Rod Jenčíků ze Sedmpán:
Klikni na odkaz: Příběh rodu ze Sedmpán 3.vydání.pdf (4134519)
Pozor: Dále uvedený text je jen pro informaci jako náhled o čem pojednává vyše zobrazený odkaz v pdf.
Pokud některy z čtenářů,nebo snad nějaký zapomenutý Jenčík má další informace o rodu Jenčíků ze Sedmpán,kontaktujte nás a my Vás se souhlasem p.Zbyhněva sním zkontaktujem.
Chceme upozornit že k publikování tohoto článku máme písemný souhlas pana Zbyhněva Jenčíka.
Příběh rodu
Jenčíků ze
Sedmpán
Třetí vydání únor 2015 v návaznosti na příběh rodu Jenčíků
páté vydání p.Vladimíra Mikulce v září 2012
Nebudu se rozepisovat o předpokládaném původu Jenčíků , neboť co zatím víme je popsáno v Příběhu rodu Jenčíků pana Ing.Vladimíra Mikulce.Náš rod Jenčíků ze Sedmpán počíná Janem , narozeného L.P.1795(16.června)v Keblově č.p.14 ; bratra praprapředka p.Mikulce – Františka nar.L.P.1792 tamtéž.Tito sourozenci a další sourozenci narození už Sedlici č.p.(7) mají otce Františka nar.L.P.1771 v obci Olešné u Načeradce , oženělého do obce Keblov. Potomky Jana , p.Mikulec popisuje jako neznámé. Mě se podařilo doplnit některé údaje , ale o některých nemáme žádné doklady ani povědomí.
Zřejmě prvním z Jenčíků v Sedmpánech , byl familiant Jan nar.L.P.1777 v Olešné u Načeradce , syn Matěje rychtáře v obci Karhule na podblanicku , oženělý s Josefou roz. Kamaryt ze Sedmpánů , bydlící v Keblově č.p.33 , odstěhovalí do Sedmpán č.p.22 a který měl syna Václava nar.1814 v Keblově , který se oženil s Annou Kotouček z Keblova č.p.23 ,
1.Začátek naší rodové větve Jenčíků ze Sedmpán
a.Jan Jenčík nar.16.6.1795 v Keblově č.p.14 ; sedlák , ženatý s Annou rozenou Kovařík a bydleli v Sedmpánech č.p. 21 ; měli šest synů a jednu dceru . Syny Františka , Johana , Josefa , Antonína , Václava , Karla a dceru Marii.
2.Synové Jana Jenčíka – sedláka v Sedmpánech
a.František Jenčík nar.14.11.1820 v Sedmpánech č.p.21 ; ženatý s Annou roz.Končel umr.20.9.1897 a bydleli v Sedmpánech č.p.26 ; byl zřejmě též sedlákem . Číslu popisnému 26. se podle povědomí p.Josefa Jenčíka, mého otce ,říkalo u Zadáků protože František měl dcery Marii nar.28.5.1849 , Antonii nar.10.2.1851 a syna Karla nar.1853 , který bydlel v Sedmpánech č.p.26 a byl 2x ženatý poprvé s Cecílií Holánek měl syna Františka nar. 26.6.1878 umr.9.8.1878 , dceru Františku nar.24.5.1880 umr. 27.11.1880 a syna Ignáce nar.29.10.1882 ,Josefa nar.7.3.1885 umr.15.7.1885 , Hynka nar.30.10.1882 umr.4.2.1886 podruhé s Cecílií Holákovský měli syny Hynka nar. cca 1890, Antonína nar. cca1895 Josefa nar.1900 v č.p.26 (budoucího starostu Sedmpán) úmr.1954 bydlícího v č.p.26 , a dceru Františku nar.6.6.1906 umr.22.4.1907 . Antonín nar.1895 se odstěhoval do č.p.32 a měl syna Miroslava nar. ? v Sedmpánech č.p.32 bydlícího tamtéž do umr.2008 . A výše jmenovaný Jan otec Františka již popsaný v bodě 1.a. , měl též syna Karla nar.1834 , který bydlel v Sedmpánech č.p.11 kde se říkalo podle povědomí mého otce Josefa Jenčíka u Karlů(Kadlů) .
b.Johan Jenčík nar.9.5.1823 v Sedmpánech č.p.21 – o tomtu synu nic nevíme.
c.Josef Jenčík nar.21.8.1825 v Sedmpánech č.p.21 ; jeho povoláním bylo krejčí ; ženatý s Annou roz.Kotynek ; bydleli v Sedmpánech č.p.36 ; měli tři syny ; když Anna předčasně zemřela , aby nemusel vychovávat děti sám , tak se znova oženil.Vzal si za manželku Barboru nar.8.4.1832 roz.Kamaryt a spolu měli ještě syna.Číslu popisnému 36. se po Josefovi Jenčíkovi říkalo u Josefů , dle povědomí p.Josefa Jenčíka mého otce.
d.Antonín Jenčík nar.10.4.1828 v Sedmpánech č.p.21 i o tomto synu nic nevíme .
e.Marie Jenčíková nar.1.7.1830 v Sedmpánech č.p.21 o této dceři nic nevíme .
f.Václav Jenčík nar.19.8.1832 v Sedmpánech č.p.21 ; bydlel v Sedmpánech č.p.36 ; měl manželku Marii roz.Kubík a dceru Marii nar. 6.1.1873 .
g.Karel Jenčík nar.2.9.1834 v Sedmpánech č.p.21 ; jeho povolání je neznámé ; první manželka Anna roz. Kubík ;bydleli v Sedmpánech č.p.9 , 10 a 11 ;měli dvě dcery Antonii nar.9.8.1870 v č.p.10 umr.23.1.1871 a Františku nar.1.9.1880 v č.p.9; druhou manželku Cecílíí roz. Vaněček nar.19.11.1866 ; podle povědomí mého otce Josefa Jenčíka se v č.p.11 říkalo u Karlů(Kadlů); a s ní dceru Cecílii nar.1885 , syna Antonína nar. ? v č.p.11 bydlícího v Sedmpánech č.p.1 .
3. Synové Josefa Jenčíka– krejčího chalupníka v Sedmpánech
a.Václav nar.1858 v Sedmpánech č.p.36 ; matka Anna ; jeho povolání je neznámé ; bydlel zřejmě v Radkově na Táborsku a měl za manželku Annu Svatošovou a syna Františka oženělého s Kateřinou Balkovou z Radkova.
b.Antonín nar.18.9.1860 v Sedmpánech č.p.36 ; matka Anna ; jeho povolání bylo taktéž krejčí ; oženil se s Marii rozenou Kadlečkovou z Hulic ; bydleli v Sedmpánech č.p.36 ; měli spolu čtyři dcery (z toho jedna předčasně zemřela) a čtyři syny (z toho též jeden předčasně zemřel)
Marie Jenčíková roz.Kadlečková
c.Jan nar.1862 v Sedmpánech č.p.36 ; matka Anna ; jeho povolání je neznámé a kam odešel bydlet je neznámo.
d.František nar.4.12.1874 v Sedmpánech č.p.36 ; matka Barbora ; jeho povolání je neznámé ; manželka také neznámá ; zřejmě se odstěhoval do Prahy ; je znám jeden jeho syn jménem František (nar. Kolem roku 1900) .Tento syn byl povoláním pošťák v Praze ; měl za manželku Marii a bydleli v Praze-Žižkově. Podle mého povědomí k nám chodila na návštěvu a byla silná astmatička.Měli spolu dceru Marii.
František syn Františka pocházejícího ze Sedmpán č.p.36 vnuk Josefa a Barbory.
S dcerou František a Marie .
4. Dcery a synové Antonína Jenčíka – krejčího chalupníka v Sedmpánech
a.Antonie nar.14.11.1891 v Sedmpánech č.p.36 ; byla ženou v domácnosti ; manžel Antonín Zdrubecký , povoláním trafikant a jeden z prvorepublikových sociálních demokratů – po druhé světové válce komunistou.
Antonie Zdrubecká roz.Jenčíková
Antonín a Antonie Zdrubeckých
b.Růžena nar.11.11.1893 v Sedmpánech č.p.36 ; byla pomocnicí v zemědělství u sedláků ; byla svobodnou matkou mého otce (jeho otec je neznámý, zřejmě Jan Hataš pocházející ze Sedmpán , později odstěhovalí do Olšových Vrat u Karlových Varů). Dle zjišťování mého otce Josefa .Další nevlastní sourozenci neznámí.Růžena zemřela na otravu krve po špatném zásahu místního doktora.
Růžena Jenčíková
c.Antonín nar.1894 v Sedmpánech č.p.36 ; zřejmě odešel bydlet do Čížkovic č.p.225 u Lovosic a pracovat do zdejší cementárny jako dělník.Vedle Čížkovic se nachází obec Jenčice, což může nebo nemusí souviset s Jenčíky.Tento Jenčík bydlel ve stráni v domku po pravé straně třetí nebo čtvrtý dům od spoda.Byli jsme se tam jednou s otcem podívat a on mi ukazoval ten domek . Antonín měl dva syny Josefa a Antonína.
1. Josef zůstal zřejmě bydlet v Čížkovicích kde se oženil s Martou a měli dva syny a dceru.Synové se jmenovali Josef a Antonín , dcera Marta ;jejich další životní pouť je zatím neznámá.
2.Antonín zřejmě odešel bydlet do Lovosic Husova č.p.9, kde se oženil s Jiřinou a měli dceru Jiřinu. I její další bytí je neznámé.
d.Josef nar.1895 v Sedmpánech č.p.36 ; byl povoláním švec (zřejmě), odstěhoval se do Hulic, kde bydlel v rozděleném domku s další rodinou (podle povědomí mého otce) . Měl dva syny a dvě dcery, syna Antonína , Josefa a dcery Jaroslavu , Marii.
Josef Jenčík z Hulic maželka Josefa s dcerami Marii a Jaroslavou
1. Syn Antonín se odstěhoval do obce Kopisty u Litoměřic, bydlel v domku blízko řeky Labe, byli jsme se tam také podívat cestou z Čížkovic. Jestli měl nějaké potomky (nevím) , možná by se dalo zjistit od Jitky Holečkové dcery jeho bratra Josefa.
2. Syn Josef se odstěhoval do Velkých Přílep – Kamýka č.p.186 u Kladna kde se oženil s Věrou roz.Koutnou a měli dceru Jitku Holečkovou roz.Jenčíkovou.
Josef byl služební řidič na MNV Velké Přílepy , kde byl jeho švagr předsedou.Věra jeho manželka pracovala v Obchodním domě Bílá Labuť v oddělení nábytku , ale měla potíže s nohama ,proto odešla do invalidního důchodu. Byli to moc hodní lidé a navštěvovali jsme se.
Josef sVěrou z Velkých Přílep
3.Dcera Jaroslava se odstěhovala zatím neznámo.
4.Dcera Marie zůstala bydlet v Hulicích , stavěli jsme se tam při cestě do Sedmpán.
e.Bohumil I. nar.1896 v Sedmpánech č.p.36 ; zemřel malý, úmrtí 1899.
f.Marie nar.1898 v Sedmpánech č.p.36 ; zemřela jako batole , úmrtí 1900.
g.Božena nar. 1900 v Sedmpánech č.p.36 ; pomocnice v zemědělství u sedláků . Bydlela se svou matkou Marií a sestrou Růženou v chalupě č.p.36 , kde si matka Marie brávala od státu děti na vychování ze sirotčinců , což přinášelo malý podpůrný příjem , aby si přilepšili . Po Růženině smrti se starala s dcerou Boženou o mého otce Josefa . Po druhé světové válce odchází můj otec za prací do Lovosic ke krejčímu a teta Božena s matkou Marií někdy v padesátých letech dvacátého století do domu sociální péče v Odlochovicích u Benešova v Čechách . Dům č.p.36 v Sedmpánech přenechali synovi Marie
Božena Jenčíková
Bohumilovi II bratrovi Boženy . Někdy v šedesátých letech dvacátého století se po smrti manžela , k nim přidala do Odlochovic i Antonie Zdrubecká sestra Boženy . Marie a Antonie byli pochovány na již neexistujícím hřbitově v Odlochovicích a Božena na hřbitově v Praze-Bubenči do rodiného hrobu .
h.Bohumil II. nar.1903 v Sedmpánech č.p.36 ; povoláním zemědělec ; byl ženatý s Marii roz.neznámo ; bydlel v tomto domě s matkou Marii , sestrami Růženou a Boženou, v roce cca 1950 nebo 1953 roubenku zboural a postavil zděné stavení. Bohumil měl dvě dcery- Marii Marie s manželem
a Věru.O Marii vím pouze , že bydlela v Hradci Králové , kde neznámo , myslím , že měla dceru .Na tyto informace je nutno kontatovat Jaroslava Rovného nebo jeho sestru Lenku.
Věra bydlela v Praze-Vysočanech v Drahobejlově ulici č.p.51. Měla za manžela Jaroslava Rovného , který pracoval v ČKD Lokomotivce a Věra v Lahůdkách v Bílé Labuti v Praze. Věra byla moc hodná a proto tragicky zemřela . Měli dvě děti Jaroslava a Lenku. Byla velmi bratrsky citově vázána k mému otci a matce jako můj otec k jejímu otci. Po smrti Věry , dům podědila Lenka. Před časem dům prodala. Bydlí v Mělníce nebo okolí(nevím).Jaroslav by měl mít dům někde u Prahy(nevím).
5.Syn Růženy - pomocnice v zemědělství v Sedmpánech
Josef nar.07.02.1921 v Sedmpánech ; jako chudé dítě svobodné matky měl trpký život, ale děti si to tak nepřipouští. Vychodil obecnou školu (zřejmě v Keblově) , ta byla povinná a zdarma, později šla matka se synem prosit pana řídícího učitele do Trhového Štěpánova , aby přijal bezúplatně syna do měšťanky.Pan řídící byl Českobratrský farář – slušný to člověk a matce odpustil školné.V měšťance měl vynikající vysvědčení a v průběhu roku či dvou ho poslala matka k bratrovi do Čížkovic v Sudetech , které zasahovali až k Lovosicům .Tam se otec naučil výborně německy a když se vrátil do Trhového Štěpánova byl premiantem v němčině. Po měšťance odešel do učení k zámečníkovi do Keblova, ale po měsíci utekl, tak ho matka dala učit do Keblova ke krejčímu, kam docházel ze Sedmpán pěšky.Někdy v této době mu zemřela matka. Když se vyučil a chvíli pracoval u krejčího v Keblově , aby zaplatil poplatky za vyučení , byl totálně nasazen na práci do Reichu do města Heilbronn.Tam pracoval na výrobě křídel pro vojenská letadla.V Heilbronnu se seznámil s mojí matkou , která tam taktéž byla nasazena , ale z Polska do firmy na výrobu nití. Ke konci války se otci a ještě jednomu podařilo uprchnout a vrátit se domů.Když se vrátil domů , bylo veliké bombardování Stuttgartu a Heilbronnu a on netušil ,zda to moje matka přežila .To pracoval už u krejčího v Lovosicích , pro nepřekonatelné podmínky odešel z Lovosic pěšky do Prahy a tady se nechal zaměstnat taktéž u krejčího.Práce mu , ale nevyhovovala , tak šel jezdit k vlakové poště do Benešova. Tam se zřejmě seznámil s Marii ze Střezimíře na Táborsku, ale mezi tím napsal do Polska rodičům mé matky jestli se vrátila.Ta mu odepsala , že je již doma a tak se tam rozjel.Když se vrátil zpět, tak zašel za svou tetou Antonii a strýc mu poradil, aby nastoupil k právě se zakládajícímu SNB a otec to udělal.Poté se odjel oženit do Polska.Když se vrátil sloužil jako řadový policajt v Praze - Dejvicích a matka , když porodila mého bratra v Polsku v Lodži přijela za ním.Bydleli v otřesných podmínkách v suterénu činžáku v Praze-Veleslavíně.Mezi tím otec zastupoval svého nemocného šéfa na odělení a jako šéfovi mu byl přidělen byt na úrovni v Praze-Bubenči , který se dostavoval pro ministerstvo vnitra ,tam jsem se narodil já. Posléze odešel pracovat jako zaměstnanec vězeńské správy v Praze – Ruzyni poté Praze- Pankráci. Otec zde žije dodnes.Když máti zemřela , je pochována v Praze- Bubenči . Tak po deseti letech samoty kontaktoval bývalou přítelkyni Marii, která tou dobou byla již také vdovou a začali se navštěvovat.
Dnes je zase sám , Marie je nemocná na nohy a nemůže už dojíždět.Otci je devadesát čtyři let a trpí stařeckou demencí pod kontrolou sociální služby.
Můj otec Josef Jenčík s přítelkyní Marii ze Střezimíře u Tábora.
Hrob Jenčíků v Praze-Bubenči
Zofia
Jenčíková
6.Synové Josefa Jenčíka - důchodce bývalého st.zamětnance
a.Jan Jenčík nar.1950 v Lodži Polsko ; vychodil základní školu v Bubenči a vyučil se soustružníkem v Tatrovce na Smíchově a odešel dělat závozníka do Mototechny.Po té odešel na vojnu , kde si udělal řidičák na autobus.Po vojně odešel jezdit k Pražské MHD jako řidič a oženil se s Danou Bouškovou. Odtud po asi čtyřech letech odešel jezdit ke Knižnímu velkoobchodu s kamionem.Po asi šesti letech se mu naskytla příležitost práce s družstevním bytem , jelikož bydleli v bytě rodičů manželky ,kde se jim narodil syn Jan.Dcera Monika se již narodila v novém bytě. Po rozvodu s Danou se sporadicky stýkal se svým synem a dcerou,po dospění syna kontakty skončily. Od té doby až po dnes, když už odešel do důchodu pracoval u Pražských vodovodů a kanalizací v Čistírně odpadních vod na Trojském ostrově, posléze jako směnový mistr.Dnes žije u družky Mileny Tomášové na Barandově ve vilkové čtvrti.
Na Barandově – z leva Kateřina,Dana,Míla a bratr Jan
b.Zbyhněv Jenčík nar.1953 v Praze-Bubenči,po ukončení základní školy jsem se šel učit zámečníkem pro podnik Aritma,ale to mě nebavilo , tak po roce se začal pro Aritmu učit instalatérem u družstva Inklemo v Praze-Žižkově.Po vyučení jsem šel na vojnu a po vojně jsem pracoval v podniku Aritma v Praze-Vokovicích.Při svých horolezeckých zájezdech , byl jsem členem horolezeckého oddílu TJ Praha-Břevnov jsem se v Prachovských skalách seznámil se svou manželkou Danou rozenou Daňovou z Bystřice u Jičína.Po roční známosti jsme se vzali a bydleli jeden rok u rodičů Dany v Bystřici a poté koupili družstevní byt ve Valdicích u Jičína.V té době jsem pracoval u Stavebního bytového družstva v Jičíně pět let.Od tud jsem odešel do podniku Spofa-Dentál v Jičíně. Dlouhých třináct let jsme čekali na potomka a narodila se Kateřina.Po deseti letech “ po převratu “ jsem začal podnikat v oboru , který jsem se vyučil a celý dosavadní život provozoval.Po patnácti letech soukromého podnikání jsem se nechal zaměstnat jako zaměstnanec vězeňské služby ve Valdicích, kde pracuji dodnes.
7.Syn a dcera Jana Jenčíka - důchodce , bývalého městského zaměstnance
a.Jan Jenčík nar.1981 v Praze ; poslední známé bydliště Praha-Barandov ; průběh jeho života a povolání není známé z důvodu oboustraného nekontaktování.
b.Monika Jenčíková nar.1983 v Praze ; momentální informace jako u jejího bratra - nekontaktováno.
Zbyhněv a Dana Jenčíkovi
8. Dcera Zbyhněva Jenčíka – státního zaměstnance
a.Kateřina Jenčíková nar.20.01.1990 v Jičíně ; po dokončení základní školy pokračovala ve studiu na střední obchodně-podnikatelské škole v Lomnici nad Popelkou , kde také maturovala a pokračovala v nástavbě na vyšší sociálně- právní škole v Praze – Strašnicích-Zahradním městě , kterou absolvovala s vyznamenáním a obdržela červený diplom. Po tomto studiu sehnala práci v Mladé Boleslavi v neziskové sociální organizaci “Fokus” kde pracuje jako terénní sociální pracovnice a při práci dále studuje vysokou školu na Technické Univerzitě - fakulta pedagogická - katedra sociálních studii a speciální pedagogiky v Liberci .Zatím žije s rodiči ve Valdicích u Jičína a do práce a školy dojíždí.
Poslední návštěva v Sedmpánech č.p.36 , než dům , vnučka Lenka po dědovi Bohumilovi dům prodala.
Z leva- moje manželka Dana, dcera Kateřina, manžel Lenky, Lenka se synkem a můj otec Josef. V pozadí dům přestavěný Bohumilem na původním místě roubenky .
Poslení Jenčík v Sedmpánech byl Miroslav z č.p.32, umřel roku 2008
Na Holém vrchu u Sedmpán zřejmě stávala tvrz , její základy pamatuje můj otec Josef Jenčík ze Sedmpán
č. p .36 z dětství , jako patrné 10cm od země kamenné zarostlé zdivo .Dnes již viditelně neexistující
Vypracováno 15.února 2015 Zbyhněvem Jenčíkem.