový úbytek žactva na zdejší škole. Školní budova je ve velmi špatném stavu.

MNV

MNV byl sestaven podle politických strana a sice podle výsledku voleb do Národního shromáždění.

Předseda: Ant. Ryšavý čp. 31 za ČLS

Místopředseda: Frant. Mendl čp. 49 za KSČ

(16 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Člen:

Josef Tulach čp. 100 za KSČ

Ant. Šťastný čp. 84 za KSČ

Jos. Dufek čp. 30 za KSČ

Frant. Borek čp. 8 za ČLS

Frant. Borek čp. 10 za ČLS

Frant. Janče čp. 73 za ČLS

Václav Zelenka čp. 81 za ČLS

Jar. Bláha čp. 44 za ČSNS

Ant. Kotýnek čp. 53 za ČSM

Karel Lebeda čp. 71 za ČLS

(17 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„1947“

Obec

Počet obyvatelstva se neustále zmenšuje. Popisných čísel nepřibylo. Žádné novostavby se v obci nepodnikly. V obci byl zřízen telefon – celkovým nákladem 51.613Kčs. Telefonní hovorna je umístěna v hostinci u Kliků. Zavedení telefonu do vesnice se setkalo u všech občanů s radostným pochopením.

(17-18 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Zemědělství

Od 1.ledna 1947 probíhal v zemědělství „dvouletý plán obnovy“ s programem nové zemědělské politiky. Zásada – půda patří tomu, kdo na ní pracuje. Zbavit rolníka dřiny , ulehčit mu práci a poskytnout mu pomoc při obdělávání půdy, osevu a sklizni při nedostatku pracovních sil je jedním z cílů dvouletého plánu. Podpora strojních družstev je též v programu. V naší obci je také strojní družstvo. U nás se zemědělství rozvinulo do normálních předválečných let. Avšak přišla veliká katastrofa – nebývalé sucho – takže úroda byla značně nižší než v letech minulých a zemědělci museli stavy dobytka opět snižovat. Kontingenty v naší obci byly i přes tuto kritickou povětrnostní situaci splněny. Našli se i takoví zemědělci, kteří daleko překročili svůj předepsaný kontingent (například v dodávce pšenice).

(18-19 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

počasí

Na počátku ledna byla dosti tuhá zima. Teplota klesala místy až na -27st.Celsia. V lednu a v únoru napadlo spousta sněhu, takže místy byly velké povodně. Od počátku května nastalo velmi teplé a suché počasí, které v červnu způsobilo rychlé dozrání- vlastně uschnutí obilí. Koncem července dostoupila vedra vrcholu. Velmi často bylo naměřeno ve stínu 30st.Celsia. Louky vyprahly, nedozrálé plody na stromech uschly a opadaly. Okopaniny byly sklizeny do konce září. Celková sklizeň byla mnohem menší než v roce předešlém.

Pomoc SSSR

V tomto kritickém roce nám vydatně pomáhá SSSR. Jsou k nám dováženy obrovské spousty obilí.

Knihovna

Do knihovny byly zakoupeny 2 nové skříně a větší počet nových knih. Peníze byly získány z čistého zisku z divadel.

MNV

Předsedou MNV je nadále Ant. Ryšavý čp. 31.

(20 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„1948“

Únorové události

Únorové události měly vliv na život v naší obci. Byl utvořen AVNF (akční výbor národní fronty). Předsedou byl Karel Navrátil čp. 89. Nastalo přistupování ke KSČ. Do února bylo v obci 48 komunistů (organisovaných). Ke konci roku jich bylo 63.

MNV

Předsedou MNV se stal příslušník KSČ Frant. Navrátil, rolník čp. 82. Byla zřízena úřadovna MNV z dřívějšího chudobince. Tato úprava si vyžádala dosti velký náklad.

(21 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Volby do NS

Týdnem od 23.-30.května 1948 vyvrcholila předvolební kampaň. Na rozdíl od roku 1946 nevyznačovala se stranickými štvanicemi. Volby se odbývaly ve škole. V naší obci vyzněly ve všeobecném souhlasu s politikou KSČ, ale přes to bylo 15 bílých lístků.

Abdikace pres. Dr.E. Beneše

Dne 7.června 1948 abdikoval president republiky Dr.E. Beneš. Ve své abdikační listině pravil mimo jiné: „Věřím v dobrého genia našeho lidu a věřím v krásnou budoucnost naší drahé republiky“.

Volba pres. Kl. Gottwalda

Dne 14.června 1948 za přítomnosti 296 členů NS byl zvolen presidentem republiky jediný kandidát Klement Gottwald, jednomyslně všemi přítomnými. Je to náš první dělnický president, a že je u lidu oblíben, je nejlépe patrno z výsledku volby.

(22-23 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Zemědělství

Obec je ryze zemědělská, proto se obyvatelé zaměstnávají ponejvíce zemědělstvím. Hospodaří se stále na rozdrobených parcelách, které jsou pro obec až příslovečné, neboť 10ha zemědělec má také až 40 parcel. Veškeré dodávky obci předepsané obec plní dobře.

Počasí

Mírnou zimu přerušily koncem února sněhové vánice a citelné mrazy. I březen byl chladný se sněhem a deštěm. Duben ve druhé polovině přinesl teplé a slunné počasí s první bouří (již 20.dubna). Následovalo pak většinou teplé a suché počasí, které trvalo po celou dobu žní. Úroda byla průměrná.

Škola

Na zdejší školu byl ustanoven řídícím učitelem nynější kronikář obce Karel Bláha. Dosavadní ř.uč. Vladimír Říha byl přeložen do Podivic u Zahrádky. Školní budova je stále ve velikém nepořádku.

Knihovna

Knihovníkem se stává Karel Bláha, který sehrál s ochotníky divadelní hru „Jedenácté přikázání“. Čistý výtěžek 3.700Kčs byl věnován na knihovnu, takže se knihovna značně povznesla.

(23 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Opravy

MNV provádí opravu všech cest a rybník na návsi byl upraven z akce 2M. Tato úprava si vyžádala dosti velký náklad.

(24 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„1949“

Pětiletý plán

Od 1.ledna 1949 probíhá pětiletý plán pro výstavbu a přestavbu československého hospodářství, jehož hlavním cílem je podstatné zvýšení životní úrovně všech vrstev pracujícího lidu měst i venkova na podkladě zvýšení produktivity práce.

Změna okresu

V únoru byla naše obec odloučena od okresu Ledeč n/Sáz.a připojena k okresu Vlašim. V rámci krajského zřízení byla zařazena se svým okresem do kraje Praha. Následkem toho vznikly pro obce značné výhody – v první řadě ve spojení s okresním městem.

(25 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Zemědělství

Všechny zemědělské práce byly včas zvládnuty. Úroda byla slušná. Naše obec splnila kontingenty nad 100%m takže se stala první obcí v dodávkách na okrese. Pro zajímavost uvádím předpis a dodávky:

Druh	Předpis	Splněno
Žito	1.045q	108%
Pšenice	219q	109%
Ječmen	30q	100%
Oves	371q	103%
Brambory	4.061q	104%
Hovězí maso	313,95q	85%
Vepřové maso	150,50q	96%
Mléko	74,750l	97%

(25-26 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Do obce začínaly přicházet zprávy o zakládání JZD (jednotných zemědělských družstev). V naší obci nejeví se pro založení JZD zájem. Dosud jsou následující typy JZD:

JZD zavedlo společný osev při zachování mezí, společně organisují polní práce, společně užívá družstevních i soukromých strojů a potahů a členům připadá sklizeň individuelně z každé jejich parcely.
JZD vytvořilo společné osevy zrušením hranic mezi jednotlivými parcelami, půdu společně obdělávají a společnou sklizeň rozdělují členům podílem odpovídajícím výměře jejich půdy.
JZD, v němž členové odevzdali půdu ke společnému obhospodařování. Výtěžek se rozděluje z větší části podle vykonané práce a z menší části se členům hradí pachtovné podle výměry půdy odevzdané družstvu. Ve všech třech typech JZD zůstává půda v soukromém vlastnictví členů.
JZD je plně socialistické výrobní družstvo s rozdělováním výtěžků podle vykonané práce členů.

(27 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Kultura

V obci byl zřízen místní rozhlas nákladem 100.997,40Kčs. Celkem je 8 amplionů. Rozhlas je umístěn v úřadovně MNV. O té doby již nezní obecní bubínek před nějakým oznámením MNV, ale před hlášením a po hlášení jsou slyšet v obci a okolí příjemné melodie. Rozhlas byl přijat valnou většinou občanů s porozuměním. V témže roce se zřizuje v obci místní kino. Kino je v sále Karla Kopeckého. MNV ve své režii upravil kabinu z bývalého kupeckého krámu. Zřízení kina si vyžádalo celkový náklad ve výši 116.047Kčs. Vedoucím kina je Karel Bláha, promítačem Josef Mendl čp. 102, pokladníky Ant. Limburk čp. 20 a Frant. Mendl čp. 49. Poprvé se začalo hrát 9.prosince 1949. První film byl „Polibek ze Stadionu“. Byl promítán v sobotu a v neděli. Návštěva byla slušná. Zřízení kina bylo u poměrně velké části obyvatelstva bráno s neporozuměním. Z uvedeného je vidět, že MNV v čele s předsedou Frant. Navrátilem se pečlivě stará o povznesení obce.

Politické strany

V obci je pouze KSČ, která čítá ke konci roku 38 členů. Předsedou jest Jan Chvojka čp. 6. Činnost strany je malá. Ostatní politické strany neobnovily po únoru 1948 svou činnost.

(28 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Počasí

I v tomto roce převládalo suché počasí, ač měsíce duben a květen byly deštivé a chladné. Žně se odbývaly za příznivého počasí. V létě a na podzim bylo sucho, takže se rozmnožily v polích myši, které udělaly mnoho škod hlavně na jetelích.

(29-30 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„1950“

Obyvatelé

V obci je stále 103 popisných čísel. Celkem je 384 obyvatel. Úbytek obyvatel je spatřovali v tom, že mládež opouští zemědělství a odchází za jiným zaměstnáním.

V květnu došlo k reorganisaci MNV. Od této doby je v obci MNV 15člený (dosud 12člený). Nový MNV byl ustaven takto:

Předseda: Frant. Navrátil čp. 82

Zeměděl.referent: Ant. Limburk čp. 20

Finan.referent: Karel Navrátil čp. 89

Škol.referent: Karel Bláha čp. 12

Zásobovací referent: Frant. Mendl čp. 49

Člen:

Josef Tulach čp. 100

Josef Kratochvíl čp. 80

Frant. Janče čp. 73

Jan Navrátil čp. 28

Josef Dufek čp. 30

Ant. Šťastný čp. 84

Ant. Říha čp. 63

Jar. Dědič čp. 65

Ant. Kotýnek čp. 53

(30-31 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Příslušní referenti si mají obstarávat svou agendu, čímž má být lidospráva víc zveřejněna a tak zlidověna. Ve zdejší obci bylo tak učiněno.

Nár.sčítání

Ve dnech 1.-9.března bylo v obci provedeno národní sčítání. Sčítacím komisařem byl pověřen Karel Bláha. Národní sčítání se týkalo lidí, domů, zeměděl. a živnostenských závodů. Toto sčítání dokončil jmenovaný v zemědělských dotaznících ku dni 27.května.

Zemědělství

Aktuální je otázka JZD, ovšem v naší obci dosud nepochopena u valné většiny zemědělců Ve žních a v podzimních pracích byly popularisovány společně plánované práce. Ve zdejší obci pracovali zemědělci většinou pouze se členy svých rodin, jen zřídka používali sousedské výpomoci. Příčina tkví v tom, že v obci není žádný zemědělec přes 15ha, takže si každá rodina stačí své hospodářství obdělat. Veškeré kontingenty obec splnila – až na nepatrné výjimky v mléce a vejcích, které však nestojí ani za bližší zmínku. V obci se začíná objevovat nezájem o zemědělskou půdu, ale přesto usedlost čp. 14 se rozpachtovává dobře.

Škola

V obci je zřízena mateřská škola. Je umístěna v národní škole v bývalé druhé třídě. Do školky je zapsáno 21 dítě. Učitelkou jest Vlasta Košťálová z Čechtic. Školka je po stránce věcné pěkně vybavena. Obec upravila třídu, zakoupila nový nábytek a opravila potřebné hračky.

(32 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Osvěta

Zdejší kino hraje 2x týdně, a to v sobotu a v neděli. Návštěva v kině je v průměru dobrá. V obci byla sehrána 2 divadelní představení. Zájem o divadelnictví je menší než v dřívějších letech.

Živnosti

V tomto roce byla ve zdejší obci zřízena prodejna koloniálního zboží „Jednota“. Prodejna u Kliků , vedoucím je Frant. Klika. Druhý koloniální obchod Karla Mendla letošním rokem přestal být v činnosti, neboť jmenovaný obchod likvidoval a sám chodí do práce do Vlašimě.

Počasí

V létě bylo veliké sucho. Byl citelný nedostatek píce. Jinak úroda byla slušná.

U odvodu bylo 5 branců. Odvedeni byli: Karel Navrátil čp. 64, Josef Jankovský.

(33-34 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„1951“

Obyvatelé

Počet obyvatel je v obci přibližně stejný jako v roce minulém. Hlavním zaměstnáním je zemědělství, avšak za zaměstnáním do Vlašimě (Zbrojovka, Komunál, Armabeton) dojíždí již přes 21 dělníků. Jsou to většinou dělníci z povolání aneb řemeslníci. Životní úroveň obyvatelstva vzrůstá.

MNV

Složení MNV zůstává stejné jako v roce minulém. Po dobu ¼ roku zastupoval předsedu MNV zeměděl.referent Ant. Limburk, neboť předseda Frant. Navrátil měl zdravotní dovolenou. Veškeré referáty i komise fungovaly dobře, což jest patrno z toho, že při soutěži MNV byla naše obec na 6.místě v okrese. V tomto roce byly provedeny opravy některých cest. Nějaké opravy neb úpravy většího rázu ve zdejší obci prováděny nebyly.

Hovory s občany

Byly pořádány hovory s občany, ve kterých se kriticky hodnotila práce občanů ve prospěch obce. Byly vyzdviženy klady i nedostatky. Všechny místní složky se zavázaly k spolupráci pro zvelebení obce. Hovory byly pořádány několikrát. Největší účast byla na hovorech o školství. Těchto hovorů se zúčastnilo 96 lidí.

Zemědělství

V zemědělství se od loňského roku v naší obci nic nezměnilo, co se týče otázky JZD. Naši zemědělci stále nejsou přesvědčeni o přednostech společného hospodaření, stále jen věří soukromého vlastnictví. Je sice v obci několik stoupenců

(35-36-37 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

JZD, ale těch je pořád ještě málo k tomu, aby se mohlo založit takové JZD, aby se mohlo plně rozjet.

V tomto roce byly dány do povinného nájmu pole Příkopovy, Navrátilovy čp. 64 a Lichtenbergovi čp. 23. Příkopovy pole byly rozděleny poměrně klidně. Horší to bylo s poli od čp. 64 a čp. 23. Nucený pacht těchto polí způsobil mezi zdejšímu zemědělci (přidělenci) hodně zlé krve. MNV přiděloval podle zralého uvážení, avšak setkal se u některých přídělenců s nepochopením, takže věc musela býti dána k rozhodnutí ONV. Zmíněná pole byla MNV proto přebrána, poněvadž u Příkopů nezbyl nikdo než 12letá Marie, která je ještě duševně zaostalá. Navrátil František onemocněl mozkovou nemocí a Lichtenberg čp. 23 pro vysoké stáří nemohl půdu dále obdělávati. Z uvedeného spatřujeme, že zájem o půdu v naší obci úplně vymizel. Co se týče kontingentů, obec splnila celkové předpisy dobře. Je sice v obci několik zemědělců, kteří nesplnili mléko a vepřové maso ani po té, když jim bylo umožněno, aby svou nedodávku vyrovnali nějakým jiným zemědělským produktem. Zemědělské práce byly prováděny v letošním roce již za velkého vypětí pracovních sil v některých usedlostech (zvláště větších). Ale přes všechny potíže byla veškerá půda obdělána, takže nezaznamenáváme v naší obci žádnou neobdělanou půdu. Úroda byla slušná až na brambory. Řídící uč.se školními dětmi při prohlídce bramborů našel na poli p. Kubíka „Pod horou“ mandelinku bramborovou. Ihned byla zahájena hledací služba a bylo nalezeno 23 mandelinek na uvedeném a sousedním poli. Žně probíhaly hladce. Obilí bylo ihned z pole mláceno a do konce srpna odvedeno. Letos poprvé byla u nás pěstována cukrovka. Její úroda bal průměrně 200q po ha.

Činnost polit.stran

V obci je v činnosti KSČ. Jejím předsedou je Ant. Navrátil čp. 95. Výbor strany KSČ se zapojuje do všech prací týkajících se vedení obce. Strana čítá 31 členů.

Škola

V letošním roce v říjnu byla uzavřena mateřská škola. Důvod uzavření je v tom, že matky dětí nejsou v zaměstnaneckém poměru. Ve školní budově nebyla provedena žádná oprava. S opravou se započne v příštím roce, zatím se konají přípravy.

Knihovna

V letošním roce přibylo do knihovny 50 svazků a 46 knih vylo dáno vyvázat. Knihovna má samostatnou místnost v úřadovně MNV. Počet výpůjček je malý. Mládež málo čte.

(37 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Počasí

Počasí bylo vcelku mírné. Na Jaře bylo několik větších dešťů. Ale vcelku byl rok poměrně suchý. V některých usedlostech neměli vodu, takže vodu dováželi z obecnice. Podzim byl velmi dlouhý, takže se nechalo na poli pracovat celý listopad i na počátku prosince.

(38 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Živnosti

V letošním roce likvidoval pekařství Ant. Lichtenberg čp. 2. Nyní je chleba dovážen do Jednoty z družstevních pekáren.

Odvody

U odvodu bylo 10 branců. Odvedeni byli: Frant. Kubát čp.69, Miroslav Šťastný čp. 84, Frant. Janče čp. 73, Frant. Kapek čp. 33, Josef Tulach čp. 100, Stanislav Růžek čp. 68.

Sňatky, narození, úmrtí

V letošním roce byly v obci 4 sňatky. Narodily se 2 děti a zemřely 4 osoby.

(39 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„1952 – 1976“

Úvod

Po více než dvacetipěti letech se ujímá pera další kronikář, aby zaznamenal události, které se udály v naší obci za toto celé období. Stojí tak před nelehkým úkolem, protože toto období přineslo do života obce a do života všech jejích občanů přímo převratné změny. V dalších řádcích se bude nový kronikář obce snažit všechny tyto změny alespoň nejprve stručně zachytit a zapsat. V dalších zápisech se bude k jednotlivým částem zápisu vracet a doplňovat.

Všechny změny v životě občanů naší obce Mnichovice přímo souvisí s velkými změnami v životě občanů celé naší vlasti, Československé sicialistické republiky. V naší vlasti buduje všechen pracující lid pod vedením Komunistické strany Československa vyspělou socialistickou společnost s velmi rozvinutým průmyslem, vzkvétajícím socialistickým zemědělstvím, vyspělou vědou a kulturou, stále se zvyšující životní úrovní všeho lidu naší vlasti.

(40 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Obec

Obec Mnichovice patří podle současného správního členění státu do okresu Benešov, kraj Středočeský. K tomu začlenění došlo v roce 1960, kdy byl zrušen okres Vlašim a větší část tohoto okresu byla začleněna do okresu Benešov.

Obec Mnichovice je ve správním členění státu samostatnou obcí s vlastním Místním národním výborem. Předsedou Místního národního výboru je Antonín Bělohlávek, který tuto funkci velmi úspěšně vykonává po několik volebních období. Jemu patří zásluhy a rozkvět naší obce, zatím uvedu jen některé příklady: byla postavena nová požární zbrojnice, vybudována požární nádrž uprostřed obce, provedena generální oprava kostela a hřbitovní zdi, postavena nová prodejna v obci, po celé obci provedena kanalizace, upraveno prostranství obce a další.

(41)

Pošta

Poštovní úřad v obci není, Mnichovice stále spadají pod poštovní úřad v Čechticích, odkud je to naší obce pravidelně ve všechny pracovní dny doručována tzv. pošta - dopisy, noviny a časopisy, telegramy a menší balíkové zásilky. Telefonní spojení obce je nyní vcelku dobré. V obci je zřízena veřejná telefonní stanice v úřadovně Místního národního výboru, další telefonní stanice je v objektu Jednotného zemědělského družstva a konečně jsou v obci dvě soukromě telefonní stanice, a to u Antonína Lichtenberga čp. 2 a u lesníka závodu Polesí – v budově myslivny.

Státní spořitelna

V obci byla též v uplynulém období pobočka Československé státní spořitelny. Tato pobočka byla však zrušena v rámci zefektivnění práce ve spořitelnách. Nyní si občané mohou ukládat své úspory, případně půjčky, ve všech pobočkách České státní spořitelny, které jsou ve všech okolních městech a větších obcích.

(42 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Dětská poradna

Velkou pomocí pro matky s malými dětmi je dětská poradna. Tato dětská poradna je umístěna v budově Místního národního výboru, kde je pro dětskou poradu vyhražena jedna místnost. Pravidelně jedenkrát v měsíci přijíždí do poradny dětský lékař (většinou dětská lékařka) z Vlašimi a vykonává zde pravidelné prohlídky dětí ve věku do šesti let a provádí očkování proti některým nemocem.

Veřejné budovy

Nyní si všimneme, jak se za toto uplynulé období změnily některé veřejné budovy v naší obci jako například: Kostel, škola, požární zbrojnice, prodejna, úřadovna Místního národního výboru a další.

Kostel

Začněme tedy dominantou naší obce a zároveň také historicky nejcennější budovou v obci, a to budovou kostela. Tato budova je zařazena do objektů chráněných Státním památkovým úřadem. V uplynulém období se změnil vzhled kostela a bylo modernizováno jeho vnitřní vybavení.

(43 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Tento kostel byl v letech 1970-1971 místními občany s velkou péčí opraven. Stará oprýskaná , léty poškozená a šedivá omítka kostela byla nejprve celá odstraněna. Kostel byl opatřen novou vápennou omítkou a celý kostel pak dvakrát obílen. Nyní se kostel stkví krásně bílou omítkou, která při osvětlení sluncem jen září.

Rovněž celá krytina kostela byla úplně vyměněna. Staré, oprýskané a místy nahnilé šindele byla nahraženy novými šindeli na celé střeše kostela a rovněž na celé zvonici kostela. Tyto šindele byly pak natřeny velmi trvanlivým a povětrnosti odolávajícím nátěrem. Při této opravě střechy kostela byly na kostel upevněny nové hromosvody a připevněny nové okapové žlaby, které byly natřeny trvanlivým nátěrem.

Také vnitřek kostela byl v této době značně opraven. Do budovy kostela byl zaveden elektrický proud, a tak bylo uvnitř kostela instalováno elektrické osvětlení. Vnitřní omítka kostela byla úplně opravena, celý vnitřek kostela dvakrát obílen a tak i vnitřek kostela v současné době působí velmi příjemným dojmem.

(44 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Kromě vlastní opravy kostela bylo značně upraveno jeho okolí. Především to byla celá hřbitovní zeď, která již byla místa značně poškozena, místy již rozrušena. Tato zeď byla tedy opravena a vyrovnána a celá byla nahozena trvanlivou cementovou omítkou a navrchu betonovou deskou. Dále byla úplně opravena, novou omítkou opatřena a obílena a novou krytinou pokryta márnice.

Všechny tyto práce provedli místní občané pod vedením předsedy Místního národního výboru Antonína Bělohlávka. Veškeré opravy kostela, hřbitovní zdi a márnice si rovněž vyžádali velmi mnoho peněžních nákladů. Celkové peněžní náklady si vyžádaly částky asi 110.000Kčs. Protože je kostel cennou stavební památkou, proto většinu peněžních nákladů hradil Krajský památkový úřad v Praze.

(45-46 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

O svědomité zajištění celé opravy kostela, zajištění peněžních nákladů a hodně hodin odpracoval předseda MNV Antonín Bělohlávek.

Na opravě kostela se podíleli další občané Mnichovic, kteří s velkou láskou a péčí při opravě pracovali. Protože není možné uvést úplně všechny občany, uvedu jen ty, kteří se na této právě podíleli velkou měrou: Jan Ryšavý zajišťoval pomoc občanů při opravě a sám pomáhal při různých pracech na opravě kostela. Veškeré zednické práce prováděli místní občané – zedníci a to: Antonín Bělohlávek, Jaroslav Dědič, Antonín Navrátil, František Navrátil, Jiří Kubát, František Borek, Václav Vošický a další. Pomocné zednické práce prováděli především: Josef Borek, Antonín Pospíšil, Jan Ryšavý, Jan Borek, Josef Jankovský, Bohumil Kapek, František Navrátil, František Borek, Antonín Lichtenberg a další. O postavení lešení kolem celého kostela a zvonice se nejvíce přičinili František Janče, Jan Navrátil, Karel Lebeda, Jan Ryšavý, Antonín Šťastný a další. Výměnu celé šindelové krytiny a její natření provedli František Janče, Jan Navrátil, Josef Pražma a jim nejvíce pomáhal Josef Borek. O úklid vnitřku celého kostela po jeho opravě se postaraly především ženy z Mnichovic.

Ještě je nutné se zmínit o hřbitově, který je i nadále kolem kostela. Vzhled místního hřbitova se za poslední roky rovněž velmi mnoho změnil. Většina hrobů je nyní obložena obrubníky, v čele má skoro každý hrob nový pomník. Na hřbitově je již i několik hrobek.

Škola

Uplynulé období je rovněž příznivě vidět na školní budově, ale především na jejím vnitřním vybavení, také však na jejím blízkém okolí. Školní budova je postupně opravována, vnitřní vybavení je modernizováno, zlepšováno a doplňováno. Z vnějšího pohledu je především vidět, že celá školní budova je opatřena novou omítkou. Stejně tak celá krytina střechy je opravena, částečně opatřena novou krytinou. Na hřebenu střechy je nový systém hromosvodů a ještě je instalováno signalizační zařízení pro civilní obranu.

(47 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Největší změny jsou však v jejím vnitřním vybavení. Protože se již delší dobu vyučuje v jediné třídě, je proto na učebnu upravena jedna místnost. V této učebně je položena nová podlahová krytina , a to linoleum z PVC. V učebně je nový žákovský nábytek, pro učitele nový učitelský stolek, nová křídlová tabule. V učebně je nové zářivkové osvětlení, které rovnoměrně osvětluje celý prostor třídy. Učebna je nově vymalována a žáky vkusně vyzdobena.

(47-48 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Z bývalé místnosti pro další třídu je vybudována menší školní tělocvična, která je vybavena jednoduchým tělovýchovným nářadím. V další místnosti je umístěna místní lidová knihovna. Část školní budovy zaujímá byt ředitele školy, tento byt byl stejně jako ostatní části školy značně opraven a modernizován. Do školní budovy byl v uplynulém období rovněž zaveden vodovod, opravena a natřena všechna okna, na chodbě školy položena nová podlahová krytina z dlaždic a provedeny další opravy. Ke změnám nedošlo jen na školní budově a jejím vnitřním vybavení, ale také v jejím okolí. Kolem školní zahrady a školního dvora byl vybudován nový plot z ocelových rámů s pletivem na betonové podezdívce.

Požární zbrojnice

Dne 6.srpna1972 bylo slavnostní otevření nové požární zbrojnice v Mnichovicích. Tato nová požární zbrojnice byla vybudována na místě staré zbrojnice. Stará zbrojnice byla zbourána na jejím místě se v roce 1970 začalo s výstavbou nové požární zbrojnice a výstavby byla ukončena v červenci roku 1972. Budování zbrojnice bylo prováděno jako stavby v „Akci Z“, tj. svépomocnou výstavbou občanů obce. V budově nové požární zbrojnice je prostorná garáž pro požární vůz a ostatní požární techniku, dále sklad pro pohonné hmoty a klubovní místnost místní organizace Čs.svazu požární ochrany. Vybudování požární zbrojnice si vyžádalo peněžních nákladů ve výši …

(49 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Na místě bývalého rybníčku uprostřed návsi byla vybudována požární nádrž. Nádrž je vybudována tak, že stěny nádrže tvoří betonové stěny, které v dolní části dosahují výše asi 4m a v horní části asi 3m. Kolem celé nádrže je plot z ocelových rámů s pletivem, především z důvodů bezpečnosti.

Při této příležitosti je nutno zdůraznit, že je rovněž vkusně upraveno okolí požární nádrže a prostor celé návsi. V prostoru mezi silnicemi byly především vymýceny všechny keře, zavezeny hlínou všechny jámy a buldozerem pak prostor celé návsi urovnán. Tak vznikla velmi pěkná rovná plocha, tato plocha byla zatravněna, trávník je pečlivě udržován. Okolo této travnaté plochy pak vysázeny stromky.

Při úpravě prostoru návsi bylo rovněž upraveno okolí pomníku, který je uctěním památky padlých vojínů z obce Mnichovic v 1.světové válce. Kolem pomníku byla zřízena květinová zahrádka, na záhonech zahrádky vysázeny především růže a jiné okrasné květiny. Kolem zahrádky pak byl postaven ozdobný ocelový plot, vysoký asi 0,5m. O květiny a růže v okolí pomníku se stará organizace Československého svazu žen.

(50-51 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Prodejna Jednoty

Podle volebního programu z roku 1971 bylo rozhodnuto o výstavbě nové prodejny v Mnichovicích. Dosavadní prodejna, která byla v domě Františka Kliky, byla na dnešní dobu již nevyhovující. Proto snahou především poslanců Místního národního výboru v Mnichovicích a zejména úsilím jeho předsedy Antonína Bělohlávka bylo dosaženo, že Okresní národní výbor v Benešově schválil program výstavby nové prodejny v Mnichovicích. Spolu s odborem výstavby ONV v Benešově bylo rozhodnuto, že nová prodejna bude postavena uprostřed obce pod požární nádrží. A tak v roce 1973 začala stavba prodejny. Nejdříve z prostředků MNV v Mnichovicích byl zakoupen stavební materiál. V dubnu 1973 získal MNV v Mnichovicích od ONV v Benešově stavební povolení a již v květnu 1973 začala se provádět stavba, přes zimu roku 1973-1974 pak provedeny vnitřní práce stavby. Na jaře roku 1974 byla na prodejně provedena vnější omítka, úprava okolí a vozovek. Protože nebyla vyčerpána peněžní částka určená na stavbu prodejny, rozhodla rada MNV, aby do budovy prodejny bylo instalováno ústřední vytápění. Teprve na podzim roku bylo topení instalováno, provedeny všechny konečné práce a tak mohl přijít slavnostní okamžik – otevření prodejny. Prodejna byla slavnostně otevřena v lednu roku 1975 za přítomnosti zástupců ONV v Benešově a Jednoty. V slavnostním projevu předseda MNV v Mnichovicích hovořil o tom, kolik práce a úsilí dala výstavby této prodejny, o tom, že náklady na postavení prodejny dosáhly částky skoro 330.000Kčs a bylo opracováno přes 8000hodin. Předseda MNV Antonín Bělohlávek pak poděkoval těm občanům, kteří na stavbě nejvíce pracovali , a to zedníkům Jiřímu Kubátovi, Františku Borkovi, dále pak poděkoval za nejvíce odpracovaných hodin Františku Navrátilovi, Josefu Borkovi a Antonínu Šťastnému. Je povinností kronikáře k tomu dodat, že nejvíce práce a hodin odvedl právě předseda MNV v Mnichovicích Antonín Bělohlávek. Předseda MNV pak poděkoval zástupci spotřebního družstva Jednota, za finanční úhradu vystavěné prodejny a popřál všem občanům Mnichovic, aby v této prodejně vždy nakoupili ke své spokojenosti.

(52-53 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

hostinec Jednoty

Další budova, která patří mezi veřejností využívané budovy, je místní hostinec. Tento hostinec je i nadále v domě u Kopecků. I tato budova prodělala za uplynulé období velké změny. V budově je kromě bytu Kopeckých výčepní místnost a dosti velký sál. Tento sál byl opraven, v západní stěně sálu zabudována tři velká okna. Budova dostala novou vnější omítku. Sál v hostinci je především využíván pro taneční zábavy a plesy, pro veřejné schůze občanů, pro slavnostní příležitosti a rovněž jako volební místnost. Sál již delší dobu neslouží jako sál pro místní kino, protože rozvoj televize zmenšil zájem občanů o promítané filmy.

Úřadovna MNV

Úřadovna Místního národního výboru v Mnichovicích zůstává i nadále v téže budově jako před dvacetipěti lety, avšak byla rovněž vylepšena. Z vnějšího pohledu je vidět, že budova byla značně opravena, dostala novou trvanlivou břízolitovou omítku, okolí budovy upraveno, podél silnice je u budovy MNV plot z ocelových rámů s pletivem, podél celé budovy ze strany vchodu zhotoven betonový práh. Uvnitř budovy byla zřízena místnost pro dětskou poradnu. Ve vlastní úřadovně MNV pak instalováno nové zařízení veřejného rozhlasu a další drobné úpravy.

Kancelář JZD, klubovna SSM

Mezi veřejně užívané objekty v naší obci patří dále budova , v níž je umístěna kancelář JZD a klubovna mládežnické organizace SSM. Tyto místnosti jsou v domě čp. 14, naproti vchodu do kostela a mezi kostelem a požární zbrojnicí. V kanceláři JZD je nyní již jednoduché vybavení, protože po sloučení družstev tato místnost již neslouží plně svému účelu, protože vedení družstva je v sousedním Keblově. V kanceláři jsou jen porady místního vedoucího farmy s dalšími pracovníky JZD. V téže budově je také jedna místnost upravena na klubovnu mládeže. V této klubovně je jednoduché vybavení, klubovna slouží pro schůzky členů SSM a volnou zábavu členů SSM.

(54 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Kanalizace

Ke vzhledu obce přispívá i nová veřejná kanalizace, která je budována v celém zastavěném prostoru obce. Hlavní tah kanalizace je budován v podélné ose obce od horního okraje na západní části až vede k jižnímu okraji obce a ústí do rybníka. Hlavní kanalizační tah začíná u silnice do Borovnice, vede k jižnímu okraji okolní zahrady dále pod zahradou u Kopeckých, podél jižní části hřbitovní zdi, od ní pokračuje podél severního okraje požární nádrže a nové prodejny Jednoty a ústí do kanálu u styku silnic v dolní části obce. Odtud vede svodný kanál o velkém průměru (asi 1m) pod zahradou Josefa Černého, mezi Bělohlávkovými, Jankovskými a Tulachovými na jedné straně, Říhovými a Jančovými na druhé straně ústí do obecního rybníka. Do svodného kanálu ústí jednotlivé kanalizační tahy, a to jeden podél silnice na jižní části obce, druhý podél silnice od severní části obce. Kanalizační síť v obci se nadále buduje.

(55 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Na závěr této kapitoly je nutné se ještě zmínit o dalších menších veřejných objektech v obci. Je to například vybudování autobusové čekárny, která je umístěna na horním konci obce mezi budovou školy a požární zbrojnicí. V tomto prostoru je rovněž i kaplička sv. Jana, která byla v uplynulém období rovněž opravena. K pěknému vzhledu obce přispívá i nové veřejné osvětlení. Toto osvětlení obce je výbojkové, které dává příjemné a intenzivní světlo o proti starému žárovkovému světlu je osvětlení obce mnohem větší.

Z uvedeného výčtu je vidět, že veřejné objekty v obci se za uplynulé období značně změnily, byly vybudovány další nové veřejné objekty. Na výstavbě nových objektů, opravách stávajících objektů se podílela celá řada místních občanů. Na tomto místě je nutno ještě zdůraznit, že velkou zásluhu o naší obec má nynější předseda MNV Antonín Bělohlávek, který stavbu a opravy nejen zajišťuje, ale sám se na nich velkou měrou podílí svou prací.

(56-57-58 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Rodinné domky

Rodinných domků je v obci Mnichovice stále podle popisných čísel celkem 103. Za uplynulé dvacetipětileté období se sice počet domků v obci nezměnil, za to se však změnil vzhled, vybavení i okolí těchto domků. V obci se za toto celé období nezměnilo jen několik málo domků, a to většinou jen těch domků, v nichž bydlí staří občané a jejich děti v naší obci již nebydlí a nebo majitelé těchto domků nemají děti, jimž by domky přenechali. Uvedu jen několik příkladů: např. rodinné domky majitelů Kotýnka, Horáka, Borkové, Mouchové, Borkové, Chmelové, Lebedy, Ryšavého, Doubka, Keroušové, Lichtenbergové a další. Podrobněji se o tomto kronikář zmíní v dalších zápisech. Je nutné dodat, že na těchto domcích jsou prováděny jen běžné opravy a údržba.

Velká část domků v obci byla za uplynulé období značně opravena, v domcích byly přistavěny další obytné místnosti, byla vyměněna okna za nová, většinou větší, nové podlahy s kvalitními krytinami podlahovými, nové dveře a další. Do většiny těchto byl zaveden vodovod, přebudována elektrická instalace, byly zřízeny spíže, nové koupelny s vnitřním vybavením, nové další sociální zařízení, někde i splachovací záchody. Na většině těchto velmi opravených a modernizovaných domcích byly provedeny nové, většinou trvanlivé břízolitové omítky. O všech těchto úpravách domků budou později u každého popisného čísla podrobnější údaje, nyní jen stručný výčet majitelů těchto opravených domků. Jsou to například domky majitelů: Navrátil A., Kamarýt, Navrátil Jaroslav, Jaroš, Janče, Tulach, Říha, Tulach Jos., Jankovský, Bělohlávek, Černý, Mendl, Borek, Kapek, Kubát, Kotýnek, Setnička, Dufek, Navrátil, …., Navrátil, Lichtenberg, Dufek, Šťastný, Zelenka, Říha, a další.

Některé rodinné domky byly však od základu přestavěny. Původní staré domky nebo jejich větší část byly zbourány a na těchto místech byly postaveny úplně nové rodinné domky, moderně vybavené a zařízené. Vzhled těchto domků již nepřipomíná dřívější venkovské chalupy, ale městské vilky. Stejně jako v předchozích případech budou později zápisy u jednotlivých čísel domků doplněny. Takovéto velké přestavby provedli tito majitelé: Švejda, Kapek, Hampejsek, Kocián, Navrátil, Navrátil Jar. , Limburk,Borek, Říha, Navrátil, Turek, Borek, Klika.

(58-59 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

V Mnichovicích se začíná provádět i nová výstavby rodinných domků. Taková výstavby se provádí na pozemku, který je v západní části obce mezi silnicí ke Kuňovicům a cestou k Borovnici. Zatím tu bylo postaveno pět rodinných domků a jeden je ve výstavbě - jejich majitelé jsou Jar. Říha, Zdeněk Turek, Stanislav Turek, Jiří Turek, Miroslav Turek a ve výstavbě je domek Mir. Šťastného. Na těchto místech se připravuje výstavba dalších domků.

To bylo stručně o tom, jak se změnily za uplynulé období vnější a vnitřní vzhledy rodinných domků. Kromě domků se změnilo i jejich okolí. Kolem většiny rodinných domků byly upraveny zahrady, vybudovány nové ploty, především s pletivem nebo pletiva na sloupcích na betonových podezdívkách. Postupně tak mizí dřevěné kůlové ploty, kamenné tarasy. Před mnohými rodinnými domky si jejich majitelé zřídili velmi pěkné zahrádky, kde pěstují kromě zeleniny také květiny.

Obyvatelé

V roce 1976 žilo v obci Mnichovice celkem 286 obyvatel, a to je proti roku 1950 téměř o 100 obyvatel méně – tedy téměř o jednu čtvrtinu. Tento velký úbytek obyvatel v naší obci, stejně tak jako v jiných obcích, je způsoben především tím, že velmi mnoho mladých lidí odešlo za prací do měst. V mnoha rodinných domcích v obci bydlí jen starší občané a jejich děti již bydlí ve městě, na příklad v blízké Vlašimi. Tím se také změnilo věkové složení obyvatel obce a tak převážná část obyvatel jsou lidé starší.

Neméně zajímavé je sledovat , jaké zaměstnání vykonávají dospělí občané Mnichovic. Jestliže před pětadvaceti lety většina obyvatel pracovala v zemědělství a mimo obec pracovalo asi jen 20 lidí, tak v současné době pracuje mimo obec mnohem více obyvatel obce. Z těch, kteří pracují v obci, jsou to především pracovníci Jednotného zemědělského družstva. Muži pracují především jako traktoristé, pracovníci živočišné výroby. Ženy pak především pracují v živočišné výrobě a rostlinné výrobě. Z těch, kteří odjíždějí za prací mimo obec, jsou to zaměstnanci v Blanických strojírnách ve Vlašimi, pracovníci v dalších průmyslových podnicích ve Vlašimi, pracovníci ve stavebnictví , v obchodě, službách a další.

(60-61 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Při této příležitosti je nutno vzít v úvahu, že v obci žije velmi mnoho důchodců, kteří již pro naši společnost odvedli mnoho práce a v současné době již nejsou v trvalém pracovním poměru.

Životní úroveň

Se životem obyvatel v obci souvisí také otázka životní úrovně. Za uplynulé období životní úroveň všech občanů v naší obci, stejně jako v celé naší vlasti, se proti roku 1950 neobyčejně zvýšila. Na otázku životní úrovně se můžeme dívat z různých hledisek , a proto se zaměříme jen na věcné ukazatele životní úrovně. Životní úroveň můžeme především určit podle spotřeby potravin, připadající na jednoho obyvatel. Tu je nutno zaznamenat, že v obci není lidí, kteří by trpěli hladem, ale naopak většina obyvatel je dobře živena. V místní prodejně se prodá zboží, především potravin, za rok více než za 200.000Kčs.

Životní úroveň můžeme pak také posuzovat podle úrovně bydlení, ošacení a vybavení domácnosti různými spotřebiči. Jak již bylo v přecházející části zápisu zdůrazněno, většina rodinných domků byla v obci značně opravena, přistaveny další místnosti, vybaveny vnitřním vybavením jako koupelnami, spížemi, etážovým topením a dalším. Obyvatelé nejen že opravili rodinné domy, ale v mnoha domcích je nový moderní nábytek, kuchyňské linky, koberce apod. Do většiny rodinných domků v obci je zaveden vodovod , a to buď z vlastní studně pomocí domácí vodárny, nebo skupinový vodovod. Tím mají v mnoha domcích možnost vybavení koupelen a kuchyní studenou i teplou vodou. Rovněž vybavení kuchyní se za poslední období mnoho zmodernizovalo.

(62-63 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

V mnoha domácnostech obce mají sporáky na plyn nebo elektrický proud, el.trouby a plynové trouby na pečení, různé elektrické kuchyňské spotřebiče. Největší rozvoj je ve vybavení domácností rozhlasovými přijímači, které jsou téměř ve všech domácnostech obce. Další podobný spotřebič je televizor, který v současné době vlastní v obci naprostá většina domácností.

Jedním z ukazatelů životní úrovně je také vlastnictví osobních automobilů. V naší obci již téměř každá třetí domácnost má ve vlastnictví osobní automobil. Počet osobní automobilů v obci již přesáhl v současné době číslo 30. Motocykly jsou především využívány mládeží převážně ke sportovním účelům. Je ještě celá řada ukazatelů, podle kterých bychom mohli usuzovat výši životní úrovně, jako například peněžní úspory, oblečení, výdaje na kulturní potřeby, lékařská a ostatní zdravotní péče státu o občany, důchodové zabezpečení starých občanů a podobně. Při tom bychom zjistili, že úroveň života občanů na vesnici se po všech stránkách vyrovná životní úrovni občanů ve městě a že životní úroveň všech občanů našeho státu se neustále zvyšuje.

Doprava

Ještě před pětadvaceti lety museli občané, kteří potřebovali cestovat do Prahy, do práce, do školy, nemocnice, za zábavou, k lékaři atd., tak museli nejprve vykonat cestu pěšky z Mnichovic buď do Keblova na nádraží nebo do Kuňovic na autobus. Každá cesta trvala téměř 1 hodinu, ušlá cesta měla délku téměř 4km. Proto úsilím MNV v Mnichovicích byla obec spojena s Vlašimí a Dolními Kralovicemi pravidelnou autobusovou dopravou. A tak od roku 1955 mohou občané Mnichovic využívat rozšiřující se veřejné dopravy. Autobus odjížděl ve všední pracovní dny do Vlašimi v 5h, 8h, 13h, 17h a 21h a přijížděl od Vlašimi a pokračoval do Dolních

(63-64 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Kralovic v 6.30h, 11.30h, 15h, 18h, 22.30h. Byly rovněž dva nedělní spoje. V Dolních Kralovicích, tak jak je znali všichni starší občané, život kolem roku 1970 ustal a Dolní Kralovice byly zatopeny vodou přehrady, v které se upravuje voda řeky na pitnou vodu pro Prahu a další města. Místo starých Dolních Kralovic byly pak postaveny nové , poblíž obce Vraždovy Lhotice. A toto vše mělo vliv na dopravu, a nejenom na ni, v tomto kraji. Vlak byl proto ukončen již v Trhovém Štěpánově a místo něho jezdí autobus do Dolních Kralovic. A tak dnešní autobusové spojení z Mnichovic je následující: autobus jede z Vlašimi do Mnichovic, pak do Keblova, kde je možný přestup na Dolní Kralovice, odtud do Křivsoudova a Čechtic a zpět.

V pracovní doby jezdí autobusy na Vlašim v 5h, 8h, 13.30h, 16h, 17h, 21h a od Vlašimi přijíždějí a pokračují směrem přes Keblov na Čechtice v 6.30h, 11.30h, 15h, 18.30h, 23h. V dny pracovního klidu jede autobus jedenkrát do Vlašimi a zpět. Pro pohodlí cestujících je v obci vybudována autobusová čekárna.

(65-66 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

S autobusovou dopravou úzce souvisí i to, po jakých silnicích autobusy jezdí. Ještě před dvaceti lety, když projelo auto po silnici přes Mnichovice, tak se za ním zvedla mračna prachu. Ale od roku 1957 to již patří minulosti. Silnice, vedená od Kuňovic přes Mnichovice ke Keblovu je asfaltovaná , a proto bezprašná. V současné době tvoří povrch silnice kvalitní silniční povrchová úprava, a to vrchní vrstva je tvořena vrstvou obalované drtě. Silnice je v současné době udržována v pořádku v letním i zimním období. Nejen státní silnice je udržována, ale rovněž cesty spravované MNV jsou udržovány a soustavně opravovány. Tak byly cesty směrem k Borovnici v délce asi 1km vyštěrkovány a směrem k Hůře rozšířeny a vyštěrkovány v délce více než 1km.

Zemědělství

Nyní se dostáváme k té oblasti života naší obce, v které se za posledních dvacet pět let nejvíce změnilo a oblasti zemědělské výroby. Za dobu dvaceti pěti let se naše zemědělství změnilo více než snad za předcházejících sto let a je tedy obtížné tyto převratné změny všechny zachytit a zaznamenat. Naše zemědělství přešlo od zemědělské malovýroby k zemědělské velkovýrobě. A nejen to. Změnil se zejména vztah lidí k práci v zemědělství i k obdělávané půdě. Dříve každý zemědělec s členy své rodiny obdělával několik málo ha zemědělské půdy a nyní zemědělci obdělávají společně tisíce ha zemědělské půdy. Změnil se i obraz krajiny kolem obcí. Místo drobných a úzkých polí a políček se nyní rozprostírají lány o velikosti několika desítek ha. Dnes již není vidět, aby na tato pole vyjížděly potahy tažené koňmi nebo kravami, ale místo toho mohutné traktory s mnohonásobně větší silou. Změnil se i charakter zemědělské práce, místo většinou ruční namáhavé práce se nyní k těžké a namáhavé práci využívají stroje. Změnil se i celkový život občanů na naší vesnici tak, že téměř se úplně vyrovnaly životní úrovni občanů v městech a obcích.

Nyní je úkolem kronikáře všechny tyto obrovské a převratné změny doložit čísly.

(67 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Jednotné zemědělské družstvo (dále JZD) bylo založeno v naší obci v roce 1957, a to jako JZD III:typu, tj. družstva hospodařící na vyšší hospodářské úrovni. Do JZD v roce 1957 vstoupilo celkem 27 členů a začalo společně hospodařit na 117ha zemědělské půdy. Předsedou tohoto družstva byl Navrátil František čp. 82, vedoucího rostlinné výroby zastával František Borek čp. 8, vedoucím živočišné výroby byl Jaroslav Bláha čp. 44, účetním Stanislav Babický. Zemědělská technika tohoto družstva byla rovněž skromná. 1 traktor, a to traktor s výkonem 25HP, dále 6 sekaček, 3 mlátičky obilí, 1 rozmetadlo hnojiv a další drobné zemědělské nářadí. Členové toho družstva hospodařili s 78 kusy hovězího dobytka, s 66 vepři a 12 koňmi. Hovězí dobytek byl ustájen v 14 chlévech, vepři v 7 chlévech a koně v 5 stájích.

Nyní některé údaje z hospodářských výsledků tohoto družstva: Celkové výnosy obilí byly 1.221q, což činilo průměrně 21,5q z 1ha, u brambor byly celkové výnosy 2.862q, což bylo téměř 160q z 1ha.

(68 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Státní dodávky splnilo družstvo takto:

Obilí 503q

Brambory 1.106q

Vepřové maso 92,5q

(str. 68,69,70 orig.)

Hovězí maso 127q

Mléko 52.587litrů

Tím byly položeny základy k současné zemědělské velkovýrobě v naší obci.

Jednotné zemědělské družstvo se rychle rozšiřovalo, během let 1958-1960 přistoupilo do JZD dalších 28 členů. Tito noví členové vstoupili do JZD s 168ha zemědělské půdy a s 128 kusy dobytka. Tím se také zvětšila i celková zemědělská výroba JZD. V roce 1960 bylo sklizeno 3.062q obilí, z toho odevzdáno 1.077q, dodávka hovězího masa byla v tomto roce 244q, vepřového masa 191q a mléka 90.386l. Za dalších 5 let se zemědělská výroba dále zvýšila a dosáhla v roce 1965 těchto hodnost: obilí sklizeno celkem 3.633q, z toho státní dodávka 1.435q, dodávka hovězího masa 323q, vepřového masa 349q a mléka 181.917l.

(69 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

JZD provádí také první velkou výstavbu. Do roku 1959 byl postaven kravín a v tomto roce v něm bylo ustájeno 96 kusů dobytka. Rozšiřující výroba si vyžádala výstavbu druhého kravína, tento druhý kravín byl dostavěn v roce 1965. V obou kravínech bylo ustájeno: 174 kusů dobytka v novém kravíně a 96 kusů ve starém .

Předsedou JZD od jeho založení až do roku 1958 byl František Navrátil čp. 82, od roku 1959 vykonával funkci předsedy JZD Jan Lichtenberg čp. 7, který tuto funkci vykonával až do roku 1964. V letech 1965 byl předsedou JZD Mnichovice Antonín Limburk.

Vedoucím rostlinné výroby byl v letech:

1957 … František Borek čp. 8

1958-1959 Jan Lichtenberg čp. 7

1960-1961 Antonín Limburk

1962-1963 Antonín Kocián

1964-1965 František Borek čp. 8

Vedoucím živočišné výroby po celou tuto dobu byl Jaroslav Bláha a účetním JZD byl Stanislav Babický.

Traktoristy družstva byli v těchto letech:

(70 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Bedřich Dufek, František Navrátil čp. 64, Josef Turek čp. 29, Antonín Limburk, Antonín Kocián, Stanislav Lichtenberg, Jaroslav Navrátil, František Babický.

Sloučení JZD

Od 1.1.1966 dochází ke sloučení JZD Mnichovice, JZD Strojetice a JZD Keblov v jeden velký zemědělský podnik se sídlem v Keblově. Z JZD Mnichovice přešlo do sloučeného JZD Keblov celkem 93 členů s 408ha zemědělské půdy. Přínosem členů JZD Mnichovice bylo 330 kusů dobytka hovězího, 269 vepřů.

V roce 1975 mělo sloučené JZD Keblov 262 členů, z nichž bylo 95 z Mnichovic, a hospodařilo na celkové výměře 1.220ha, z nichž bylo v katastru obce Mnichovice 478ha. V roce 1975 byl předsedou tohoto družstva Stanislav Babický, ved.rostlinné výroby František Sedlák ze Strojetic, ved.živočišné výroby Jaroslav Bláha (ml.) a vedoucím hospodářství Mnichovice byl Antonín Kocián.

JZD Keblov (jehož částí bylo JZD Mnichovice) dosáhlo v roce 1974 těchto výsledků: státu prodáno 4.129q obilí, 9.743q brambor, 1.256q hovězího masa, 180q vepřového masa a 1.028.336l mléka.

(71 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Na území obce Mnichovice byla do roku 1972 vybudována porodna prasnic pro 150 kusů prasnic. Tato porodna si vyžádala nákladů ve výši 6,5 milionů Kč.

O tom, že zemědělská výroba již není převážně ruční prací, ale že velkou měrou se na zemědělské práce využívají stroje ukazuje: v roce 1976 vlastnilo sloučené JZD Keblov celkem 24 kolových traktorů, 2 pásové traktory, 5 sklízecích mlátiček obilí, 2 dvouřádkové a 1 jedořádkový kombajn na sběr brambor.

Od 1.ledna 1976 dochází ke sloučení JZD Keblov, JZD Studený a JZD Loket v jeden velký zemědělský podnik, a to s názvem JZD Loket. V tomto JZD pracuje asi 740 členů na celkové zemědělské ploše přes 3.300ha.

A na konec této kapitoly ještě tento fakt:

V roce 1960 byl průměrný výdělek člena JZD asi 600Kčs za měsíc, v roce 1976 byl průměrný výdělek člena JZD: traktorista asi 2.200-3.300Kčs za měsíc, krmič dobytka 2.100-2.600Kčs, pracovník rostlinné výroby 1.200-1.900Kčas, dojička 1.600-2.000Kčs, opravář 2.000-2.200Kčs.

(72 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Kapitolou o zemědělství ukončil kronikář alespoň%n stručné zápisy o velkých změnách, které se za posledních dvacet pět let v naší obci Mnichovice udály. Bylo by možné vývoj v naší obci za toto období sledovat ještě z mnoha dalších hledisek, kronikář se však domnívá, že podstatné věci zaznamenal.

Kronikářem obce je nyní Jaroslav Dušek, který se narodil v Zahradčicích u Dolních Kralovic dne 29.9.1932. Po absolvování měšťanské školy v Dolních Kralovicích, gymnáziu v Ledči nad Sázavou studoval na pedagogické fakultě U. Karlovy v Praze. Od r. 1955 vyučuje předmětům matematika a fyzika, nejdříve na střední škole v Kamenici nad Lipou a od r. 1960 na odborném učilišti ve Vlašimi. Od roku 1958 je občanem Mnichovic, v tomto roce se oženil s Marií Jančovou z Mnichovic čp. 73.

(73 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„1977“

MNV

V roce 1977 pracoval Místní národní výbor ve složení:

Předseda MNV: Antonín Bělohlávek

Rada MNV:

Jaroslav Bláha, pracovník JZD, tajemník

František Navrátil čp. 82, brusič, hospodář

Antonín Kocián, vedl hospodářství JZD

Stanislav Babický, ekonom JZD

Poslanci MNV:

František Borek, technik Průmstavu, s.p.

Marie Hampejsková, zdravotní sestra

Antonín Kotýnek, člen JZD

Josef Kužel, člen JZD

Antonín Limburk, pracovník ČSSS

Zdeněk Navrátil, truhlář LTD

Marta Švejdová, dělnice BS

František Turek, člen JZD

František Navrátil, čp. 17, důchodce – zemřel 12.11.1977

Jan Krejčí, lesník, odstěhoval se 14.4.1977

(74 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Zasedání pléna MNV byla pravidelně jedenkrát za dva měsíce za účasti všech poslanců MNV a zástupce ONV. Rada MNV měla v roce 1977 celkem 26 zasedání. Úřední dny jsou pravidelně každý týden v úterý a v pátek ve večerních hodinách. Veškerá zasedání pléna, rady MNV a úřední hodiny se konají v úřadovně MNV.

V roce 1977 celý pokrokový svět si připomenul, že již uplynulo 60 let od světodějné události – Velké Říjnové socialistické revoluce. V předvečer tohoto slavného výročí byla slavnostní večerní chůze MNV, která se konala dne 21.října 1977 v sále místního pohostinství.

Stejně jako v minulých letech, organizoval MNV práce na výstavbě a zvelebování obce. Především se pokračovalo na stavbě kanalizace v obci, na které jsou již hotovy všechny hlavní tahy kanalizace. Další prací je vybudování nového koupaliště. Dosavadní rybník se jako koupaliště nevyhovuje, a proto se na lukách asi 100m od rybníka směrem k Hůře buduje nové koupaliště. U tohoto koupaliště byla vybudována hráz a provedeny některé terénní úpravy, ve výstavbě se pokračuje v r. 1978.

(75 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

KSČ

V obci pracuje aktivně vesnická organizace KSČ, která má celkem 11 členů a 4 členové jsou registrováni. V čele MO KSČ je výbor ve složení:

Předseda: Karel Bláha, ředitel 1.-4.p.r. ZDŠ

Jednatel: Stanislav Babický, ekonom JZD

Pokladník: Antonín Kocián, ved.hospodářství JZD

Členové:

Antonín Bělohlávek

František Navrátil čp. 82

Členové organizace na členských schůzích pravidelně měsíčně projednávají záležitosti veřejně politické, problémy zemědělské výroby v obci a otázky stranické práce. VO KSČ se podílí na přípravě, průběhu a účasti občanů na veřejných schůzích MNV a KSČ, místních oslavách k slavným výročím, oslav 1.máje a další.

ČSPO

Ze společenských organizacích v obci aktivně pracuje především MO Československého svazu požární ochrany a MO Českého svazu žen.

MO ČSPO má v roce 1977 celkem 54 členů. V čele této organizace je předseda a tuto funkci vykonává František Borek čp. 27, technik u p. Průmstav.

(76 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Velitel jednotky ČSPO je Antonín Říha, dělník BS.

O ČSPO se zabývá především výchovou a výcvikem členů organizace v požární ochraně, obsluze protipožární techniky. Členové ČSPO provádějí preventivní protipožární prohlídky podílejí se na veřejných akcích v obci.

ČSŽ

Další společenskou organizací v obci je Český svaz žen, který má v obci místní organizaci. V této organizaci pracuje 20 žen, v čele organizace je výbor ve složení:

Předsedkyně MO: Milada Kociánová, členka JZD

Členky výboru MO:

Marie Navrátilová, členka JZD

Marie Hampejsková, zdravotní sestra

Marie Dušková, účetní JZD

Marta Švejdová, dělnice BS

Anna Borková, členka JZD

Členky MO ČSŽ se mimo jiné podílejí na přípravě a průběhu oslav Mezinárodního dne žen, pomáhají při úklidu obce a pečují o květinovou zahrádku u pomníku padlých vojínů z 1.světové války.

(77 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

SSM

Mládežnickou organizací je v našem státě Socialistický svaz mládeže. I v naší obci je MO SSM, která má 12 členů, tento malý počet členů je tím, že v obci je málo mladých lidí, většina mladých lidí žije většinou mimo obce , a to v pracovním poměru nebo se učí řemeslu a nebo chodí do školy.

Předsedou MO SSM je Ladislav Kotýnek, dělník Blanických strojíren ve Vlašimi, členy výboru pak Miloslav Říha, Jana Kociánová, Josef Kužel a Jana Slabá.

Členové SSM se kromě vlastní činnosti v organizaci dále podílejí na veřejně prospěšné práci, především při úklidu obce, sběru odpadových surovin, při pracech na budování a zvelebování obce.

Knihovna

Z kulturních zařízeních v obci pracuje především místní lidová knihovna. Knihovníkem je Antonín Říha, který vystavuje v knihovně 540 svazků knih. Vypůjčovatelů knih je skoro třicet, kteří si v místní knihovně vypůjčí za rok přes 300knih. Knihovna je umístěna v budově místní školy.

(78 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Škola

Ve školním roce 1976-1977 vyučoval na zdejší jednotřídní škole Karel Bláha, který na této škole působí nepřetržitě od r. 1948. Zároveň zastává funkci ředitele této školy, která je základní devítiletou školou (stručně ZDŠ) a v Mnichovicích je 1.-4.postupový ročník.

Ve školním roce 1976-1977 byli žáci 1.-4.p.r. ZDŠ v Mnichovicích tito:

Zdeněk Navrátil, Vladěna Borková, Ivana Limburková, Ludmila Blažková, Drahoslava Hampejsková, Marie Navátilová, Marie Hampejsková, Marie Bočková, Lenka Borková, Dana Švejdová a Eva Borková.

A tito jmenovaní žáci jsou posledními žáky místní školy, neboť ve školním roce 1976-1977 se vyučovalo naposledy v Mnichovicích.

Již v minulých letech byla místní 1.-4.pr.r ZDŠ navržena k uzavření, avšak pro nevhodné ….do okolních plně organizovaných škol a pro dostatečný počet žáků v Mnichovicích, k uzavření školy nedošlo.

(79-80 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Vzhledem k stále náročnějším požadavkům na vybavení škol učebními pomůckami, velmi náročné práci při moderní výuce, rozhodlo Ministerstvo školství vlády ČSR o postupném rušení malotřídních škol. A tak z rozhodnutí rady ONV a předsednictva DV KSČ bylo dne 11.8.1977 rozhodnuto o uzavření několika malotřídních škol na benešovském okrese, mezi nimi také škola 1.-4.p.r. ZDŠ v Mnichovicích od 1.9.1977.

Proti tomuto rozhodnutí podal MNV v Mnichovicích a MO ČSŽ stížnost na odbor školství Středočeského krajského výboru s odůvodněním, že děti nemají do plně organizovaných škol především zajištěnou dopravu. A tak dne 22.8.1977 došlo k jednání mezi MNV Mnichovice a členkami výboru ČSŽ v Mnichovicích a odborem školství ONV v Benešově a Krajským školním inspektorem a bylo dosaženo dohody v tom, že odbor školství ONV spolu s odborem dopravy ONV zajistí vhodné spojení do Čechtic a zpět.

A tak dne 1.září 1977 zůstaly dveře místní školy pro školní děti uzavřeny. Stalo se téměř po 80 letech od otevření této školy – škola otevřena v roce 1898. Od 1.září jezdí do školy v Čechticích celkem 11 dětí do 1.-4.p.r. ZDŠ, ostatní děti pokračují v docházce do ZDŠ v Dolních Kralovicích. Ředitel místní ZDŠ dojíždí do Křivsoudova, kde vykonává funkci ředitele místní dvoutřídní školy.

Pro obec Mnichovice je zrušení místní ZDŠ citelnou ztrátou.

V roce 1977 uzavřelo sňatek 5 občanů z Mnichovic, narodily se 4 děti, zemřelo 7 místních občanů a byl 1 rozvod manželů.

(81-82 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„1978 – 1980“

MNV

Místní národní výbor pracoval v tomto roce ve stejném složení jako v minulém roce. Předsedou MNV v Mnichovicích je Antonín Bělohlávek, povoláním zedník. A na tomto místě je milou povinností kronikáře obce připomenout, že předseda MNV Antonín Bělohlávek již po dlouhou řadu let se velmi svědomitě stará o rozvoj naší obce, o její výstavbu i o zvelebení a zkrášlení vzhledu obce. Antonín Bělohlávek nejen že celou výstavbu v obci zajišťuje, shání finanční prostředky, materiál , ale také sám se velkou měrou podílí svou vlastní prací.

Činnost Místního národního výboru je rozsáhlá a MNV se podílí na veškeré veřejně politické, hospodářské a kulturní činnosti v obci. Rada MNV, která pracuje po celé toto období ve stejném složení jako v roce 1977, se pravidelně schází jedenkrát za 14 dní, většinou v pondělí večer. Na svých zasedáních členové rady MNV projednávají a přijímají rozhodnutí k veškerému dění v obci. O celém jednání rady MNV a jejím rozhodnutí vede tajemník rady MNV úřední zápisy, které se pak předkládají plenárním zasedáním poslanců MNV. Plenární zasedání všech poslanců MNV i dalších zástupců společenských organizací, vedení farmy JZD Mnichovice i dalších občanů se pravidelně schází jedenkrát za dva měsíce. Poslanci MNV na plenárních zasedáních především schvalují činnost a rozhodnutí rady MNV, případně se vyjadřují ke všem projednávaným otázkám. Úřední dny MNV jsou i nadále pravidelně každé úterý a pátek ve večerních hodinách v úřadovně MNV. Při těchto úředních dnech vyřizuje předseda MNV, tajemník MNV, případně další členové rady MNV, žádosti a stížnosti občanů. Členové rady MNV a poslanci MNV se podílejí na veřejně politickém životě v obci, kulturně společenském životě, na hospodářském životě místní farmy JZD.

(83-84 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Místní národní výbor v Mnichovicích je hlavním pořadatelem veřejných schůzí s občany. V celém sledovaném období se konaly každý rok dvě veřejné schůze, na kterých se projednávaly otázky týkající se života občanů Mnichovic, provádění výstavby v obci, plnění volebních programů. Účast na veřejných schůzích je vcelku dobrá, většinou se veřejných schůzí zúčastnilo 50-60 občanů.

Stejně jako v minulých letech organizoval MNV práce na výstavbě a zvelebení obce. Především se pokračovalo v budování kanalizace v obci. V tomto období byly provedeny všechny hlavní tahy kanalizace v obci. Také se začalo s budováním chodníků podél hlavní silnice z obou stran. Chodníky jsou od silnice odděleny betonovými obrubníky, chodníky mají povrch většinou pokrytý z asfaltové obalované drtě. Pod chodníky jsou vpustě do kanalizace. Dále se pokračovalo v úpravách návse, její srovnání a osetí travou, osázení okrasnými keři a květinami, okraje při hlavní silnici osázeny živým plotem. O tomto období MNV organizoval práce na opravách silnic a cest Pod horou a k Borovnici, dále na opravách školní budovy, úřadovny MNV. MNV organizuje dvakrát ročně Národní směny, při kterých se pracuje především na úklidu obce, ale také na výstavbě v obci.

KSČ

V tomto období pracuje v obci i nadále aktivně vesnická organizace KSČ. V organizaci KSČ je přímo organizováno 11 členů, další 4 členové KSČ jsou v místní organizaci registrováni. Výbor pracuje ve stejném složení jako v roce 1977, pouze funkci pokladníka vykonává Antonín Bělohlávek místo Antonína Kociána.

Členové organizace na členských schůzích, které se pravidelně konají jedenkrát měsíčně , projednávají veřejně politické otázky obce, řeší problémy

(85-86 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

zemědělské výroby v obci i otázky vlastní stranické práce. Členové i výbor VO KSČ se podílí na přípravě a průběhu veřejných schůzí MNV a KSČ, podílejí se na přípravách a průběhu oslav k významným výročím a oslav 1.máje.

Ostatní společenské organizace v tomto období pokračují v činnosti popsané v zápisech v. 1977. Na kulturní život v obci má v tomto období negativní vliv zrušení školy pro děti v 1.-4.ročníku ZDŠ.

Z výstavby v obci je třeba se zmínit o stavbě rodinných domků v horní části obce „Na návoze“. Je zde postaveno 6 nových rodinných domků, které stavěli: Jiří Turek, Miroslav Turek, Stanislav Turek, Zdeněk Turek, Miloslav Šťastný a Jaroslav Říha. Kromě toho zde JZD Loket provádí výstavbu 4řadových domků, které jsou jednopatrové. V přízemí těchto domků je garáž, vstupní prostory, velký obývací pokoj, v prvém patře pak vlastní byt. Kromě toho provádí JZD Loket adaptaci rodinného domku u kostela, a to rodinného domku čp. 14.

(87 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„1981 – 1983“

Volby

V roce 1981 probíhaly ve dnech 5.a 6.června v našem státě volby do zastupitelských orgánů všech stupňů. Byla to jedna z nejvýznamnějších vnitropolitických událostí. I v naší obci Mnichovice probíhaly volby v uvedených dnech. Pro volby do Místního národního výboru v Mnichovicích byli na hlasovacím lístku uvedeni tito kandidáti:

Antonín Bělohlávek, 59 r., zedník
Jaroslav Bláha, 61 r., důchodce
František Borek, 40 r., stavební technik
Miloslav Borek, 35 r., mechanizátor
Marie Hampejsková, 35 r., zdravotní sestra
Antonín Kocián, 47 r., ved.hospodářství
Ladislav Kotýnek, 26 r., strojník
Antonín Limburk, 38 r., politický pracovník
Zdeněk Navrátil, 37 r., truhlář
František Říha, 25 r., zaměstnanec MV
Ludmila Setničková, 42 r., ošetřovatelka prasnic
Marta Švejdová, 42 r., dělnice
František Vršťala, 31 r., opravář strojů

(88 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Volby v naší obci, stejně jako v celém státě, měly slavnostní a důstojný průběh. Většina voličů volila již v pátek 5.června a v sobotu 6.června 1981 v 10h zvolili poslední občané. Všichni kandidáti NF za poslance MNV byli zvoleni téměř plnými 100% platných hlasů. Rovněž tak byli v naší obci zvoleni za poslance kandidáti NF za poslance do Okresního národního výboru v Benešově, Středočeského krajského národního výboru v Praze, České národní rady, Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění. Volby probíhaly ve velmi pěkně upravené místnosti v budově školy v Mnichovicích za řízení místní volební komise.

MNV

A tak od poloviny roku 1981 pracuje Místní národní výbor v Mnichovicích v novém složení. Na prvé ustanovující schůzi poslanců nově zvoleného MNV byli nově zvolení poslanci seznámeni se svými povinnostmi a do rukou nejstaršího z nich stvrdili poslanecký slib.

(89 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Na této ustanovující schůzi zvolili poslanci MNV ze svého středu:

Předseda MNV: Antonín Bělohlávek

Rada MNV:

František Borek

Antonín Kocián

Antonín Limburk

František Vršťala

Poslanci MNV:

Jaroslav Bláha

Miloslav Borek

Marie Hampejsková

Ladislav Kotýnek

Zdeněk Navrátil

František Říha

Ludmila Setničková

Marta Švejdová

V tomto složení pracuje MNV od r. 1981, v roce 1983 byl rozhodnutím rady MNV odvolán z rady Antonín Kocián a místo něho do rady MNV zvolen Zdeněk Navrátil.

(90 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Rada MNV se schází pravidelně jedenkrát za 14 dní, v naléhavých případech má zvláštní mimořádné zasedání. V roce 1981 měla rada MNV celkem 28 zasedání, v letech 1982 a 1983 pak 26 zasedání. Plénum poslanců MNV se schází pravidelně jedenkrát za dva měsíce, případně mimořádně. Proto mělo plénum poslanců MNV v každém roce 1981-1983 po 7 zasedáních. O činnosti rady MNV a pléna poslanců MNV bylo psáno v zápise za minulé období.

Komise MNV

Při Místním národním výboru v Mnichovicích pracují komise MNV. V nich jsou kromě poslanců MNV zapojení další občané obce, kteří se tak aktivně podílejí na činnosti MNV. Pro potřebu MNV a občanů jsou při MNV ustanoveny tyto komise:

Komise veřejného pořádku

Komise stavební

Komise finanční a sociální

Komise kulturní spolu se Sborem pro občanské záležitosti

(91 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Komise veřejného pořádku :

Vedená Zdeňkem Navrátilem, poslancem MNV a členem rady MNV – dbá na to, aby v životě občanů byly upevňovány socialistické vztahy mezi občany obce, dbá na dodržování veřejného pořádku v obci, dbá na dodržování zákonů a nařízení výkonných orgánů státu občany obce. Tato komise projednává stížnosti občanů proti nedodržování norem socialistického soužití jinými občany, urovnává spory a nedorozumění mezi občany, upozorňuje občany na dodržování pořádku v obci.

Komise stavební:

Vedená Františkem Borkem, poslancem MNV a členem rady MNV – sleduje především stavební činnosti občanů v obci, projednává žádosti o stavební povolení, podává návrhy radě MNV na udělení stavebních povolení, dbá na dodržování bezpečnostních a stavební předpisů při stavbách, provádí koulaudaci ukončených staveb. Ve spolupráci s komisí veřejného pořádku dbá na to, aby stavebníci nestavěli bez stavebního povolení a ohlášení. V roce 1983 udělila po souhlasu rady MNV celkem 7 stavebních povolení.

(92 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Komise finanční a sociální:

Vedená Antonínem Limburkem, poslancem MNV a členem rady MNV – sleduje finanční činnost MNV a především sleduje sociálně potřebné občany v obci, navrhuje způsob pomoci těmto občanům. Kromě toho provádí rozdělení sociálního příspěvku důchodcům z prostředků sociálního odboru ONV. V roce 1981 rozdělila tato komise mezi 39 důchodců v obci celkem 10.800Kčs, v roce 1983 pak již 19.000Kčs, to je téměř dvojnásobek.

Komise kulturní a Sbor pro občanské záležitosti:

Vedoucí František Vršťala, poslanec MNV a člen rady MNV – má za úkol organizovat a řídit kulturní činnost v obci, na kulturně politické, sportovní a jiné využití občanů a mládeže obce. Sbor pro občanské záležitosti pak zajišťovat různé občanské obřady a slavnosti. Sbor pro občanské záležitosti zajišťuje malé oslavy při životním jubileu starších občanů obce.

(93 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

V roce 1982 členové komise navštívili 14 občanů při jejich životním jubileu, v roce 1983 pak 18 občanů, předali malý dárek a vyslovili přání hodně zdraví do dalšího života. V roce 1983 takto přáli nejstarší občance obce Anně Borkové, která se dožila 90 let, přáli Janu a Boženě Navrátilovým u příležitosti jejich zlaté svatby – 50 let společného života.

KSČ

Nyní obrátíme povinnost k činnosti politických a společenských organizací v obci v tomto období. I nadále velmi aktivně pracuje v obci vesnická organizace KSČ. V roce 1981 a 1982 je organizováno v KSČ 10 členů a 1 kandidát, v roce 1983 11 členů a 1 kandidát, kromě toho je 5 členů registrovaných. Předsedou výboru VO KSČ je Stanislav Babický, ekonom JZD Loket, jednatel VO KSČ František Borek, pokladník Antonín Bělohlávek, aktivistou je Oldřich Navrátil, předseda …. Komise JZD Loket. Na tomto místě je nutné poděkovat a ocenit dlouholetou činnost předsedy VO KSČ s. Karla Bláhy, který v r. 1980 ze zdravotních důvodů ukončil činnost předsedy VO KSČ.

(94-95 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Schůze VO KSČ se konají pravidelně každý měsíc s účastí asi 80%. Na členských schůzích projednávají členové veřejně politické otázky obce, sledují výrobní činnost místní farmy JZD, projednávají kádrové vedení společenských organizací, zabezpečují veřejné schůze MNV a KSČ, podílejí se na oslavách významných výročí v obci.

MV NF

V roce 1983 byl v obci Mnichovice ustanoven Místní výbor Národní fronty v tomto složení:

Stanislav Babický, předseda MV NF, za VO KSČ

František Borek, místopředseda MV NF, za ČSPO

Antonín Bělohlávek, jednatel MV NF, za MNV

Ludmila Setničková, hospodářka MV NF, za ČSŽ

František Turek ml., člen MV NF, za SSM

Úkolem Místního výboru Národní Fronty je koordinovat činnost všech politických a společenských organizací v obci, vést je k větší aktivitě v činnosti, vést ke zvyšování ideově politické úrovně členů …. Organizace. Dále má za úkol zajišťovat veřejné schůze, oslavy významných výročí v obci, připravovat a navrhovat kandidáty za poslance MNV a pak jim v jejich činnosti napomáhat.

ČSPO

Ze společenských organizací zůstává i nadále nejsilnější místní organizace Českého svazu požární ochrany (ČSPO). V této organizaci bylo v roce 1981 51 členů, v roce 1983 47 členů. Předsedou MO ČSPO je i nadále František Borek, velitel jednotky ČSPO Antonín Říha, dělník BS Vlašim. Tato organizace má svou vlastní novou požární zbrojnici s klubovnou, vlastní vozidlo s motorovou stříkačkou a další techniku. Činnost MO ČSPO je především zaměřena na výchovu a výcvik členů v zacházení s technikou proti požárům, provádění prevence a preventivních technických prohlídek v rodinných domcích i objektech JZD, organizování brigád při pomoci na výstavbě obce, kulturním vyžití členů atd. Činnost MO ČSPO je stále na dobré úrovni.

(96 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Další organizací je socialistický svaz mládeže, který sdružuje v naší obci v tomto období v průměru 15 členů. Předsedou MO SSM byl do r. 1980 Ladislav Kotýnek, pak do r. 1982 Miloš Bělohlávek a od tohoto roku je předsedkyní MO SSM Miroslava Bláhová, učitelka MŠ. Členové SSM se podílejí kromě své svazácké činnosti také na brigádách při úpravě, úklidu a výstavbě obce, sběru druhotných surovin. Členové SSM se aktivně podílejí na kulturních pásmech při oslavách významných výročí.

Organizace, která sdružuje ženy v obci je místní organizace Českého svazu žen. V organizaci je zapojeno 30 členek. Předsedkyní MO ČSŽ v letech 1979 až 1982 byla Marie Navrátilová, účetní JZD Loket. Od r. 1982 je předsedkyní Jaroslava Lichtenbergrová, dělnice OPP Vlašim. Členky svazu se podílejí především na úpravě obce, spolupořádají oslavy Mezinárodního dne žen, umožňují společenské vyžití členek ČSŽ.

(97 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Nyní obrátíme pozornost na výstavbu a úpravu obce v období let 1981-1983. Za tuto poměrně krátkou dobu došlo opět k výraznému zlepšení vzhledu obce , a to další úpravou návse a výstavbou vodní nádrže.

Nejdříve si všimneme prostoru návse. V roce 1981 byla na ….. náves proti kostelu navezena ornice a náves zatravněna. Při okraji zatravněné plochy pak byly vysázeny okrasné stromky a keře. Nyní má náves velmi pěkný vzhled a připomíná parkovou úpravou městský sad.

Dále se v letech 1981-83 pokračovalo v další výstavbě chodníků, a to především v dolní části obce. V témže období byla dokončena kanalizace vedlejšími tahy a kanalizací v dolní části obce. Při dokončování kanalizace se musela provést celá řada dalších prací, jako například zvýšení ohradních zdí a tarasů, demontáž a montáž ocelových plotů, osazení obrubníků, provést betonážní práce na šachtách a vpustích a další práce. V letech 1981-83 bylo provedeno více než 200m nové kanalizace.

(98 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

V letech 1982-1983 byla provedena celá řada dalších úprav a oprav. Především opět zásluhou předsedy MNC Antonína Bělohlávka byla provedena velká oprava na budově MNV Mnichovice. Byla provedena oprava celé střechy, do budovy zasazena všechna nová okna a vnitřní i vnější dveře , provedena nová fasáda. Uvnitř byly všechny místnosti opraveny, stěny znovu omítnuty a vymalovány a položeny nové linoleové podlahové krytiny. Do všech místností pak dán vcelku novější nábytek. Vně budovy pak byly opraveny ploty a vrata a natřeny. Nyní je budova MNV jako nová.

Kromě těchto větších oprav byla v obci provedena celá řada dalších oprav. Tak například byla opravena v r. 1982 autobusová čekárna, oprava klubovny požární zbrojnice, oprava střechy školní budovy, oprava veřejného osvětlení, silnice Pod horou a další. V roce 1982 pak byla znova natřena asfaltovou barvou šindelová krytina kostela.Tento nátěr střechy si vyžádal náklady 12.000Kčs.

(99-100 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Rovněž se pokračovalo v úpravě a údržbě zeleně a keřů na návsi.

Vodní nádrž

Nyní se dostáváme k nejvýznamnější stavební akci v letech 1981-83 – stavbě vodní nádrže, která bude občanům sloužit jako koupaliště. S touto stavbou se započalo v letech 1976-77, ale pro různé obtíže byla stavba vodní nádrže do roku 1982 přerušena. Byly to především obtíže s prováděnou meliorací luk a polí v prostoru nad vodní nádrží, ale také technické připravenosti stavby. V roce 1982 po vyjasnění a odstranění překážek byl dán ze strany ONV souhlas k provedení stavby a uvolněny finanční prostředky v hodnotě 100.000Kčs na provedení stavby. Za tyto prostředky byl nakoupen a dovezen písek, panely, cement a další materiál. To si vyžádalo téměř polovinu finančních prostředků, protože písek se například dovážel až z jižních Čech (Stráž nad Nežárkou).Poté předseda MNV Antonín Bělohlávek vyjednal se Strojní a traktorovou stanicí v Olbramovicích provedení těžkých zemních prací. V roce 1982 na podzim a zjara 1983 byly provedeny zemní práce při prohloubení nádrže (asi o 1,2m), navršení tělesa hráze v délce téměř 50m, úpravy stěn budoucí nádrže, vyhloubení obchvatního kanálu pro potok od Velešice. V roce 1983 pak se prováděly terénní úpravy dna, stěn a hráze nádrže, rozvezla se drť po dně, dno se urovnalo. Hlavní práce pak byly s betonováním stěn hráze a bočních stěn nádrže, položeny obkladní panely, upravena přístupová cesta a další práce. Při těchto pracích se například spotřebovalo 350q cementu. V roce 1983 byla vodní nádrž v podstatě dokončena, na rok 1984 zbyly již drobnější dokončovací práce. Na polovinu roku 1984 je plánováno slavnostní otevření vodní nádrže a zároveň koupaliště. Hodnota tohoto díla je 304.000Kčs. S tu je opět třeba připomenout, že hlavní zásluhu na této stavbě má opět Antonín Bělohlávek, předseda MNV.

(101-102 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Tak bude v roce 1984 otevřena velká nádrž – koupaliště. Rozměry nádrže jsou přibližně 50m v délce a 30m v šířce.

JZD

V poslední kapitole zápisů se věnujeme činnosti JZD, a to na místní farmě.

V roce 1983 bylo pracovně aktivních členů z Mnichovic celkem 58. Z těchto 58 členů je pracovně zařazeno v rostlinné výrobě 8 členů, 25 členů pak v živočišné výrobě, 7 členů je traktoristy, 8 členů pracuje jako opraváři a údržbáři a dalších 8 členů pracuje v řídící činnosti JZD Loket a v administrativě. Kromě toho je pracovně zapojeno dalších 16 důchodců především v rostlinné výrobě. Nepracujících důchodců členů JZD je v Mnichovicích dalších 28. Celkem má členská základna v obci 100 členů.

Ke zlepšení půdního fondu prováděly Zemědělské stavby Praha na pozemcích katastru Mnichovice meliorační práce. Celkem bylo provedeno meliorací 107ha orné půdy a luk. Meliorace se prováděly na polích a lukách: Na močidlech, Pod hrází, Na familiích, …, V rybníce, Na Pastvišťatech a další. Tyto rozsáhlé meliorační práce prováděli občané romské (cikánské) národnosti, dočasně ubytovaní v maringotkách v prostoru hřiště.

Ve výstavbě se prováděla jen stavba 4řadových domků Na Návoze. Jejich výstavba byla dokončena v roce 1981 a náklady si vyžádaly hodnoty 1.584.000Kčs.

V rostlinné výrobě si farma Mnichovice vede poměrně dobře. Ve velmi suchém roce 1982 byly průměrné výnosy pšenice 3,32 tuny a obilniny celkem 2,87 tun na 1ha. V roce 1983 byly při normálních klimatických podmínkách výnosy u pšenice 4,56 tun, obilnin 4,08 tun a brambor 20,68 tun z 1ha.

Rovněž v živočišné výrobě jsou výsledky dobré. V roce 1982 produkce mléka od 1 krávy za rok 2.957 litrů, v roce 1983 pak již 3.416 litrů. To při 152 ustájených kravách.

(103 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

V produkci hovězího masa se dosahují přírůstky u býků 0,90kg/kus a den, u jalovic 0,54kg/kus a den. Na farmě Mnichovice je dále velká porodna prasnic, kde hlavním úkolem je produkovat selata pro potřeby zemědělství. V roce 1982 se od 169 prasnic dosahovalo 13,63 selete průměrně od 1 prasnice za rok, v roce 1983 od ustájených 177 prasnic pak v průměru 18 selat.

Zpráva o zemědělské výrobě v obci Mnichovice končí zápisy za uplynulé období. Ukázalo se jen na několika příkladech jak nadále vzrůstá životní úroveň lidu na malých vesnicích, jak roste zemědělská produkce socialistického zemědělství.

(104-105 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„1984 – 1985“

Úvod

Na úvod zápisů do místní kroniky za roky 1984-85 je vhodné připomenout, že v těchto letech probíhaly v celé naší vlasti oslavy ke 40.výročí Osvobození naší vlasti Sovětskou armádou a boje našeho lidu proti hitlerovskému fašismu za národní, demokratické a sociální osvobození. Za těchto 40 let od osvobození naší vlasti se uskutečnily hluboké a uvolněné přeměny. Bylo úplně odstraněno vykořisťování člověka člověkem a nastolena skutečná demokracie. Těchto 40 let prožil náš lid v míru, který zajišťuje především Sovětský svaz a ostatní socialistické státy. Pod vedením Komunistické strany Československa po celou tuto dobu uskutečňuje náš lid budování rozvinuté socialisté společnosti, směřující k všestrannému blahobytu všeho lidu. Úspěchy, které jsme v naší zemi dosáhli při výstavbě socialismu, jsou výsledkem obětavé práce, práce všeho našeho lidu pod vedením Komunistické strany Československa. Těchto 40 let svobodného a mírového života našeho lidu se odráží plně i v naší obci Mnichovice. Těchto 40 let změnilo nejen podstatně vnější tvář obce, ale změnil se především život občanů obce.

MNV

Činnost Místního národního výboru v Mnichovicích je v uplynulém období rovněž velmi rozsáhlá a rozmanitá. Místní národní výbor se podílí na veškeré veřejně politické, hospodářské a kulturní činnosti v obci. Rada Místního národního výboru pracuje v letech 1984-85 ve stejném složení jako v roce 1983. Členové rady MNV se pravidelně scházejí jedenkrát za 14 dní, případně mimořádně, na zasedáních rady přijímají rozhodnutí k veškerému politickému, hospodářskému a sociálnímu dění v obci. O všech jednání rady a jejím rozhodnutí vede tajemník MNV František Borek zápisy,

(106 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

které se pak předkládají plenárnímu zasedání poslanců MNV k projednání a ke schválení. Tato plenární zasedání poslanců MNV, zástupců společenských organizací v obci, vedení místní farmy JZD a dalších občanů se uskutečňuje rovněž pravidelně jedenkrát za dva měsíce. Na těchto zasedáních poslanci a občané projednávají činnost a rozhodnutí rady MNV a vyjadřují se k projednávaným otázkám.

Úřadní hodiny předsedy MNV? Tajemníka a hospodáře jsou i nadále pravidelně v úterý a v pátek ve večerních hodinách v úřadovně MNV. Při zasedáních rady MNV, plenárních zasedáních a úředních dnech se řeší a řídí život naší obce, všech jejích občanů, ale vyřizují se a provádí se nařízení vyšších orgánů, především pak Okresního národního výboru v Benešově. Při úředních jednáních bylo v roce 1984 vyřízeno 437 dopisů, v roce 1985 pak 346 dopisů od různých podniků, organizací a úřadů.

(107 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Předsedou Místního národního výboru v Mnichovicích je po celé toto období Antonín Bělohlávek, který se v této funkci po dlouho řadu let velmi svědomitě stará o rozvoj naší obce, o její výstavbu, zvelebení , ale také o údržbu a obnovu vybudovaných objektů a zařízení. Antonín Bělohlávek ve funkci předsedy MNV nejen že celou výstavbu v obci zajišťuje, zabezpečuje finanční prostředky a materiál, ale velkou měrou se sám vlastní prací podílí na rozvoji obce.

Komise MNV

Při Místním národním výboru pracují také komise, a to: komise veřejné pořádku, komise stavební, komise finanční a sociální a komise kulturní spolu se Sborem pro občanské záležitosti. Členové těchto komisí se aktivně zapojují do činnosti MNV a celé obce. Složení těchto komisí se v období roku 1984-85 proti minulým rokům nezměnilo, činnost rovněž zůstala stejná. O činnosti těchto komisí bylo dosti zapsáno v minulém zápise do místní kroniky.

(108-109 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Rovněž činnost ve společenských a politických organizacích Národní fronty , byla v tomto období úspěšným pokračováním činnosti z minulého období. O této činnosti byly v minulém zápise do místní kroniky dosti podrobné údaje, byly by nové zápisy jen opakováním předešlých zápisů.

Výstavba

Obrátíme tedy pozornost na výstavbu a úpravy obce v letech 1984-85. Za tuto poměrně krátkou dobu dvou let se pro rozvoj naší obce hodně vykonalo.

Především se v roce 1984 podařilo dokončit výstavbu vodní nádrže a dát ji občanům do užívání. Na jaře roku 1984 byla dokončena betonáž stěny posledního břehu a upraveno napouštěcí zařízení nádrže. Pak byla vodní nádrž zkušebně napuštěna. Po tomto napuštění se však zjistilo, že hráz nádrže silně prosakuje a hrozí její vážné poškození. Prosakování tělesa hráze bylo způsobeno neslehnutým materiálem hráze. Bylo proto nutno nádrž vypustit, část betonu stěn hráze a požeráku rozbít, materiál dosud neslehnutý odstranit, těleso hráze vybagrovat. Pak opět znova potrubí zabetonovat a provést účinnější betonovou vložku v hrázi proti tlaku vody a prosakování a těleso hráze povrchově upevnit. Po novém napuštění vodní nádrže už nová hráz vodu dobře držela a vodní nádrž byla připravena k užívání.

V červnu 1984 byla nově vybudovaná nádrž zkolaudována odborem výstavby ONV Benešov a bylo doporučeno provést ještě dosti nákladné opravy melioračního potoka kolem vodní nádrže a výpustě vodní nádrže. Touto kolaudací však bylo povoleno vodní nádrž dát do užívání občanů. A tak od června roku 1984 mají občané Mnichovic, ale i okolí, možnost využívat vodní nádrž ke koupání.

(110-111-112 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Kromě výstavby vodní nádrže se v roce 1984 a 1985 prováděly další práce pro zvelebení obce. Tak se v těchto letech prováděly potřebné opravy a údržby již dokončené kanalizace v obci. Velmi mnoho práce si vyžádala údržba veřejné zeleně, okrasných keřů a stromů po celém prostoru návse. V těchto letech bylo natřeno zábradlí kolem silnice, autobusová čekárna a ploty kolem požární nádrže v obci na návsi. Byla provedena oprava veřejného osvětlení po celé obci, rovněž pak oprava rozhlasového zařízení na MNV. V těchto letech pak byla provedena oprava zdi a plotu u Památku padlých v 1.světové válce. Rovněž v těchto letech byla pečlivě udržovaná květinová úprava kolem Památníku padlých, budovy MNV a budovy požární zbrojnice a autobusové čekárny.

Hlavním úkolem pro zvelebení obce a života občanů v obci bylo provedení generální úpravy a rekonstrukce vedlejší silnice po návsi od křižovatky nad školou, kolem hospody až ke křižovatce u Šťastných v dolní části obce. Na tuto silnici bylo nutno přiopravit a zajistit potřebný materiál, což bylo dosti obtížné obstarat. Nejdříve bylo nutno vyrovnat drtí povrch silnice, opravit dosavadní obrubníky, chodníky i kanalizaci kolem silnice. Na to pak provést asfaltový živičný povrch, který si vyžádal náklady ve výši 65 tisíc Kč. Nově zbudovaná bezprašná silnice po návsi je především výsledkem obětavé práce a činnosti předsedy MNV, který tuto výstavbu zajistil na podzim roku 1984.

V roce 1985 se podle rozhodnutí rady MNV začalo s velkou a nákladnou opravou cesty kolem humen od rozcestí nad Korinou podle zahrad až k váze u kravína. Na tuto cestu bylo navezeno 315 tun lomového materiálu, tento materiál byl rozhrnut a připraven k povrchové úpravě cesty. Dokončení cesty bylo pak provedeno na jaře roku 1986. Lomový materiál na opravu cesty byl dovezen z lomu v Bernarticích, a to z větší části nákladními auty podniku ACHP Trhový Štěpánov a asi 100 tun dovezla nákladní auta ČSAD Vlašim.

Kromě toho se v roce 1985 prováděla především úprava a úklid obce v rámci soutěže obcí k 40.výročí Osvobození naší vlasti Sovětskou armádou.

(113-114 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„1986 – 1989“

MNV

Do poloviny roku 1986 pracoval Místní národní výbor v Mnichovicích ve stejném složení od posledních voleb v roce 1981. V roce 1986 proběhly v celé naší republice ve dnech 23.a 24.května 1986 volby do všech zastupitelských sborů, tj. do Místních a Městských národních výborů, do Okresních a Krajských národních výborů, do Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění a do České národní rady. Rovněž v naší obci proběhly v uvedené dny volby a do Místního národního výboru byli zvoleni tito poslanci:

Bělohlávek Antonín, důchodce

Borek František, stavební technik

Borek Miloslav, mechanizátor JZD

Ing. Bouška Vlastimil, náměstek předsedy JZD

Dušek Jaroslav, učitel SOU

Hampejsková Marie, zdravotní sestra

Kocián Jiří, technik ACHP

Kotýnek Ladislav, opravář strojů JZD

Limburk Antonín, ředitel státního statku

Mička Jaroslav, řidič u p. Silnice

Navrátil Zdeněk, truhlář LTD

Říha František, zaměstnanec MV

Setničková Ludmila, ošetřovatelka prasnic JZD

Švejdová Marta, dělnice BS

Vršťala František, opravář strojů JZD

Na prvním ustavujícím plenárním zasedání MNV Mnichovice, konaného dne 23.6.1986, byla jednomyslně zvolena Rada MNV ve složení:

Předseda MNV: Antonín Bělohlávek

Místopředseda: František Vršťala

Jednatel: František Borek

Člen rady: Antonín Limburk

Zdeněk Navrátil

(115-116 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Na tomto ustavujícím plenárním zasedání byli zvoleni členové komisí MNV a to:

Komise ochrany veřejného pořádku – předseda komise Zdeněk Navrátil

Komise finanční a sociální – předseda komise ing. Vlastimil Bouška

Komise pro výstavbu – předseda komise Ladislav Kotýnek

Komise kulturní – předseda komise František Vršťala

Hospodářem MNV byla jmenována Marie Navrátilová.

O činnosti Místního národního výboru, jeho rady a komisí bylo v minulých zápisech do této místní kroniky již podrobně psáno, a protože na této činnosti se nic podstatného nemění, nebude kronikář tuto činnost v tomto zápise znovu popisovat.

Na tomto ustavujícím plenárním zasedání MNV přednesl předseda MNV Antonín Bělohlávek návrh volebního programu obce Mnichovice na léta 1986-1990. V tomto návrhu byly především zvýrazněny tyto práce:

Rekonstrukce budovy místní školy na kulturní zařízení, rekonstrukce veřejné elektrické sítě nízkého napětí, rekonstrukce veřejného osvětlení, rekonstrukce místního rozhlasu, úpravy koupaliště, dokončení obecní kanalizace, vybudování inženýrských sítí u rodinných domků na Návoze, úpravy veřejných prostranství a další práce.

S tímto volebním programem MNV Mnichovice byli občané obce seznámeni na předvolební veřejné schůzi 25.4.1986. V tom, jak se snaží občané volební program plnit, jaké jsou s plněním programu starosti, ale také jaké úspěchy občané s plněním programu dosáhli, byli občané seznamováni na každoročních veřejných schůzích a to:

(117 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

24.října 1986, 30.října 1987, 28.října 1988 a 29.září 1989.

Úpravy v obci

V roce 1986 byla největší akcí při výstavbě obce úplná rekonstrukce rozvodu nízkého napětí elektrické sítě. Dosavadní stav tohoto rozvodu elektrické energie byl již pro dnešní dobu naprosto nevyhovující , a to především proto, že přenášený výkon elektrické energie jedním poměrně málo výkonným transformátorem byl pro celou obec naprosto nedostatečný.Velmi často se již stávalo, že jistič transformátoru vypínal přívod elektrického proudu do obce při každém trochu větším zatížení. Další důvod byl ten, že dolní část obce (na opačném konci obce než byl umístěn transformátor) měla trvale podpětí elektrické sítě, a to dosti poškozovalo některé domácí elektrospotřebiče, např.mrazničky a chladničky, televizory, elektromotory a další.

(118 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Po delším usilovném jednání MNV Mnichovice se Středočeskými energetickými závody (SEZ) v Benešově přistoupily SEZ v roce 1986 k úplné rekonstrukci elektrické sítě nízkého napětí v obci Mnichovice. Místo jednoho málo výkonného transformátoru byly postaveny dva výkonnější transformátory , a to jeden v horní části obce, druhý pak v dolní části obce. Samostatný transformátor byl v dřívějších letech instalován pro objekty hospodářských budov JZD, tj. pro dva kravíny, porodnu prasnic, velkokapacitní seník, skladováky. V celé obci byl vybudován zcela nový rozvod elektrické energie. Po celé obci byly všechny dosavadní dřevěné sloupy rozvodu nahrazeny novými betonovými sloupy, dosavadní dráty byly nahrazeny novými pro přenos většího výkonu elektrického proudu, přípojky od sloupů k jednotlivým domům byly provedeny kabely.

(119 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Od roku 1986 má obec Mnichovice nový výkonný rozvod elektrické energie k plné spokojenosti občanů.

Současně s novým rozvodem elektrické energie byla provedena úplná rekonstrukce veřejného osvětlení obce. Dosavadní veřejné osvětlení obce bylo již na současnou dobu nevyhovující především proto, že obyčejné žárovky velké spotřebě elektrické energie měly malý světelný výkon. Proto byly nahrazeny po celé obci novými svítidly s výbojkovými zářivkami s mnohem větším světelným výkonem. V roce 1986 byly provedeny rozvody pro svítidla, která byla instalována v roce 1987. Rekonstrukci veřejného osvětlení prováděl Okresní stavební podnik v Benešově, závod Vlašim. Tato rekonstrukce byla hrazena z rozpočtu obce Mnichovice a vyžádala si náklad asi 100.000Kčs. Rekonstrukce elektrické sítě byla hrazena Středočeskými energetickými závody v Benešově.

(120 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Rovněž v roce 1986 byla provedena úplná rekonstrukce místního veřejného rozhlasu. Byla zakoupena a instalována nová rozhlasová ústředna a byly instalovány nové kvalitnější tlakové reproduktory místo dosavadních již nevyhovujících.

Od roku 1986 až do roku 1988 byly prováděny velké opravy a úpravy vodní nádrže. Vodní nádrž, která slouží především jako veřejné koupaliště, byla na jaře roku 1986 zanešena bahnem při velkém přívalu vody po vydatných deštích. Proto byla nádrž vypuštěna a vyčištěna od bahna. Aby se vodní nádrž nezanášela bahnem, byl v roce 1987 vybudován podél nádrže potok, z kterého se napouští nádrž jen čistou vodou. Kolem vodní nádrže byl také upraven terén pro lepší využití nádrže jako koupaliště.

(121 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Veškeré práce na úpravách nádrže byly ukončeny v roce 1988.

V letech 1986 až 1989 byly prováděny práce na místních komunikacích, a to především na silnici v obci ke Strojeticům, na silnici k nové vodní nádrži, kolem rodinných domků Na Návoze a další. V těchto letech se prováděla údržba veřejných prostranství na návsi a dále se prováděly běžné opravy místní kanalizace. V roce 1987 byly provedeny rozsáhlé práce na inženýrských sítích u nových rodinných domků Na Návoze. Hodnota toho díla byla 245.000Kčs. V roce 1989 byla provedena větší oprava a údržba požární zbrojnice. U požární zbrojnice byla opravena střecha, přestříkaná vnější fasáda, opravena vrata, opraven vnitřek klubovny a další práce.

Největší akcí v tomto období byla rekonstrukce budovy bývalé školy na kulturní zařízení.

(122-123 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Rozhodnutím rady MNV v roce 1986 byl zadán k vypracování projekt rekonstrukce, který byl radou MNV schválen. Rovněž byl schválen rozpočet na tuto rekonstrukci, který v roce 1986 činil 675.000Kčs. Na finanční krytí této rekonstrukce byla uzavřena mezi MNV Mnichovice a JZD Loket smlouva o sdružení finančních prostředků na tuto rekonstrukci školy s tím, že JZD Loket přispěje postupně v letech 1987-1989 celkem 300.000Kčs. Zbývající část rozpočtu bude kryta z prostředků obce a především dotacemi od Okresního národního výboru v Benešově.

V roce 1987 byly zahájeny přípravné práce této rekonstrukce. Škola byla vyklizena a opravena střecha budovy školy. V roce 1987 se především prováděl nákup různého stavebního materiálu, například traverzy, zárubně dveří, nová okna, dveře, izolační materiály a další stavební materiály. Vlastní práce na rekonstrukci se začaly provádět v roce 1988, a to tím, že se prováděly především veškeré bourací práce v budově, vyzdívání nových příček, zazdívání zárubní dveří, dokončila se oprava střechy. Rovněž se provádělo zásobování stavby potřebnými stavebními materiály. V roce 1989 se dále pokračovalo na stavebních pracích v budově bývalé školy téměř každou sobotu. Byly provedeny výměny oken budovy, otlučeny vadné vnitřní omítky, připravovaly se podlahy pro izolační práce. Hlavně pak v tomto roce byla provedena zcela nová elektroinstalace uvnitř celé rekonstruované budovy včetně kabelové přípojky od transformátoru vzdáleného asi 100m od budovy bývalé školy. Práce na rekonstrukci budovy brzdil nedostatek některého stavebního materiálu, například cementu, vápna. Veškeré práce na rekonstrukci budovy však nepřímo brzdil především nedostatek finanční.

(124 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Finanční dotace od ONV Benešov byly jen velmi malé , a když byly, tak až koncem kalendářního roku, kdy již byly málo užitečné. K dispozici byly jen finanční prostředky od JZD Loket. I přes tyto potíže hlavní práce na rekonstrukci budovy školy se úspěšně prováděly.

Do výstavby v obci je nutno zařadit i výstavbu velkokapacitního seníku v areálu hospodářských objektů JZD. Tato stavba byla provedena v roce 1986.

Zemědělská výroba v obci Mnichovice je v těchto letech na vyšší úrovni než v předcházejícím období. Výnosy obilí jsou přes 4 tuny z hektaru, brambor přes 20 tun z ha. Rovněž produkce mléka v kravíně je vyšší než v minulých letech. Úspěšně se provádí odchov selat ve zdejší porodně prasnic.

(125-126 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Požár v obci

Nyní postoupím k posledním zápisům za toto období, a to k zápisům velmi smutným. Dne 24.března 1986 asi kolem 23.hodiny zpozoroval František Turek mladší po návratu z kina, že u jeho souseda Jaroslava Navrátila čp. 28 ve stodole hoří. Okamžitě byl v obci vyhlášen požární poplach, místní požárníci se pokusili hasit oheň, ale bahno ze dna požární nádrže na návsi jim ucpalo přívodní hadice ke stříkačce. Oheň za dosti silného větru začal konat dílo zkázy. Až teprve zásah okolních požárních sborů zabránil větším škodám a uchránil majetek především sousedu Jaroslava Navrátila. V čp. 28 shořela úplně stodola s uskladněnou pící a dřevem. Nad chlévy a obytnou částí budovy shořela úplně jen střecha. Na vnitřním zařízení obytné části budovy byly jen menší škody, a to především díky obětavému zásahu požárníků okolních sborů. Ke zranění lidí, škodám na okolních budovách nedošlo, i když požár za silného větru vypadal děsivě. Oheň podle vyšetřování VB vznikl od nedopalku cigarety, kterou 14-letá dcera majitele domu odpoledne při kouření ve stodole odhodila.

Za přispění spoluobčanů a přátel a finanční podpory České pojišťovny zhruba do jednoho roku postavil Jaroslav Navrátil novou stodolu a novou střechu nad chlévy a obytnou částí usedlosti.

Aby nebylo všemu konec, za rok po požáru došlo v tomtéž domě opět k požáru. Manželka majitele nesprávně obsluhovala naftová kamna a vniklý požár zničil část bytového zařízení. K větším škodám nedošlo především proto, že za přispění spoluobčanů byl požár včas zlikvidován.

(127-128 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„1990 – 1992“

Obyvatelé

Zápis do místní kroniky za toto období nejprve uvedu výsledky sčítání lidu, domů a bytů v březnu roku 1991.

V březnu roku 1991 proběhlo v celé naší vlasti sčítání lidu, domů a bytů. Jeho zpracování bylo provedeno moderní výpočetní technikou a z výsledků tohoto sčítání za naší obec provedu výběr údajů výsledků sčítání do místní kroniky. Výběr výsledků sčítání lidu, domů a bytů rozdělím na dvě části. První část se týká obyvatel obce Mnichovice, druhá pak domů a bytů v obci. Souhrnné statistické výsledky tohoto sčítání lidu, domů a bytů za obec Mnichovice jsou zařazeny v příloze této kroniky.

První část: Obyvatelé obce Mnichovice

V březnu roku 1991 bylo trvale bydlících obyvatel obce Mnichovice celkem 231, z toho 109 mužů a 122 žen. Podle stupně ekonomické aktivity bylo celkem 105 obyvatel ekonomicky aktivních, z toho bylo 57 mužů a 48 žen.

V obci žilo celkem 69 důchodců, z toho 26 mužů a 43 žen. Jedna žena je ve statistice vedena jako žena v domácnosti, jeden muž je uváděn v rubrice ostatní závislý. Dětí a žáků základních škol bylo v obci 40, z toho 18 chlapců a 22 dívek. Žáků a studentů středních škol a učilišť bylo v naší obci celkem 13, z toho 5 chlapců a 8 dívek. V březnu roku 1991 byly v obci 2 chlapci vysokoškolskými studenty.

Trvale bydlících obyvatel Mnichovic bylo ekonomicky aktivních celkem 105, z toho 57 mužů a 48 žen. V Kategorii dělníků bylo celkem 43 obyvatel, z toho 27 mužů a 16 žen. V kategorii zaměstnanců bylo 21 obyvatel z toho 9 mužů a 12 žen.

(129 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Členů zemědělského družstva bylo celkem 37, z toho 20 mužů a 17 žen. Dvě ženy byly členkami výrobního družstva, jeden muž a jedna žena pracovali jako samostatně činné osoby.

Podle odvětví Národního hospodářství pracovalo:

V zemědělství celkem 47 obyvatel

V lesním a vodním hosp. 3

V průmyslu 29

Ve stavebnictví celkem 4 obyvatelé

V dopravě a spojích 2

V obchodě a jiné výrobní činnosti 9

V komunálních službách 4

Ve školství a zdravotnictví 5

V ostatní nevýrobní činnosti 2

Z těchto 105 obyvatel vyjíždí za prací mimo obec celkem 72 obyvatel, z toho všichni z odvětví průmyslu, stavebnictví, dopravě a spojích, školství a zdravotnictví, v ostatních nevýrobních činnostech.

(130 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Z trvale bydlících obyvatel obce Mnichovice má nejvyšší dokončený stupeň vzdělání:

Základní celkem 99 obyvatel

Učňovské 61

Střední bez maturity 2

Úplné střední odborné 18

Úplné střední všeobecné 4

Vysokoškolské 4

Bez školního vzdělání 1

Dětí a žáků do 15 let 42

Všichni trvale bydlící obyvatelé se hlásí k české národnosti. Podle náboženského vyznání se k římskokatolickému náboženství hlásí celkem 187 obyvatel, z toho 88 mužů a 99 žen. Bez vyznání je 15 obyvatel, z toho 5 mužů a 10 žen. Náboženské vyznání neuvedlo 29 obyvatel, toho 16 mužů a 13 žen.

(131 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Druhá část: domy a byty v obci Mnichovice

Celkový počet domů v obci je 99, z toho rodinných domů je 97, bytových domů jeden a ostatních budov také jedna. Trvale obydlených domů je v obci 74, v nichž je celkem 77 bytů. Z těchto trvale obydlených domů je 69 soukromých a u 5 domů je majitelem zemědělské družstvo. Neobydlených domů je v obci 25, z nichž je 23 neobydlených domů trvale, 1 bytový dům a jedna ostatní budova. V těchto trvale neobydlených domech je celkem 29 bytů, z nichž je jeden byt v obytném domě a jeden v ostatních budovách. Celkem je v obci 106 bytů.

V 77 trvale obydlených bytech žije 231 obyvatel, tj. 3 obyvatelé na jeden byt. V těchto 77 trvale obydlených bytech má kromě kuchyně jednu obytnou místnost – pokoj 13 bytů, v 17 bytech jsou kromě kuchyně dva pokoje, ve 25 bytech jsou 3 pokoje, 10 bytů má čtyři pokoje a 12 bytů má 5 a více pokojů.

(132 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Ve 20 bytech je uživatelem bytu jeden obyvatel obce, v 16 bytech žijí dva obyvatelé, v 10 bytech žije po třech obyvatelích, čtyři obyvatelé užívají 13 bytů, 12 bytů obývá pět obyvatel, šest obyvatel má k užívání 5 bytů a v jednom bytě žije sedm obyvatel.

Podle období výstavby bytů v trvale obydlených domech bylo vystavěno:

12 bytů před rokem 1900

15 bytů v období let 1900-1919

32 bytů v období let 1920-1945

6 bytů v období let 1946-1970

8 bytů v období let 1971-1980

4 byty v období let 1981-1991

Průměrné stáří všech budov v obci je 59 let.

(133-134 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Vybavenost trvale obydlených bytů je na slušné úrovni. V celkem 77 trvale obydlených bytech je zaveden vodovod do 71 bytů, 3 byty mají vodovod v domě a nezaveden vodovod mají jen 3 byty. V 54 bytech je vlastní splachovací WC, vlastní koupelna je v 68 bytech. Ústřední topení na pevná paliva má celkem 37 bytů, ve 2 bytech je etážové vytápění a jeden byt má kategorii vytápění ostatní. Ve 34 bytech jsou pro vytápění používána kamna na pevná paliva a ve třech bytech elektrická akumulační kamna. Mrazničkou je vybaveno 50 bytů, automatická pračka je v 35 bytech. V 41 bytech mají barevný televizor, v jednom bytě je telefon. 177 obyvatel ve 46 bytech má vlastní osobní automobil.

Po 17.listopadu 1989, kdy příslušníci pohotovostních oddílů SNB velmi surově zbili na pražské Národní třídě především vysokoškolské studenty, dochází v celé naší vlasti k odporu naprosté většiny našeho lidu proti dosavadnímu totalitnímu komunistickému režimu. Tyto skutečně revoluční události mají odraz i v naší obci. Mnozí občané obce se zúčastní protikomunistických demonstrací a mítinků především ve Vlašimi. V naší obci se koncem roku 1989 a počátkem roku 1990 konají četná setkání občanů a vytváří se Občanské fórum, což je celostátní politické hnutí s demokratickým a protitotalitním programem.

MNV

Právě z jednání mezi zástupce Občanského fóra a rady MNV u kulatého stolu dne 12.3.1990 bylo rozhodnuto odvolat poslance MNV Borka Miloslava, ing. Boušku Vlastimila, Navrátila Zdeňka. Toto rozhodnutí bylo schváleno na plenárním zasedání MNV Mnichovice dne 26.3.1990.

(135-136 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Jako noví poslanci MNV byli navrženi a jednomyslně … Říha Antonín ml., Šťastný Pavel a Turek Miroslav. Na tomto plenárním zasedání byla schválena nová rada MNV ve složení: Bělohlávek Antonín, Borek František, Kocián Jiří, Kotýnek Ladislav a Vršťala František. Nově+ byly také ustanoveny komise MNV a to:

Komise ochrany veřejného pořádku – předseda Kocián Jiří

Komise finanční a sociální – předseda Šťastný Pavel

Komise stavební – předseda Kotýnek Ladislav

Komise kulturní – předseda Vršťala František.

volby

Po více než 40 letech totalitního komunistického režimu přistoupili občané naší vlasti ve dnech 8.a 9.června 1990 k prvním svobodným volbám do nejvyšších zákonodárných sborů České a Slovenské Federativní republiky a to:

Sněmovny lidu Federálního shromáždění, Sněmovny národů Federálního shromáždění a České národní rady.

Rovněž občané naší obce přistoupili v uvedené volební dny k těmto svobodným volbám s velkým zájmem, zodpovědností i radostí. Ze zapsaných 182 občanů do seznamu voličů se k volbám dostavilo 177 občanů, což je 97,25%. O tom, že občané přistoupili k volbám zodpovědně a dobře informováni svědčí ten fakt, že ze 177 volebních hlasů pro každý zákonodárný sbor byly jen 4 hlasy pro každý zákonodárný sbor neplatné. Přitom bylo pro každého voliče připraveno po 16 volebních lístcích do každého zákonodárného sboru s návrhem kandidátů politických stran, hnutí a jejich koalic. Průběh voleb v obci a výsledky hlasování zajišťovala volební komise, jejímž předsedou byl Pavel Šťastný.

(137 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Hlasování voličů naší obce bylo velmi přesvědčivé pro Občanské fórum, které získalo pro Sněmovnu lidu 70 hlasů, Sněmovnu národů 73 hlasů a pro Českou národní radu 66 hlasů, to je celkem 209 hlasů. Na druhém místě nejvíce hlasů získali kandidáti Křesťanskodemokratické unie, a to do SL 48 hlasů, SN 50 hlasů, ČNR 53 hlasů, celkem 151 hlasů. Na třetím místě získali kandidáti Komunistické strany Československa do SL 22 hlasy, SN 20 hlasů, ČNR 20 hlasů, tj. celkem 62 hlasů. Těsně na čtvrtém místě získali hlasy voličů naší obce kandidáti Spojenectví zemědělců a venkova, kteří získali do SL 21 hlasů, SN 18 hlasů, ČNR 22 hlasů, tj. celkem 61 hlasů. Kandidáti ostatních politických stran neuspěli a získali v naší obci celkem Sociální demokracie 8 hlasů, Čs.strana socialistická a Strana zelených celkem po 7 hlasech.

(138-139 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Ještě téhož roku se v naší vlasti konaly volby do obecních zastupitelství, protože k datu voleb byly zrušeny národní výbory. Podle zákona o těchto volbách se volí obecní zastupitelstvo voliči, kteří trvale bydlí v dané obci na základě rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. V naší obci, stejně jako v celé vlasti, se volby konaly 24.listopadu 1990. Pro volbu do obecního zastupitelstva obdržel každý volič hlasovací lístek, kde byli kandidáti dvou politických subjektů, a to Československé strany lidové a Občanského fóra. ČSL navrhla pro volby 7 kandidátů a OF 9 kandidátů a voliči měli z nich vybrat 9 členů obecního zastupitelstva. Do volebních seznamů bylo zapsáno 181 voličů a svého volebního práva z nich využilo 159 voličů, tj. 87,85%.

Těmito voliči byli do obecního zastupitelstva zvoleni:

Za ČSL:

František Navrátil, ošetřovatel prasnic

Marie Lichtenbergová, vážna ZD

Alena Matěnová, prodavačka

Za OF:

Antonín Říha, brusič kovů

Pavel Šťastný, veterinární technik

Ladislav Kotýnek, opravář ZD

František Setnička, dřevomodelář

Jaroslav Říha, instalatér

František Vršťala, opravář ZD

Po volbách do obecního zastupitelstva byla jeho první ustavující schůze 19.12.1990. Na této schůzi byli zvoleni:

Starosta: Ladislav Kotýnek

Místostarosta: František Navrátil

Člen rady: Pavel Šťastný

Dále byly ustanoveny komise:

Finanční: předseda M. Lichtengergová

Kontrolní: předseda A. Matěnová

Stavební: předseda P. Šťastný

Pro vojenské věci a SPOZ: předseda F.Vršťala

(140-141 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Po dvou letech od prvních svobodných voleb po pádu totalitního komunistického režimu přistoupili občané naší vlasti ke svobodným volbám do nejvyšších zákonodárných sboru ČSFR. Ve dnech 5.a 6.června 1992 občané volili z navržených kandidátů politických stran, hnutí a jejich koalic poslance Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění a poslance České národní rady.

V naší obci ze 180 zapsaných voličů do voličských seznamů přistoupilo k volbám celkem 164 voličů, tj. 91,11%. Ze 164 odevzdaných hlasovacích lístků do každého zákonodárného sboru bylo po 3 lístcích neplatných. Do každého sboru bylo po 161 platném lístku.

V naší obci nejvíce hlasů voličů získali kandidáti Křesťansko-demokratické unie – Československé strany lidové, a to:

Do Sněmovny lidu 47 hlasů, Sněmovny národů 47 hlasů a do České národní rady 44 hlasy, celkem 138 hlasů. Rovněž úspěšná byla koalice Občanské demokratické strany a Křesťanskodemokratické strany, jejichž kandidáti získali v naší obci do SL 40 hlasů, SN 42 hlasy, ČNR 36 hlasů, tj. celkem 118 hlasů. Na třetím místě v naší obci nejvíce hlasů získali kandidáti Liberálně sociální unie (což bylo seskupení stran Čs.strany socialistické, Zemědělské strany a Strany zelených), a to do SL 19 hlasů, SN 22 hlasy a do ČNR 25 hlasů, celkem 66 hlasů. Na dalším místě byli v naší obci kandidáti Levého bloku (tj. Komunistické strany Čech a Moravy, Demokratické levice ČSFR), kteří získali do SL 17 hladů, SN 11 hlasů, do ČNR 14 hlasů, celkem 42 hlasy.

(142 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Kandidáti z ostatních politických stran a hnutí byli v naší obci již méně úspěšní. Kandidáti na poslance do všech zastupitelských sborů z řad Čs.sociální demokracie celkem 30 hlasů, Hnutí důchodců za životní jistoty 21 hlas, Strany čs.podnikatelů, živnostníků a rolníků 14 hlasů, Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa 21 hlas. Ostatní politické strany, hnutí a koalice pro své kandidáty získaly v naší obci méně než 10 hlasů do všech zastupitelských sborů, některé strany nezískaly ani jediný hlas. Ve Volbách 92 se ucházelo o přízeň voličů do každého zákonodárného sboru 20 politických stran, hnutí a koalic. Volič obdržel před volbami celkem 60 hlasovacích lístků.

Oprava školy

V letech 1990 až 1992 se pokračovalo na rekonstrukci budovy školy na kulturní zařízení ve zvýšeném úsilí, V roce 1990 byla provedena přístavba k budově školy pro zvětšení hlavního sálu. Tato přístavba zvětšuje plochu sálu o dalších 60m2, má vnitřní rozměry 6m x 10m.

(143-144 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

V roce 1990 byly dokončeny všechny instalatérské práce, provedeny všechny vnitřní omítky, dokončeny podlahy v budoucích kuchyni, výčepu, sociálním zařízení, chodbách a knihovně. V tomto roce se započalo s pracemi na dřevěném obložení stěn ve všech místnostech a chodbách budovy a toto obložení bylo dokončeno v roce 1991. V roce 1991 se na rekonstrukci budovy školy intenzivně pokračovalo , a to především na opravě komína a střechy budovy, provedeny všechny klempířské práce a vnější fasádní omítka celé budovy. V tomto roce byly zhotoveny betonové podlahy v hlavním víceúčelovém sále jako podklad pro položení parket. Koncem roku 1991 pak OSP provedl položení parket v tomto sále, ale velmi nekvalitně. Po několika dnech se začala parketová podlaha vlnit, později se zvedla na celé ploše sálu. Obecní úřad po dlouhém a bezvýsledném jednání s OSP na provedení opravy parketové podlahy byl na tuto nekvalitní práci OSP nucen podat soudní žalobu. V roce 1992 se prováděly dokončovací práce ve všech prostorách budovy kromě hlavního sálu, byla rovněž dokončena fasáda nastříkáním břizolitové omítky. V tomto roce pak začalo s nákupem vnitřního vybavení rekonstruované budovy bývalé školy. Bylo zakoupeno vybavení pro kuchyň, výčep, židle a stoly do všech místností, garnýže a záclony do všech oken budovy. Na úplné dokončení rekonstrukce zbývá oprava nekvalitně provedené parketové podlahy v hlavním sále a dokončovací práce v tomto sále.

Na tuto rekonstrukci byly vynaloženy i velké finanční prostředky. V letech 1988 a 1989 hlavní část nákladů rekonstrukce poskytlo JZD Loket ze sdružených finančních prostředků v celkové výši 200.00Kčs.

(145 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

V letech 1990-1991 poskytl hlavní finanční dotaci ve výši 160.000Kčs Okresní národní výbor v Benešově. Po celou dobu rekonstrukce přispíval ze svých skromných prostředků Místní národní výbor, od roku 1991 Obecní úřad v Mnichovicích v celkové výši 50.000Kčs.

Opravy kostela

V říjnu roku 1990 rozhodla tehdejší Rada MNV o větší opravě a údržbě místního památného kostela. Na začátku roku 1991 již nový Obecní úřad v Mnichovicích požádal Okresní úřad v Benešově provádět opravy uvnitř kostela a jeho vnějšku včetně střechy a zvonice. Po vydání souhlasu Okresního úřadu k provedení oprav kostela vykonali místní občané sbírku na tuto opravu. Při této sbírce bylo vybráno celkem 27.500Kčs.

(146-147 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

V létě roku 1991 se prováděly opravy uvnitř kostela. Byly opraveny omítky celého vnitřku kostela, pak byly nabíleny všechny stěny i strop. Po čase bylo zjištěno, že pod vápennými nátěry se v prostoru kněžiště objevují malby. Podle průzkumu restaurátora z památkového úřadu bylo potvrzeno, že se jedná o původní gotické nástěnné malby. Zajištění restaurátorských prací si vyžádá velkých finančních nákladů, podle předběžného rozpočtu přibližně 250.000Kčs. Podrobnější informace o tomto vzácném nálezu v kostele psal týdeník benešovského okresu Jiskra dne 5.3.1993, který je přiložen jako příloha této kroniky.

Dále byly provedeny větší opravy lavic, byl zhotoven nový stupínek před oltářem, opravena kazatelna, opraveno zábradlí na chóru. Kromě toho byla provedena menší oprava pianina, a to měchy harmonia. Byly provedeny nátěry všech lavic, chóru a dalšího vnitřního vybavení kostela. Rovněž byla provedena oprava elektroinstalace.

Na mši svatou o místním posvícení v listopadu roku 1991 byl celý vnitřek kostela velmi hezky upraven.

V roce 1992 se pak pokračovalo na opravách kostela, a to jeho vnějšku. Byla opravena střecha a zvonice, kde byly vyměněny všechny vadné šindele za nové. Hlavně pak byla celá střecha a zvonice natřena barvou proti negativním povětrnostním vlivům. Na tyto nátěry se spotřebovalo více než 300kg barvy. Dále pak byla opravena a obílena celá fasáda kostela. Byly natřeny všechny okrajové žlaby. Do hlavního vchodu kostela byly zhotoveny další dveře, provedené jako ocelová mříž z důvodu ochrany proti vloupání. Dále byly všechny dveře kostela opraveny a natřeny barvou.

(148 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

K opravě kostela je třeba dodat, že v roce 1989 byla opravena sakristie. Byla opravena její střecha, opraveny a obíleny její vnitřní omítky, opraveno vnitřní vybavení sakristie.

Všechny práce na opravách kostela prováděli místní občané, bohužel se jich do těchto prací zapojilo poměrně málo. Všechny práce prováděli občané zcela zdarma. Finanční náklady na opravu kostela byly přibližně 40.000Kčs a byly uhrazeny ze sbírky a přispěním Obecního úřadu v Mnichovicích.

Úpravy v obci

V letech 1990 až 1992 se pokračovalo na dalších opravách a úpravách v obci Mnichovice. Byla opravena budova Obecního úřadu, autobusová čekárna byla opravena a znovu natřena. Dále se pokračovalo na údržbě veřejných prostranství v obci , rovněž se pokračovalo na údržbě místních cest a silnic v obci, průběžné se prováděla oprava kanalizace v obci.

(149-150-151 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Rovněž v objektech zemědělského družstva se prováděly další úpravy. Především byly provedeny rekonstrukce půdních prostor na dvouřadém kravíně a porodně prasnic pro chov a výkrm kuřat.

Obecní lesy

Revoluční změny v našem státě v roce 1989 mají především vliv na vlastnická práva občanů i obcí. V rámci restitucí byly do vlastnictví obce v roce 1991 navráceny obecní lesy. Bylo navráceno celkem 136 ha obecních lesů. V roce 1992 byl ustanoven obecní hajný, který se po odborné stránce začal start o obecní lesy. V roce 1992 byly prováděny ozdravné těžby v lesích, prováděna výsadba nových stromků, páleno klestí a další lesní práce. Tržby z této činnosti byly přibližně 200.000Kčs, náklady včetně mezd byly asi 70.000Kčs. Přínos z obecních lesů do rozpočtu obce byl v roce 1992 přibližně 130.000Kčs.

Zemědělství

Změny v našem státě po roce 1989 se v naší obci především promítly do zemědělství. Koncem roku 1990 se JZD Loket rozdělilo na tři zemědělská družstva, z kterých bylo 1.1.1976 vytvořeno jejich sloučením. Od 1.ledna 1991 bylo vytvořeno Zemědělské družstvo Keblov, do kterého přešli téměř všichni členové bývalého JZD Loket z naší obce. Ti pak společně hospodaří se zemědělci z Keblova, Strojetic a Sedlice v jednom zemědělském družstvu. V novém družstvu byl předsedou zvolen Antonín Limburk z Mnichovic čp.20.

V roce 1992 dochází ke změnám vlastnických vztahů v zemědělství našeho státu. ZD Keblov se rozhodnutím valné hromady 30.října 1992 transformuje na Družstvo vlastníků a podílníků. Naprostá většina členů bývalého JZD zůstala i nadále členy a podílníky ZD Keblov.

V průběhu roku 1992 jen několik občanů Mnichovic začalo v zemědělství soukromě hospodařit. Byli to ve dvou zemědělských usedlostech František Navrátil čp. 64 a Stanislav Růžek čp. 68. Dalším pěti občanům byl navrácen zemědělský majetek v malém objemu.

Zemědělská výroba v ZD Keblov pokračovala téměř ve stejném rozsahu i objemu jako dříve a dosahovala stejných hospodářských výsledků.

Soukromé podnikání

Revoluční a převratné změny naší společnosti v celé naší vlasti se také odrážení v naší obci. V roce 1992 začali v zemědělské výrobě samostatně hospodařit:

Stanislav Růžek, čp. 68 na 14ha zeměd.půdy

František Navrátil, čp. 64 na 13ha -„-

Marie Bočková, čp. 45 na 3ha -„-

(152 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Od zemědělského družstva jim byly navráceny nejen pozemky, ale také přínosy živého a mrtvého inventáře.

Kromě podnikání v zemědělství začali v roce 1992 podnikat v různých činnostech další občané obce, a to:

Alberovský Jiří – truhlářská výroba, montáž a prodej

Borková Dagmar – obchodní činnost a propagace

Děkanovská Ludmila – pohostinství

Setnička František – natěračské a lakýrnické práce

Setnička Milan – revizní technik a zprostředkovatelská činnost ve stavebnictví

Šťastný Miroslav – vodoinstalatér

Tulach Antonín – opravy obuvi

Vršťala František – prodej hutního materiálu.

Kromě nich je řada občanů z obce zaměstnána u soukromých podnikatelů v jiných obcích a městech.

(153 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

V naší obci podnikají občané z jiných měst, a to z Prahy:

Soukup Zdeněk v objektech čp. 61 v oboru zámečnictví – kovovýroby

Vávra Miloslav v objektu čp. 11 v oboru elektroopravy.

Požár

V poměrně krátké době po velkém požáru v obci u Jaroslava Navrátila čp. 28 v roce 1986 vypukl v naší obci opět velký požár. Po necelých čtyřech letech vznikl počátkem března roku 1990 další velký požár rodinného domu v obci. V rodinném domě Františka a Miloslava Borkových čp. 8 si desetiletý syn Miloslava Borka hrál se zapálenou svíčkou na půdě s uskladněnou pící. Od odhozené zápalky se po chvíli píce vznítila, chlapec se ohně zalekl a od vznikajícího ohně na půdě utekl a nikomu nic neřekl.

Oheň během chvíle zachvátil celou půdu, avšak naštěstí to zpozorovali zedníci na opravě kravína.

(154 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Ti ihned přišli na pomoc, počali oheň hasit, hlavně pak z nejvíce ohrožené obytné části budovy vynášeli vnitřní vybavení místnosti. Počasí však bylo pro tyto vynešené věci dost nepříznivé, byla plískanice – sníh s deštěm a tak došlo k poškození vynesených věcí.

Ohněm způsobené škody byly velké, na celé budově shořela střecha s krovy a se vším co bylo na půdě. Nad novou částí obytné budovy prohořely stropy místností a tak obytná část rodinného domu Miloslava Borka vyhořela do základu. Po ohni zůstaly jen ohořelé zdi přízemí budovy. Nad starou částí rodinného domu Františka Borka shořela jen střecha s půdním prostorem. Oheň si vyžádal velkou daň na majetku občanů obce.

(155 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Jen díky obětavému zásahu zedníků a dalších spoluobčanů se podařilo zabránit dalším velkým škodám. Rovněž obětavý zásah požárníků zabránil rozšíření požáru na sousední doby a objekty.

Miloslavu Borkovi s rodinou vyhořela celá obytná část rodinného domu. Náhradní ubytování této rodině poskytla Ludmila Říhová ve svém domě čp. 94. Během roku 1991 a 1992 se pak podařilo Miloslavu Borkovi za velké pomoci spoluobčanů a finanční podpory České pojišťovny znovu úplně obnovit a postavit rodinný dům v původním rozsahu.

(156 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„1993 – 1996“

Česká republika

Na úvod zápisů do kroniky obce je třeba připomenout, že 1.ledna 1993 vznikla samostatná Česká republika. Od července roku 1992 probíhala mezi představiteli české a slovenské politiky velmi dlouhá a namáhavá jednání o rozdělení České a Slovenské federativní republiky na dva samostatné stáry. Tato jednání byla vyvolána především ze slovenské strany. Po těchto jednáních bylo rozhodnuto, že dochází k rozdělení jednotného Československa na dva samostatné a nezávislé státy: Českou republiku a Slovenskou republiku. Po 74 letech k 31.prosinci 1992 zaniklo „de jure“ samostatné e jednotné Československo. V životě občanů obce se tímto rozdělením Československa v podstatě nic nezměnilo.

(157-158-159 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Volby

Zápis do místní kroniky obce Mnichovice za toto období uvedu záznamy o průběhu a výsledcích voleb v naší obci. V tomto období se konaly:

Volby do obecní zastupitelstva obce Mnichovice konané ve dnech 18.a 19.listopadu 1994.
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 31.května a 1.června 1996
Volby do Senátu Parlamentu České republiky konané v 1.kole ve dnech 15.a 16.listopadu 1996 a ve 2.kole ve dnech 22.a 23.listopadu 1996.

Volby do obecního zastupitelstva

Po uplynutí mimořádně jen dvouletého funkčního období se v celé České republice konaly volby do zastupitelstev obcí a podle nového zákona na funkční období čtyř let. V naší obci, stejně jako v celé vlasti, se volby konaly ve dnech 18.a 19.listopadu 1994. Voleb se mohli zúčastnit občané České republiky starší 18 let s trvalým pobytem v obci. V naší obci ze 177 občanů zapsaných do seznamu voličů se dostavilo k volbám celkem 153 voličů, tj. 86,5%. Každému voliči byl ještě přede dny voleb doručen hlasovací lístek, na kterém bylo uvedeno celkem dvanáct nezávislých kandidátů do obecního zastupitelstva a úkolem voliče bylo si z nich vybrat nejvýše 9 kandidátů do obecního zastupitelstva. Místní volební komise, jejímž předsedou byl František Navrátil čp. 15, po skončení voleb zpracovala výsledky hlasování občanů. Do obecního zastupitelstva obce Mnichovice byli zvoleni:

Ladislav Kotýnek, čp. 16, opravář zeměd.strojů

Antonín Klika, čp. 66, invalidní důchodce

Jiří Kocián, čp. 55, technik

Jiří Kubát, čp. 18, dělník

Pavel Šťastný, čp. 3, veterinární technik

Ivan Lichtenberg, čp. 2, dělník

Jaroslav Říha, čp. 34, traktorista

Jaroslav Mička, čp. 65, řidič

Milan Turek, čp. 36, dělník

Výsledky voleb do obecního zastupitelstva jsou přiloženy do kroniky obce v její příloze. Na prvním zasedání obecního zastupitelstva byl starostou opět zvolen Ladislav Kotýnek a místostarostou Pavel Šťastný.

Volby do Poslanecké sněmovny

(159-160-161 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Po uplynutí čtyř let funkčního období České národní rady se v roce 1996 konaly první volby do nejvyššího zákonodárného sboru České republiky , a to do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Poslanecká sněmovna nahrazuje podle zákona Českou národní radu. Proti volbám v roce 1992 byly volby v roce 1996 pro voliče podstatně jednodušší, protože místo voleb do tří zákonodárných sborů (Sněmovny lidu a Sněmovny národů FS a České národní rady) volil občan jen do jednoho sboru a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Volby se konaly ve dnech 31.května a 1.června 1996. V naší obci ze 186 zapsaných voličů ve voličských seznamech se k volbám dostavilo 163 občanů, tj. 87,6%. Týden před volbami každý volič dostal hlasovací lístky celkem třinácti politických stran a jednoho politického hnutí a úkolem voliče pak bylo si z nich vybrat (zvolit) jednoho zástupce , tj. kandidáty jedné politické strany nebo hnutí. V naší obci pak při volbách bylo celkem 157 platných hlasů, ostatních 6 bylo neplatných. V naší obci získala nejvíce hlasů strana Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová , a to 43 hlasy. Za ní pak na druhém místě Česká strana sociálně demokratická 40 hlasů a na třetím místě pak Občanská demokratická strana 26 hlasů. Ostatní strany pak v naší obci měly daleko menší přízeň voličů a získaly méně hlasů, a to i Komunistická strana Čecha a Moravy 9 hlasů. Občanská demokratická aliance 8 hlas, stejně pak Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československá 8 hlasů, Svobodní demokraté – Liberální strana národně sociální získala v naší obci 7 hlasů, stejně tak Důchodci za životní jistoty 7 hlasů, Demokratická unie pak 5 hlasů, Levý blok 3 hlasy a Českomoravská unie středu 1 hlas. Volby do Poslanecké sněmovny proběhly v naší obci důstojně a klidně, volby v naší obci zajišťovala volební komise, jejímž předsedou byl Pavel Šťastný.

(161-162 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Volby do Senátu

V roce 1996 se v České republice konaly ještě jedny volby, a to volby do Senátu Parlamentu České republiky. Tyto senátní volby se v naší vlasti konaly poprvé asi po šedesáti letech. Konaly se podle zákona z roku 1995 , a to podle zásad většinového systému. Česká republika byla dle zákona rozdělena do 81 volebních obvodů a v každém z nich byl zvolen jeden senátor. Naše obec byla zařazena do volebního obvodu č. 41 se sídlem v Benešově. V našem obvodu bylo zaregistrováno pět kandidátů. 1. Kolo senátních voleb se konalo 15.a 16.listopadu 1996 a ze zapsaných 188 voličů do seznamu voličů se v naší obci dostavilo k volbám jen 47 občanů. Z 45 platných hlasů získali v naší obci:

Josef Dráb, ředitel spol. BEMOINVEST, s.r.o. 11 hlasů

Ing. Vlasta Chromá, stavební inženýrka 4 hlasy

PhDr. Libuše Benešová, náměstkyně ministra finanční 16 hlasů

Ing. Vladimír Šuman, politik, výzkumný prac. 7 hlasů

RNDr. Jan Minář, DrSc., vědecký pracovník 7 hlasů.

Do druhého volebního kola postoupili dva nejúspěšnější kandidáti prvého kola celého volebního obvodu č. 41.

(163-164 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Druhé kolo voleb se konalo o týden později, a to 22.a 23.listopadu 1996. V naší obci se ze 188 zapsaných voličů druhého kola zúčastnilo více voličů než v kole prvém, a to 62. V druhém kole v naší obci získali z 60 platných hlasů: Josef Dráb 32 hlasů a PhDr. Libuše Benešová 28 hlasů. V celém volebním obvodě č. 41 však nejvíce hlasů získala PhDr. Libuše Benešová, která tak bude v Senátu Parlamentu ČR zastupovat občany z větších částí okresů Benešov a Praha-východ.

Kostel

Další zápisy do místní kroniky budou věnovány významných objevům gotických maleb v místním kostele sv. Filipa a Jakuba. Při opravách vnitřku kostela byly pod odpadávajícími vápennými nátěry v prostoru kněžiště (presbytáře) zjištěny nějaké malby. Protože tento kostel je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky, starosta obce na tyto malby upozornil památkáře na Okresním úřadě v Benešově. Okresní úřad v roce 1992 zajistil restaurátorský průzkum v kostele a ten zjistil, že se jedná o velmi vzácnou původní gotickou výzdobu presbytáře kostela. A tak byly v zájmu záchrany těchto vzácných gotických maleb v roce 1993 restaurátorské práce. V letech 1993 až 1995 probíhaly restaurátorské práce pod záštitou odboru kultury Okresního úřadu v Benešově, a to jak zajištěním odborných restaurátorů, tak i zajištěním potřebných financí. Veškeré restaurátorské práce vzácných gotických maleb si vyžádaly velké finanční náklady v celkové hodnotě téměř 300.000Kč. Z větší části byly tyto náklady uhrazeny Okresním úřadem v Benešově, Obecní úřad v Mnichovicích se podílel částkou kolem 60.000Kč.

(165-166 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

O těchto objevech v kostele sv. Filipa a Jakuba v Mnichovicích psal i tisk , a to jak na okresní úrovni, tak i v celostátním měřítku. Některé články jsou v příloze této kroniky. Rovněž tyto gotické malby v kostele v Mnichovicích byly zařazeny v rámci programu na záchranu a obnovu památek Podblanicka mezi „Deset skvostů Podblanicka 1993-1995“.

Těmito restaurátorskými pracemi byly objeveny a zachráněny velmi vzácné původní gotické výzdoby presbytáře kostela. Ve dvou přilehlých klenebních po,lích na severní a jižní straně presbytáře byly nalezeny dobře zachované malby čtyř evangelistů Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Kolem oken byly objeveny ozdobné rámy v červenočerných barevných tónech. Ozdobné motivy každého okna jsou jiné, pod jihovýchodním oknem byla odkryta část červeného nápisu začínajícího slovem „pictor“ – malíř. Závěr gotické klenby presbytáře je zakončen freskou znázorňující Kristův portrét. Tyto původní gotické malby mají mimořádnou hodnotu celostátního významu.

Škola

V dalších zápisem se věnuji dokončení rekonstrukce školy na kulturní a společenské zařízení v letech 1993 až 1994. Převážná část rekonstrukčních prací byla provedena již v minulých letech. V roce 1994 byla především položena parketová podlaha v hlavním společenském sále. Tuto velmi náročnou a namáhavou práci provedl pan Jaroslav Mička, vyučení parketář, nyní řidič u Českých silnic, a.s. Tím byly dokončeny velké hlavní práce na rekonstrukci školy, i když ještě v tomto období pokračovaly drobné úpravy a dodělávky. Na rekonstrukci školy v letech 1993 a 1994 vynaložil Obecní úřad v Mnichovicích finanční dotaci ve výši 100.000Kč.

(167 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

A tak u příležitosti místního posvícení v listopadu roku 1994 byla budova rekonstruované školy na kulturní a společenské zařízení slavnostně otevřena. O té doby mají místní spolky a organizace možnost pořádat společenské i taneční zábavy ve velmi pěkném kulturním prostředí.

Také toho bylo do dnešních dnů bohatě využito například Sborem dobrovolných hasičů , Mysliveckým sdružením, Spolkem starousedlých, Svazem žen a další. Byly pořádány taneční zábavy a bály, velmi úspěšné dětské karnevaly a další společenské zábavy. Obecní úřad také pronajímá tuto budovu pro soukromé oslavy, jako například svatební hostiny nebo oslavy k osobním výročím, a to za velmi velmi výhodných pronájmů budovy a jejího zařízení.

(168 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Opravy cest

V letech 1993 až 1996 se velmi intenzivně pokračovalo na dalších větších opravách v obci Mnichovice. Byly to především rekonstrukce cest v obci a v jejím katastru. Všechny opravované cesty byly nejprve zpevněny vrstvou hrubého štěrku a drží a na ni položena povrchová vrstva asfaltová, tzv. obalovačka. Jednalo se především o cestu od Mnichovic ke Strojeticům, cesta alejí nade vsí až do Podhůří, cesta od silnice k lesu Luha a dále lesem Luha až na hranice katastru, cesta od p. Navrátila č. 64 kolem zahrad až ke Kociánovým č. 9 (nynější majitel p. Horčička), od p. Navrátila č. 64 až k vodní nádrži (koupališti), od Navrátilů č. 83 cestou za humny až k p. Klikovi č. 66 a dále k objektům zemědělského družstva a některé další. Tyto veškeré práce jsou velmi náročné na finanční náklady, které hradí plně Obecní úřad v Mnichovicích, například v roce 1995 vynaložil Obecní úřad na opravy cest finanční náklad ve výši 400.000Kč.

(169 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Finanční náklady obce

Při této příležitosti je třeba připomenout, že celkové finanční náklady obce činí každoročně kolem 1 milionu Kč. Tyto velké finanční náklady jsou tvořeny například: oprava a údržba kostela, rekonstrukce a provoz bývalé školní budovy, náklady na obecní lesy, rekonstrukce a opravy cest. Kromě toho jsou ještě další poměrně velké náklady například: Obecní úřad – jeho údržba, odměny, odvod daní aj. (50.000Kč), dotace na Základní školu v Čechticích, kam dochází místní školní děti (40.000Kč), veřejné osvětlení (20.000Kč), příspěvek na veřejnou autobusovou dopravu (20.000Kč), údržba veřejné zeleně, čištění a údržba místních komunikací (20.000Kč), příspěvek na odvoz domovního odpadu a další výdaje.

(170 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Obecní lesy

Další zápisy do místní kroniky budou věnovány hospodářskému životu v obci. Největším majetkem obce jsou obecní lesy, obec vlastní celkem 136ha lesů. O hospodaření v obecních lesích se stará obecní hajný (pan Tůma – důchodce, s přechodným pobytem v Mnichovicích), při práci v lesích většinou v období jaro až podzim pracuje několik místních občanů, většinou důchodců. Kromě těžby dřeva pro další zpracování na pilách je prováděna ozdravná těžba, dále pak především nová výsadba stromků, čištění lesů od klestí po těžbě, vyžínání trav v lesích, opravy lesních cest, práce v lesní školce a další práce. Tržby z těžby dřeva byly každoročně vyšší než 250.000Kč, převážná část tržeb od dřevařských podniků (kolem 90%) a zbytek pak od obyvatel obce. Výnosy z tržeb jsou velkým přínosem obecního rozpočtu (příjmu), část výnosů z tržeb (40%) hradí náklady na hospodaření v obecních lesích.

(171-172 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Náklady tvoří například: náklady na mzdy pracovníků, náklady na provoz traktoru, pohonné hmoty, zakoupení motorové pily, její údržba, zakoupení potřebného nářadí pro lesní práce, dále pak především náklady na novou výsadbu stromků, opravy lesních cest a další náklady.

Také hospodaření v lesích, které byly v rámci restitucí po roce 1989 vráceny některým občanům obce, je intenzivní a dobré. Většina majitelů lesů se o své majetky dobře stará.

Zemědělství

Největší hospodářskou činností v obci je činnost v zemědělství. Zemědělská výroba v naší obci byla provozována v období let 1993 až 1996 v převážné míře v rámci Zemědělského družstva Keblov. I když podmínky k hospodaření v zemědělství ze strany státní zemědělské politiky příliš dobré nebyly, ZD Keblov si i za těchto nepříznivých podmínek vedlo dobře. Za celkem dobrých klimatických podmínek v letech 1993 a 1994 byly hospodářské výsledky zemědělského družstva velmi dobré, naopak za velkého sucha v roce 1995 byly výnosy v rostlinné výrobě nižší než obvykle, stejně tak v roce 1996 naopak za velmi deštivého léta. V celém období let 1993 až 1996 se úspěšně v ZD Keblov rozvíjela živočišná výroba. Pracovníci živočišné výroby si vedli především v produkci mléka, stejně tak v porodně prasat v Mnichovicích, velmi dobré výsledky měl výkrm kuřat a býků v provozovnách v Mnichovicích. Celkově lze říci, že zemědělské hospodaření se úspěšně rozvíjí , i když podmínky k němu nejsou příznivé.

(173-174 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

V období let 1993 až 1996 dobře hospodařili dva větší soukromí zemědělci, a to p. Stanislav Růžek čp. 68 a František Navrátil čp. 64. Pan Navrátil koncem roku 1996 ukončil zemědělskou činnost především ze zdravotních důvodů.

Podnikání

Od roku 1992 pokračují někteří podnikatelé úspěšně ve své činnosti. Je to především pan Jiří Arbelovský , který úspěšně rozvíjí truhlářskou výrobu. Vybudoval poměrně velkou a dobře zařízenou truhlářskou dílnu, trvale zaměstnává další tři pracovníky. Na podzim roku 1996 mu dosud neznámí pachatelé vykradli vybavení truhlářské dílny a způsobili značnou škodu. Rovněž úspěšně rozvíjí svou podnikatelskou činnost p. Miroslav Šťastný v oboru vodoinstalatérství. Stejně si úspěšně vede i jeho bratr Pavel Šťastný jako veterinární technik. Někteří podnikatelé však v uplynulém období ukončili svou činnost. Byl to především pan Zdeněk Soukup, který ukončil výrobu stavebního zámečnictví především z důvodů, že výroba v malé provozovně a vzdálená od trvalého bydliště je hospodářsky nevýhodná.

(174-175 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Prodejna

Velká změna nastala v roce 1996 ve vlastnických vztazích místní prodejny potravinářského a smíšeného zboží. Spotřební družstvo Jednota (se sídlem v Benešově), kterému prodejna byla po její výstavbě převedena, v letech 1995 a 1996 uzavíralo některé vesnické prodejny z důvodů, že pro Jednotu jsou ztrátové , a proto je nabízelo k odprodeji s přednostním odkupní právem pro Obecní úřady. Obecní úřad v Mnichovicích rozhodl, že místní prodejnu od Jednoty odkoupí a pak ji pronajme k provozování obchodní činnosti především nájemci z řad občanů obce. K 31.květnu 1996 Obecní úřad Mnichovice prodejnu od Jednoty odkoupil za cenu 550.000Kč, i když byla prodejna vybudována místními občany v rámci „Akce Z“ nákladem 330.000Kčs a od ledna roku 1975 předána Jednotě k bezplatnému užívání do vlastnictví. Obecní úřad v Mnichovicích vyhlásil konkurs na pronájem prodejny a z tohoto konkursu pak byla vybrána paní Jana Babická čp. 40, vyučená prodavačka a dosud pracující v některých prodejnách ve Vlašimi. Začátkem června 1996 byla v prodejně provedena předávací inventura, po ní pak nový nájemce provedl potřebné úpravy prodejny , a to za pomoci své rodiny a Obecní úřad finančně zajistil některé potřebné vnitřní vybavení prodejny. Tak bylo možné ve velmi krátké době znovu otevřít prodejnu a provoz byl zahájen 10.června 1996. Nová prodavačka – nájemce zajistila velmi široký sortiment potravinářského zboží, především rozšířila prodej ovoce a zeleny, rovněž další zboží. Rovněž byla velmi rozšířena prodejní doba nejen o odpolední prodej, ale také o sobotní prodejní dobu.

(176 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

To vše přispělo k velké spokojenosti občanů obce s obchodem, protože úroveň prodeje se v mnohé oproti Jednotě zlepšila.

Lékařská ordinace

Další kapitola zápisů do místní kroniky se bude především týkat některých otázek života občanů obce.

V roce 1994 začala pravidelně jedenkrát měsíčně ordinovat praktická obvodní lékařka ze spádové obce Čechtice paní MUDr. Marie Průchová. Paní doktorka ordinuje v budově rekonstruované školy. Tyto pravidelné ordinace paní MUDr. M. Průchové umožňují navštěvovat lékaře především starší občany k pravidelným kontrolám a prohlídkám. Této lékařské služby využívá velmi mnoho občanů i z těch důvodů, že návštěva lékaře v obvodní ordinaci v Čechticích je pro starší i méně pohyblivé občany z mnoha důvodů dosti obtížné.

(177 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

V roce 1995 byla za spolupráce podniku SPT TELECOM s Obecním úřadem v Mnichovicích (finanční spoluúčast i provedením zemních prací pro kabel od Kuňovic k Mnichovicům) provedena rozsáhlá telefonizace obce. Bylo vyhověno více než 40 žadatelům z řad občanů obce o zavedení telefonní přípojky a instalace telefonní stanice. Tak je telefon zaveden téměř v každém druhém obydleném domě v obci. Kromě toho podnik SPT TELECOM zbudoval veřejný telefonní automat na tzv. telefonní karty. To umožňuje telefonní spojení i těm občanům, kteří nemají ve svém domě telefonní stanici.

(178 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Odvoz domovního odpadu

V roce 1996 zajistil Obecní úřad v Mnichovicích odvoz domovního odpadu na řízenou skládku odpadů§ v Trhovém Štěpánově. Každému majiteli domu, který požádal o odvoz domovního odpadu, byla pronajata popelnice. Odvoz je prováděn v zimním období každý týden, v letním pak jedenkrát za čtrnáct dní. Tento odvoz si vyžaduje finančního nákladu z každé pronajaté popelnice 450Kč za rok a téměř stejnou částku hradí Obecní úřad. Odvoz domovního odpadu je přínosem pro zlepšení životního prostředí obce.

Úmrtí nejstaršího občana

Posledními zápisy za uplynulé období jsou dvě smutné zprávy.

V prosinci roku 1994 zemřel nejstarší občan obce Mnichovice pan Josef Kubík čp. 32 ve věku dožitých 98 let. Pan Josef Kubík prožil 1.světovou válku jako voják na rakousko-italské frontě, na které byl také zraněn. Po návratu z války žil celý život v Mnichovicích, kde hospodařil na zemědělské usedlosti, i když byl vyučen krejčím.

(179 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Krádež sochy sv. Jana Nepomuckého

Druhou smutnou zprávou je, že v noci na 21.prosince 1996 byla z místní kapličky vedle školy ukradena socha sv. Jana Nepomuckého. Tuto krádež považují občané obce za projev hrubého vandalismu, který se v posledních letech v naší vlasti rozmohl. V našem kraji již bylo vykradeno několik kostelů, mimo jiné i postel poutního místa Hrádek u Vlašimi.

Závěr

Závěrem zápisů do místní kroniky je třeba poznamenat, že politické a hospodářské změny, ke kterým došlo v naší vlasti po roce 1989m velmi zasáhly do života obce i do života všech občanů naší obce.

Předání kroniky

Po dvaceti letech končí zápisy do místní kroniky obce Mnichovice dosavadní kronikář Jaroslav Dušek. Novému kronikáři přeje, aby se mu práce na kronice hodně dařila.

(180-181 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„1997“

Kronikářem obce je od tohoto roku Mgr. Tomáš Lichtenberg, který se narodil ve Vlašimi 12.ledna 1971. Po ukončení Základní školy v Čechticích a Gymnázia ve Vlašimi studoval v Českých Budějovicích Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity, obor český jazyk a literatura – historie. Po dvouletém vyučování v Základní škole Vlašim – Tylova pracuje nyní jako redaktor deníku Listy Benešovska.

Oproti roku loňskému překvapilo nás počasí hned několika neobvyklostmi. Zatímco prakticky až do 17.dubna přetrvávala zima se sněhem, o den později se situace změnila téměř o sto osmdesát stupňů, což se projevilo silnou sluneční intenzitou a v souvislosti s tím i se silným oteplováním. To pokračovalo s menšími přestávkami až do 12.května, kdy následující týden dosáhly denní teploty až 30 st.C, jež byly ovšem doprovázeny velkým suchem. 19.května však došlo k prudkému ochlazení o více než 10 st.C. Dalším nepříjemným překvapením byl 30.června velký příval krup o průměru dvou centimetru, který mnoho poničil, ale zároveň musíme konstatovat, že zde nedošlo k tak rozsáhlým škodám, jako například v pásu od Dolních Kralovic přes Děkanovice, Studený až ke Křivsoudovu, kde bylo mnoho škody napácháno i v lesích. Velký příval vody a bahna však znečistil místní koupaliště tak, že bylo téměř nemožné se v něm o prázdninách koupat. I když sníh napadl již 26.října, dlouho nevydržel a přes ojedinělé mrazíky se denní teploty končícího roku pohybovaly v průměru okolo 5 st.C.

(182-183 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Při radostných okamžicích se Mnichovičtí, ale nejen ti, scházeli v místním kulturním zařízení, o čemž svědčí i výčet akci, které tu byly pořádány. Hned 18.ledna byl místními hasiči organizován Hasičský ples s hudbou Nerad a o měsíc později (22.února) uspořádaly Hospodyňský, nebo také jak se říká babský ples ženy se stejnou kapelou. Dá se říci, že oba tyto plesy se již stávají domácí kulturní tradicí, přičemž jsou velice hojně navštěvovány, a to i „přespolními“ návštěvníky. Ženy i hasiči také připravili na nedělní odpoledne 2.března maškarní karneval pro dětí, kterým k tanci hrála skupina Mazáci , a když objektivně zhodnotíme jeho úroveň v porovnání s podobnými akcemi v okolních vesnicích, musíme říci, že ten mnichovický se svou organizací, soutěžemi, cenami a vůbec celým programem řadil k těm nejvydařenějším. V pátek 7.března tu zahrála hudba pana Kučery ze Chmelné při výroční schůzi Zemědělského družstva Keblov, k němuž Mnichovice stále patří, a jehož předseda Antonín Limburk dosahuje v práci výborných výsledků, ať už v živočišné, ale i rostlinné výrobě, i když podmínky pro toto hospodaření nejsou vždy nejlepší, zejména ze strany odběratelů. O Velikonocích 29.března zde na taneční zábavě hrála skupina Spektrum, která si ji také sama pořádala. Účast však byla přímo žalostná, protože se tu sešla zhruba jen dvacítka návštěvníků. Možná to způsobilo velice nevlídné počasí, neznámost skupiny nebo následující den tradiční velikonoční zábava ve Zdislavicích. O mnoho úspěšnější pak byly další dvě taneční zábavy – pouťová (3.května) s hudbou Nerad a posvícenská (8.listopadu), pořádaná spolkem „starousedlých“, kde hrála kapela Radostěnka.

(183-184-185 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Nejen radostné chvíle však zastihly občany mnichovické. K těm nejsmutnějším patřily i odchody našich blízkých. Jako první zemřel 4.června Karel Lebeda (pohřev 11.6.) ve věku 92 let, dlouholetý výborný muzikant a hlavně varhaník farního kostela v Borovnici a Mnichovicích. Ve věku 66 let zemřel i místní hostinský Bohumil Děkanovský (pohřev 4.října) a jeho manželka již pohostinství neotevřela. Proto byl otevřen výčep „Ve škole“ v kulturním zařízení a čepování piva se ujal Jaroslav Říha k plné spokojenosti všech zákazníků. 26.listopadu zemřela ve věku 93 let Anna Lichtenbergová (pohřev 29.listopadu), která ovšem již dlouhou dobu žila u své dcery v Kuňovicích, a 10.prosince sedmdesátiletá Ludmila Málková (pohřev 16.prosince). Jako poslední nás opustil 19.prosince Zdeněk Turek ve věku 52 let (pohřev 23.prosince) Zatímco úmrtí postihlo Mnichovice celkem pětkrát, nově narozený občánek přibyl pouze jeden. Tím se 7.června stala Nikola Tulachová.

Rovněž i místní kostel, který byl vždy spjat s životem občanů, zažíval smutné i radostné chvíle. Ve dnech 16.,17.června byl vykraden, přičemž byly odcizeny památné sošky Panny Marie, Panny Marie s Ježíškem a Svaté Anny s Pannou Marií, se kterými se chodilo na tzv. procesí a ještě i svícny. V červenci pak firma uměleckých historických řemesel Vitráž z Tábora opravila tři vitrážová okna z malých sklíček. Práce v hodnotě 60.000 korun uhradil ze dvou třetin Obecní úřad a 20.000 korunami přispěl Okresní úřad Benešov. 9. Listopadu o posvícení byla lukaveckým farářem Rudolfem Vošickým sloužena mše svatá, při které posvětil novou sochu sv. Jana Nepomuckého a křížovou cestu. Tu kostelu darovalo myslivecké sdružení. Socha sv. Jana Nepomuckého pak byla na Štědrý den 24.prosince vystavena v opravené a nabílené kapličce na návsi, na místě původní sochy, kterou za bílého dne odcizili neznámí pachatelé.

Do dalšího obecního dění se zapojili i hasiči, kteří udržovali prostory veřejné zeleně a pořádali i zájezdy, stejně jako i ženy, které 20.září zorganizovaly zájezd do Litoměřic na výstavu Zahrada Čech.

(186 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Největším budovatelské aktivity v obci vykazoval Obecní úřad. Příkladem může být i vybudování nové vodovodní přípojky od Obecní studně do prodejny potravin. Práce byly prováděny ve dvou etapách, přičemž každá stála 15.000 korun. Obě dvě financovala obec a do výkopu byl položen i kabel pro místní rozhlas. Včetně zahrnutí dolní části spodního výkopu, od kostela k prodejně, byla tato činnost v prosinci zdárně ukončena.

S připraveným rozpočtem 100.000 korun obec v říjnu financovala i další dílo, a to novou střechu na prodejně, protože starou již značně zatékalo. Na její vazbu bylo z pily Valcha přivezeno nařezané dřevo a vrchní krytinou se tentokrát stal hliníkový plech.

Nejnáročnější a zároveň i největší dlouhodobou stavební aktivitou, která přešla až do dalšího roku, byla rekonstrukce celého rybníka. Ve dnech 20.až 22.června byla v úseku u rybníka uzavřena silnice, kvůli příkopu a položení nového betonového potrubí. Součástí rekonstrukce bylo i odbahnění dna rybníka a vlastní obnova hráze, výpusti a bezpečnostního přelivu. Celá akce byla z 80% dotována státem, neboť rozpočet na ni činil 5.200.000 korun. V tomto roce měl ale Obecní úřad proinvestovat 3.000.000 korun, přičemž stihl dokončit vybudování bezpečnostního přelivu, který je propočítán i na stoletou vodu a ještě je tu další rezerva, a položit nové betonové potrubí. Také se již začalo s odbahňováním dna rybníka, ale tento rozsáhlý a náročný úkol přechází z převážné části do roku 1998.

(188 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„1998“

Volby do Parlamentu ČR

Nejvýznamnější událostí, která na dalších pět let ovlivnila vývoj v naší zemi, se 19.a 20.června staly bezesporu volby do Parlamentu České republiky. V Mnichovicích k volební urně přistoupilo 147 voličů, z nichž 49 odevzdalo svůj hlas České straně sociálně demokratické (ČSSD), 41 Křesťanské a demokratické unii – Československé straně lidové (KDU-ČSL), 15 hlasovacích lístků bylo odevzdáno ve prospěch Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM), 19 pro Občanskou demokratickou stranu (ODS), 13 pro Unii svobody (US), 8 pro Důchodce za životní jistoty (DŽJ) a 2 hlasy pro Sdružení pro republiku – Republikánskou stranu Československa (SPR-RSČ).

(189-190 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Komunální volby

Následně po parlamentních volbách se na podzim konaly ve dnech 13.a 14.listopadu volby do obecního zastupitelstva, které v Mnichovicích čítá sedm členů. Zapsáni byli 194 voliči, z nichž se 152 dostavili k volební urně, do niž byl odevzdán i stejný počet hlasovacích lístků.

K výčtu uvádíme 13 nezávislých kandidátů i s jejich věkem, zaměstnáním a počtem jim odevzdaných hlasů, přičemž prvních sedm bylo nakonec zvoleno do zastupitelstva obce Mnichovice:

Jméno	Věk	Zaměstnání	Počet hlasů
Pavel Šťastný	39	OSVČ	118
Jiří Kocián	38	Technik	116
Ladislav Kotýnek	43	Opravář ZD	115
Jiří Kubát	54	Zedník	111
Ivan Lichtenberg	50	Zámečník	93
Jaroslav Říha	51	Traktorista	91
František Borek	32	Státní zam.	71
Jaroslav Mička	39	Řidič	64
Milan Turek	32	Seřizovač	58
Dana Turková	23	Účetní	47
Jitka Dufková	40	Dělnice	45
Miloš Bělohlávek	35	Mistr	42
Zdeněk Navrátil	28	Traktorista	30

Z členů obecního zastupitelstva byl při jeho prvním zasedání zvolen starostou Pavel Šťastný a jeho zástupcem Ladislav Kotýnek.

Revitalizace rybníka

Velké finanční náklady obec vynaložila na bezesporu nejrozsáhlejší stavbu posledních let – revitalizaci Mnichovického rybníka, s níž začala již v roce 1997. V roce 1998 se pracovní činnosti související s tímto budováním zaměřili na odbahnění rybníka a vytvoření ostrůvku, na jehož středu byla koncem října zasazena smuteční vrba a kolem ní pak další keře. Stavba však byla již předtím v červenci úspěšně zkolaudována.

(191 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Tento projekt, který byl velice kladně hodnocen i Českým svazem ochránců přírody Vlašim, si vyžádal více než pět milionů šest set tisíc korun, z čehož necelých osmdesát procent byla dotace od Ministerstva financí.

Opravy ostatních komunikací a rekonstrukce požární nádrže

Nemalé částky obec investovala i do oprav místních komunikací. Hned v lednu se dával lomový kámen na prašnou lesní cestu v Houštinách, směrem k Otročicům, v délce zhruba jednoho kilometru, náklady činily necelých sto tisíc korun. Po finanční stránce více než čtyřikrát náročnější pak byly v červnu opravy místních komunikací s asfaltovým povrchem ve čtvrti pod bytovkami, v „Kozí ulici“ a ve „Fameliích“. Zhruba devětaosmdesát tisíc korun si na podzim také vyžádala rekonstrukce (odbahnění a nové oplocení) požární nádrže nad prodejnou smíšeného zboží.

(192-193 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Nové pohostinství

V uplynulém roce na podzim zemřel místní hostinský Bohumil Děkanovský. Jeho manželka již pohostinství neotevřel, a tak byla tato situace přechodně řešena čepováním piva ve výčepu „Ve škole“ zdejšího kulturního domu, čehož se ujal Jaroslav Říha. Obec však zřídila provozovnu pohostinství právě v těchto prostorách, vybavila ji potřebným zařízením a od 12.ledna ji pronajala na dobu pěti let s možnou půlroční oboustrannou výpovědní lhůtou Marii Hampejskové za poplatek deseti tisíc korun ročně.

Svatby a pohřby

Oč bylo v roce 1997 více pohřbů, o to častěji se v tomto roce slavili stavby. Ta první se konala 12.září, kdy se Jana Navrátilová z čp. 15 vdávala za Josefa Jenčíka ze Zruče nad Sázavou. Druhý takovýto obřad se uskutečnil hned o čtrnáct dní později – 26.září. Tehdy se slavila svatba Jany Bezouškové a Stanislava Tulacha. Jak se však praví, že v životě lidském se snoubí smutek s radostí, platilo to i o tomto dni. Ve věku 72 let totiž zemřela Ludmila Dufková, rozená Kopecká, která měla pohřeb 3.října, což byl také jediný pohřeb v Mnichovicích v tomto roce. Z.listopadu se konala svatba Jiřího Tulacha a Nadi Mrkvové ze Zdislavic a o měsíc později – 5.prosince to byla svatba Ivany Lichtenbergové a Petra Říhy.

Společenské a kulturní akce

Společenská sezóna plesů a tanečních zábav v kulturním domě začala 10.ledna hasičským bálem a 28.února pořádaly hospodyňský ples ženy, přičemž na obou hrála kapela Josefa Nerada. 6.března zde mělo výroční členskou schůzi Zemědělské družstvo Keblov, na níž hrála kapela pana Kučery ze Chmelné.

(194-195 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

V sobotu 14.března odpoledne požádaly ženy společně s hasiči, kde byla k radosti našich nejmenších uspořádána diskotéka. 2.května hrála na pouťové taneční zábavě opět kapela Josefa Nerada, ale o prázdninách pořádala taneční zábavu Marie Hampejsková, která si pozvala vlašimskou skupinu Unisono a stejně tak učinila i na posvícenskou sobotu 7.listopadu.

Klimatické poměry

Počasí v naší oblasti naštěstí nevybočilo během roku ze svého normálu, oproti kritické letní situaci ve východních Čechách a především na Moravě, kde vlivem několikadenních hustých nepřetržitých dešťů vystoupily řeky ze svých břehů a vznikly tak rozsáhlé záplavy, které si vybraly svou krutou daň na hospodářské půdě, domech, majetku i lidských životech. Čerstvý sníh poprvé padal v noci ze 16.na 17.listopadu, což by samo o sobě nebylo nic výjimečného, ale dost vysoká sněhová pokrývka zůstala ležet na zemi až do 13.prosince, kdy sníh úplně slezl a hrozilo, že vánoční svátky budou bez bílého kouzla. Ve dnech 18.až 20.prosince však sníh opět napadl, i když pouze skromný poprašek, takže vánoce byly přece jen „bílé“ a slavnostní. Hned po svátcích však znovu roztál a nově napadl až v prvním týdnu roku 1999.

(196 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„1999“

Rok 1999 měl pro obec začít celkem radostnou společenskou událostí, a to sice hasičským plesem s hudbou Josefa Nerada v sobotu 9.ledna. Hasiči se však neplánovaně „přihlásili ke slovu“ již o dva dny dříve.

Požár

Ve čtvrtek kolem dvacáté hodiny totiž od kamínek na pevné palivo začala hořet maringotka u místní hájenky, což vypadalo tak děsivě, jakoby hořel celý objekt, a proto také urychleně přijeli i hasičské sbory ze Zdislavic, z Vlašimi a dalších obcí. Naštěstí se oheň na hájenku nepřenesl, takže „za oběť padla“ jen zmiňovaná maringotka.

Hasičský ples se však i přes tento dramatičtější vstup do nového roku za hojné účasti návštěvníků (místních i přespolních) skvěle vydařil, stejně jako i další kulturní akce. Místní ženy pořádaly v sobotu 27.února hospodyňský ples, opět s hudbou Josefa Nerada, která hrála i o týden později (6.3.) odpoledne na dětském karnevalu, jenž zorganizovaly také ženy za podpory hasičů a obce.

(197 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Kulturní a společenské akce

Pouťovou taneční zábavu pořádala 8.května pro změnu Marie Hampejsková. Hrála vlašimská skupina Unisono, a to s tak skvělým ohlasem, že byla hned pozvána i na taneční zábavu posvícenskou 6.listopadu. Kapela Josefa Nerada však hrála znovu v sobotu 15.května odpoledne na oslavách Dne matek, které pořádaly zdejší ženy a pestrý kulturní program si připravily místní děti pod vedením Maruška Vítkové.

V sobotu večer 29.května v sále kulturního domu zase vystopoval Smíšený pěvecký sbor Gymnázia Jana Nerudy z Hellichovy ulice v Praze, se svým učitelem Petrem Bartlem (přehlasované „a“) a stejně tak i následujícího dne dopoledne v kostele sv. Filipa a Jakuba 5.června si na své přišly především děti, i když se dobře bavili i dospělí. Ženy a hasič totiž odpoledne na hřišti zorganizovali „dětský den“ se spoustou her a soutěží o ceny a opékání vuřtů.

(198-199 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Radost druhým ale rozdávaly i samotné děti, a to především v závěru roku, když si na sobotní podvečer 11.prosince připravily, opět pod vedením Marušky Vítkové, vánoční půlhodinku pro seniory v sále kulturního domu s řadou vánočních písní a koled , říkadel vztahujících se k zimnímu období a také i vánočních zvyků a obyčejů.

Činnost obce

V práci se však činil i Obecní úřad. Hned v únoru totiž obec za 103.000 korun zakoupila novou sekačku na údržbu zeleně na návsi a později také traktor typu Vari Hydro Cut a dokonce i hospodářskou okružní pilu. Na jaře byly zahájeny práce na urbanistické studii, která byla také do konce roku hotova a stála 180.000 korun. Kompletně však na ni byla poskytnuta státní dotace.

Největší akcí ale bylo přebudování rybníčku v horní části obce na požární nádrž, což prováděla Hradecká společnost. V souvislosti s tím se realizovala i kanalizace od čp. 5 (Blažkovi) až nad horní část obce ke křížku. Tady navíc hrozilo zřícení podemletých památných lip. Obnoveny ale byly i příkopy u cesty do aleje, vyřezány křoviny a od aleje směrem k Javornické hůře vysázeno asi dvě stě topolů.Všechny tyto činnosti financovala obec ze svých zdrojů, což činilo 250.000 korun.

Stejně jako v roce předešlém, tak i v tomto obec pokračovala v opravách cest. Tentokrát Silniční stavitelství Praha opravovalo část cesty za Dolec (od rybníka směrem ke Strojeticím), pokládalo zde drcenou živici, stejně jako i na dvůr kulturního zařízení. Obojí si vyžádalo zhruba 150.000 korun. Obec zakoupila i kontejner na PET lahve, příjem z lesů za tento rok činil zhruba 500.000 korun.

Radost i rozhořčení

Velkou radost občanům udělalo začátkem srpna vydání krásných barevných pohledů Mnichovic, jenž obdivovali i přespolní, ale naopak rozčilení zase u většiny způsobilo poničení sochy sv. Jana Nepomuckého v kapličce na návsi, k čemuž došlo v noci z 8.na 9.srpna. Zjistili to místní občané, kteří šli ráno v 6.15 hodin na autobus. Pachatel však samozřejmě dopaden nebyl.

(200 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Občanské obřady

V roce 1999 však Mnichovice navždy opustilo pět jejích obyvatel. Přestože se tedy hned 13.února konala svatba Lenky Šťastné a Petra Kupičky ze Žloukovic na Berounsku, kteří se později odstěhovali , ale ještě předtím se jim zde 9.srpna narodil syn Pavel , 9.června se narodil Martin Říha a 2.září Štěpán Turek (čp. 36), těch smutečních obřadů bylo přece jen více. V osmdesáti letech 16.června zemřela Božena Kapková (pohřeb 24.6.), 11.srpna ve věku 93 let Františka Šťastná (pohřeb 16.8.) a 2.září to byla třiaosmdesátiletá Antonie Kubátová (pohřeb (9.9). Ve věku nedožitých 98let zemřel 21.října nejstarší občan Mnichovic Karel Heřmánek (pohřeb 26.10) a na Silvestra pětaosmdesátiletá Marie Kliková, která byla pohřbena již v roce 2000, a to 7.ledna, kdy byl celkem nepříjemné počasí, protože zde přetrvával sníh, jenž napadl hned v noci ze 14.na 15.listopadu.

(201-202 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„2000“

Volby

Jubilejní rok 2000 byl rokem voleb, a to do krajských zastupitelstev a do Senátu ČR. V celé zemi byl jejich termín určen na neděli 12.listopadu, ale kvůli nízkému počtu voličů se musely volby do senátu o týden později (19.listopadu( opakovat. A jak dopadly výsledky hlasování v Mnichovicích? Z celkem 201 možného voliče jich k volbám do senátu přistoupilo 86. Nejvíce hlasů (41) získala Helena Rognerová (přehlas.o), která se také skutečně senátorkou stala, na druhém místě skončil Zdeněk Seidl (21 hlas), na třetím dosavadní předsedkyně senátu Libuše Benešová (15) a o zbylé hlasy se dělili Václav Lang (2) a Jan Minář (7).

Co se týká zastoupení jednotlivých politických stran, nejvíce hlasů (32) obdržela čtyřkoalice (Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová, Unie svobody, Občanská demokratická aliance , Demokratická unie), druhé místo obsadila Komunistická strana Čech a Moravy (19) a třetí Občanská demokratická strana (13). Na dalších pozicích skončily Česká strana sociálně demokratická (11), Strana venkova (3) a Republikáni Miroslava Sládka (1).

Činnost obce

Obec v tomto roce nechala zhotovit dva letecké snímky Mnichovic, ale kromě toho také pokračovala v řadě oprav. Koupila například 25 arů lesa u Borovnice a louku proti Dolci, protože zde plánuje dělat cestu do lokality Čenín. Stejně tak vykoupila pozemek cesty na Poustkách, kde zavedla dešťovou kanalizace. Tady se nový povrch bude dělat v roce 2001, přičemž celkový rozpočet na tuto akci činí 100.000 korun. Obec však vynaložila i 45.000 korun na opravu škarpy za „Kozí ulicí“ a rovněž tu upravila prostor skládky na železo.

(203 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

V listopadu si navíc Obecní úřad pořídil nový počítač s laserovou tiskárnou a scannerem, to vše v hodnotě 55.000 korun.

Rekonstrukce OÚ

Největší a zároveň nenáročnější akci, která byla v roce 2000 v Mnichovicích podniknuta, se stala rekonstrukce budovy Obecního úřadu. V létě k ní byl od prodejny prodloužen obecní vodovod a zavedla se tam i nová elektrická přípojka. S vlastní rekonstrukcí stavby začala v polovině října firma Zeman z Bernartic, jež zvítězila ve výběrovém řízení. Veškerá činnost byla hrazena z rozpočtu obce, přičemž náklady na stavbu včetně zařízení činí 1.500.000 korun. Zmiňovaná akce však neskončila v tomto roce, neboť její dokončení bylo plánovaná na rok 2001. V rekonstruované budově ale kromě kanceláře OÚ nalezne své sídlo i obecní archiv, knihovna a lékařská ordinace. (v době rekonstrukce byly kancelář a archiv OÚ přeneseny do místnosti lékařské ordinace v budově kulturního zařízení – bývalé školy).

(204-205 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Občanské obřady

Svatby, pohřby i narození nových občánků se v Mnichovicích střídaly, tak jako všude jinde. Bohužel, ze zmiňovaných obřadů převažovaly ty smutnější. Hned 7.ledna se konal pohřeb pětaosmdesátileté Marie Klikové (čp. 58), která zemřela na Silvestra. 21.června odešel na věčnost v osmašedesáti letech František Setnička (pohřeb měl 28.6.) a prakticky o měsíc později, 25.července, o deset let starší instalatér Jaroslav Navrátil z čp. 92 (pohřeb byl 29.7.). V sobotu před posvícením, 4.listopadu, zemřela stejně stará Ludmila Borková z čp. 8 (pohřeb se konal 11.11.) a 16.téhož měsíce o jedenáct let mladší František Boček (čp. 45), jehož pohřeb připadl na 22.listopadu.

Prvním radostnějším občanským obřadem se v tomto jubilejním roce stala 22.dubna svatba Zdeňka Turka (čp. 43) s Janou Šimánkovou z Vracovic a druhým byl 12.srpna sňatek Zuzany Horčičkové (čp. 9) a Martina Vondráka z Chlumu. Co se týká nových mnichovických občánků, jako první se 21.srpna narodila Ladislavu a Zdeně Blažkovým (čp. 5) syn Tomáš a 30.srpna Zdeňkovi a Janě Turkovým dcera Eliška.

Kulturní a společenské akce

Stejně jako v předchozích letech, tak i v roce 2000 se v Mnichovicích konaly , dá se říci, že většinou již tradiční, kulturní akce. Hned v sobotu 8.ledna požádal svůj ples sbor dobrovolných hasičů a na 26.února zorganizovaly hospodyňský ples ženy. Na obou hrála hudba Josefa Nerada a kromě domácích zde byl zastoupen i velký počet přespolních návštěvníků. V pátek 3.března se v kulturním domě konala výroční schůze Zemědělského družstva Keblov a hned v neděli 5.tu pořádaly ženy za přispění hasičů a obce dětský karneval, které se zúčastnilo velké množství dětí.

(206-207 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Sál byl zcela zaplněn a dospělí se shodli v tom, že tak hojná účast tu ještě nikdy nebyla. Tentokrát na obou akcích vyhrávala Onšovanka. Pouťovou taneční zábavu pořádala 6.května Marie Hampejsková, hrálo vlašimské Unisono a účast byla opět hojná.

V sobotu o týden později se v kulturním zařízení konaly oslavy Dne matek. Při té příležitosti mnichovické děti po vedením Marie Vítkové připravily pro maminky pásmo básniček, scének, tanečků a písniček a k poslechu i tanci zahrála hudba Jindřicha Hlaváčka ze Řísnice. Tentokrát se zde však tolik lidí moc dlouho nezdrželo. Většina totiž odešla krátce po skončení velmi povedeného dětského programu, neboť bylo opět po delší době krásné počasí, které přímo vybízelo k strávení času prací na zahrádkách, zahradách a polích. Na sobotu 3.června odpoledně připravily ženy za přispění hasičů na hřišti Dětský den se spoustou soutěží, her a opékáním vuřtů. Počasí bylo nádherné, a tak se této akce zúčastnila i spousta dětí, které jezdí do Mnichovic k příbuzným či známým. Zdejší hřiště ale v tomto roce zažilo také jednu „novinku“, to když tu v sobotu 5.srpna parta nadšenců kolem Zdeňka Růžka (čp. 39) zorganizovala sportovní fotbalové odpoledne s pečením selete. Pobavit se a podpořit místní sportovce přišla asi stovka lidí. Posvícenskou taneční zábavu tentokrát pořádala 4.listopadu obec, konkrétně „starousedlí“, jenž si na ni pozvali Fontánu II. Miroslava Kubíka z Čechtic.

(208 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Závěr roku

Konec roku 2000 se nezadržitelně blížil a obec čekala v kulturním domě do konce starého milénia už jen poslední plánovaná akce. Stala se jí 16.prosince vánoční besídka s lidovými zvyklostmi a živým betlémem. Na její přípravě se podílelo devět dětí a už se zdálo, že předvánoční atmosféra bude zkrášlena sněhovým popraškem, protože kolem dvanácté hodiny začal poprvé padat sníh. Bohužel, bylo to jen několik vloček. Souvislá asi pěticentimetrová vrstva napadla až v noci z 18.na 19.prosince, ale na některých místech držela až přes vánoce.

(209 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„2001“

Rekonstrukce OÚ

V prvním roce nového milénia pokračovala největší stavební činnost obce z roku předešlého, a tou byla rekonstrukce budovy obecního úřadu. Jednalo se však vlastně o postavení budovy tak, jak tu původně byla. Celou rekonstrukci financovala obec ze státní dotací 200.000 Kč, což je asi desetina celkové hodnoty. Ta je zhruba 1.900.000 Kč včetně projektu, nábytku, zařizování a kopírky. Kolaudace stavby proběhla 18.října a hned následujícího dne zde obecní zastupitelé poprvé úřadovali. V budově se tedy nachází kancelář Obecního úřadu, ordinace praktického lékaře, obecní knihovna a archiv obce.

Další činnost obce

Z rozpočtu obce byl financován i nový obecní rozhlas (mimo rozvodů), tzn.ampliony a nová rozhlasová ústředna, to vše v hodnotě 75.000 Kč.

(210 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

V tomto roce také obec provedla rozsáhlejší těžbu v lese, a to 1200m3 dřeva. Svou práci odborného lesního hospodáře v obecních lesích ukončil k 31.prosinci pan František Tůma a 1.ledna 2002 začal tuto činnost vykonávat ing. Zdeněk Rys z Benešova.

Kulturní a společenské akce

I v tomto roce se v Mnichovicích konaly v mnoha případech již tradiční kulturní akce. Hned v sobotu 6.ledna pořádal svůj ples sbor dobrovolných hasičů a na 3.února zorganizovaly hospodyňský ples ženy. Na obou hrála vlašimská skupina Unisono a podvakrát byl sál kulturního domu zcela zaplněn, zastoupen byl i velký počet přespolních návštěvníků, na hospodyňském plese tu však bylo nabito k prasknutí. Úspěch slavil i dětský karneval, který v sobotu 10.března pořádaly ženy za přispění hasičů a stejně jako v předchozím roce i tentokrát na něm hrála Onšovanka.

(211 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Ve zcela zaplněném sále se konala 5.května pouťová taneční zábava, hrálo opět Unisono, ale pořádali ji místní „mládežníci“. K Mezinárodnímu dni dětí však již tentokrát nebyl naplánován Dětský den na hřišti jako vloni, ale ženy s přispěním hasičů zorganizovaly v sobotu 2.června zájezd do Zoologické zahrady v Jihlavě. Na sobotní odpoledně 11.srpna připravila skupina nadšenců kolem Jaroslava Borka 2.ropčník fotbalového turnaje s opékáním prasete a klobás. Kromě více než stovky diváků se klání účastnilo šest družstev – čtyři domácí a po jednom z Malé Paseky a Otročic. Vyhrál nakonec domácí tým Alexandra Borka, přičemž zmiňované Otročice skončily druhé. Zábava se však protáhla až do časných ranních hodin.

(212 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Tradiční kulturní akci v Mnichovicích bývá i posvícenská taneční zábava, tu v tomto roce uspořádal spolek „starousedlých“ 3.listopadu. Hrála hudba Josefa Nerada, ale tentokrát nebyla účast tak hojná, jak tu bývá zvykem. Poslední akci, která se uskutečnila v roce 2001 v sále kulturního domu, se stala v sobotu 15.prosince navečer vánoční besídka, kterou stejně jako vloni s dětmi připravila Marie Vítková.

Občanské obřady

Z občanských obřadů bohužel převažovaly ty smutnější. 17.května se konal pohřeb osmaosmdesátileté Anežky Černé z čp. 21, jež zemřela 11.května. Ve věku 79 let zemřel 19.června Jan Hrbek z čp. 48, pohřeb byl 23.června. O necelý měsíc později (19.července) jej následoval devětašedesátiletý Bohumil Kapek z čp. 33, který zemřel 13.července. Čtvrtý a naštěstí v tomto roce již poslední pohřeb se konal 3.září. Ve věku 91 roků zemřela 29.srpna Růžena Borková z čp. 93.

(213-214 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Podstatně radostnějšími událostmi byla narození dvou chlapců. 3.září vstoupil do života Vojtěch Vondrák a 12.listopadu Jan Žák. Jediným svatebním obřadem v Mnichovicích se v roce 2001 stal v sobotu 1.září sňatek Martina Limburka s Dagmar Hochovou z Pravonína.

Počasí a závěr roku

Přestože počasí se zjara rýsovalo velice slibné, vždyť v době kolem 1.května teploty venku přesahovaly 30st.C, během prázdnin zase tolik optimální klimatické podmínky nebyly, především pro zemědělce. Z důvodu četných srážek bylo na polích velké mokro, a tak byly posunuty žně a ani podzimní práce (např.sběr brambor) se nemohly dělat tak, jak by bylo potřeba.

První sněhové vločky začaly poletovat v pátek 9.listopadu kolem poledne, ale jen málo a hned roztály. Zato v noci z 5.na 6.prosince začal padat sníh souvisle a ten už vydržel, i když opravdu prvního velkého sněžení jsme se dočkali z 12.na 13.prosince, což mělo za následek zhoršení dopravní situace. Další velká sněhová nadílka přišla z 19.na 20.prosince a hned i odpoledne 21., ta pak způsobila obrovské závěje. Situace se vyhrotila ze Silvestra na Nový rok, kdy kvůli velkému množství sněhu ani nejezdily autobusy a silnice z Mnichovic do Keblova a Kuňovic byly prakticky neprůjezdné. Autobusová doprava tu byla obnovena až 3.ledna 2002 odpoledne.

(215-216 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„2002“

Parlamentní volby

Kalendářní rok 2002 byl rokem voleb. V pátek 14.a v sobotu 15.června to byly volby do Parlamentu České republiky, při nichž k volební urně v Mnichovicích přistoupilo 114 voličů. Největší počet hlasů zde získala Česká strana sociálně demokratická (49), za ní to pak byly Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová (26), Komunistická strana Čech a Moravy (19) a Občanská demokratická strana (9). Po dvou hlasech získaly Strana zelených, Sdružení nezávislých kandidátů a Republikáni Miroslava Sládka. Jeden hlas od voličů obdržely Občanská demokratická aliance, Naděje, Strana zdravého rozumu, Strana za životní jistoty a Strana venkova.

Volby do zastupitelstva

Volby do obecního zastupitelstva, které v Mnichovicích čítá sedm členů, se konaly v pátek 1.a v sobotu 2.listopadu. Zapsáno bylo 188 voličů, z nichž se 96 dostavilo k volební urně, do níž byl odevzdán i stejný počet hlasovacích lístků. Ve výčtu uvádíme sedm nezávislých kandidátů i s jejich věkem, zaměstnáním a počtem jim odevzdaných hlasů.

Jméno	Věk	Zaměstnání	Počet hlasů
Jiří Kubát	58	Dělník	74
Jiří Kocián	42	Technik	72
Bc.František Borek	36	Státní zam.	71
Jiří Babický	38	Skladník	69
Jiří Arbelovský	40	OSVČ	55
Jaroslav Říha	55	Dělník	55
Petr Říha	30	OSVČ	52

Z členů obecního zastupitelstva byl při jeho první zasedání zvolen starostou Bc. František Borek a jeho zástupcem Jiří Kocián.

Činnost obce

Největší „stavební“ akcí obce v roce 2002, kterou organizovalo ještě „staré“ obecní zastupitelstvo, byla v týdnu od 23.září rekonstrukce střechy na kulturním domě, jež v sobě zahrnovala i pobití novými latěmi.

(217-218 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Všechny práce realizovala firma Vladimír Rathouský z Tábora. Obec na tuto akci obdržela státní dotaci ve výši 200.000 korun, ale ještě stejnou částku na ni musela uvolnit ze svého rozpočtu. Přitom také udělala od kulturního domu k hasičské zbrojnici novou elektrickou přípojku.

I v tomto roce však obec pokračovala v rekonstrukci a opravě místních komunikací, na což také ze svého rozpočtu uvolnila nemalou částku – celém zhruba 770.000 korun. Značného vylepšení se tak dočkaly cesty od koupaliště k hájovně, „od váhy“ k Borovnici a na Poustkách. Asfaltové povrchy dělala firma Colas.CZ z Prahy, ale úpravy pod nimi prováděla Hradecká společnost, s.r.o. z Hradce u Ledče n.Sázavou.

Kulturní a společenské akce

Společenská sezóna plesů a tanečních zábav v kulturním domě začala v sobotu 12.ledna hasičským bálem, na kterém hrál chmelenský Veteran band. Účast ale nebyla tak velká jako v předchozích letech, tentokrát se zde bavilo, i když velmi dobře , asi sedmdesát návštěvníků, a to ještě spíše přespolních. Snad to bylo způsobeno začínající chřipkovou epidemií, špatným počasím a namrzlými silnicemi, nebo ne příliš známou kapelou. Děti se vyřádily v neděli odpoledne 17.února na dětském karnevalu, který pro zorganizovaly místní hasiči a ženy. Ty také na sobotu 2.března připravily tradiční hospodyňský ples, na němž hrálo vlašimské Unisono a sál byl naplněn doslova k prasknutí.

V sobotu 4.května se měla konat pouťová taneční zábava, ale vzhledem k tomu, že se včas nedomluvili pořadatelé, žádná nebyla. Pouze navečer sehráli na hřišti fotbalový západ „dolejšáci“ s „hořejšáky“ a ten skončil remízou. Koncert v sále kulturního domu uspořádal v sobotu 15.června večer Petr Bartl (přehlas.a), kde vystoupil již poněkolikáté v různorodém repertoáru se smíšeným pěveckých sborem Gymnázia Jana Nerudy z Prahy. Nutno říci, že tato akce se každoročně setkává s příznivým ohlasem posluchačů a pro místní je příjemným letním zpestřením.

(219 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Již potřetí se na hřišti konal v sobotu 10.srpna fotbalový turnaj, který připravila skupina mladých nadšenců a jehož se tentokráte zúčastnilo osm družstev – dva týmy domácích a mužstva Bernartic, Malé Paseky, Strojetic, Otročic, Obchodní akademie Vlašim a Policie ČR v cele s Martinem Vrbou z Vlašimi (dříve z Otročic), to také turnaj vyhrálo. Pochopitelně, že nechyběly ani uzené klobása, „tekuté občerstvení“ a dobrá nálada podpořená hrou na kytaru. I počasí vyšlo více než skvěle, a tak se následné posezení protáhlo až do prvních nedělních hodin. Posvícenskou taneční zábavu pořádalo v sobotu 2.listopadu Myslivecké sdružení Hubert Mnichovice, hrála Onšovanka a i když sál nebyl zcela zaplněn, akce se myslivcům opravdu vydařila.

(220-221 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Nové pohostinství

Koncem června také skončila provozování pohostinství ze zdravotních důvodů Marie Hampejsková (čp. 57), která je měla v budově kulturního domu od obce v pronájmu od ledna 1998. Návštěvníci tohoto zařízení zde byli s poskytovanými službami spokojeni, a tak netrpělivě očekávali, s kým bude podepsána nová smlouva o pronájmu. A dočkali se. Od července tu začali provozovat pohostinství Kupsovi z Římovic.

Občanské obřady

V roce 2002 však obec navždy opustilo pět jejích obyvatel. Ve čtvrtek 7.února zemřela ve věku sedmdesáti let Zdeňka Kotýnková z čp. 16 (pohřeb ve středu 13.února) a hned následující den pětasedmdesátiletý František Navrátil z čp. 64 (pohřeb v pátek 15.února). Ve věku šedesáti pěti let odešla z tohoto světa v pondělí 8.dubna Marie Bočková z čp. 45 (pohřeb v úterý 16.dubna) a v sobotu 20.dubna to byla třiačtyřicetiletá Anna Tulachová z čp. 70 (pohřeb v sobotu 27.dubna). Pomyslnou řadu těchto smutečních obřadů přerušil měsíc květen. Ve středu 15.května se totiž narodila Lence a Josefu Vítovým z čp. 111 dcera Kateřina a v pátek 31.května se narodil Petr Říha Ivaně a Petru Říhovým z čp. 94.

První svatba v tomto roce se konala 18.května, kdy se vzdávala Marcela Turková z čp. 75 za Pavla Kamarýta z Trhového Štěpánova. Poslední pohřeb roku 2002 Mnichovice zaznamenaly v pátek 21.června, ve věku osmdesáti let zemřel v neděli 16.června Antonín Bělohlávek z čp. 96. Druhý sňatek se konal 24.sprna, kdy se Pavel Švejda z čp. 80 ženil s Martinou Šimkovou z Vlašimi, a zhruba o měsíc později - 14.září se vdávala Dana Turková z čp. 25 za Jana Moravce z Lokte.

Klimatické poměry

Co se klimatických poměrů týče, nezačal rok 2002 nikterak příznivě – vysoké vrstvy sněhu, velké mrazy a špatně průjezdné silnice. K prudké změně teplot došlo až ve středu 16.ledna a v následujícím týdnu od 21.ledna se dostaly dolů všechny zbytky sněhu. Denní teploty přesahovaly 10st.C a sníh valem tál i na horách.

(222-223 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Příroda se začala předčasně probouzet, což pokračovalo až do 11.února. Tehdy dětem začínaly jarní prázdniny, ale prakticky celé jim propršely.

Další vývoj počasí nebyl oproti předchozím rokům nikterak výjimečný. Jen v květnu a červnu jsme si užili sluníčka více než jindy, což v předprázdninové době vyvrcholilo víkendem od 21.do 23.června, kdy teploty vzduchu dosahovaly až 33st.C. Ve druhé srpnové dekádě však následkem nadprůměrného množství srážek došlo v České republice k povodním prakticky na všech řekách. I pole a louky v okolí obce byly značně rozbahněné, ale tady naštěstí nenapáchaly srážky také katastrofální škody jako v městech a obcích na řekách a kolem nich.

První sníh poprvé padal v noci ze soboty 12.na neděli 13.října, ale tento další den dopoledne hned roztál. Další napadl v noci z pondělí 4. Na úterý 5.listopadu, také vak brzy slezl. Větší vrstva přišla až v noci z pátku 8.na sobotu 9.listopadu, ale začalo pršet a na silnicích se vytvořila pouze „pěkná brouzdačka“. Delší dobu přetrvávající sněhový poprašek jsme mohli zaznamenat až od poloviny prosince a i když ho nebyla vysoká vrstva, díky trvalým mrazům vydržel až přes Nový rok 2003.

(224 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„2003“

Referendum

Stejně jako na jiných místech České republiky, tak i v Mnichovicích se v kalendářním roce 2003 občané rozhodovali, jakým směrem se bude ubírat další vývoj našeho státu. K historickému rozhodnutí zde přistoupilo ve dnech 20.a 21.června v referendu ke vstupu ČR do Evropské unie ze 197 možných 105 voličů. Z celkem odevzdaných 104 platných hlasů bylo 76 pro a 28 proti. S výsledným vyjádřením pro skončilo i celorepublikové referendum.

Činnost obce

Hned od jara začala obec realizovat své velké plány s kácením okolních zhruba padesátiletých topolů a v průběhu dubna a první poloviny května se upravovala jeho plocha. Dvakrát byla ručně uhrabána a navíc ještě smykována. V září byla po velkých vedrech tato plocha oseta travou, a protože hned na to pěkně zapršelo, krásně se ujmula.

(225 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Koncem roku vedle tohoto prostranství obec také vybudovala víceúčelové hřiště s asfaltovým povrchem a ještě jej oplotila. Samozřejmě, že by takové to akce nemohla být realizována bez patřičných finančních prostředků. Z obecního rozpočtu na ni bylo vyčleněno 450.000 korun a obec získala i státní dotaci v hodnotě 100.000 korun z Programu obnovy venkova.

Na svém jednání z 12.srpna obecní zastupitelstvo schválilo Územní plán obce Mnichovice. Ten vymezuje základní zásady uspořádání území, funkční využití jednotlivých ploch apod.

Po parném létě bylo září měsícem, do něhož obec naplánovala hned několik akci. Kromě již zmiňovaného osetí plochy hřiště bylo počátkem měsíce v místní prodejně zrekonstruováno topení, přidáno nové články a zakoupen nový kotel – to vše zhruba za 40.000 korun.

(226-227 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Během prvních čtrnácti zářijových dnů obec také ze svého rozpočtu uvolnila necelých 30.000 korun na opravy budovy kulturního domu (bývalé školy). Zde uvnitř opravila omítky, nově vymalovala stěny a natřela dřevěné obložení.

Další činnost obce se týkala hasičské zbrojnice. Ta byla rovněž v průběhu září přebudována tak, aby vyhovovala současným potřebám místního sboru dobrovolných hasičů. V nájezdu k ní byla položena zámková dlažba, a tak obec tato akce vyšla zhruba na 40.000 korun.

Kulturní a společenské akce

Společenský a kulturní život v Mnichovicích začal v sobotu 18.ledna, kdy místní sbor dobrovolných hasičů pořádal v kulturním domě svůj ples. Poprvé zde hrála hudba Melody Band z Pacova. Plesu se však nezúčastnila ani stovka návštěvníků, protože doslova „řádila“ chřipková onemocnění a také dva dny předtím zemřela ve věku 38 let Jaroslava Babická, rozená Dušková z Mnichovic. Především tyto dva aspekty měly vliv na menší návštěvnost, ale ani počasí nebylo nejlepší. To ženy, které zorganizovaly hospodyňský ples na sobotu 8.února a hrála jim na něm osvědčená vlašimská kapela Unisono, měla v kulturním domě „narváno k prasknutí“. Společně pak ženy i hasiči připravili na nedělní odpoledne 23.února pro děti maškarní karneval, kde hrál jako i vloni Josef Půta z Vlašimi. Skupina Unisono pak v Mnichovicích hrála ještě v sobotu 3.května na pouťové taneční zábavě, kterou pořádal místní hostinský. Stejně jako na hospodyňském plese tu bylo plno, přitom i hodně přespolních návštěvníků.

Na 23.května hasiči uspořádali zájezd na výstavu Hobby do Českých Budějovic a o necelý měsíc později (21.června) měl v kulturním domě, stejně jako již několikrát v předchozích letech, koncert smíšení pěvecký sbor Gymnázia Jana Nerudy z Hellichovy ulice v Praze, pod vedením Petra Bartla (přehlas.a), jenž do Mnichovic jezdí na chalupu.

(228-229 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Již tradičně také poslední sobotu v říjnu (25.) uskutečnil místní spolek „starousedlých“ výlov rybníka, na který každoročně přijíždí i spousta přespolních. O týden později, v neděli 2.listopadu, byla v kostele sv. Filipa a Jakuba sloužena u příležitosti výročí posvěcení chrámu slavnostní bohoslužba, ale posvícenskou taneční zábavu zorganizovalo Myslivecké sdružení Hubert Mnichovice až na sobotu 8.listopadu. Poslední společenskou akci se stal 28.prosince v kulturním domě Vánoční turnaj v ping-pongu. Síly mezi sebou poměřilo 19 hráčů, z nich vítězně vyšel Martin Limburk.

Občanské obřady

Stejně jako v předchozím roce, tak i v roce 2003 se obec rozloučila se svými pěti spoluobčany. Hned 9.února zemřela ve věku osmačtyřiceti let Miluše Turková z čp. 75 (pohřeb 15.února) a 29.dubna třiadevadesátiletý František Kubát z čp. 18. Ve věku devadesáti dvou let zemřel 4.července Stanislav Moucha z čp. 46 (pohřeb 11.července) a 28.října dvaasedmdesátiletý Antonín Tulach z čp. 100 (pohřeb 3.listopadu). Poslední pohřeb byl v obci 21.listopadu Marie Navrátilové z čp. 17, která zemřela 18.listopadu ve věku 90 let.

Sice v roce 2003 Mnichovice nezaznamenaly žádný svatební obřad z řad svých obyvatel, ale přibyli jim hned tři noví občánci. 8.ledna se narodila Pavlovi a Martině Švejdovým z čp. 80 dcera Eliška, 29.května se narodil Jiří Arbelovský (čp. 53) a 10.srpna David Horák (čp. 28)

Klimatické poměry

Co se počasí začátku roku 2003 týče, souvislou vrstvu sněhu udržovaly od poloviny prosince předešlého roku trvalé mrazy. Až v týdnu od 24.února do 2.března šel sníh „dolů“, silnice byly holé, a tak děti, které zrovna měly jarní prázdniny, nemohly jít na klouzačku ani na rybník. Postupně se začalo oteplovat a 10.března už teploty dosahovaly 14st.C. O čtyři dny později ale zase padal sníh, foukal vítr a bylo velmi nepříjemně.

(230 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Později se však směrem k prvnímu jarnímu dni začalo počasí vylepšovat, takže 25.března vylezla rtuť teploměru nad 20st.C. Takto pěkně bylo až do konce měsíce, ale znovu se počasí začalo kazit, a to tak, že 19.dubna ještě místy poletoval sníh. V následujících dvou dnech se sice oteplilo na 15st.C, ale pak se za na týden ochladilo.

Opravdu krásně s teplotami nad 20st.C se udělalo až od 5.května, a tak to vydrželo až do přelomu července a srpna. Tehdy se teploty pohybovaly kolem 30st.C a od 4.do 12.srpna dokonce v rozmezí 30st.-33st.C. Teplotní rekord za posledních 150 let padl 13.srpna, bylo naměřeno 35st.C. a toto léto bylo extrémně suché. Hned následujícím dnem se mírně ochladilo a dočkali jsme se i drobných přeháněk. Přesto však ještě mezi 17.a 20.zářím teploty vylezly ke 30st.C. Ale pak už se ochladilo a od 24.září se své vlády ujal definitivně podzim.

(231 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Další výraznější ochlazení nastalo od 6.října, o slovo se přihlásily přízemní mrazíky a 24.října kolem poledne začal poprvé poletovat sníh, což bylo stejné i v noci na 25. Až do 11.prosince ale bylo počasí „slušné“ a ani silnice nebyly přes den namrzlé. To se však dalšího dne prudce změnilo. V noci z neděle 14.na 15.prosince začal padal sníh, což v následujících dvou dnech značně ztížilo dopravu. Od 19.se začalo ochlazovat a mrznout ještě víc, takže na Štědrý den odpoledne bylo -6st.C a když šli lidé z „půlnoční“, rtuť na teploměru se zastavila u -17st.C. Od 25.prosince se postupně oteplovalo až k 0st.C., ale den před Silvestrem začal hodně padat sníh a foukat vítr, takže poslední den roku 2003 a Nový rok byly „mezi závějemi“.

(232 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„2004“

Volby

Kalendářní rok 2004 byl rokem voleb, a to hned dvojích. Protože 1.května vstoupila Česká republika do Evropské unie, konaly se ve dnech 11.a 12.června volby do Evropského parlamentu. Ze 183 možných mnichovických voličů však přišlo volit pouze 43 a tolik bylo i platných hlasů. Nejvíce jich získali SNK sdružení nezávislých a Evropští demokraté (11), druhá byla (9 hlasů) Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová, třetí Občanská demokratická strana (7), dále pak Komunistická strana Čech a Moravy (6), Nezávislá iniciativa (NEI) se třemi hlasy a se stejným počtem i Česká strana sociálně demokratická. Po dvou hlasech obdrželi Strana zelených a ještě i Nezávislý.

(233-234 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Druhé volby se konaly na podzim , a to 5.a 6.listopadu do zastupitelstva kraje. Účast ale byla obdobná, neboť ze 182 zapsaných voličů přišlo volit jen 48 občanů, kteří odevzdali 46 platných hlasů. Největší počet jich získala Občanská demokratická strana (15), na druhé pozici se umístila Koalice pro Středočeský kraj (12), na třetí Česká strana sociálně demokratická (9), dále pak Komunistická strana Čech a Moravy (7) a po jednom hlasu obdrželi Nezávislí, Strana za životní jistoty a Koalice Strany zelených a Strany pro otevřenou společnost.

Činnost obce

Tento rok byl však bohatý i na činnost obce iniciovanou obecním úřadem. V červnu byl na hřišti svépomocí natírán tenisový kurt, na který obec zakoupila i barvy za 60.000 korun. Finančně velmi náročnou akcí se koncem července stala oprava zdi (tarasu) u hřbitova pod kostelem, která spadla v noci z 5.na 6.února. Oprava, jíž prováděla Dolnokralovická stavební, s.r.o., přišla obec na 600.000 korun, z čehož byla 70.000 Kč dotace z Krajského úřadu Středočeského kraje.

V týdnu od 18.října pracovníci Českého svazu ochránců přírody Vlašim prořezávali lípy na návsi a porazili i suchou lípu pod kostelem (proti Kotýnkovům čp. 16). V této době i stromolezci provedli volnou statickou vazbu na dvou lipách u kapličky sv. Jana. Za všechny tyto práce obec zaplatila 80.000 korun, z čehož byla 35.000 Kč dotace KÚ Středočeského kraje.

(235 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Na hřišti v říjnu a listopadu obec stavěla sklad nářadí s přístřeškem pro posezení. Vybudovaní stálo 420.000 korun, z toho získaná dotace z Programu obnovy venkova činila 180.000 korun. V závěru roku, v listopadu a prosinci, byla realizována revitalizace levostranného přítoku Sedlického potoka v lokalitě Otročí důl. Na akci za 430.000 korun se obci podařilo získat dotaci 400.000 Kč z Programu revitalizace říčních systémů.

Kulturní a společenské akce

V Mnichovicích však byl rok 2004 bohatý i na kulturní a společenské akce. Hned v sobotu 10.ledna pořádal sbor dobrovolných hasičů ples, na němž hrál Melody Band z Pacova, ale účastnilo se jej asi jen šedesát platících návštěvníků. Když však pořádaly hospodyňský ples 28.února místní ženy, v kulturním domě bylo „narváno“. Hrálo oblíbené vlašimské Unisono a program zpestřili tanečními ukázkami sourozenci Neufusovi z Benešova.

(236-237 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

O týden později – v neděli 7.března odpoledne uspořádaly ženy za přispění hasičů dětský karneval, na který přišly i děti přespolní.

Oslavy „hasičů“

Největší kulturně-společenskou akcí se však v tomto roce staly v sobotu 10.července na hřišti oslavy 100.výročí založení mnichovického sboru dobrovolných hasičů. Přítomno bylo zhruba 450 lidí, 3 družstva žen (Křivsoudov, Čechtice, Otročice) a 16 družstev mužů – Bernartice, Dubějovice, Javorník, Křivsoudov a po dvou Chlum, Kuňovice, Otročice, Rataje, Strojetice a domácí Mnichovice. Tato družstva se zúčastnila i soutěže v požárním sportu o pohár starosty obce, která byla připravena u příležitosti uvedené oslavy.

Soutěžilo se pouze v požárních útocích. Startovné činilo 300 korun na družstvo, přičemž každé zdarma dostalo 14 lístků na pivo, 7 lístků na klobásu a 7 na kávu. V kategorii mužů zvítězilo první družstvo z Kuňovic a v kategorii žen družstvo z Křivsoudova. Účastníci oslav viděli i zásah profesionálního Hasičského záchranného sboru z Vlašimi s ukázkami výbavy hasičských zásahových vozidel, ukázku zásahu s osobním automobilem předvedl SDH Čechtice, představili se i vlašimští psovodi a historickou hasičskou techniku (stříkačku) taženou koňským spřežením předvedli mnichovičtí hasiči.

Součástí )vodní části programu oslav se stalo předání pamětních listů a plaket deseti členům SDH Mnichovice, kteří ve sboru působí přes třicet let, nebo kterým bylo šedesát let a více.

(238 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Ocenění převzali: Bedřich Dufek (čp. 30), Antonín Kotýnek (16), Antonín Pospíšil (99), Stanislav Babický (40), František Turek (36), František Švejda (80), Stanislav Lichtenberg (10), František Šťastný (24), František Borek (27) a Zdeněk Navrátil (95).

Přestože bylo chladnější počasí, celý den se skvěle vydařil a po ukončení oslav zábava pokračovala za přispění kapely Minor do pozdních nočních hodin. O rozsahu oslav svědčí i značná konzumace – vypilo se 20 padesátilitrových sudů piva Gambrinus (10st.), 68 listrů lihovin, 130 listů limonád a sodovek, 3kg kávy a snědlo se 74kg klobás, 155 kuřecích stehen, 45 bochníků chleba a 70 balení chipsů.

(239-240 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Již tradičně prováděl týden před posvícením výlov rybníka místní spolek Starousedlých a zájem o „mnichovického kapra“ byl 30.října opět obrovský. Posvícenskou taneční veselici , na níž hrála kapela Žížalí dusot, pořádalo v sobotu 6.listopadu Myslivecké sdružení Hubert Mnichovice. Návštěvnická účast však byla slabá. Poslední akcí pořádanou v tomto roce – 25.prosince, se stal vánoční turnaj v ping-pongu. Z 22 účastníků nakonec zvítězil Petr Říha (čp. 94).

Občanské obřady

Mezi občanskými obřady převažovaly bohužel ty smutnější, při nich jsme se rozloučili se šesti našimi spoluobčany. Hned 23.ledna zemřela ve věku nedožitých 84 let Marie Navrátilová z čp. 83 (pohřeb v sobotu 31.ledna) a 13.února Antonie Lichtenbergová z čp. 23 – bývalá učitelka, ve věku nedožitých 90 let (pohřeb v sobotu 20.února). I následující dva měsíce se v Mnichovicích vyznačovaly smutečními obřady. Jedenaosmdesátiletá Emilie Říhová z čp. 63 zemřela 29.března (pohřeb v úterý 6.dubna) a v pátek 16.dubna jsme se rozloučili s čtyřiasedmdesátiletým Bohumilem Arbelovským z čp. 53 (zemřel 12.dubna). Zbylé dva pohřby se uskutečnily v prvních dvou podzimních měsících. Ve věku nedožitých jedenadevadesáti let zemřela 26.září Bohumila Borková z čp. 10 (pohřeb v sobotu 2.října) a 23.října zemřel šestašedesátiletý František Masopust z čp. 105 (pohřeb v pondělí 1.listopadu).

Radostné chvíle v podobě narození dvou nových občánků zažily Mnichovice na jaře a na podzim. Zuzaně a Martinovi Vondrákovým (čp. 9) se 12.března narodila dcera Viola a 8.září se manželům Ilievovým (čp. 61) narodila dcera Anna.

(241 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Klimatické poměry

Co se týká klimatických poměrů, Nový rok byl ve znamení velkého množství sněhu a závějí. V noci z 5.na 6.ledna teploty klesly až na -25st.C. a ve dne stouply na -14st.C., ale zhruba o tři dny později už se rtuť teploměru držela kolem nuly a 11.ledna přišla velká obleva. V týdnu od 19.do 25.ledna však opět uhodily mrazy až -24st.C a znovu dosti napadl sníh. 30.leden se vyznačoval velkými závějemi a sněhovými jazyky, které se podepsaly na řadě kalamit na silnicích. Následovalo velké oteplení, sníh rychle tál a 5.února jsme naměřili dokonce až +15st.C. Od 8.února však dochází k ráznému ochlazení až na -8st.C, padá sníh, takže 24.února jsou po silném sněžení silnice strašné.

(242 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Počátkem března se denní teploty pohybují slabě nad nulou, ale v noci mrzne a 4.března ráno ještě rtuť teploměru klesá na -11st.C. V polovině měsíce se však zase výrazně otepluje a 18.března jsme dokonce naměřili +20st.C. Po necelém týdnu se ale ochlazuje, prší a v noci z 26.na 27.ještě padá sníh, což má za následek špatné silnice, ale ráno všechno roztálo. Měsíc duben byl vcelku velmi příjemný, neboť denní teploty se pohybovaly v průměru od 18 do 25st.C a květen v tomto příznivém vývoji pokračoval. Léto se však hned začátkem června přihlásilo nižšími teplotami a značnými srážkami. Teprve až zhruba od třetího týdne prázdnin bylo souvisle velmi teplé a suché, kdy teploty často překračovaly hranici 30st.C.

(243 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

I nový školní rok začal dětem ještě letním počasím, vždyť 4.září bylo stále 29st.C, ale 12.září už pršelo, teploty dosahovaly jen 14st.C a o čtyři dny později jsme zaznamenali i přízemní mrazíky. Léto se však ještě připomnělo 19.září, kdy bylo až 26st.C. Od posledních dnů tohoto měsíce už ale bylo zima a pršelo, teploty se v průměru pohybovaly kolem 12st.C a 20.října ráno klesla rtuť teploměru na -3st.C, i když následující den odpoledne vyšplhala až k +18st.C. Dekáda přelomu října a listopadu byla ve znamení přeháněk, střídavých teplot a 7.listopadu v poledne poprvé padal sníh, hned však roztál. Znovu padal v noci z 8.na 9.listopadu a dost už zůstal, takže byly i namrzlé silnice. Po nočních mrazech se denní teploty pohybovaly kolem nuly.

(244 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

V polovině prosince se ale značně ochladilo, ráno bylo až -11st.C, přes den -6st.C, volně připadával sníh , a tak to bylo zhruba týden. Pak se začalo oteplovat, o Štědrém dni tak bylo bez sněhu +6st.C, následujícího dne ještě o stupeň více a v noci se držely na nule. Na konci roku se však denní teploty pohybovaly kolem nuly a ranní kolo 5st.C pod bodem mrazu, takže rok 2005 začal tím „opravdovým“ zimním počasím.

(245-246 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„2005“

Činnost obce

Podobně jako rok předešlý byl i rok 2005 bohatý na činnost obce iniciovanou obecním úřadem. V dubnu byla opravena komunikace u rybníka, která dostala nový živičný povrch. Celou akci financovala obec (117.000Kč) včetně opravy části komunikace k hájence. V tomto měsíci byla také vykácena topolová alej od váhy k „borovnické lipce“. Kácení, které prováděly Lesy Vlašim, ing. Vaněk, obec vyšlo na 91.000Kč. Tyto náklady se jí však vrátily za vytěžené dřevo ze zmiňovaných topolů. Cesta od váhy k borovnické lipce ale bez stromů nezůstala dlouho. V říjnu zde Český svaz ochránců přírody Vlašim osázel alej novou z kombinace javorů, švestek a třešní. Celá akce včetně pořízení uvedených dřevin si vyžádala 54.000Kč, z čehož se obci podařilo získat 70% dotace z Programu péče o krajinu.

Od září začínala doznávat změn v podobě hasičská zbrojnice. Firma SetStav ji opatřila novým nátěrem a následně na ní firma TIZO z Prahy vyměnila střešní krytinu. Celkové náklady činily 101.000 Kč, ale obci se podařilo získat dotaci 40.000Kč z Programu obnovy venkova. V průběhu měsíce bylo započato i s nátěrem fasády kulturního zařízení včetně výměny starých oken v pohostinství Ve Škole a poté se ještě natíraly okapy a okna. Celá akce si vyžádala 351.000 Kč, z čehož 150.000Kč byla dotace z Programu obnovy venkova.

(247 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Uvedením do zkušebního provozu byla v prosinci ukončena revitalizace levostranného přítoku Sedlického potoka v lokalitě Otročí důl. Tato nároční akce byla rozložena do let 2004 a 2005 v celkové hodnotě 3.871.000 Kč, ale obci se na ni podařilo získat dotaci z Programu revitalizace říčních systémů ve výši 3.097.000 Kč.

Kulturní a společenské akce

V Mnichovicích byl rok 2005 bohatý i na kulturní a společenské události. Hned v sobotu 15.ledna se v kulturním domě konal za účasti asi 70 platících návštěvníků hasičský ples, na kterém vyhrávala kapela Onšovanka. O čtrnáct dnů později se tu odehrál turnaj mužů a žen v ping-pongu mezi Mnichovice a Javorníkem a 19.února zde místní ženy pořádaly svůj hospodyňský ples. Asi 80 návštěvníkům hrála k poslechu a tanci hudební skupina Žížalí dusot a hned za týden odpoledne se vyřádily děti, protože pro ně ženy za pomoci hasičů a obce uspořádaly karneval.

(248 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

V sobotu 7.května pořádal hostinský v kulturním domě pouťovou taneční zábavu, při níž hrála kapela Minor, ale návštěvníků zde nebylo ani tolik jako na zmiňovaných plesech. To když hasiči na sobotu 28.května připravili okrskovou soutěž v požárním sportu (1.kolo), bylo plné hřiště. Kromě dvou místní přijela i dvě družstva hasičů z Křivsoudova, Otročic a po jednom z Čechtic, ze Strojetic a z Malé Paseky. Účastnila se i družstva žen z Čechtic, Křivsoudova a Otročic. Počasí celé akci opravdu přálo, neboť na sluníčku rtuť teploměru vystoupala až na 32st.C.

(249 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Z družstev nakonec 1.místo vybojoval Křivsoudov A, 2.pozici Křivsoudov B a domácí mladší hasiči (Mnichovice A) obsadili 5.příčku.

Tradiční koncert Petra Bartla (přehlas.a) a smíšeného pěveckého sboru z Gymnázia Jana Nerudy z Prahy se v sále kulturního domu konal v sobotu večer 4.června. Poslední sobotu v měsíci (30.června), ale bylo o zábavu postaráno na hřišti i v kulturním domě. Na hřišti se totiž hrál turnaj ve fotbale, jehož se zúčastnilo šest týmů – z Mnichovic („mládežníci!), Javorníka, Chlumu, Lokte, Strojetic a vítězné družstvo Ještěrů z Mnichovic („starší garda“). V sále kulturního domu se zase konala oslava 50.narozenin Rudolfa Špáce, která se stala výjimečnou tím, že poprvé v Mnichovicích při ní byla velmi úspěšně předvedena travesty show z Prahy.

(250-251 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Taneční zábavu v tomto roce uspořádali i Starousedlí (týden předtím organizovali výlov rybníka), a to posvícenskou v sobotu 5.listopadu. Hrála kapela Minor, ale návštěvníků opět mnoho nebylo. Poslední akci v roce pořádanou v kulturním domě se stal 26.prosince pro místní vánoční turnaj v ping-pongu. Zvítězil Martin Limburk, 2.místo vybojoval Jaroslav Borek a třetí skončil Ladislav Blažek.

Občanské obřady

Z občanských obřadů v roce 2005 naštěstí převažovaly ty radostnější. 16.dubna se vdávala Jitka Dufková (novým příjmením Krejčí) a 24.září se ženil Lukáš Navrátil z čp. 15 (oba se poté z Mnichovic odstěhovali). S Evou Macháčkovou z Javorníka se 27.srpna oženil Pavel Vršťala. Co se týká nových mnichovických občánků , 27.května se narodil Filip Arbelovský a od 10.května je zdejším občanem i adoptovaný Jan Rukavička, který se narodil 1.dubna 2003. Bohužel se však obec nevyhnula ani těm smutným okamžikům. Ve věku 72 let zemřel 21.dubna Stanislav Babický (pohřeb 28.4.) a 28.června odešla z tohoto světa devětasedmdesátiletá Marie Šťastná z čp. 3 (pohřeb 2.7.). Poslední v tomto roce zemřel ve věku 73 let Jaroslav Dušek (pohřeb 23.12.), který byl dvě desítky let kronikářem obce.

(252 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Klimatické poměry

Když se podíváme na počasí, Nový rok 2005 začal bez sněhu s teplotou +4st.C, která vystoupala 8.ledna až na 15st.C. Ale od 14.ledna se již rtuť teploměru pohybovala pod bodem mrazu a zase začal padat sníh, což mělo za následek namrzlé silnice, které se ještě zhoršily, protože 20.ledna začalo pršet a v dalších dnech pak zase sněžit. Poslední týden v lednu se ranní teploty pohybovaly v průměru kolem -9st.C. Prvních čtrnáct dnů v únoru se neslo prakticky ve stejném duchu – padá sníh, silnice jsou špatně sjízdné, zaváté sněhem, průměrné ranní teploty se pohybují okolo -8st.C, ve dne kolem -9st.C.Situace se trochu zlepšila 16.února, ale hned o šest dnů později přichází velká vánice a koncem měsíce už se ráno rtuť teploměru pohybuje kolem -10st.C.

(253 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Začátkem března mrazy ještě zesílily, takže ráno 2.března jsme naměřili -18st.C a celé jarní prázdniny padalo, údajně nejvíce sněhu za posledních 40 let, k čemuž se přidaly i velké závěje a silný vítr. Denní teploty se dostaly mírně nad 0st.C až 12.března, ale o čtyři dny později již na +18st.C. Pak však přišlo znovu ochlazení a teprve až 29.března rtuť teploměru ukázala +15st.C. Tento trend ale pokračoval i začátkem dalšího měsíce, a tak se 3.a 4.dubna teplota vyhoupla až na 20st.C a v dalších dvou dnech se držela mezi 15 a 20st.C. Pak začalo pršet a 10.dubna se ochladilo na 7st.C. O dva dny později už jsme však naměřili 16st.C, bylo krásně slunečno a tento stav se zlepšoval i v posledním dubnovém týdnu, takže 2.května už bylo na sluníčku přes 30st.C.

(254 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Teploty v týdnu od 6.května však dosahovaly maximálně 15st.C, zaznamenali jsme drobné přeháňky, ale i přízemní mrazíky. Od 13.května, kdy bylo již 20st.C, ale teploty stále rostly. Měsíční maximum bylo dosaženo 29.května, tehdy se rtuť teploměru vyšplhala až na 34st.C, následující den na 32st.C, ale hned večer se ochladilo na 18st.C. Zatímco 3.června jsme měli 28st.C, o tři dny později to bylo jen 12st.C. Až 14.června se teploty přehouply přes 25st.C a posledních pět dnů se držely kolem třicítky. Prakticky celý červenec bylo slunečno, velké hicy a od 25.července dokonce přes 30st.C. Teplotního maxima 40st.C bylo dosaženo 29.července. Liják během poslední červencové noci doprovázely hrozné bouřky, přes den se ochladilo o více než 15st.C.

(255-256 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Srpen se nesl ve znamení chladného počasí, přeháněk a dešťů. Jen asi tři dny kolem 19.srpna (28st.C) bylo hezky. Výraznější zlepšení pak nastalo od 28.srpna, kdy šly od 28st.C teploty nahoru a ještě až do 17.září se pohybovaly v průměru kolem 27st.C. Potom se ale počasí pokazilo, pršelo a 26.a 27.září se objevily první přízemní mrazíky. Celý říjen nepršelo , ale přízemní mrazíky se již vyskytovaly. Přesto bylo hezké „babí léto“ a poslední týden v měsíci krásné počasí s teplotami 19 a 20st.C. Listopad se přihlásil mlhami a mrholením, druhý týden s teplotami přes den kolem 8st.C. Poprvé sněžilo 17.listopadu, ale sníh nevydržel, stejně jako následující den. Až od 19.listopadu sníh držel a dost padal dál. Silnice byly strašně namrzlá a teplotní minimum v tomto měsíci bylo dosaženo 23.listopadu ráno, a to -8st.C. Teploty přes den se držely těsně kolem bodu mrazu a stejné to bylo i po celé dvě dekády v prosinci. Hodně nového sněhu doprovázeného silným větrem připadalo od 16.do 21.prosince. Poté se začalo mírně oteplovat, sníh šel pomalu domů a na Štědrý den byly +4st.C. Od dalšího dne se však znovu ochlazovalo, do konce roku až na -4st.C a od večera 27.rposince vytrvale sněžilo, takže do nového roku 2006 vstoupila „bílá zima“ svou pevnou vládou.

(257-258 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„2006“

Volby

Můžeme říci, že rok 2006 byl rokem voleb, neboť 2.a 3.června se uskutečnily volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a 20.a 21.října volby do obecního zastupitelstva a také do Senátu Parlamentu ČR. Volby do senátu však musely být kvůli malému zájmu voličů v celé ČR zopakovány o týden později – 27.a 28.října.

K volbám do Poslanecké sněmovny přistoupilo v Mnichovicích ze 176 možných voličů celkem 117 občanů, kteří volili následovně. Nejvíce hlasů obdržela Česká strana sociálně demokratická (38) a následovaly Komunistická strana Čech a Moravy (27), Občanská demokratická strana (21), Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová (17), Strana zelených (4), Nezávislí demokraté (3), SNK Evropští demokraté (3), Nezávislí (2) Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) (1) a Balbínova poetická strana (1).

Voleb do Obecního zastupitelstva se zúčastnil stejný počet voličů, ale pět hlasovacích lístků bylo neplatných. O tom, kdo se dostane do nového zastupitelstva, rozhodoval nejen počet hlasů, ale i pořadí, na kterém byl kandidát uveden na hlasovacím lístku. Do sedmičlenného obecního zastupitelstva tedy byli zvoleni:

(258-259 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Jméno	Věk	Zaměstnání	*	**
Bc.František Borek	40	Státní zam.	2	104
Jiří Kubát	61	Důchodce	5	101
Jiří Kocián	46	Technik	4	97
Jaroslav Mička	47	Řidič	6	85
Jiří Babický	42	Skladník	1	80
Václav Dufek	25	Obráběč kovů	3	53
Jaroslav Říha	59	Řidič	7	73
Náhradníci:
Petr Říha	34	OSVČ	8	47
Věra Vítková	44	Dělnice	9	54

(* pořadí na HL, ** počet hlasů)

Z členů obecního zastupitelstva byl při jeho prvním zasedání zvolen starostou Bc.František Borek a jeho zástupcem Jiří Kocián.

V prvních volbách do Senátu bylo v Mnichovicích odevzdáno 81 platných hlasovacích lístků. Nejvíce hlasů zde získal Prof.MUDr. Zdeněk Seidl, CSc. (55 let, lékař z Vlašimi) – 26, ale jelikož se celkově v republice nedostavil k hlasovacím urnám potřebný počet voličů, konalo se o týden později druhé kolo voleb do Senátu Parlamentu ČR, v němž už se rozhodovalo pouze mezi dvěma vítěznými kandidáty z předešlého kola.

(260 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Těmi ve volebním obvodu Benešov byli Ing. Helena Rognerová (přehl.o) (51 let, senátorka PČR z Prahy 1) a Karel Šebek (54 let, starosta Neveklova). V Mnichovicích však přišlo ve druhém kole volit pouze 23 občanů, z nichž 12 hlasovalo pro Rognerovou (přehl.o) a 11 pro Šebka (v prvním kole získali 19 a 17 hlasů). Celkově se ale senátorem za volební obvod Benešov stal Karel Šebek.

Činnost obce

Rovněž v roce 2006 vykazovala pestrou činnost i obec. V dubnu začala s opravou místních komunikací od hřiště směrem za zahrady (až do tzv. „Kozí ulice“) a od Valů až za Famelie. Došlo zde k položení nového živičného povrchu, což si i s úpravou příkopů vyžádalo 500.000 korun. Komunikace v Mnichovicích se navíc v následujících měsících dočkaly nového označení reflexními značkami.

(261 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

V květnu bylo dětské hřiště osazeno novými prvky – domečkem se skluzavkou, kyvadlovou houpačkou, kládovou houpačkou a lavičkami. Vše dohromady stálo 68.000 korun, z čehož 50.000 Kč byla dotace ze Středočeského kraje.

Ve druhé polovině července opravoval František Masopust střechu na přísálí u kulturního domu, z havarijních důvodů, neboť dovnitř zatékalo. Eternit byl proto vyměněn za plech se speciální povrchovou úpravou. Obec tato oprava vyšla na 66.000 korun. Od srpna do poloviny října také došlo k opravě prodejny, která zahrnovala opravu fasády včetně soklu, opravu rampy, vstupního schodiště, výměnu klempířských výrobků, nátěr fasády, mříží, zábradlí a žebříku. Opravy prováděla firma SetStav a vyžádaly si 253.000 korun, z čehož byla 125.000 Kč dotace z Programu obnovy venkova.

(262 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

V září byla zahájena dlouhodobá rekonstrukce kostela. Započala opravou střechy sakristie, na níž byly položeny nové tašky, a střechy vstupní předsíňky. Zde byly udělány nové krovy a střecha ze šindele. Práce prováděla firma LARENO, s.r.o. Chocerady. Celá tato akce stála 280.000 korun, z čehož 250.000 Kč činila státní dotace z Ministerstva kultury ČR. V listopadu také obec opravila několik chodníků.

Kulturní a společenské akce

Bohatý však byl v Mnichovicích i kulturní a společenský život. Hned 7.ledna pořádali hasiči svůj ples, na kterém hrála kapela Minor. Účastnilo se jej však pouze 35 platících návštěvníků a o mnoho větší účast nezaznamenal 11.března ani hospodyňský ples (opět hrál Minor), který pořádaly ženy.

(263 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Ty také zorganizovaly na sobotní odpoledne 18.března dětský karneval. V sále kulturního domu se 25.února odehrál i západ v ping-pongu mezi Mnichovicemi a Javorníkem. V ženách vyhrál Javorník, v mužích Mnichovice, ale celkově zvítězil Javorník. Ve stejných prostorách se také 17.června (sobota večer) uskutečnil již tradiční koncert Smíšeného pěveckého sboru gymnázia Jana Nerudy v Praze pod vedením Petra Bartla (přehl.a)

Za účasti osmi družstev se 29.června na hřišti odehrál fotbalových turnaj. Zvítězil Javorník, 2.místo obsadil Saša tým (domácí), 3.místo vybojovali Ještěři („starší domácí) a účastnila se i družstva z Chlumu, Lokte, Čechtic, Růža tým (Milan Růžek z Kuňovic) a Ondra tým (nejmladší domácí). O tom, že se turnaj opravdu vydařil, svědčí i šest vypitých sudů piva Gambrinus. Za pěkného počasí se 28.října, již tradičně v sobotu , týden před posvícením, konal výlov rybníka, který pěkně s muzikou pořádal spolek Starousedlých.

(264-265 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Posvícenskou taneční zábavu uspořádal 4.listopadu místní hostinský. Hrály Proměny z Vlašimi, ale pobavit se přišlo jen asi 38 platících návštěvníků. O trochu lepší (asi 50 lidé) to bylo v pátek 1.prosince, kdy hostinský pořádal mikulášskou taneční zábavu, při níž hrála kapela Reaktor z Dolních Kralovic. Poslední akci v roce, která se konala v sále kulturního domu, vyl Vánoční turnaj ve stolním tenise, v něm zvítězil Martin Limburk. Druhé místo vybojovala Karolína Míková a pomyslný bronz Ladislav Míka (oba z Vlašimi).

Narození, úmrtí a svatby

Co se týká narození nových občánků, v roce 2006 se v Mnichovicích narodili dva chlapci – 27.února Evě a Pavlovi Vršťalovým syn David a 22.září Zdeňce a Ladislavu Blažkovým rovněž syn David. Ve věku nedožitých 28let se však 16.března kvůli nevyléčitelné nemoci rozhodl ukončit svůj život Pavel Vršťala (pohřeb 23.března) a v sobotu 6.května se při oslavě narozenin utopil v rybníce devatenáctiletý Miroslav Macháček z Alberovic. 16.prosince také zemřel jedenasedmdesátiletý František Šťastný z čp. 24 (pohřeb 21.prosince). Jediné nové manželství v Mnichovicích v roce 2006 vzniklo v pátek 28.července svatbou Rudolfa Špáce z čp. 26, který si vzal za manželku Miluši Perglovou z Prahy.

Klimatické poměry

Když se podíváme na počasí, tak od Nového roku až do poloviny února se denní teploty nevyšplhaly přes 0st.C, s výjimkou jen asi pěti dnů, a to i pak nejvýše jen ke 3st.C.

(266-267 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Prvních pět dnů v lednu hodně sněžilo a od 9.do 15.ledna se ranní teploty držely v rozmezí od -7st.C do -15st.C. Občasné sněžení jsme pak zaznamenali v následujícím týdnu. Nejchladněji v roce však bylo od 23.do 29.ledna, kdy se ranní teploty pohybovaly od -13st.C až do -23st.C a denní od -5st.C do -11st.C. I do 6.února jsme ráno naměřili od -9st.C do -18st.C a v týdnu od tohoto data také často padal sníh. Až od 15.do 25.února se denní teploty držely od 1st.C do 6st.C, a proto také sníh roztával. Ale do 18.března se opět přihlásilo mrazivé počasí s ranními teplotami od -3st.C do -14st.C, jen 9.a 10.března přes den 2st.C a 4st.C. Od 11.do 18.března také napadlo hodně sněhu a teprve až další den začal jít sníh pomalu dolů. Poslední březnová dekáda se vyznačovala denními teplotami v rozmezí 2st.C až 14st.C. Slunečno se v tomto období střídalo s dešťovými přeháňkami a stejně tomu bylo i v první dvou dubnových dekádách. Tehdy se teploty přes den pohybovaly od 5st.C do 18st.C, ale ještě 5.dubna se objevily přeháňky se sněhem a v noci z 10.na 11.dubna padal sníh, který však přes den roztál. Od 20.do 26.dubna jsme zaznamenali denní teploty od 21st.C do 29st.C, ale 26.dubna teploty rázem klesly jen na 15st.C, přišel liják a bouřka, následující večer znovu déšť, takže 29.dubna bylo pouze 12st.C.

Až od 1.května bylo celých čtrnáct dnů krásně slunečno s teplotami kolem 21st.C (3.5. dokonce 25st.C a 12.5. až 27st.C), ale od 13.do 18.května došlo k ochlazení a několika přeháňkám (nejvíce 17st.C). Další týden se však naopak vyznačoval slunečnými počasím s teplotami nad 20st.C a 22.května dokonce rtuť teploměru vystoupala až na 34st.C. Od 27.května do 7.června se ale znovu značně ochladilo, nevyšší teploty se pohyboval od 9st.C do 14st.C a byly i četné přeháňky.

(268 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Teprve až 8.června přišlo opět krásné slunečné počasí s teplotami přes 20st.C, které se drželo až do 28.června, a od 11.června se teploty na sluníčku držely stále nad 30st.C. Odpoledne 29.června však přišlo prudké ochlazení a déšť, což vydrželo i následující den, kdy teploty nepřekročily 20st.C. Již od 2.července ale teploty opět šplhaly ke 30st.C a prakticky celý tento měsíc byl beze srážek s teplotami přes 30st.C (11.7. až 43st.C a 26.a 27.7. kolem 40st.C). Poprvé trochu znatelněji zapršelo až v noci z 28.na 29.července. K velkému ochlazení a přeháňkám došlo v první polovině srpna s teplotami v průměru od 13st.C do 19st.C. Do 27.srpna následovalo polojasné a slunečné počasí (teploty 21st.C až 30st.C), které do konce měsíce znovu vystřídalo chladno a přeháňky (teploty 11st.C až 16st.C).

(269-270 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

V září bylo většinou krásně slunečno s teplotami od 21st.C do 27st.C, ale od 19.září již s nižšími ranními teplotami (kolem 8st.C). I do 27.října bylo pěkné polojasné počasí s teplotami až 19st.C (26.10. dokonce 21st.C), i když od 8.10. již s ranními mrazíky, ale od 29.října došlo k velkému ochlazení – během týdne až o 20st.C, takže denní teploty v prvních listopadových dnech byly až -2st.C a 1.listopadu také přišel déšť se sněhem, což se opakovalo i v dalších dvou dnech. Od 10.listopadu se však počasí začalo razantně lepšit. Už ani nebyly ranní mrazíky a 15.a 16.listopadu teploty vystoupaly až na 16st.C a až do 27.11. klesaly nejníže na 10st.C. I denní prosincové teploty se až do 21.12.držely v rozmezí od 2st.C do 11.st.C, ale od 11.prosince se již opět přihlásily ranní mrazíky. Teprve od 22.prosince teploty klesly k 0st.C a 26.12. na -2st.C. Po 16.hodině 28.prosince začalo chumelit a napadlo asi 7cm sněhu, ale hned následujícího dne pomalu roztával.

Konec roku 2006 byl tedy bez sněhu, s teplotami až 8st.C, které vůbec nepřipomínaly obvyklé zimní klimatické poměry. A stejný charakter si počasí udrželo i první den roku 2007.

(271-272 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„2007“

Činnost obce

Stejně jako v roce předešlém, tak i v roce 2007 obec věnovala značnou pozornost opravám kostela sv. Filipa a Jakuba. V červnu zde totiž společnost LARENO ze Stříbrné Skalice opravovala strop nad lodí, včetně trámů a omítek stropního podhledu. O náročnosti této akce vypovídá i rozpočet, který dosáhl celkem 400.000 korun. Finančně se na opravách jednou čtvrtinou podílela obec, 300.000 korun činila státní dotace.

A v opravách obec pokračovala i v srpnu a v září. Tentokrát se však jednalo o opravu cesty za Otročí důl, od Borovnické lipky k lesu. Byl upraven podklad cesty a položen nový povrch. Celkově si tato akce vyžádala 250.000 korun, z čehož 50% hradila obec a 50% bylo finančně kryto z Programu obnovy venkova. Příznivého počasí na konci listopadu obec využila k odstranění staré prorezlé čekárny, kterou nahradila čekárna nová. Ta byla zřízena ve spolupráci s mikroregionem Želivka. Čekárnu doplnil i nový podklad ze zámkové dlažby, který byl sveden ve formě chodníku k hasičské zbrojnici.

Kulturní a sportovní akce

Co se týká společenských, kulturních a sportovních aktivit, byl první významnější akcí západ mezi Mnichovicemi a Javorníkem v ping-pongu, který se konal v sobotu 10.února v sále kulturního domu. Po velmi vyrovnaných bojích se však štěstí nakonec přiklonilo na stranu žen i mužů z Javorníka. O měsíc později, 10.března, pořádaly ženy svůj tradiční hospodyňský ples, kterého se účastnilo zhruba šedesát platících návštěvníků.

(273 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

K tanci a poslechu hrál Žížalí dusot. Ženy za podpory hasičů uspořádaly karneval pro děti, jenž se konal v neděli 25.března odpoledne.

Již pátý ročník tradičního turnaje v malé kopané v sobu 28.července od 10 hodin rozehrálo na místním hřišti deset zúčastněných mužstev. Z přespolních byly zastoupeny Brzotice, Loket, Javorník, Zdislavice, Chlum, K.O.S tým a Všebořice. Domácí barvy pak hájili Ještěři, Ondra tým a Saša tým, který také hojným počtem návštěvníků zastoupený turnaj vyhrál. O čtrnáct dnů později, v sobotu 11.srpna, se tu konal turnaj další, tentokrát nohejbalový. V konkurenci devíti družstev se podařilo zvítězit rovněž domácímu týmu ve složení Ladislav Blažek, Vír Borek a Miroslav Smékal.

(274-275-276 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Se sportem a zábavou však byla v Mnichovicích spojena i doba Vánoc, protože se v sále kulturního domu konal 26.prosince vánoční turnaj v ping-pongu. Celé klání nakonec vyhrál Jaroslav Sládek z Kochánova, druhé místo obsadil Ladislav Míka a na třetí pozici se umístila Karolína Míková (oba z Vlašimi). Rovněž velmi pěknou akci se jako každoročně stal v sobotu 27.října již tradiční výlov rybníka, na který Starousedlým přijeli i desítky přespolních zájemců o „mnichovického“ kapra. K dobré náladě navíc vyhrávala dechová kapela a bylo možné i na místě pochutnat si na smažených rybách.

Narození, úmrtí a svatby

Co se týká občanských záležitostí, v roce 2007 se v Mnichovicích nenarodilo ani jedno dítě a do svazku manželského vstoupily pouze dvě osoby. Obě svatby se konaly v sobotu 7.července. Věra Vítková si brala za manžela Miroslava Hrušku a Stanislav Tulach se ženil s Marií Závitkovskou z Čechtic.

Bohužel však obec postihlo pět úmrtí. Hned 2.ledna zemřela ve věku 82 let Františka Navrátilová z čp. 92 (pohřeb v sobotu 6.ledna) a 4.června ji následoval sedmasedmdesátiletý František Pospíšil z čp. 99, který měl ale smuteční obřad v sobotu 9.června v kostele v Keblově, protože v mnichovickém kostele to kvůli rozsáhlé právě stropu lodi nebylo možné. Teprve po obřadu byl převezen k uložení na hřbitov do Mnichovic. Ve věku 83 let zemřela 14.října Marie Turková z čp. 29 (pohřeb 19.října) a dva pohřby následovaly ještě v prosinci. Ten první byl 15.prosince devětapadesátiletého Františka Navrátila z čp. 15 (zemřel 10.prosince) a druhý, 20.prosince, byl Jiřiny Kozákové z čp. 42, která zemřela 16.prosince ve věku 81 let.

(276-277 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Klimatické poměry

Počasí na Nový rok vůbec nepřipomínalo zimu, protože sníh nebyl a denní teploty se šplhaly až k 9st.C. A podobně bylo až do 22.ledna, kdy se průměrné denní teploty pohybovaly kolem 7st.C, ale výjimkou nebyly ani dny s 11st.C a 18.ledna bylo dokonce 13st.C. V noci však přišla silná vichřice (orkán), která vyvrátila a polámala spoustu stromů. Škody ale napáchaly i velké větry 25.února a hlavně 18.března, takže v roce 2007 byly vichřicí v obecních lesích způsobeny škody – velké polomy celkem o objemu 480m3 dřeva. Konkrétně to bylo nejvíce v Lukách (180m3) a v Houštinách (140m3), dále pak v Líští (70m3), v Čeníně (40m3), na Libáních (30m3) a na Strachanově (20m3). Všechny polomy však byly do začátku léta odstraněny.

Hodně sněhu napadlo až od 23ado 29.ledna, kdy se teploty ve dne dostaly až na -8st.C. Celý únor se pak denní teploty pohybovaly kolem 5st.C, od 21.do 23.února jsme si užívali krásného počasí s 9st.C a 10st.C, ale i když jsme zaznamenali asi pět krátkých sněhových přeháněk, sníh takřka hned roztál. Březen byl, co se týká počasí, velmi proměnlivý, protože se teploty pohybovaly střídavě v rozmezí od 0st.C do 17st.C. V noci z 19.na 20.března však začalo intenzivně sněžit, padalo celý den a noc, takže napadlo asi 30 až 40sm sněhu, který ale již od 22.března šel valem dolů.

(278 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Duben se ukázal jako měsíc teplotně nadprůměrný, ale absolutně beze srážek. Teploty se od 12st.C postupně vyšplhaly (s krátkým poklesem na 8st.C) již 14.dubna na neuvěřitelných 31st.C, i když ještě o Velikonocích 8.a 9.dubna bylo sice také krásně slunečno, ale nejvíce jen 13st.C. Také 27.a 28.dubna jsme mohli naměřit až 29st.C, ale 30.dubna již došlo k poklesu na 15st.C a 1.máje dokonce na 13st.C. Hned následující den se začalo rychle oteplovat, ale pršelo za celý květen pouze dvakrát, a to v noci 8.a 9.května. Od 13.května už však novu teploty překračovaly 25st.C a od 20.května se pohybovaly kolem 30st.C (14.května dokonce 33st.C). Jen 29.a 30.května došlo k přechodnému velkému ochlazení na pouhých 20st.C a 16st.C, ale od 1.do 25.června už jsme znovu naměřili od 25st.C do 32st.C. I drobné přeháňky však byly pouze ojedinělé.

(279-280-281 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Od 26.června do 13.července nastalo výrazné ochlazení na 21st.C až 16st.C a konečně přišly i větší přeháňky (kolem 25st.C byly v tomto období asi jen čtyři dny). Teplot nad 27st.C jsme se dočkali od 14.do 21.července a 16.a 17.července dokonce rtuť teploměru překonala 35st.C. Po celý měsíc od 22.července se ale teploty držely maximálně do 25st.C, jen od 6.do 8.srpna se dostaly ke 30st.C a následující dva dny konečně zase pršelo. Od 23.do 30.srpna sice ještě máme krásné slunečné počasí s průměrnými teplotami okolo 27st.C (27.srpna dokonce 29st.C), ale rychle se začíná ochlazovat, přicházejí deště a přeháňky a teploty se až do 13.září pohybují od 12st.C do 16st.C. Přestože se od 17.do 25.září s výjimkou asi dvou dnů denní teploty drží mezi 20st.C až 25st. C, přichází 20.září ráno první přízemní mrazík.

Po chladném konci září zaznamenáváme krásně slunečný první říjnový týden s teplotami až 21st.C. Následující týden už však nastupují každodenní ranní mrazíky, teploty přes den šplhají maximálně k 15st.C a od třetího říjnového týdne nejvíce k 9st.C. To již také 19.října spatřujeme první sněhové vločky. A přestože se denní teploty dostaly 1.listopadu ještě na 11st.C, pak už jsou to postupně pouze 3st.C, 9.listopadu začíná padat sníh a mírně sněží prakticky celý týden. Ten další se teploty drží v rozmezí 0st.C až 4st.C a od 26.do 28.listopadu opět padal sníh. Pak ale přichází do 13.prosince oteplení (7.prosince až 12st.C) a od 3.do 6.prosince i dešťové přeháňky. V době od 17.do 26.prosince se průměrné denní teploty držely okolo -4st.C a 21.prosince ráno jsme naměřili dokonce největší mráz -12st.C, ale „bílých Vánoc“ jsme se nedočkali. Skromná sněhová nadílka přišla až v noci z 30.na 31.prosince, průměrné denní teploty kolem -3st.C a bílý poprašek vydržel i na Nový rok 2008.

(282-283 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

„2008“

Volby

Rok 2008 byl rokem, ve kterém se ve dnech 17.a 18.října konaly volby do krajských zastupitelstev. Stejně jako prakticky v celé České republice, tak i v Mnichovicích získala nejvíce hlasů (32) Česká strana sociálně demokratická. „Nezávislí starostové pro kraj“ obdrželi 16hlaců, Občanská demokratická strana 12 hlasů, Koalice pro Středočeský kraj 8 hlasů a Komunistická strana Čech a Moravy 7 hlasů. Dva hlasy ještě získala Konzervativní koalice a po jednom Dělnická strana – za zrušení poplatků ve zdravotnictví, Středočeši i Strana zdravého rozumu.

Činnost obce

V obci na přelomu srpna a září pokračovaly opravy kostela. Tentokrát firma LARENO měnila dva a půl vodorovného nosného trámu na podezdívce zvonice, přičemž se zasahovalo i do jejích krovů. Akce byla náročná nejen na finance (430.000 Kč), ale rovněž na materiál, protože nebylo vůbec jednoduché sehnat tak masivní dubový trám. Finančně tyto opravy zajišťoval Havarijní fond Ministerstva kultury (300.000 Kč) a Fond obnovy památek Středočeského kraje (130.000 Kč).

V říjnu a listopadu došlo k osazování zelení kolem hřiště a hřbitovní zdi a i „douglasky“ pod prodejnou byly nahrazeny novými okrasnými ovocnými stromy. Tyto práce prováděl Český svaz ochránců přírody Vlašim a celá akce, při níž bylo vysazeno 721 opadavých keřů a 4 stromy, si vyžádala 220.000 korun. U kulturního domu také v listopadu začala Dolnokralovická stavební, s.r.o. budovat za 120.000 korun nový chodník ze zámkové dlažby.

(284 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Obec na obě tyto akce (dohromady) čerpala dotaci 134.000 korun z Programu obnovy venkova od Středočeského kraje.

Bezplatným převodem z Ministerstva vnitra obec také pořídila zánovní hasičský vůz AVIA FURGON, který ve spolupráci s místním sborem dobrovolných hasičů zrenovovala.

Kulturní a společenské akce

První významnější akci z kulturní, společenské a sportovní oblasti byl hospodyňský ples, který místní ženy pořádaly v kulturním domě v sobotu 23.února. K tanci a poslechu jim a dalším asi 70 platícím návštěvníkům hrál Žížalí dusot. Na sobotní odpoledne 8.března zase ženy za přispění hasičů uspořádaly dětský karneval, aby se mohly vyřádit i děti. Velikonoce se tentokrát nesly ve sportovním duchu, protože v sobotu 23.března se v sále kulturního domu uskutečnil duel v ping-pongu mezi Mnichovice a Javorníkem.

(285-286 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Oproti předchozímu roku byli úspěšnější domácí, neboť vyhráli muži i ženy z Mnichovic.

Již 6.ročník turnaje v malé kopané se konal v sobotu 26.července od 10 hodin na místním hřišti. Hojný počet přihlížejících zde podpořil jedenáct družstev, která přišla poměřit své síly. Za krásného, i když parného počasí tu zaslouženě zvítězil domácí Saša tým, stříbro vybojoval Pešek tým (podle motocyklového závodníka Lukáše Peška) s hráčským jádrem ze Chmelné, bronz získaly Zdislavice a „bramborovou medaili“ vybojovali domácí (starší) Ještěří. V červenci a srpnu se také na hřišti uskutečnily dva nohejbalové turnaje, ani jeden však nevyhráli domácí. V prvním turnaji totiž zvítězilo družstvo ve složení Milan Růžek z Kuňovic, Jiří Šťastný z Miřetic, Vojtěch Brož z Čechtic a na druhé pozici se umístil tým, jenž tvořili Ladislav Blažek, Miroslav Smékal a Vít Borek. Druhý turnaj vyhrálo družstvo ve složení Karel Limburský a Jan Říha z Čechtic a Radek Říha z Vlašimi, stříbro vybojovali Jaroslav Borek, Martin Limburk a Ladislav Blažek.

V sobotu 25.října za celkem pěkného počasí pořádal spolek Starousedlých výlov rybníka. K dobré pohodě již tradičně přispělo občerstvení se smaženými rybami a živá hudba, která zpříjemňovala posezení při výlovu. Poslední větší akci se stal 26.prosince také již tradiční vánoční turnaj v ping-pongu, jenž stejně jako v roce předcházejícím vyhrál Jaroslav Sládek z Kochánova.

(287-288 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Na druhém místě skončil Martin Limburk a na třetím Petr Říha.

Narození, úmrtí a svatby

Co se týká občanských záležitostí, v roce 2008 nebyl v Mnichovicích uzavřen ani jeden sňatek. Obec sice postihlo jen jedno úmrtí, ale také jí přibyl pouze jeden nový občánek. Ve věku 94 let totiž 19.ledna zemřela Anežka Limburková, pohřeb 24.ledna, a 19.prosince se Janě a Zdeňkovi Turkovým (čp.43) narodil syn Marek.

Klimatické poměry

V první dekádě roku 2008 byly sice nejvyšší denní teploty v průměru -2st.C a v noci z 1.na 2.ledna i trochu padal sníh, ale pak se až do konce měsíce denní teploty pohybovaly kolem 6st.C a 20.ledna rtuť teploměru vystoupala až k 10st.C. V únoru se nejvyšší denní teploty držely kolem 7st.C, jen od 13.do 17.února došlo k ochlazení na v průměru -3st.C,ale nejvyšší teploty jsme naměřili od 24.do 26.února, a to až 18st.C. Z 1.na 2.března u nás řadila vichřice Ema. Způsobila výpadky elektřiny, sházené tašky ze střech a zhruba 100m3 polomů a vývratů. K ochlazení na 0st.C došlo 4.a 5.března, což s sebou přineslo i padání sněhu. Od 8.do 17.března už se však denní teploty pohybovaly v průměru kolem 9st.C. Od 18.do 26.března ale klesly pod bod mrazu a v pěti dnech i dosti sněžilo. Pak se ale znatelně oteplilo, takže na přelomu března a dubna dosahovaly nejvyšší teploty až 17st.C. K největšímu ochlazení došlo 7.dubna (na 3st.C), kdy také dost padal sníh, který však hned roztál, a i když následující den ráno byly -2st.C, tak odpoledne už to bylo 12st.C. Nejvíce jsme v tomto měsíci naměřili 21st.C, a to 11.,14.a 28.dubna.

(289 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

Kromě 1.máje bylo v květnu nejchladněji od 18.do 21., kdy se nejvyšší teploty pohybovaly jin od 13st.C do 17st.C. Jinak ale bylo krásně slunečno s teplotami stále nad 20st.C, 12.května až 28st.C a od 25.května pořád na 25st.C. Přelom května a června byl ve znamení 30st.C. V červnu (3.,7.a 11.) jsme ale zaznamenali i bouřky s následnými lijáky, kdy teploty rázem klesly na 17st.C až 14st.C. Kromě prvních dvou dnů se tak nejtepleji jevil 10.červen (29st.C), 21.až 24.červen (i přes 30st.C) a i od 29.června do 3.července se rtuť teploměru pohybovala kolem 30st.C. Pak se ale od 7.do 24.července teploty držely jen kolem 20st.C (s výjimkou 5.a 6.července, 26st.C a 28st.C) doprovázené četnými přeháňkami. Až od 26.července do 1.srpna bylo opět krásně slunečno s teplotami i přes 32st.C. Srpen a září však byly měsíce, kdy teploty nejvíce kolísaly, ze dne na den i o více než 12st.C. V srpnu bylo nejtepleji od 6.do 8.,11.a 12.i 19.a 31. S teplotami nad 29st.C (8.srpna i přes 32st.C), ale naopak nejchladněji s deštěm 16.srpna, kdy se rtuť teploměru vyšplhala nejvíce k 11st.C.

(290-291 ČISLO STRÁNKY V RUČNĚ PSANÉ KRONICE)

V první polovině září bylo ještě dost dnů s teplotou nad 23st.C (3.až 29st.C a 6.až 33st.C), avšak v té druhé teploty ve dne klesly i na 8st.C (16.,17.a 20.září). I když se již od 9.října vyskytují ranní mrazíky a nejnižší denní teplotu v tomto měsíci zaznamenáváme 3.října (8st.C), převažují slunečné dny s teplotami až 19st.C (8.,9.,13.a 20.října), 21.října máme dokonce 20st.C. První listopadový den byl krásně slunečný s 18st.C a ještě až do 16.listopadu rtuť teploměru denně stoupá až na 14st.C (5.listopadu až na 19st.C). Od 17.do 20.listopadu už se objevují drobné přeháňky a teploty dosahují maximálně 11st.C. Ale 21.listopadu se již prudce ochlazuje a k večeru se déšť mění v první sníh, který padá celou noc a i v dalších dvou dnech, dolů schází 26.listopadu. Prvních čtrnáct dnů v prosinci se denní teploty pohybují kolem 1st.C. V noci ze 7.na 8.prosince sice padal sníh, ale dopoledně pak roztál. Podobně tomu bylo i 12.prosnce, kdy sníh padal celý den, ale ten následující už byl zase dole. Až do Vánoc se pak denní teploty pohybují těsně kolem bodu mrazu a teprve až 26.prosince klesají na -6st.C a -7st.C. Sněhu jsme se však již do konce roku 2008 nedočkali.

Kronika dopsána, zápisy budou pokračovat v nové knize.

5.ledna 2009 podpis Lichtenberg

Z ofocených originálů přeluštila a pak do el.podoby přepsala pí.Jana Červenková ze

Sedmpán a to naprosto nezištně.Budiž ji za to velký DÍK

.Pokud bude mít někdo zájem o přepis kroniky ve wordu napište na kontaktní email a já vám přepisy zašlu.

Kronika Mnichovic

Vyhledávání

Kontakt